jenom patøíme spolu s man¾elkou k tìm dospìlým lidem, kteøí mají doma, podle nedávného prùzkumu amerických a anglických vìdcù, nìjaké plyšové zvíøátko jako talisman. Není prý tìch lidièek nijak moc, jenom 27 % mu¾ù 18 % ¾en. Ale také je docela dobøe mo¾né, ¾e nìkdo, jsa dotazován, nemluvil pravdu!
Pøed dávnými léty jsme si pøivezli z ly¾aøské dovolené v Rakousích malého døevìného medvídka, asi ètyøcentimetrového, který se vejde do ka¾dé kapsy, a který, jak jsme pøesvìdèeni, na nás po „celý svùj ¾ivot“ docela osamocený èekal na polici v košíèku. Dostal jméno Pius. Proto¾e není chlupatý, ale holý, bydlel v bílé vlnìné rukavici, tak zvaném palèáku, a létal s man¾elkou po celém svìtì na slu¾ební cesty. Se mnou jel v náprsní kapse ko¾ené bundy na mašinì, po Route 66.
Mám ale ještì svého vlastního medvìda, ke kterému jsem pøišel u¾ v znaènì pokroèilém vìku. Man¾elèina kolegynì a naše pøítelkynì mi darovala k zaokrouhleným narozeninám pozoruhodný balíèek, vlastnì malý èervený polštáøek, který, po obrácení naruby, v sobì skrýval krásného bílého medvídka. Pojmenovali jsme ho po ní - Vivián. Ona se jmenuje Viviane, ale medvídci jsou skoro v¾dycky rodu mu¾ského, všimli jste si? Tito naši dva medvídci nás tedy u¾ dávno provázejí na cestách po svìtì. Nejsme sice povìrèiví, ale bez nich bychom si pøipadali jako „ krkavèí rodièe“ - a potom, kdo ví, co by nás potkalo zlého.
Ale pokud zrovna necestujete, jde pro tyto mlèenlivé kamarády udìlat ledacos, aby se doma na kanapi nenudili. Zrovna nedávno jsem èetl v našich novinách zajímavou reportá¾ o speciálních cestovních kanceláøích pro plyšová zvíøátka, Teddy & Co. Zajiš»ují a organizují dovolené pro tyto miláèky, jejich¾ majitelé je nemohli vzít sebou na dovolenou a nebo jim prostì chtìjí dopøát cestu, kterou si sami nemohou dovolit.
Celkovì existují u¾ tøi cestovní kanceláøe, které zaruèují perfektní servis a zotavení svìøených cestovatelù. Veškeré jejich zá¾itky a návštìvy rùzných turistických a památných míst jsou zaznamenávány kamerami. Pøi odjezdu domù dostanou „zákazníci“ album s fotografiemi, popøípadì také rùzné diplomy z kursù, kterých se zúèastnili a vstupenky z muzeí a jiných atrakcí, které navštívili.
Potìšilo nás, ¾e existují lidé, kteøí mají tento druh smyslu pro humor, a kteøí riskovali zalo¾ení této, pro nìkteré škarohlídy jistì bláznivé a zbyteèné cestovní kanceláøe. Kdy¾ jsem to èetl poprvé, myslel jsem si, ¾e se jedná o nìjaký vtip. Proto jsem se podíval na jejich internetové stránky a zjistil, ¾e existují doopravdy. Jedna ta cestovka je v Mnichovì a majitelé, Holanïanka Elke Verhegen a Christopher Böhm mají pro svìøená zvíøátka pøipraven bohatý program, který mohou pøizpùsobit pøání majitelù i plyšových zvíøátek samotných. Výlety dìlají v¾dy v sobotu a poøizují dokumentární fotografie. Na dopravu svìøencù, tedy pro hromadné výpravy, mají malý ¾ebøiòáèek. Je mo¾nost zúèastnit se partie golfu, odvá¾it se bungee jumpingu, paraglidingu, je pro nì pøipraven wellnes program, a zúèastní-li se tìchto aktivit, dostanou pak potvrzení, popøípadì hezky graficky vyvedené diplomy. Veèer, kdy¾ se ukládají ke spánku do pøipravených postýlek, jsou jim pøedèítány pohádky na dobrou noc. Pøi náhlé zmìnì poèasí je mo¾no svìøeným zvíøátkùm na pøání opatøit i vhodné obleèení do deštì a nebo do zimy. Samozøejmì, ¾e je mo¾no absolvovat ly¾aøské kursy za vedení instruktora.Pro odvá¾nìjší jedince se poøádají také noèní toulky Mnichovem, popøípadì na podzim návštìva Oktoberfestu. To ovšem v malých skupinkách nejvíce tøí cestovatelù. Pøitom je prý zaruèeno i to, ¾e se „turisté“ urèitì neopijí. Ti dva sympatiètí lidé dìlají tohle všechno ve svém volném èase, a skoro nic na tom nevydìlají. Ale za¾ívají mnohé humorné pøíhody. Èasto se stává, ¾e v balíku se „zákazníkem“ je pøilo¾en ještì nìjaký proviant, tøeba v podobì medových bonbonù, èi dokonce trvanlivý salám, a k tomu ruènì malovaná kreditní karta a malièkatý cestovní pas s fotografií. Zákazníèkové musí pøijít do cestovní kanceláøe poštou v pevné krabici a nesmìjí vá¾it víc ne¾ tøi kila. Proto¾e o existenci této pozoruhodné cestovní kanceláøe bylo referováno jak v tisku, tak v rùzných zahranièních televisích vysíláních, jsou jim svìøováni hosté z celého svìta. Mìli u¾ zákazníky z Japonska, USA, Kanady a jiných zámoøských státù, kde se teï mohou jejich majitelé chlubit fotografiemi svých miláèkù na dalekých cestách.
Mne osobnì potìšila skuteènost, ¾e v dobì, kdy jsme zavalováni zprávami o rùzných hororech, váleèných krutostech, únosech, atentátech a neštìstích, existují lidé, kteøí se sna¾í svojí drobnou èinností aspoò trochu potìšit ostatní a pøispìt tak k lepší náladì.
V Berlínì je další cestovní kanceláø, která se svojí organizací podobá pøedešlé i kdy¾ se vìnuje hlavnì Berlínu a okolí. Dokonce se prý nabízejí i výchovnì pobyty pro trochu neposlušné. Ale to mi pøipadá pøehnané. Ještì jsem nevidìl špatnì se chovající plyšové zvíøátko. Lidi, ty ano.
Také ve Vídni existuje cestovní kanceláø, která nabízí cesty po Rakousku. A samozøejmì zimní pobyty v Alpách s ly¾aøskými kursy. Nabízejí ale také luxusní dovolenou v Africe, Asii a jiných zemích. Dokonce i cestu kolem svìta. Kupodivu o tuto nabídku není zrovna velký zájem. Spíše ze zámoøí je zájem ukázat plyšovým kamarádùm také kus jiného svìta, Evropu. Je zajímavé, ¾e nejvìtší zájem je z Japonska. Ostatnì Japonce je mo¾no potkat ve skupinách na všech mo¾ných místech v Evropì, tak proè by sem nejezdili jejich plyšáci? Pozoruhodné je, kolik majitelù je ochotno dopøát svým miláèkùm dovolenou. Ti ze ètenáøù, kteøí byli ve Vídni jistì poznají známý pomník Johana Strausse, kde se nechal vyfotografovat medvídek z Kanady. Ale ten medvídek nahoøe, který byl a¾ v Èínì mi pøipadá dost smutný, zøejmì má na tom námìstí Vìèného míru trochu strach - a nebo má nìco proti Èíòanùm všeobecnì? Je neuvìøitelné, kolik majitelù tìchto tichých, trpìlivých spoleèníkù se rozhodlo odmìnit jejich dlouholetou tichou spoleènost a nezištné pøátelství zaslou¾enou dovolenou. Je pochopitelné, ¾e pro nìkteré „dovolence“ je ta náhlá zmìna prostøedí i nabídnutý program dost namáhavá zále¾itost. Nìkteøí medvídci jsou u¾ také velmi staøí a jsou spíše zvyklí sedìt nìkde na gauèi, èi na jiném pohodlném místì a pozorovat dìní. Taková radikální zmìna je pro nì vylo¾enì šokující a proto není divu, ¾e nìkdy zmo¾eni zá¾itky a novými dojmy nìkde cestou upadnou do spánku. I s touto mo¾ností organizátoøi tìchto pobytù poèítají a proto sebou nosí deky, na které zmo¾ené malé turisty nìkde v parku na trávníku ulo¾í a nechají je chvilku odpoèinout. Peèlivì je hlídají, aby se jim nìco nestalo.
Dochází také k roztomilým seznámením mezi cestovateli a dokonce to nìkdy konèí svatbou, jak vidíte na obrázku nahoøe. Ale proslýchá se, ¾e se ti dva znali u¾ dávno a ta cesta do Vídnì byla pøi pøíle¾itosti výroèí jejich svatby, konané u¾ pøed mnoha lety.
My jsme nedávno v naší krabici s fotkami našli vzácný snímek z dávno zašlé doby, z chmelové brigády naší školy. Vzácná, pøímo památeèní fotografie za námi kdysi pøišla a¾ do ciziny, co¾ nás tehdy nesmírnì dojalo. Medvìdi, tehdy schválnì na ten chmel zakoupení a obleèení, zùstali v Praze, ale je o nì dobøe postaráno u našich pøátel. U¾ si tam zvykli a odpustili nám, ¾e máme nové kamarády. Jezdíme je navštìvovat.
Abyste vidìli, ¾e nepøeháním, pøikládám nakonec snímek, poøízený pøi jedné z našich cest po Americe. Tehdy jsme byli v Kalifornii, v Sacramentu, v San Francisku, ve všech národních parcích, v Nevadì i na Lake Tahoe a všude jsme tehdy mìli sebou našeho Viviána. Jel s námi v motorhome a byl stále hodný. Také se s námi podíval do Squaw Walley, kde jsme mu dokonce koupili krásný klobouk. Nìkdy mi ho pùjèuje.