Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Bartolomj,
ztra Radim.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se zaínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se páteli, potkávat se, a tak snad bude namíst (kdo chce - není podmínkou) piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím (ne bude zprovoznna funkce blogu) to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...
Pímo dušikový zaátek tohoto roku zpsobil, e jsem se ani já necítila ve své ki. Hledala jsem proto, ím bych si zlepšila náladu, jene nic kloudného mne nenapadalo... „A pedevírem!...“
 
"Co jsem to vlastn chtla...?"
O všem - pro oi mé a mých pátel.
 
Bráškovy "vejšplechty"
Pokud si vzpomínám, byl bráška i mistrem pebrept a "hlášek". A dopouštl se jich i ve vku ji odrostlejším.
Kdy byl v první tíd, pobavil nás všechny u stolu pi štdroveerní veei speciálním poadavkem.  Zatímco já vdy nenávidla pokrmy, které obsahovaly maso s kostí, a snaila se jim vyhnout (co mi vydrelo dodnes), Liborek "obíral" nesmírn rád a vrcholem blaha pro nho bylo zakousnout se do kuecího stehýnka. A tak, kdy nám maminka na Štdrý veer kladla na talíe kousky smaeného kapra, pipomnl jí Liborek nedokav: "Maminko, nezapome! Já chci stehýnko!"
Bylo to v dob, kdy bráška navštvoval asi 6. nebo 7.tídu. Veer se ho rodie ptali, co dlal ten den v hodin "pozemk". "Ále,"odpovdl mezi dvma sousty, "pracoval jsem s kombajnem..." "S kombajnem?" podivil se otec. "Vdy jsi, jestli se nemýlím, vera íkal, e pjdete sbírat brambory!" "No však sbírali!"pitakal Libor a dodal: "S kombajnem K30." "Prosím t, co to je za kombajn? O tom jsem jaktiv neslyšel!" kroutil hlavou tatínek. "No, K30!" potvrdil znovu bráška. "To je Karásek (tak se jmenoval uitel prací na pozemku - pozn.aut.) a 30 ák!"
Nejdéle jsme ovšem luštili jeden jeho jazykový hlavolam brzy poté, co jsme se pesthovali z Vysoiny na Hanou. To bylo bráškovi asi sedm rok. Jako správný kluk se od malika zajímal o auta, ale v Krasnici ml píleitostí k jejich pozorování pramálo. Vzhledem k tomu, e Krasnice leela na vedlejší cest a navíc nedaleko od hranic, projídlo jí osobních aut jen nkolik za msíc. Nepoítám v to dýchaviného "tudora" pán doktorova, "bejbinku", s ní jezdil tamjší zvroléka, dokud si nepoídil nezniitelnou "pobdu", a konen "pikolku", ji vlastnil pan strámistr. (Pánové jist vdí, o em mluvím, a dámám prozradím, e tohle byla auta, je by u tehdy nedlala ostudu ádnému technickému muzeu.) Zato nákladních aut tam jezdilo podstatn víc - jednak „do a z“  blízkého kamenolomu, jednak do lesa pro vytené devo a krom toho tudy dost asto projely i náklaáky vojenské, povstné V3S-tedy "vétiesky". Ty tedy bráška znal velmi dobe.  Kdy jsme se v lét  pesthovali na Hanou, dlali rodie ješt njaké úpravy v dom, a my s bráškou, abychom nepekáeli, pobývali jsme pes den na babiin velké zahrad - "záhumenka" jí íkala. Jednou veer zaal Liborek vykládat, e se mu moc líbí ty vétiesky u babiky na záhumence. Rodie zpozornli a zaali bratíka pesvdovat, e to si jist plete, e u babiky na zahrad ádné vétiesky být nemohou. Liborek však trval na svém. Div se nerozplakal, e mu nikdo nechce vit! "Víš co? Tak mi je zítra ráno ukáeš!" uzavela jsem debatu s pevahou toho, kdo ví svoje. "Jasn, ukáu! A tys musela být slepá, kdy jsi je nevidla. Je jich tam pece tolik!" vyhodil poslední trumf bráška a odešel spát. Sotva jsme druhý den pišli na zahradu, popadl mne za ruku a táhl mne dozadu k plotu, kde si ddeek zaloil skalku. "No tak,vidíš, co jich tu je?!" zvolal vítzn a ukazoval mi zelené riky s dunatými listy. V tu chvíli jsem pochopila! Vdy netesky a vétiesky zní opravdu hodn podobn...
Míla Nová
 
Další lánky autorky:
Já a tíkolka
O dleitosti písmenka Y
Rytí
Zmizení
Kalhoty
Strašidlo
Praseí ocásky
Vysvdení
Kuku chr
Bratíek
Fontána
Koupejte se na místech k tomu urených!