Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Sandra,
ztra Bartolomj.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Sigmund Freud
 
  
Motto: „Kdo se chce zabývat psaním ivotopis, zavazuje se ke li, pokrytectví, zatajování a barvení fakt na rovo, protoe ivotopisná pravda není k mání , a kdyby i byla, není k upotebení“
                                                                                           Arnold Zweig
 
 
Takovým zpsobem jsou psány skoro všechny Freudovy biografie. Autoi popisují procesy, vedoucí ke vzniku  jeho uení o psychologii a psychoanalyse, jeho metody, jeho výklad sn. Jeho odmítání náboenství, jeho obdiv k Darwinovu uení. Líí jeho cesty, popisují jeho nemoci, kolegy, ale vynechávají tém všechno osobní a trapné. Pitom je jeho „rodinný román“ neoddlitelný od jeho ivota. Nenávist, kterou choval od poátku ke svým pti sestrám, je moná pramenem jeho obskurního tvrzení, e eny nemají ádné „super ego“. Jist vyjde mnohé najevo, a budou mít naši potomci monost studovat dopisy a jiné dokumenty, jejich uveejnní je dosud zakázáno, mnohdy a do roku 2113.
   Vlastn  se jmenoval Sigismund Schlomo Freud, ten synek, který se 6. kvtna 1856 narodil idovskému obchodníkovi s vlnou Kallamonovi Jakobu Freudovi  v moravském mst Píbor (Freiberg). Freudovi pedkové pišli na Moravu z Kolína nad Rýnem, odkud uprchli ped pronásledováním id. Otci bylo  tehdy u skoro tyicet a  jeho manelství se  Amalií Nathansonovou, která byla o dvacet let mladší, bylo u tetí v poadí. Na obrázku nahoe je osmiletý Freud se svým otcem. Vpravo  gymnasista Sigi se svojí krásnou matkou.
Freud ml dva starší nevlastní bratry a k tomu ješt sedm sourozenc vlastních, z nich jeden, Julius, narozený po Sigismundovi, zemel jako maliký. Pak pišlo pt sester, a nakonec ješt nejmladší bratr.
Brzy po Sigiho narození se dostal jeho otec následkem tehdejší hospodáské krize do finanních nesnází a udlal bankrot. To znamenalo pro Freudovu a dosud relativn  dobe situovanou rodinu ztrátu sociálního postavení. Proto se Freudovi rodie v roce 1859 pesthovali do Lipska a zakrátko pak do Vídn. Jakob Freud  od té doby ivil rodinu všelijak, ale svého oblíbeného syna dal  na studie.
Sigmund Freud byl vynikající ák (matka ho zpoátku vyuovala sama) i student gymnasia, v roce 1873 sloil s vyznamenáním maturitu.
Pvodn chtl studovat práva, ale v roce 1873 se dal zapsat na Vídeské universit na  medicínu.  Dostal stipendium na vdecký výzkum v Zoologické pokusné stanici v Terstu a njakou dobu se tam zabýval výzkumem sexuálního ivota úho. 1879 nastoupil jednoroní dobrovolnou vojenskou slubu a a  v roce 1881 studium úspšn ukonil a promoval na doktora medicíny. Jeho diplomová práce se kupodivu zabývala míchou niších druh ryb.  V dalším roce pracoval jako léka, internista,  ve Všeobecné nemocnici ve Vídni. Dlal také výzkum psobení kokainu na lidský organismus a jeho studie o tomto problému, nazvaná „Über Coca“ vyšla tiskem .
S kokainem experimentoval sám na sob. Pokoušel se té vyléit svého  pítele, který byl závislý na morfiu, pomocí kokainu. Pokus se nezdail, ale to Freud ve své publikaci nepiznal, jen se svil v dopise své snoubence Mart Bernaysové. Z  Freudovy v padesátých letech  zveejnné korespondence s pítelem Wilhelmem Fließem,  víme s jistotou, e Freud sám také delší dobu uíval  pomrn  velké dávky kokainu. Nejen ke studijním úelm.
Bhem studijní cesty do Paíe navštívil Freud  proslulého profesora J. M. Charcota, oznaovaného té za „Napoleona hysterie“, který byl  znám svými veejnými experimenty s pacienty, vtšinou hysterickými enami. Pracoval se sugescí a s hypnosou. Na obrázku je jeho favoritní hysterická pacientka „Blanche“ Mary Wittmanová, za ní polský neurolog Joseph Babinski. Charcot významn ovlivnil vývoj neurologie, byl zakladatelem moderní neuropsychologie. O své spolupráci a zkušenostech s Charcotem píše ve své „Knize o ivot a smrti“ také Axel Munthe, který byl po njakou dobu Charcotovým vdeckýmn asistentem. Rovn Freud se stal na as jeho ákem.
V roce 1885, po habilitaci, se Freud stává privátním docentem neuropatologie na vídeské universit.
Po návštv u doktora  Hippolita Bernheima v Nancy, který se zabýval tak zvanou post-hypnotickou sugescí Freud definitivn usoudil, e musí existovat podvdomí, které je zodpovdné za vtšinu  lidských in.
Roku 1886 se Sigmund Freud po tyleté známosti oenil s Martou Bernaysovou, z váené rodiny rabín a uenc. Mli spolu šest dtí, ti syny a ti dcery. Synové dostali jména po známých osobnostech: Jean Martin po paíském specialistovi na hysterii Charcotovi, Oliver po Oliveru Cromwelovi, který otevel Anglii idm, a Ernst August  se jmenoval po fysiologovi Ernestu Wilhelmu von Brücke.
Freud ml ke svým synm velmi chladný vztah, daleko bliší mu byly dcery. Dokázal s nimi pozdji i lépe diskutovat, ale pochopiteln v uritých mezích, byly to toti „jenom“ eny. Dv z nich Mathilde a Anna  mu byly podobnjší také intelektuáln.  Nebyl to laskavý otec, ale velmi chladný a nedostupný. Pro Sigmunda Freuda bylo vbec tké navázat srdené a pátelské vztahy s lidmi, nedokázal to ani s páteli a kolegy. Také jeho zájem o manelku Martu byl, a na dosti sobecký zájem sexuální a  jistý analytický pístup k jejím inm, dost vlaný.
Ve Vídni bydlela  Freudova  rodina v rozlehlém byt na Berggasse 19. Tam ml  Freud také po celých dlouhých 47 let svoji ordinaci a pracovnu. V roce 1922 onemocnl Sigmund Freud, silný kuák doutník, rakovinou  v ústní dutin a pi operaci v roce 1923 mu byly odstranny ásti patra a dásní. Jeho stav se a do jeho smrti stále zhoršoval, ale pesto po operaci il a pracoval ješt 17 let. Kouit  nepestal.
O „psychoanalyse“ mluví Freud poprvé v roce 1896,  na základ vdeckého výzkumu a postupu  doktora  Josefa Breuera,  pi léb pacientky Berty Pappenheimové, se kterou  tento hovoil o  jejích traumatech, zranních, odporu, násilí a hnusu, které zaila, ale o nich následkem „dobré výchovy“ nesmla mluvit.
Název psychoanalysa pro tento postup navrhl Breuer, ale dopis, ve které to uinil, je také a do roku  2113 vyloueno uveejnit. Jeho obsah je ale znám z dvryhodného pramene.
Nechci v  lánku popisovat rzné metody psychoanalysy, chci se jen zmínit o tak zvaném Oidipov komplexu, oznaení, který zavedl do psychoanalysy Freud. Je to podle ecké ságy o králi Oidipovi, který se oení se svojí vlastní matkou a zabije svého otce, ani by ovšem  vdl, e jsou to jeho rodie. Freud  tímto pojmem oznauje uritý vztah dítte k rodim z ranného dtství, kdy prý vznikají  milostné pocity a sexuální pání k rodii opaného pohlaví. Píklad: Syn árlí na otce a peje si matku zcela pro sebe. Otce vidí jako rivala, který je schopen tyto jeho sexuální pohnutky potrestat kastrací. Chlapci vtšinou tyto sklony potlaí ze  strachu z kastrace a promní je pozdji v identifikaci s otcem, pevezmou jeho morálku  a hodnoty, které pak formují jejich svdomí, ili super ego. V pubert bývá tento komplex opt oiven, ale je vtšinou úspšn pekonán za pomoci pátel i partnera .
 
 „Elektra komplex“ je enskou analogií tohoto pojmu, ili silná vazba dcery na otce a souasn árlivost, nepátelský postoj k matce. Tento názor formuloval v roce 1913 Freudv ák Carl Gustav Jung, (který se s ním pozdji názorov i lidsky zcela rozešel). Teoretickou bází je opt Freudem vyslovená  teorie o „penisneidu“, ili o tom, e eny a  dívky závidí chlapcm jejich pohlaví.
Je to opt podle ecké ságy. Ta vypráví o Elekte, která chce pomstít vradu svého otce  Agamemnona  a navede proto bratra Oresta, aby zabil její matku Klytaimnestru a nevlastního otce Aigista. Bází je opt Freudova domnnka, e se u dívek jedná o „penisneid“, ili, e dcera má matce za zlé, e jí porodila nedokonalou, s uritou chybou. (!)
Dnes, kdy panuje v sexuální výchov naprostá otevenost a kadý patnáctiletý chlapec i dívka ví o sexu víc, ne vdl Sigmund Freud ve svých ticeti letech, nám pipadají tyto vci mén objevné. Ale uvdomte si, v jaké dob Freud své myšlenky formuloval a publikoval (vpravo Freud s nejmilejší dcerou Annou).
Psychický „aparát“ lovka se podle Freuda skládá ze tí ástí: Id, ili „Ono“ je nejstarší ást, jádro duše, které se stará jen o splnní primárních tlesných ádostí a choutek. Ego, ili Já, spojuje Ono s okolním svtem. Ve spánku se Já stáhne zpt a Ono se pokouší potlaená pání vnutit do popedí v podvdomí. Tetí ást naší duše, Super ego je morální instance, svdomí,  jakási duševní policie, vyvíjí se u v dtství. Super ego pozoruje Ego, dává mu rozkazy a vyhrouje tresty.
Freud vyvinul speciální formu práce s pacientem,, která byla zaloena na volných asociacích a výkladu sn. To mu pomáhalo poznat  duševní strukturu lovka. Roztomilým detailem je tak zvané „Freudovské peeknutí“. To znamená, e lovk mnohdy nechtíc ekne to, co je v jeho podvdomí. Napíklad syn hovoí s otcem o njaké technické záleitosti a pouije místo slova „organizace“  slovo orgasmus, ili  to, na myslí,  je sex.
Jednou z nejdleitjších  Freudových písemných prací je „Výklad sn“, který vyšel roku  1899, (datován 1900). Freud se zabýval také kulturn historickým fenoménem incestu, ve své knize „Totem a tabu“, která vyšla v roce 1913. Vtšina jeho centrálních prací vyšla ve dvacátých letech, tehdy napsal a vydal mnoho vdeckých publikací, které zajistily jeho internacionální proslulost jako psychoanalytika.
Potom, co se v Nmecku dostali k moci Nacionální socialisté, byly i Freudovy knihy páleny na hranicích. Po anexi Rakouska Hitlerem v beznu roku 1938 byla jeho dcera Anna vyslýchána gestapem a Freud pak emigruje do Londýna, kde koupil pro rodinu dm v Hampsteadu. Podailo se mu, díky mezinárodní proslulosti, odvézt všechny knihy a nábytek, i proslulý gau, na kterém dlouhá léta lehávali jeho pacienti. tyi z jeho pti sester , Rosa, Mitzi, Dolfi a Pauline zstaly ve Vídni.  Freud  byl toho mínní, e se pro tyto staré eny emigrace u  „nevyplatí. Pozdji se jim prý snail pomoci, ale u se to nepodailo. Všechny  zahynuly  roku 1942, ti v Treblince, jedna v Terezín. Pátá sestra, Anna, která ila u dlouhá léta v New Yorku, zemela a v roce 1955. Doila se 97 let.
23. záí 1939 Sigmund Freud ve svém Londýnském exilu umírá, potom, co na své pání dostal smrtící dávku morfia. Smrt konstatuje domácí léka Dr. Schur. Freudova  ena Marta zemela v Londýn a v roce 1951. Doila se devadesáti let v naprosté duševní svesti. „Strákyn grálu“, Freudova oblíbená dcera Anna, která ila dlouhá léta se svojí  pítelkyní, Ameriankou Dorothy Burlingham, zemela  roku 1982.
O Sigmundu Freudovi bylo napsáno nesmírn mnoho knih. Vtšinou velmi odborných. Doporuuji tm, kteí tou nmecky jednu z tch, které jsou psány pro všechny : „Die Freuds, biografie einer Familie“. Vyšla  v jubilejním  roce 2006, napsala jí PhDr. Eva Weissweiler,. Snad vyjde také esky, je to zajímavé tení.
Autorka ve své knize napravuje mnoho deficit, zabývá se Freudovou  rolí jako bratra, otce, ddeka strýka a manela. Dává hlas a podobu lidem, kteí a doposud byli známi jen z poznámek pod arou. Pouívá nesíslné dosud neuveejnné dopisy z archiv v Londýn, Washingtonu a Jerusalemu, kriticky a citliv je interpretuje. Výsledkem je napínavý píbh  jedné rodiny, od doby ped první svtovou válkou a dodnes.
 
Vra Pokorná