Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Radim,
ztra Ludk.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O mód mládí a plášti Oberonu


Píslušníci kvtinkové generace neboli dchodci mého vku si jist nostalgicky a se slzou v oku vzpomenou na módu, kterou jsme zaátkem šedesátých let k hrze našich rodi, nevoli pedagog a výhrkám pedák komunistické strany horliv vyznávali.


Byla to práv móda šedesátých let, na kterou se nám podailo ulovit nejednu natupírovanou dívku, která obalamutila rodie tím, e jde s kamarádkou do divadla na Rusalku, a pitom šla s námi do Luxoru trsat twist.


Nejsem si sice zcela jistý, jestli s námi holky chodily jenom proto, protoe byly uneseny naší úasnou tlesnou krásou, mladou svestí, neobyejným intelektem a nevšedním umním se kroutit na podlaze pi tónech Oliver Twistu. Spíše si myslím, e jihly pohledem na naše nemon uzouké kalhoty zvané „štruksáky“, ponotiky s erno-ervenými pruhy a dederonovou košili okrášlenou ernou sametkou. Neuvitelné píleitosti v náruích oslnných dívek se otevely pedevším tm šastlivcm, kterým se od erných dtí král afrických kmen studujících marxismus-leninismus na praských vysokých školách podailo za nehorázné peníze koupit dínsy nebo dokonce šusák. Tento pláš, lehounký jako pírko, byl tak populární, e jsme se v nm i v nejkrutjších mrazech s radostí tetelili zimou, protoe jsme vdli, e kdy nic jiného, tak e ten u holek zabere.


Malá, siln privilegovaná hrstka mladík, jejich nohy byly okrášlené neuviteln módními botami ušitými praským ševcovským ivnostníkem, mistrem Moukou, mla, co se týkalo vlahých pohled sleen, pímo ustláno na rích. Pohled na „moukárny“ dal toti zapomenout na slušné vychování dívkám i z tch nejlepších rodin. Toho hlavn vyuívali mladíci, jejich tváe byly posety beary pipomínajícími mapu starého Rakouska-Uherska, vdouce, e se díví zraky budou upírat na semišové boty a ne na jejich nevzhledn pubertální tváe.


Ano, i já, neduiv vyhlíející mladíek s dlouhými umaštnými paesy a huatými šísky, jsem prahnul vlastnit nejnovjší módní výstelky. Na radu svtem protelých sedmnáctiletých kamarád jsem se vydal do obchodu s pracovními odvy, kde jsem si koupil z kopiv zhotoveného tvrdého materiálu šedivé kalhoty štruksáky, které jsem si však muset dát zúit tak, aby obepínaly mé hubené kotníky. Pozdji jsem si samozejm za trnáctidenní výplatu z chmelové brigády poídil díny a to pímo s nohavicemi do zvonu, ím jsem se zaadil mezi seladony praských kaváren a taneních parket. Slavné moukárny jsem ml nakonec také, protoe bez nich bych v módních kruzích neobstál. Ty však pozdji k mému zklamání nahradily pohorky, co jsem i jako slepý pívrenec ehokoliv módního nedovedl pochopit. V tchto horolezeckých baganatech se toti nejenom tko tancovalo, ale potily se v nich nohy takovým zpsobem, e kdy se po taneku irou náhodou naskytla píleitost veer zdárn ukonit s krasavicí v duchnách, pohorky radši zstaly na nohou. Zrovna tak lovk ze sebe radji nesundával dederonku z umlých vláken, které nedovolily košili dýchat. Co si budeme nalhávat. lovk si ze sebe neservával vlastn vbec nic, protoe po tíhodinovém tanením kepení... No co si budeme povídat. To však mlo velkou výhodu zvlášt, kdy se rodie vrátili neoekávan z chaty. To šlo pak celkem lehce pekvapeným rodim vysvtlit, e jejich nevinnou dcerku práv uíte matiku.


Samozejm, e obleky, které lovk s pýchou nosil do taneních sál, nesml nosit do školy. Díny, kterým uitelé neznalecky íkali „texasky,“ byly písn zakázány, protoe v nich vedení školy vidlo kapitalistický výstelek, který mohl ohrozit naši morálku a ideologickou vysplost. Kdo zákaz nedodrel zle pochodil. Hrozilo i vylouení ze školy. Proto jsem do školy chodil obleený jako šedivá myš a proto jsem také školu neml rád...


Potí ovšem byla v tom, e vlastní rodie, kteí by nás mli milovat a ivot nám všemon usnadovat, nám kvli naší lásce k mód ivot jenom ztrpovali. Alespo já jsem se nesetkal doma s pochopením. Tatínek na m jeel, e kvli mým pitomým texaskám neztratí zamstnání, vyhrooval, e se nedostanu na vysokou školu, budu dlat rodin ostudu a dít bídu. Nakonec ho však zejm hryzalo svdomí, e m stále kvli obleení peskuje a tak se jednoho krásného dne zatváil pro zmnu pívtiv, na tvái se mu rozlil úsmv a pohnut ekl:


„Vím, e tebou synku cloumá puberta a e se rád oblékáš jako tajtrdlík, nosíš stevíce a pantalóny, e se za tebe s maminkou z hloubi duše stydíme. Také jsem si všimnul toho kabátu z umlé hmoty, který ti neposkytne úlevu ped mrazivými dny. Proto jsem ti sám ty holomku jeden vybral a koupil módní boty meltonky a moderní pláš s teplou vlokou Oberon.“


Tatínek mi pedal objemný balík a prohlásil, e nejenom e na pláš musel stát v Dom módy hodinu ve front, ale nakonec musel i podmazat prodavaku, aby mu našla kabát mé velikosti. Váhav jsem balíek rozbalil a nedviv jsem v rukou drel pláš, který hrál všemi barvami.

„No, tak si ho pece vem na sebe a vidíme, jak ti pkn sluší,“ pobídl m tatínek a já na sebe pozvolna, se znanou nechutí navlékl nový pláš, který nejenom e se mi vbec nelíbil, ale který k mé hrze mn byl tak veliký, e jsem vypadal jako strašák.
„Tak tohle nosit tedy nebudu,“ prohlásil jsem rezolutn. „Dyk je mi to dsn veliký a všichni se mi budou smát.“
„Nepropadávej synku panice, bu rodim vdný a neprotestuj nebo uchni, tahle smrdí hbitovem,“ ekl nakvašen táta a stril mi pst ped nos. „Do plášt dorosteš a jednoho dne ti padne jako ulitej. Kde máme brát peníze, abychom ti chlapeku kupovali vci pesn na míru? Zítra jdeme na Bachisarajskou fontánu, tak si ho vezmeš pkn na sebe a uvidíš, jak si budeš v tý vloce medit.“


Nemlo smysl protestovat a vymlouvat se, e u jsem slíbil jít s kluky na pivo. Proti tátovi nešlo vyhrát. Maminka mi zabrala rukávy a kabát o tvt metru zkrátila, take mi nakonec jaktak padl ne jsme se s tátou vydali na balet. Nikdo z nás však ani ve skrytu duše neekal do jaké trapné situace nás slavný pláš Oberon pivede...


U Andla do elektriky pistoupil podivn vyhlíející chlapík s šedivým plnovousem okolo pusy, zaloutlým od nikotinu. Láhev zabalená v novinách, která mu koukala z kapsy umolousaného zimníku a dech pící cigaretami a alkoholem, prozradily, e chlápek u nco v sob ml. Stoupl si pede mne a dv stanice na mne s vyteštnýma oima upen zíral. Nco zamumlal pod vousy, pak se zahihal, prstem ukázal na mj pláš Oberon a náhle nahlas a zetelným hlasem na celou elektriku prohlásil „e se nestydíš. Takovej pláš by ani Jirka Suchej nenosil. To je pláš mrdák.“


Já zrudnul jako krocan, tatínek se jenom zakousl do spodního rtu, co obyejn dlal, kdy byl hrozn rozílený a chtl m tlesn potrestat a jenom se zmohl na - „Co si to obane dovolujete?“ Nae chlápek jenom dokoleka opakoval to divné sprosté slovo, které jsem ani v zaouzených hospodách nikdy neslyšel a spolucestujícím se smíchem vysvtloval, k emu je tak dobrý mj, podle otce, módní pláš.


Na Újezd jsme z elektriky vypadli jako cukrái a do Národního divadla jsme došli pšky. Mlení nakonec perušil tatínek, který vyslovil názor, e i kdy to byla provokace, co kdy ml ten chlápek pravdu a pláš tohoto druhu se opravdu pouívá k bakchanáliím v parcích i na studených mezích. - „Ne a t ty kluku jeden pitomá ješt nkdy napadne tenhle hroznej pláš na sebe vzít,“ zakonil konverzaci starostlivý tatínek.


A tak jsem se po prvním dnu zbavil nového a ve front vystálého Oberonu, na který kdy zasvítilo sluníko, tak se blyštl a hrál duhovými barvami. To samozejm šusák, který jsem opt pyšn nosil, abych na nj nalákal holky, nedlal.


Díky historce spojené s pláštm Oberonem jsem si ho zamiloval natolik, e jsem si ho vzal sebou do emigrace, kde dokonce po tyiceti letech ivota je to vbec poslední kus obleení, který mi dodnes z mládí zstal.
„Pláš mrdák“... Kdo by to byl býval ekl...

 Ivan Kolaík, OAM

 

Další lánky autora:

Neúspšný hrá
Úvaha o bolesti
Nebezpená práce
Úvaha o taxikáích
Policejní dar - 1
Policejní dar - 2
O lásce k umní - 1
O lásce k umní - 2
O lásce k umní - 3
O lásce k umní - 4
O lásce k umní - 5
O lásce k umní - 6
Opuštný manel
Povídání ddeka
Rybáem proti své vli
O havti
Neobvyklá zamstnání
Úvaha o sportech
Rozhovor se zrcadlem
Vánoce jsou svátky klidu
Úvaha o vášních
Úvaha o chzi a zdravení
Úvaha o piv
Úvaha o kompjtrech
Úvaha o kantorech
Úvaha o umní a tetování
Úvaha o spaní
Úvaha o mluv
Úvaha na nevšední téma
Moje štace v Americe - 1
Moje štace v Americe - 2
Další štace po svt - 3
Další štace po svt - 4
Fejeton o bázni
O svatb a slavném spisovateli
Babiino z mrtvých vstání
O tatínkovi
O oslovování a chabé pamti
Ticho léí
Neobyejná svatba
Sluba vlasti odrodilce
Setkání s královnou
Ouchylou proti své vli
Silvestrovské muzikály
Úvaha o vánocích
Nostalgická zastavení
ástené pominutí mysli
Poáry v Austrálii
Uvaha o hrdinství
Úvaha o psaní dopis
Kulturní úrove
O australském jaru
Kobylí závody

Úvaha o Silvestru

Kam s ním