Byl Jára da Cimmerman vzorem Reinholdu Messnerovi?
Hodnì se píše o geniálnosti Járy Cimmermana, ale málo se ví, ¾e se pøipravoval na zdolání Mount Everestu. Za tím úèelem slezl všechny evropské velehory, jenom mu scházelo zdolání nejvyšší nizozemské hory Vaalsberg, která obnáší 321 metrù. Aby byly jeho pøípravy utajeny, zvolil v onìch místech bì¾ný kroj vesnických ¾en. Na snímku sedí nad košem makrobiotické potravy, která mu mìla umo¾nit lépe snášet zmìnu tlaku. Proto mìl, jako zdravì se ¾ivící genius, sebou vedle nosièù i jednu kravku, která mu dodávala èerstvé mléko. Jeho trochu obtloustlá tváø je výsledkem vlastních pokusù s botoxem. Ovšem tento nahrazoval tukem. Ano, ji¾ tehdy ovládal zkrášlovací operace a proto¾e byl proti jakémukoliv chirurgickému zákroku, uchyloval se spíše k farmaceutickým prostøedkùm. Nelíbilo se mu, ¾e se lidé, ¾ijící v chladných a arktických krajinách zabalují do šál a nìkdy i košešinových masek. Byl pøesvìdèen, ¾e zvýší-li se vrstva tuku na místech vystavených mrazu, obejde se èlovìk bez nehezkého zakuklování. Tento pokus na vlastním tìle mìl vlastnì nahradit nevkusné pletené masky. Za zmínku stojí, ¾e tento výstup na Vaalsberg provedl jinak opatrný a nerad riskující Jára bez teplého spodního prádla a bez kyslíkových masek.
Po této historické expedici, dojat nadšeným pøijetím místních domorodcù, se na tuto holandskou velehoru vypravil ještì nìkolikrát. A v¾dy v patøièném pøestrojení. Nerad na sebe upoutával pozornost. Na jednom snímku je vidìt jak le¾érnì opøen o strom hledí do kamery svého pøítele Oscara Wilda. Ostatnì byl to také sám Jára Cimmerman, který namaloval obraz Doriana Greye, pod pseudonymem Basil Hallward , do kterého se Oscar pozdìji zamiloval. Wilde chtìl poznat onu tajemnou velehoru, o které mu jeho pøítel èasto vyprávìl. Dva mu¾i pøedstírající odpoèívajíci elegány, jsou osobními strá¾ci našeho svìtobì¾níka. Na jiné fotografii mù¾eme vidìt Járu Cimmermana se skupinou jezdcù na koních. Ta je zase z období, ve kterém Jára vá¾nì uva¾oval o tom, vycválat na Gross Glockner na koni, pøestrojen za sv. Václava. Poté, co ho jeho poradci, kteøí byli vysláni na obhlídku trasy, pøesvìdèili, ¾e je to zbyteènì riskantní, od tohoto plánu upustil. Na snímku je maskován vousem a sedí na koni mezi dvìma bodyguardy.
Velmi hezký a vzácný snímek je momentka, na které sedí náš hrdinný Jára Cimmerman pod stromem a nechává své dva prùvodce odpoèívat, nebo» nestaèili jeho svi¾nému tempu pøi výstupu a projevila se u nich vysokohorská nemoc. Na jejich postoji je vidìt, jak bezradnì hledají smìr domù. Jára Cimmerman se o nì obìtavì staral a sám je snášel postupnì do údolí, bohu¾el snímky, které poøizoval za pomoci samospouštì neexistují, nebo» fotoaparát pøevrhla i se stativem hladová veverka. Kdy¾ to nebohé zvíøe hryzalo na døevìné konstrukci aparátu, osvìtlily se desky s exponovanými zábìry a tak pøišlo lidstvo o dùkaz Cimmermanova bezmezného sebeobìtování pro jiné.
K.A. Pokorný, cimrmanovský badatel, detašovaný v cizinì