Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lubo,
ztra Martina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsme emigrovali (V.)
as plynul rychle, nkdy se nám zdálo, e se všechno okolo nás odehrálo ve vtein a pak zase, e u dlouho pihlííme njaké absurdní divadelní he od Samuela Becketta.
Problémy s domovem eskalovaly, kadou polední pestávku vyplovalo psaní dopis do eskoslovenska. Moje tchýn, pesn taková jako ty z humoristických asopis, mla konen skvlé téma, které mohla probírat se známými dámami. Pestoe vdycky preferovala svého mladšího syna, náhle oplývala city i pro staršího. Pro, to jsme zjistili a pozdji.  Dalo by se íci, e to byla opravdu politická pedvídavost. „ Ona mi odvlekla dít do ciziny“, lkala. Pomíjela skutenost, e toto tém tyicetileté dít je u 15 let enaté. Roznášela po Praze a okolí zvsti, jak její dít v cizin strádá a asi aby sob i jiným dokázala, jak na nj myslí, posílala mu  balíky. Jeden napíklad obsahoval staré seprané lyaské ponoky a trenýrky s vytahanou gumou. Deponovali jsme  zaslané pedmty v odpadkovém koši a trpce se usmáli.  Všechno zlé je k nemu dobré, pomyslela jsem si, sem na mn neme. Ale kdy u nco chce poslat, tak pro nepošle napíklad manelovo lehké sako z jemouké jehní ke? To by se bylo do balíku urit snadno vešlo.
Ale byly vci opravdu dleité. Potebovali jsme nauit se holandsky. Neúnavný Piet zjistil, e se v blízkém Eindhovenu na TH, co bylo vysoké uení technické, (viz letecký snímek vlevo) se poádají kurzy holandštiny.
Hned pi píští píleitosti nás tam dovezl. Ten veer se v sálku sešlo asi padesát ech a Moravan. Slováci se u tehdy vtšinou zaali od nás oddlovat, kouce, e jsme jim zabili Štefánika. Všichni si vzájemn sdlovali zkušenosti a my jsme s údivem zjišovali, e nkteí z nich se zajímají pedevším o to, kde mohou co dostat: finanní podporu, nábytek, obleení, dokonce i potraviny - a pochopiteln vše zdarma. Tehdy bylo opravdu dost práce všeho druhu, a také proto do Holandska picházelo v té dob  mnoho gastarbeiter z Itálie, Maroka a Turecka. Nebylo nutné ít na podporu.
Zjevn frustrovaní byli mnozí také, pedevším eny, které se k emigraci nerozhodly samy, ale šly s manelem nebo pítelem jako pívsek, ásten  proti své vli. Pár notorických suverén kritizovalo  Holandsko všeobecn i v detailech, stylem : oni tohle neznají, nedlají, nedovedou, nikdy neslyšeli. atd. Nejedí esnek, nemají tu hrubou mouku na knedlíky, zkrátka zaostalá zem.
Holandštinu se snail  uit jakýsi ke všemu odhodlaný zoufalec, který se s áky domlouval pes nminu a anglitinu. Celou hodinu vnoval výslovnost jediného slovíka : mooi, ili hezké. Stále se mu nezdálo, e to íkáme dobe. Pitom se to prost vyslovuje jako móój. Jsou horší vci, napíklad takové Ui, co znamená cibule. Také na dálnicích vidíte u výjezd UIT, to zase znamená VEN, nebo také OUT ili AUS. Prost výjezd. S cibulí to  nic spoleného  nemá. Kdy to ale vyslovíte po esku, tak vám nikdo nerozumí. Nejvýše se domnívají, e vám nkdo šlápnul na nohu a vy jste vyjekli: uj. Cibuli proto nakupovalo mnoho eských en dlouho zásadn v samoobsluze a ne v „mluvicích obchodech“. Kdy se toti pokusily vyslovit UI, ili cibule, dostaly vdycky vajíko, EI. Co s tolika vejci, e?
Holandština má mnoho od sebe se velice lišících dialekt, víc ne 200, co je na tak malou zemi opravdu hodn. Ty se sice uit nemusíte, ale nkteí domorodci se nepestávají ptát, zda jim také rozumíme, kdy tím svým dialektem mluví. Zjistili jsme rychle, e kurz na TU k niemu není, pestoe byl zdarma, a zaali si shánt soukromého uitele. Syn jednoho z vedoucích pracovník u firmy Smeets, který uil holandštinu a anglitinu na gymnasiu se nad námi smiloval. Pekvapil nás otázkou, na jaké úrovni se chceme holandsky nauit.  Jednalo se, jak jsme se pak dohodli, pedevším o slovní zásobu - a my si vzpomnli na eský vtip, ve kterém  špatn placený uitel zatajil dtem hlodavce.
Zvolili jsme tedy po porad s ním ABN, co je zkratka pro spisovnou holandštinu, jakou se mluví napíklad i v televisi. Tedy, tenkrát se mluvilo, dnes je tomu u dávno jinak.  Chodil k nám dom dvakrát týdn skoro rok, pak prohlásil, e u meme pokraovat sami. Byli jsme rádi, nebyl zrovna laciný. Pvodn jsme chtli na hodiny  pizvat naše eské „podnájemníky“ , aby se s námi uili a pomohli nám uitele zaplatit, ale  ti prohlásili, e „ješt nejsou tak daleko“ a pokadé kdy pišel zalezli rychle do své lonice.
Dlali jsme pokroky, ale také nezapomenutelné chyby. Já jsem napíklad hned  na poátku našeho pobytu odpovdla Pietovi, který se ptal, zdali jsme si u oteveli v bance, kterou nám doporuil, své konto, e ano, ale e je to spíš kontje. A to jsem nemla dlat. Pili jsme zrovna kávu s ním, s jeho manelkou, a nkolika jejich páteli. Všichni sebou trhli, dámy zrudly. Co jsem to zase provedla? Tohle: chtla jsem ukázat, e se vyznám, a protoe holandština má s eštinou jednu vc spolenou, a to je láska k zdrobnlinám, jednu jsem pouila. Myslela jsem si, e kdy je piveko biertje a kostika cukru klontje, tak pece musí být to naše malé, chudiké konto kontje. Jene nebylo. Kontje je nehezké slovo, pro dámu nevhodné. Je to sice zdrobnlina, ale znamená prdelka. Vysvtlila jsem to spolenosti jen s námahou. Píšt tedy radji ádná vlastní iniciativa, ádné novotvary.
Te mluvím holandsky tak, e si všichni Holanani myslí, e jsem Vlámka. Nkteí mne mají za Francouzsku, ale to je spíš tím, e ráda vaím, sbírám zajímavé kuchaské knihy a vyznám se ve svtových kulinárních záleitostech. Jsem prost jakýsi hybrid. Nmci na mé nmin nepoznají odkud jsem a Angliané stejn neuznají nikoho, kdo se nenauil anglicky v dtském vku. Manel, který pozdji odešel pracovat do Nmecka a celé dny mluvil nmecky, je v Nmecku povaován za Holanana, který se nauil krásn nmecky a v Holandsku zase za Nmce, který mluví docela dobe holandsky. Doma jsme mluvili mezi sebou esky, ale dívali se hodn na televisi, která nám také velmi pomohla. Vylepšila naší nminu a holandštinu nauila lépe vnímat. Na veejnosti, zejména v obchodech jsme esky nemluvili a kdy, tak velmi potichu. Stále jsme také esky etli a psali, zstala nám proto zachována eština našeho mládí a let studijních. e mluvíme archaicky nám sdlili a po dvaceti dvou letech v Praze. Ale nikdy jsme nemuseli hledat njaký výraz, nikdy jsme nepedstírali, e jsme  u zapomnli, jak se co ekne esky. Mnozí emigranti to tvrdili dokonce u po dvou letech. Nás zase pozdji kadý obdivoval, e mluvíme kupodivu ješt dobe esky.
Jene ta eština mnohdy k niemu není, jak zjišují rzní pátelé. Jeden z nich, dstojný blovlasý starý pán, léka v pensi, byl nedávno v echách na návštv. Bydlí v Nmecku, ale jezdí s manelkou asto do Prahy, koupil si tam maliký byt. Poteboval benzin. Natankoval tedy u jedné pumpy nkde na dálnici ped Plzní a šel platit. V prostoru benzinové stanice, kde je  pokladna, obchod a restaurace, zase tankovali njací pánové pivo s rumem.Všimli si, e píchozí má na aut nmecké íslo a zaali o nm nahlas nehezky hovoit, titulujíce ho „ten skopák“. Protoe je to milý pán, chtl je vlídn vyvést z omylu. Pistoupil k nim a pravil : „Dobrý den, pánové, já jsem ech, a mluvím esky, stejn jako vy“. „Jo? Tak di do prdele, ty vole“, odvtil jeden z nich vlídn. Milí krajané.
Jak íkával Jan Werich : „Kde blb, tam nebezpeno.“
Co mn pivádí k další malé episod. Nkteí holandští kolegové nás asto ádali, abychom je nauili esky nadávat. Njaké ty hrubé výrazy. Zásadn jsme to odmítli a dobe jsme udlali. Je to velmi nebezpené, pedstavte si, e byste neekan kolem sebe slyšeli sprostá eská slova. Jen a si pouívají ta svoje. Stejn by jim dlaly potíe nahromadné konsonanty, na které je eština tak bohatá.
Pomalu se blíila zima a my jsme potebovali zimní vci. Kabáty, boty, prádlo.  Pracovali jsme pokud mono pes as, také v sobotu, to bylo zvláš dobe placené. Protoe byla o víkendu zavená kantýna, smli jsme si objednat a nechat pinést na úet firmy ze Snack baru ve mst cokoliv z jejich nabídky. Grilované kue, smaenou rybu, pomfrity s majonézou, rzné nám neznáme vci jako tzv. frikandely a krokety.
Naskytla se mi té neobyejná píleitost získat rychle peníze na zimní kabát. Vedoucí oddlení mne jednou veer, ped odchodem ze zamstnání poádal, abych  pomohla pi záchran katalogu šperk, který jeden z koleg píšern zmrvil. Bylo poteba udlat všechno znovu, rychle a od základu. Zákazník, který ml pijít píští den, se o tom nesml dozvdt. Celou noc jsme s nkolika dalšími kolegy z jiných oddlení pracovali jak šílení, ráno bylo vše hotové. Pestoe jsem  skoro vbec nespala, po krátkém odpoinku jsem v pl deváté u zase sedla  u svého stolu v litografii. Pibhl vedoucí s editelem celé reprodukce, nesli u schválený  nátisk katalogu. Vypadalo to velmi dobe, zákazník byl prý spokojen.
Poslali mne dom, trochu se vyspat.  Protoe ale peníze za tento marathón mi byly vyplaceny hned, šla jsem si také hned pro Nj. Pro ten u dlouho vyhlédnutý krásný lehouký kabát s teplou podšívkou.
Netušila jsem, kam se kabát a já v krátké dob spolu podíváme. Ale o tom a píšt. Slibuji vám, e to bude ta nejnapínavjší a souasn nejnesmyslnjší vánoní povídka, jakou jste kdy etli. Pravý horror.
Vra Pokorná
  Pší zóna v centru našeho msteka