Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Michaela,
ztra Vendeln.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cesta po Španlském království - ZARAGOZA


Ráno je pro vtšinu lidí obdobím prvního “musu”. Musí se vstávat. V šest hodin! V sedm toti vyjídíme do Zaragozy. Abychom všechno stihli, nebo musíme stihnout Zaragozu a pak pejezd a za Madrid, kde budeme dnes spát. No moc jsem se nevyspal. Oni ti Španlé usínají a tak v jednu nebo ve dv ráno a to i jejich dti. Vstávají nejdív tak v osm, ale spíš a v devt. Má to svoji logiku u národ, které drí polední siestu. Ono se pes to poledne nedá vlastn ani pracovat, protoe je moc teplo, a fungují pouze turisté, co vlastn nepracují a jen si chodí. Pes noc nás ubylo a pibylo. Piletli letci - jak oznámili prvodci, co ovšem neznamená, e piletli letci, ale klienti, co piletli. No, není to zase tak sloité, jak jsem to napsal. Prost nkdo do toho Španlska jede autobusem a nkdo si letí. A e nás ubylo a pibylo? To zase ubyli klienti pobytoví a pibyli ti letci. Take nás neubylo ani nepibylo, i kdy nás ubylo a pibylo a je nás zase padesát osm.
Rozumíte?
e nerozumíte?
Tak ješt jednou. Piletli letci….


Ale ne, já vím, e rozumíte. V recepci dostaneme snídani v pytlíku a pas jen tak bez pytlíku. Samozejm svj pasaporte.


Mám mít na sedace vedle sebe novou sousedku. Paní je blondýna, njak víc vyrostla do délky a stále na všechno trochu nadává. Ale pak sedí na úpln posledním sedadle uprosted kouc, e si mojí milé spolenosti bhem tohoto dlouhého zájezdu ješt dost uije, a hlavn, e si me natáhnout své doopravdy dlouhé nohy. Taky u si trošku ta paní pamatuje, tak jako já. No, o trošiku víc ne já. Nakonec se z ní vyklube docela solidní paraka, a to i pes to svoje pravidelné nadávání. Umí nadávat vtipn, a i kdy to zní zvláštn, tak trochu se specifickým filozofickým nadhledem.
A má ráda El Greca!


A te vám tajn sdlím to úpln nejtajnjší tajemství. Dávno, tak pradávno, ješt moc dávno ped tím, ne o nich psal Josef apek, vaili pejsek a koika dort. Prost fušovali Bohu do jeho povinností a práv a on si to nechal líbit a vbec se na n nezlobil. A tak koika s tím svým pejskem do toho dortu dali to nejlepší, co znali. Tu tam vrazili temperament, tu snní, tu romantiku, tu tvrdou realitu, tu povolnost, tu neústupnost a pak to posypali horami a dolinami, lesy a pustinami, msty i samotami. Pidali moe a maana a bylo z toho Španlsko. Vyšlo jim z toho nco tak neskuteného a ohromujícího, e se toho a lekli a okamit emigrovali do ech. Tam se nechali najmout k bratím apkm do spisovatelské sluby a ili tam a do své smrti. Od té doby je na svt zem Španlská, co nemá na svte rovno co do rozmanitosti a nevypoitatelnosti a kam jezdíme my turisté zvolávat Ohhh a J, No tohle, Ollé a Vivat Espaa. Ono taky nacpat do sebe Evropu, Afriku a svt islámu by nikdy nikoho nenapadlo, krom dámy nazývané Náhoda a pána se jménem Osud. A já te sedím v autobuse po tém probdlé noci, chci spát, ale oko to nedovolí, nebo to hezké je všechno všude kolem mne a cesta ubíhá, ba vlastn ujídí a lovk se tedy nenudí.


Zaragoza

Je to páté nejvtší msto Španlska a má asi šest set tisíc obyvatel. Zaloili ho ímané trnáct let ped naším letopotem díky výhodné poloze na ece Elbra. Je léto, eka je bílá a páchne. Ne smrdí. Nebudu ji šetit. Ne úpln moc, ale pece. Bývala pro dávné obyvatele splavná. Nevím, jak te, asi nic moc. Msto po ímanech patilo tyi sta let Arabm, kterým ve Španlsku obecn íkali a íkávají Maui a patilo jim a do roku 1118, kdy ho dobyl Alfonso I. Ten z nj uinil hlavní msto horního pomezí tehdejší Andalusie (z arabského Al Andalus). Další jeho velký rozkvt nastal za katolických panovník.


Všechny doby mají ve mst svá zákoutí a svou slavnou stavbu, co iní ze Zaragozy msto pestré a nadmíru zajímavé. Pozdji dlouho odporovalo Napoleonovi, pak bylo “hlavním” mstem odborá, ale pak jej snadno dobyl generál Franco. Ten tu zídil vojenskou akademii fungující dodnes. Vdy íkám, koika a pejsek vaili dort a dali…


Protoe je srpen a jsme ve Španlsku, je teplo. Spíš je vedro. Naše první zastávka je u stavby se jménem Aljaferia. Je to stavba maurská. Urit nejhezí mimo Andalusii. Byla zbudována výhradn pro potchu tehdejších maurských vládc, le djiny se pohnuly, oni byli vytlaeni a palác pak slouil chvíli i panovníkm kesanským. Taky ten náraz barbar je v tomto komplexu znát. Z krásných krajek je náhle peobleen do kopivák. Jen na chvíli. Pak se i ta španlská kesanská kultura pozdvihla díky ctiádosti panovník katolických, ale dlouho doba nedosáhla arabské emeslné dokonalosti, by byli ti emeslníci vlastn i nadále maurského pvodu. Tak alespo stropy jsou dílem srovnatelným se zbytkem maurským a neiní tak barbarské násilí na maurské minulosti stavby. Byla pak za naší návštvy v Aljaferii jakási televize a vyskytovaly se pi tom ti maurské princezny, které pevleeny z modrých jeans do modrých závoj zapózovaly podle napsaného scénáe. Ve spojitosti s touto stavbou volám po obnovení trestu smrti. Ti, kteí hned vedle této památky vyprojektovali a následn postavili paneláky, by si ho urit zaslouili. Ale dosti ji Aljaferie.


Vystupujeme na nábeí eky a na pekrásné námstí s katedrálou El Pilar to je jen pár krok. Tak njak si pedstavuji, e by to mlo vypadat po celém svt. ádné násilí mezi stoletími minulými a dávnými a mezi nedávnými, jen nepatrn minulými. Jestlie by se mli popravovat ti budovatelé panelák vedle Aljaferie, pak tito by mli vstoupit na nebesa. Celé to námstí, akoliv opravdu velké (údajn nejvtší ve Španlsku), je koncipováno lidsky a s nebývalou elegancí. Máte pocit, e ho u vlastn dlouho znáte, co je znamením, e se vám doopravdy líbí. Jednu jeho stranu, která je u eky, zapluje Basilica de Nuestra Seora del Pilar (naše paní na sloupu-tedy Panna Marie na sloupu). Ta se zjevila Jakubu Apoštolovi 2.ledna roku 40 n.l. nad sloupem antické stavby. A tak se sloup postupn obestavoval, líbal vícími i papei a je z toho hodn velká a slavná katedrála a do našich let. Ten líbací kousek sloupu je doopravdy malý, neustále hlazený a líbaný vícími stojícími spoádan v dlouhé ad. Je a s podivem, e sloup není vyhlazený a slíbaný skrz na skrz a nezírá na vás jen velká díra. Asi ho stále posouvají a opravují. Sloup v nekonené délce i smyce. Na jiných sloupech jsou vlajky všech španlsky mluvících zemí a je jich doopravdy hodn. V chrámu je také eská stopa, co je ve Španlsku obrovská vzácnost. Na jednom sloupu jsou nainstalovány dva štíhlé dlostelecké projektily, které díky psobení posvátného místa v chrámu neexplodovaly. Pocházejí z eské zbrojovky. Všichni skeptici okamit tvrdí, e to bylo dáno nekvalitou eské munice, ale vme radji v ten zázrak a ne v nekvalitu eských zbrojovek. Ve dvou kopulích jsou i Goyovy fresky. To jsou ty, co mu je nechal jeho tehdy slavnjší a mocnjší švagr ze své všemoci pemalovat. Protoe jsou erstv restaurovány, záí mezi ostatními kopulemi jako erstv vyloupnutý pomeran mezi shnilými banány. Trochu nezaslouen.


Na jedné stran námstí pak je sousoší s dominantní sochou Goy a pilehlou fontánou. Za ní zakonuje velké námstí katedrála La Seo. Trochu mi to pipomínalo situaci z Paíe. Na jedné stran katedrála Notre Dame, která je sláva sama, originál ze všech originál nejoriginálnjší a která sice naplní vaše oekávání, ale která (alespo m) nenadchne. A pak je tam cosi kýovitého a zavrhovaného, ale taky moc a moc navštvovaného. Katedrála Sacre Coeur. Lidmi i pes znanou nekvalitu architektury milovaná. Víra a víra. Její pítomnost zas tak úpln nezávisí jen na sláv a patin letitosti, ale té na pocitech návštvník. La Seo byla pro mne neekaným skvostem. Zase se asi vail ten dort a koice a pejskovi se neobyejn povedl. Staletí se stavla tato katedrála a její zdi obsahují všechny myslitelné i nemyslitelné slohy. Ale také opravdu obrovský kus neho nepojmenovatelného. Tohle byla pro mne neekaná a milá prémie. Nejhezí pekvapení. Ostatn na fotografiích to uvidíte sami a moná tu mojí slovní slavobránu pochopíte. Byla budována od 12. století, ale pi nedávné rekonstrukci její ásti byly objeveny zbytky ímského chrámu a v nm zbytky pohanské svatyn.
Vbec samotné námstí a jeho nejbliší okolí bylo stavno hlavn pro lidi a ne pro slávu, jak se mnohdy jinde iní. Mezi El Pilar a La Seo nenápadn existuje u po staletí jedna z nejkrásnjších renesanních budov, které jsem kdy vidl. La Lonja je bývalou burzou a na jejích stnách jsou skromn a nenápadn zachyceni v barevných a kulatých medailoncích aragonští panovníci. Jsou práv tak velicí, aby nenarušovali ideální proporce lovka své doby, jak bych pi své neskromnosti renesanci specifikoval já.


Ale u jsme si pochodili, pokoukali, popili, pojedli a posedli a musíme zase dál. Stihl jsem si ješt vyfotit El Pilar od eky. Pímo naproti mn bylo výstavišt Svtové výstavy z roku 2008, le as je mým pánem. Snad píšt. Ale houby! Jsou vci, které u nestihnu.
Kdy odjídíme je 14:44 a 34 st. C. No to je teba u nás taky (nebylo-mli jste 14 st. C a pršelo vám). Budeme spát za Madridem a cesta je ješt dost dlouhá. Krajina se mní a krásní. Fotím a ne sám. Ony ty fotky tedy urit nebudou nic moc, ale ta krajina si zaslouí zvnit. Je z úpln jiného svta. Tady co provincie, to jiná krajina. Ani nemusí stavt milníky a cedule. Poznáte okamit, e jste u v jiné provincii.


Cesta ubíhá, na obzoru se objevují první madridské mrakodrapy, pak letišt a ozve se D, D, D, D, D, PRÁSK. Pneumatika! Pamatujete si na film Velký autobus? No tak to je ten náš. Je velký, má natáecí dvojici zádních pneumatik a jedna z nich praskla. Ve Španlsku si nemete jen tak na dálnici vystoupit a tu pneumatiku vymnit. To musíte zavolat policii a ta musí asistovat po celou tu dobu, pokud není autobus fit. idi pneu vymní a s jedním policejním vozem vepedu a jedním vzadu se jede na nejbliší parkovišt u pumpy. Poádn dotáhnout šrouby a tak. Tam se dojede a idi zjistí, e za tch asi osm kilometr u je ta pneumatika zase skoro na bouchnutí. Rozházela se geometrie. Volá se esko, volá se cestovka, volá se španlský servis a prvodci i idii telefonují jako pominutí. Pak se opatrn dojídí a do hotelu.


Autobus jede do servisu i s idii, kteí budou celou noc a píští celý den opravovat. A my pojedeme na El Escorial a první projíku po Madridu španlským autobusem. Pesn tak, jak jsem to pedpovdl a jak se to má podle cestovatelského manuálu udlat.
Nemám já náhodou úspšn absolvovaný státní kurz prvodce cestovního ruchu?
Mám!
Sice u z minulého tisíciletí, ale pece. I kdy jsem se tím nikdy neivil. Dobe mi tak!


A dneska u dost. Na shledanou píšt v El Escoriálu a v Madridu.

Jií Suchánek

 

 

Fotogalerie - 1

Fotogalerie - 2

Fotogalerie - Zaragoza

Další lánky autora