Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Sabina,
ztra Teodor.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Za perlami Francie
 
Ji od dtství m lákala Francie. Nejprve kouzelné a tajuplné zámky na Loie, pozdji  bohémská sladká Paí, a kdy jsem si – ji v dosplém vku – peetla kdeco od Miroslava Horníka, stala se pedmtem mé touhy Provence. Paí jsem v poklusu zhlédla pedloni, a tak kdy se na zaátku letošního roku zaalo uvaovat o cíli letošního zahraniního zájezdu, doufala jsem v skrytu duše, e naším cílem bude vysnná Provence. Vyšší mocnosti – v mém pípad manel – však rozhodly jinak. ádná Provence! Budou se poznávat perly Francie. A tmi perlami mly být, alespo podle katalogu edoku, Breta a Normandie.
Lovci perel jsme se stali v pátek 15.ervna 2007, kdy nás po dvouhodinových letištních procedurách konen pohltil airbus SA létající na trase Praha – Paí. S nelibostí jsem konstatovala, e opt nesedím u okénka, nýbr u uliky, ale rychle jsem se s tím smíila a jala se tipovat, kdo z procházejících cestujících by mohl patit k úastníkm zájezdu. A nutno íct, e jsem se ve svých odhadech ani moc nemýlila. Odstartovali jsme s asi plhodinovým zpodním zapíinným „petíeností letových drah nad Evropou“. Tuto formulaci jsem si zapamatovala a pi zpátení cest jsem konstatovala, e ve vzduchu je husto zejm poád – a je to v pátek v poledne, nebo ve stedu naveer. Nu co! Pipoutala jsem se, vyslechla bezpenostní pokyny a dozvdla jsem se, e do Francie nás letadlem eské letecké spolenosti dopraví kapitán s polským jménem.Mezitím jsem zaregistrovala, e mladík, který v naší trojici sedadel obsadil ono kýené místo u okénka, sotva dosedl, usnul. No jo, asi se s výhledem z okna lépe spí!Ne jsem tento poznatek staila vstebat, ocitl se pede mnou balíek s oberstvením a díky turbulencím, do nich jsme se dostali, zaala moje káva opouštt šálek. Drncalo to, jako kdy jedete trabantem po koiích hlavách. Ale i to se peilo, káva naštstí neskonila u mne v klín, ale pouze na tácku, take let pokraoval v pohod. Na výsuvných obrazovkách nad sedadly jsme byli prbn informováni, kudy letíme, v jaké výšce a pi jaké venkovní teplot. Sotva jsme odevzdali pozstatky po našem hodování, dozvdli jsme se, e zaínáme klesat a chystáme se na pistání v Paíi, kde bylo oblano, teplota 24°C. O tom, e zaínáme klesat, mne nikdo informovat nemusí. Vdy toti ohluchnu jako poleno a zane mne krut píchat v uších, akoli výkám jako pubescent první kategorie.
Pistání i pasová kontrola probhly úspšn a nastal lov na zavazadlo.  Všichni jsme se  rozestavili kolem pojízdného pásu a laným pohledem sledovali otvor, z nho ml vyjet kýený kufr i taška. Nejprve nejelo nic. Asi po pti minutách vyjela rozmrná krabice, k ní se však nikdo nehlásil. Dstojn nás tedy všechny objela a zmizela „kdesi“. A zase nic. Po dalších pti minutách opt vyplula na molo ji známá krabice. Ani tentokrát nemla úspch. Abych to zkrátila, prozradím, e se projela šestkrát, ne se v závsu za ní objevil první kufr. Nu a mezi posledními temi zavazadly – jak je u mne ostatn zvykem – dorazil konen i náš kufr. Se šastn uloveným kufrem jsme se vydali hledat prvodkyni edoku, je nás v píletové hale mla ekat.  ekala, nasmrovala nás nejen k vytoueným toaletám, ale také k východu, u nho nás ekal modrý autobus znaky Renault s nápisem edok a s pohodovým idiem. Prvodkyn nic neponechala náhod, mla nás u i rozesazené podle zasedacího poádku, a tak jsme jenom vypudili ze „svých“ míst vetelce a byli jsme pipraveni na dlouhou cestu smr Chartres, kde nás ekala proslulá katedrála. Jene katedrála se ješt mla naekat! Vyjídli jsme toti z Paíe v pátek kolem tetí hodiny odpolední, take jsme byli uvznni v nekonených kolonách , které se pouze posunovaly. A tak zatímco z Prahy do Paíe jsme letli asi  1 hodinu 25 minut, z Paíe jsme se probojovávali  víc jako 2 hodiny. A protoe do Chartres bylo ješt daleko, dostaly se na poad první úpravy programu… 
 
Chartres
Do Chartres jsme tedy pijeli v pátek a veer. Moc nechyblo do deváté hodiny, kdy jsme vjídli do ulic msta, jeho upravenost a pvab nás okouzlily hned zpoátku. A to nás u z dálky vítaly ve impozantní katedrály. Jak u jsem se minule zmínila, prohlídka msta a hlavn katedrály byly naplánovány na pátení  podveer. Jene katedrála se zavírá veer o tvrt na 9, take nezbylo, ne si její návštvu nechat na ráno píštího dne. as nás tlail i z jiného dvodu. Na 8 hodin byla objednána veee v restauraci v jedné okrajové ásti Chartres… A tak následovalo klikování našeho autobusu smr Mainviller (co byla –nazveme-li to „po našem“- nco jako místní ást Chartres). Autobus posléze zastavil u skupiny budov, je ve mn svým vzhledem asociovala spíš Divoký západ ne Francii. Jednoduchá zánovní devná budova pipomínající bytelnou stodolu, s venkovním kovovým schodištm, které umoovalo pístup na pavlae táhnoucí se ve dvou adách po celé délce stny, to byl náš hotel. Z pavlae vedly dvee pímo do malých pokoj s píslušenstvím. Hned vedle hotelu stál supermarket, naproti Mac Donald a o kousek dál nevelká restaurace vybavená ve venkovském stylu. Tam nás ekala veee. A tak honem uloit zavazadlo do pokoje, udlat zadost základní hygien a poklusem na veei! No a tady jsme se setkali s jedním problémem, který nás spolehliv provázel, a jsme stolovali kdekoliv. A tím problémem bylo nesmírn stsnané sezení u stolu. Jako by se Francouzi s nkým vsadili, e k tímetrovému stolu nacpou celý zájezd ítající asi 30 lidí. A tady musím s údivem konstatovat, e se jim to vdy njak povedlo. K veei  jsme dostali jako první chod nesmírn chutn upravený salát  s nezbytnou bagetou. Ne nakrájenou na plátky, jak jsme zvyklí u nás, ale nalámanou na nevelké ásti. (Nutno íci, e francouzské bagety, jako i peivo vbec by zaslouily zvláštní oslavnou kapitolu!) Mla jsem neblahé tušení, e bude následovat ryba. Tušení mne nezklamalo, ale ryba byla kostíprostá a tak dobrá, e se po ní jen zaprášilo. Zajímavé bylo, e Francouzi jako pílohu k ryb podávají asto rýi.Tentokrát se pílohou staly krom rýe i opékané brambory a mladé zelené fazolové lusky, co je píloha velmi astá a chutná, to vše ve velmi decentním mnoství.  Na závr kadý doplnil denní dávku vitamín miskou ovocného salátu. K pití jsme dostali na stl karafy s vychlazenou vodou a kadý piblin 2 dcl  erveného vína. Víno jsme pak dostávali ke kadé veei, ale tak chutné, jako bylo to z prvního veera, nebylo u ádné z nich. Po veei, která se protáhla pes 10. hodinu, jsme u smovali do postelí. Msto bylo na veerní procházku píliš vzdáleno a vedoucí navíc slibovala, e druhý den bude snídan v 7, abychom o pl 8. mohli vyjet do centra Chartres.
Ráno jsme brzké vstávání peili, honem zapakovali veer rozbalený kufr a ped sedmou u jsme jako správní eští úastníci zájezdu mlsn stepovali v jídeln, kde nás ekala pestrá, vydatná a hlavn chutná snídan podávaná formou švédského stolu. Nasyceni  jsme o pl 8. všichni ukáznn stáli u autobusu. My jsme byli vbec netypicky ukáznná sestava! Všichni chodili všude vas, ba nkdy a pedasn, nikdo se neztratil, na nikoho se nemuselo nikde ekat. I naše vedoucí kvitovala, e jsme ojedinlí zjevové v historii eské organizované turistiky. Krátce po pl 8. u nás autobus odváel do centra msta, do blízkosti katedrály. Po cest jsem pímo hltala krásn upravené domeky, obklopené záplavou kvtin, se sve zelenými udrovanými trávníky. Kvtina, jí je Francie pímo zaplavena, je hortenzie. Najdete tam všechny odstíny-od svtlounce rové pes syt rovou, smetanov naloutlou a po nádhern nn modrou. Hortenzie jsem si za tch nkolik francouzských dn zamilovala. Autobus nás vyklopil ne píliš daleko od katedrály zasvcené Pann Marii. Dnešní katedrála Notre Dame ji od svého zaloení šestkrát zmnila podobu. Poprvé byl na tomto míst zaloen chrám ve 4. století, ale byl znien poárem. Poár byl píinou zániku i dalších chrám postavených na tomto míst. Dnešní katedrála byla zaloena v roce1124 na základ tzv. zlatého ísla (1,618 -všechny rozmry jsou násobkem tohoto ísla) a na její podob je zejmý pechod  od románského slohu ke gotice. Jiní v, Clocher Vieux, je ukázkou románské prostoty, zatímco vyšší severní v, Clocher Neuf, je u sebevdomá- svtlejší a štíhlá. U stední brány, Portail Royal, jsme nemohli pehlédnout zasmušile shlíející, úmysln prodlouené postavy  ze Starého zákona. Sochaská výzdoba severní a jiní brány psobí mnohem ivji a sveji.Katedrála se chlubí 173 nádhernými okny. Jejich nezamnitelná mod a erve prosvcovaná paprsky slunce zanechá v lovku nezapomenutelný dojem.K tm nejstarším a nejslavnjším oknm patí okno na jiní stran zobrazující Pannu Marii s malým Jeíškem na klín. Panna Maria je v katedrále zachycena na výzdob oken a v sochách 175krát. Pvodní, nejstarší soška, nazývaná „erná panna“ se ji nezachovala. Uprosted lodi na dládní najde návštvník labyrint.Ve stedovku hledali vící cestu od jeho obvodu ke stedu, co byla souást jejich mystického duchovního cviení. Kdy jsme do katedrály vstoupili my, tonula lo v hlubokém šeru a práv ze stedu chrámové lod zazníval tlumený, monotónní, ale fascinující zpv, i lépe-brumendo. Kdy jsme pišli blí, uvidli jsme asi 20 osob pravideln rozestavených po obvodu labyrintu, je v zái nkolika svící  snad provozovaly njakou magickou bohoslubu. Jejich zpv byl doprovázen pohyby paí, je se tu vznášely vzhru sledovány pohledem oí, tu se spojovaly v etz s paemi soused. V tu chvíli jsem si poprvé man uvdomila, e jsem v zemi, která má svoji slavnou keltskou minulost… Ale pak se rozsvítilo svtlo, kouzlo pominulo a lovk si uvdomil, e je poteba si pospíšit, protoe nás  ten den eká ješt daleká cesta. A tak honem ješt pár snímk ped katedrálou a cesta k autobusu, který nás odveze do Rennes…
Míla Nová
Pobaltí - 1
Pobaltí - 2
Pobaltí - 3
Pobaltí - 4
Pobaltí - 5
Pobaltí - 6
Pobaltí - 7
 
 
Není nad slušivý sestih...
Nesušte se u sloupu!
Zázrané uzdravení
Doktorky Bolíto
asy se mní
No a?
"Zloin" a trest
Vtip se musí umt podat!
okoláda
Tlocvina a já
Nad roklí
Všude íhá nebezpeí
Létající kruh
Jak to vlastn zaalo...
Zpívám jen v sebeobran