Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Oleg,
ztra Matou.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se zaínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se páteli, potkávat se, a tak snad bude namíst (kdo chce - není podmínkou) piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...
Pímo dušikový zaátek tohoto roku zpsobil, e jsem se ani já necítila ve své ki. Hledala jsem proto, ím bych si zlepšila náladu, jene nic kloudného mne nenapadalo... „A pedevírem!...“
 
"Co jsem to vlastn chtla...?"
O všem - pro oi mé a mých pátel.
 
Od devíti do dvanácti
 
Je po deváté, pohyb u kiosku utichl, ale zaíná oívat cesta vedoucí kolem kiosku ke zdravotnímu stedisku a také na rozlehlé parkovišt, které sahá a ke zdi, jí je obehnána továrna. Ano, bydlím njakých 150 m od hlavní brány chemického závodu, prakticky pod  vysokým, erven a bíle pruhovaným továrním komínem.
Dosud byl na parkovišti klid, kdy nepoítám, e kolem páté hodiny ranní odtud s dýchaviným pokašláváním motoru odjel linkový autobus, jeho idi bydlí v protjším „výškái“. Ani te ovšem nemohu tvrdit, e by tu bylo njak ivo. Ale pece jen sem tam njaké to auto na parkovišt zajede, nebo odtud vyjede. Vtšinou jsou to auta tch, kdo sami pijeli nebo pivezli nkoho k lékai.Do budovy zdravotního stediska je odtud pár krok. Je poteba projít kolem nov postavené lékárny a ocitnete se ped zelen nateným plotem,za ním se v lét vedle vydládného chodníku zelená kousek trávníku a nkolik ke.Vejdete-li malou brankou, máte zejm namíeno k jedné ze tí obvodních lékaek, nebo k jedné ze tí zubních lékaek, eventuáln ke gynekologovi. Popípad jdete na pedikúru. Pokud zvolíte prchod širší bránou, kterou me vjet a ped budovu i osobní auto i sanitka, jdete bu k dtskému lékai, nebo do malého rehabilitaního stediska. Všechna tato zaízení se skrývají v jednopatrové dlouhé, bíle zalíené budov s ervenou sedlovou stechou.
    Díve býval na této cest dopoledne, kdy lékai ordinují,docela slušný ruch. Celkem pravideln smovaly k nkteré ordinaci u chronicky známé postaviky.Pravidelnou návštvnicí lékaky, která má na starosti staré mstské centrum, bývala paní Šípková. Jednou rukou se ztka opírajíc o ídítka kola, druhou zaklesnutou ve francouzské holi se šourala s trpitelským výrazem ve tvái tém kadé ráno ke stedisku. Vracívala se odtud asi za hodinku a já pozorujíc ji jsem zaínala vit, e se v píslušné ordinaci djí zázraky. Dotyná paní vdy zaboila do lékárny, za chvíli odtud vyšla,mrkla vlevo, mrkla vpravo, a kdy nikde nezpozorovala ádné nebezpeí, svin naskoila na kolo, hl si frajersky hodila na idítka a u ujídla! A nutno íci, e takto „zázran uzdravených“ bylo v našem msteku nkolik. Ovšem dnes, kdy je návštva u lékae vázaná na onen diskutovaný poplatek,se proud pacient míících na stedisko zmnil v slabý a hodn nepravidelný rek…
    Odpoutávám svj pohled od branky zdravotního stediska, nebo slyším z levé strany známý halas. Ano, nemýlím se! Devááci se pesouvají do tlocviny na sídlišti na hodinu tlocviku. Kdopak je asi vede? Kupodivu zstávají ped pechodem ukáznn stát. Tak to je jasné! Marie, drobná tlocvikáka, se výškou mezi vyouhlými devááky úpln ztrácí, ale respekt u nich má. Halas klukovských hlas pomalu utichá a na scén se objevují dchodkyn venící své tynohé miláky. Ti dámy zakotvily na rohu, a zatím co probírají aktuality dne, dva jezevíci a jeden erný pudl navazují kontakty prokládané obasným zvednutím noiky i pelivým oicháním okraje chodníku. A nejsou to psi ledajací! Kadý je podle místního módního trendu elegantn vystrojen! Jezevíci jsou navleení do svetík-erný do erveného, dlouhosrstá rezavá iki do rového- a pudlík má dokonce zelený overal. Najednou zaznamenávám  mezi psy njaké oivení. Pudlíkovo vodítko se napíná a pudlík zaíná hystericky štkat. Hledám oima píinu jeho rozilení. Aha! U ji vidím! Pes cestu si hrd, s ocasem vztyeným jako vlajku, vykrauje velký mourovatý kocour Honza. Je to obyvatel vedlejšího vchodu, všechny ti psy dobe zná a ví tedy, e psí hlas do nebe nejde, e ten štkot je jen pravidelný kadodenní rituál, který ho nijak neohrozí. A kdyby nco-ten uštkanec je pece pipoutaný na vodítku, tak jaké vzrušo?
     Blíí se jedenáctá a dámy „pejskaky“ se rozcházejí do svých domov. Na chodníku se objevuje stará paní Vaeková, aby si tu odpochodovala svoji dopolední plhodinku. Léka jí pikázal, aby hodn chodila, a tak se odpoledne objeví znovu, tentokrát na delší dobu…Ale to teprve bude.  V dálce se zase ozvaly klukovské peskakující hlasy.Podívám se na hodiny. Opravdu! Bude pl dvanácté- dvojhodinovka tlocviku skonila a devááci se vracejí do školy. Je nejvyšší as jít si ohát obd. Ješt e mám uvaeno od verejška-dnes jsem se njak zakoukala…
Ulice osiela a hodiny na vzdálené radnici práv odbíjejí poledne.
Míla Nová
 
Taioviny - 1
Taioviny - 2
Taioviny - 3
Taioviny - 4
Taioviny - 5
Taioviny - 6