Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ldie,
ztra Radana.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Hanácké Athény
 
Na msto Kromí mám osobní vzpomínky a te mi je znovu pipomenula jedna lenka SeniorTipu - Libuška, která byla v Kromíi na výlet. Udlala moc pkné fotografie, které dala i do fotogalerie. Tak jsem vzpomínala, co jsem v kromíském arcibiskupském zámku a jeho zahradách vidla.
 
Msto Kromí je také nazýváno Hanácké Athény. Nachází se ve Zlínském kraji. Leí na ece Morav a je plným právem zapsáno na listin svtového kulturního ddictví UNESCO. Mimo arcibiskupského zámku, a obou zahrad - Kvtné zahrady a Podzámecké zahrady, jsou v Kromíi i ti historicky cenné kostely. Je to kostel svatého Moice, kostel svatého Jana Ktitele a kostel Blahoslavené Panny Marie. Dále je zde kaple svatého Kíe, biskupská mincovna a arcibiskupské vinné sklepy. Je zde také takové vzdlávací centrum Hané. Devt stedních škol, dv gymnásia, dv konservatoe a od roku 1995 zde vznikla Justiní škola, která byla v roce 2005 rozšíena a nyní je to celostátní justiní škola - Justiní akademie.
O arcibiskupském zámku by se dalo napsat hodn. Je to velice krásný zámek, s upravenými interiéry, krásnými zahradami o n se velice peliv starají.
 
Ale chtla bych napsat nco o biskupské mincovn...
Císa Rudolf II dal ve své listin udlené kardinálu Dietrichsteinovi 5.ledna1608 mincovní právo ze zaniklého hradu Podivína. Raba mincí probíhala asi od konce 1613 a do zrušení mincovny v roce 1759 za biskupa Egkha. Výjimkou bylo raení mincí v období 1624 a 1636, kdy se mince razily v mincovnách Olomouci a Brn, poté byla mincovna penesena do Vyškova.  Zde se razily mince v létech 1659 a 1664. 
 
Dnešní mincovna na Sladovnickém pedmstí byla zaloena biskupem Karlem II z Liechtensteina - Castelcorna hned na poátku jeho vlády v Kromíi. Stalo se tak roku 1665, (v tu dobu byla mincovna ješt u Mlýnské brány). Nová mincovna Na Sladovnách tehdy nebyla ješt pod stechou, kdy do ní byly soustedny vedle kromíské výbavy mincovny i stroje a zaízení z Vyškova. ást stroj byla pohánna vodou ze sousedního mlýna, mincovní válce byly vyrobeny v pernštejnských hamrech. Vybavení mincovny bylo na svou dobu velmi progresivní a zajišovalo kvalitní rabu. Stavební práce na nové mincovn trvaly a do roku 1667, ale u rok pedtím, v lét, byly raeny první mince. Mincovna v roce 1668 sice vyhoela, ale byla narychlo opravená a mince se razily dále. Biskupové potebovali peníze na stavby a potebovali jich mnoho. Mincovna produkovala velké mnoství mincí, prý více, ne císaská mincovna ve Vratislavi. Urit slavnostní chvíle byla v roce 1669, kdy se zde vyrazila první zlatá medaile ve váze 100 dukát.
V Kromíi nepracovali jenom obyejní razii, ale byli získáni i pracovníci, kteí umli ztvárnit medaile plasticky. Takový byl teba Kryštof Hoffmann, který v roce 1670 vytvoil portrétní medaili biskupa Karla II. Ta byla tého roku vyraena ve váze 20 dukát ve zlat. Protoe práce kromíské mincovny a jejich pracovník byly na dobré výtvarné úrovni a byla to poctivá emeslná práce, patily mince kromíské raby k oceovaným dobovým platidlm. Pozdji patily k hledaným numismatickým akvisicím. Biskupské mince se zde razily a do roku 1756, kdy byl jako poslední vyraen tolar biskupa Troyera. Poslední rabou byla intronizaní medaile biskupa Egkha v roce 1759.
Pozdji, kdy mincovna u neslouila svému úelu, stala se obytným domem. Dm nebyl udrován  byl v havarijním stavu, ale peníze na jeho opravu nebyly. Teprve od roku 1998 je mincovna zase plnohodnotným lánkem v památkovém fondu msta. Dnes jsou v interiéru mincovny vidt nástroje a stroje, které byly k raení mincí pouívány. V rámci staroslavné mincovny vydává Nadaní fond kromíské mincovny a msto nové pamtní raby. Stalo se tak roku 1998, bylo to u píleitosti zápisu „Zahrady zámku“ do seznamu UNESCO. Autorem tchto památkových medailí je Karel Zeman.
V mincovn jsou stálé expozice, jako: Historie penz na Morav, eské mince a medaile, Pedmincovní platidla a jiné. V Arcidiécezním Museu Kromí , ve spolupráci se správou Státního zámku, je ješt do konce záí k vidní výstava mincí a medailí pod názvem: Svtci a jejich zobrazování na mincích a medailích. Výstava je chronologicky vymezená 16. a 19. stoletím. Navazuje tím na výstavu Biblické výjevy na medailích, která byla v roce 2005.
Olga Kotaka
O prezentaci zpracovanou v Power Pointu si napište zde
 
Další lánky autorky:
Sbratelská náruivost
Slena Sylva
Kup chleba a pikládej!
Anne Christina
Svt podle Wyetha
Devný talí
Václav Jansa
Bílá paní
Betislav Bartoš
Ukrytý hrad
Energie pyramid
Devné msteko