Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Bartolomj,
ztra Radim.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se budeme snait zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi budeme popisovat djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat. Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz   Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 
Taioviny
Tai maminku nesuuje

„Nkteré státy Severní a Stední Ameriky suují povodn,“ diktuji Taiovi další vtu. Severní Amerika, na které se prohešil minulou hodinu, u má správná velká poátení písmena, ale Tai se njak ošívá. Bleskne mi hlavou:“Tai, víš, co znamená slovo suují?“ „Vííím!“ kývá Tai hlavou , a aby m pesvdil, pokládá pero a obma rukama mi ukazuje   dv sbíhající se pomyslné áry. „Ne, Tai! Tohle je „zuovat“-teba „cesta se zuuje“- a píše se to se z na zaátku,“ uvádím vci na pravou míru a pokrauji: „ Suovat napsané  se s na zaátku znamená trápit. Nap. kdy si hraješ s poítaem,místo aby ses uil, trápíš ili suuješ maminku!“  „No to nééééé!“ vyletí Tai.  „Maminka mi dá facká a je to,“vysvtlí mi se širokým úsmvem.
Na konci hodiny nám zbyla chvilka asu, a tak se Taie ptám, co bylo ve škole zajímavého.Rozzáí se jako sluníko a vítzn mi hlásí: „My u víme, jak vysrát na Zámeníková!“ Honem mu opravím závadné s na z,doplním chybjící „paní profesorku“ a ptám se: „A jakpak jste to dokázali?“(Profesorka Zámeníková je velice milá paní, která Taie uí pírodopis a která se pro nho stala hned na zaátku záí z neznámých dvod postrachem.) „Nooo, ona vdycky pijde do tídy a zeptá:Jak se dnes máte? A kdy ekneme dobe, hned ona dá pšekvapení!“zachmuil se Tai. („Pekvapení“ byl malý testík vdomostí.)
„Ale tééé my pišli na tó!“ rozzáil se Tai znovu. „Kdy ona zeptála,my ekli špatn. Ona zeptala, co se stálo, a pekvapení nebylooo!“neskrývá Tai své nadšení.

No jo, dti jsou vynalézavé!


Tai a airbag

Asi ped dvma týdny pišel Tai do hodiny se zachmueným výrazem. Mlky si nachystal sešit a zasmušile koukal ped sebe. To bylo nezvyklé, obvykle mívá hned po píchodu spoustu eí. A tak jsem se zeptala po píin jeho tristní nálady. Hluboce si povzdechl a suše mi sdlil:“Paní profesorká íkala, my psát diktát.“ Upravila jsem mu podobu vyené vty a podivila se:“No a co je na tom tak tragického? Vdy diktát píšete kadý týden!“ Podíval se na mne písn a upesnil:“Velký písmená.“ „Ale nic se neboj, to si hned procviíme!“ snaila jsem se ho potšit. On však zesmutnl pokud mono ješt víc a svou informaci rozšíil:“U jsme psali pokus…“ „No a jak pokus dopadl?“ chci vdt. „Neklasifikován!“ „A to znamená co?“ snaím se dopátrat píiny Taiovy smutení nálady. „No pšecé,“podíval se na mne s výrazem, z nho bylo zejmé, e si v duchu klepe na elo, „pt!“ Pak na mne obrátil zoufalé oi :“Dyš ty ésky název tak bllllby!“  Zaznamenal, e „blllby“ se mi asi nelíbí, proto honem vysvtlil:“Oni dlouhy,já nevím,co znamená, tak nerozumim!“Uznala jsem, e pro Taie  je praské Národní divadlo i Hrad stejn blízké jako pro nás kanály na Marsu, a tak ke kadému názvu, který jsme se uili psát, jsem pidávala výklad , popípad i obrázek.

Po dvou hodinách u chyby ve velkých písmenech tém nedlal a jeho nálada se také viditeln zlepšila. Ten den jsme si vysvtlili, jak se píší názvy dom a demonstrovali jsme si to na  výraze „dm U Zlatého lva“. Taiovi vrtalo hlavou, pro se dm jmenuje práv tak a podle eho bychom poznali, e je to zrovna tento dm. íkám mu: „A budeš v historické ásti msta, všimni si, e hodn dom má nad vchodem takový štít a na nm vyobrazené znamení. Podle toho znamení se dm jme…“  „Jóóó! Vííím!“ skoil mi nadšen do ei a pokraoval: „Kdy jsme jeli autem pes jedna vesnice, tam zámek a nad vrata móc hezký  airbeg-na nm dva s klepeta-jak se jmenuje- rak. Mn móc líbil!“  Kousla jsem se do rtu, abych se nerozesmála, a povídám: „ Tai, co to bylo nad tmi vraty?“ „Nó -  airbeg pšece…“ V tu chvíli vykulil oi, chytil se za pusu a vzáptí se rozehtal: „ Já blllbes! Airbegy v aut pšece! Tam  to erb!“ Chechtali jsme se spolu, ale já se snaila zapsobit i výchovn kouc, e blbec  se neíká. Tai se na mne podíval, jako bych spadla z višn, a „uklidnil“ mne:“Ale to já znám ješt horší slová!“

Míla Nová
 
Taioviny - 1
Taioviny - 2
Taioviny - 3
Taioviny - 4
Taioviny - 5