Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek enk,
ztra Ilja.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Malá úvaha o ase, komunikaci a pátelství
 
 
Tento lánek od Vry jsem si dovolila opakovan zaadit, protoe si myslím, e je velmi aktuální a nutí k zamyšlení. S Vrou jsem v obasném kontaktu. Urit stále ST sleduje, i kdy se nezapojuje. K umísování lánk mám od ní svolení a tím to ji také pozdravuji.
Ludmila
 
 
Všimli jste si u, jak všechny moderní komunikaní prostedky, jako fax, telefon mobilní telefon s moností posílání zpráviek SMS, a také jedna z nejmodernjších moností, e-mail, selhávají, jestlie nám chybí to nejdleitjší: as? Toti tak tomu eufemisticky íkáme, ve skutenosti nám chybí prost dobrá vle.
íkáme vdy, e jsme nemli as, mli jsme pece tolik dleitých, neodkladných záleitostí. Neodpovdli jsme na dopis, nemohli jsme dokonce napsat ani lísteek, zatelefonovat, ani íci pár slov na záznamník, nemohli jsme vyklepat krátkou SMS zprávu na našem mobilním telefonu. A pidat podle nálady teba malý smjící se obliejíek.
 
 
Chceme-li opravdu s nkým komunikovat, máme pece vdycky as! Tch deset, i ješt mén minut, které by tento hovor i e-mail trval, tvoí v pomru ke 24 hodinám celého dne, toho dne, kdy jsme „absolutn nemli as“ jen nepatrný, smšný zlomeek.
 
 
Malé dárky udrují pátelství. Malým dárkem me být nkdy i trocha našeho tak vzácného asu. Musíme se snait ušetit as, íkáváme. Ale co s tím ušeteným asem pak udláme? Schováme si ho v krabicích na pd, abychom jej snesli dol, a se nám ho bude nedostávat? Abychom ke svému údivu zjistili, e se nám tento uschovaný as rozpadl pod rukama jako hedvábí starého vjíe?
 
 
S léty ubývají naši pátelé docela pirozenou cestou a mnoho z nich odchází tam, kde je u nikdy ádný z moderních komunikaních prostedk nezastihne. V poslední dob jsme s nimi nemluvili, nenapsali jsme ani ádek, nemli jsme pece absolutn as. Ale moná, e máme nkolik krabic ušeteného asu, ušeteného práv na tom píteli, jeho adresu  u meme jenom škrtnout ze svého adresáe. Nezeptali jsme se ho vas, jak se mu daí, nevyslechli jsme ho, nepotšili,nemli jsme pece as, mli jsme sami tolik starostí a tolik jiných dleitých úkol.
 
 
Vzpomínám na citát z Miguela de Cervantes, který mi napsala do dnes ji dávno kamsi zmizelého památníku moje maminka :
Na velkých hodinách asu je napsáno jediné slovo: Te. Ulicí „Potom“ dojdeš do domu „Nikdy“.
 
 
Pohlííme-li na vc ze stanoviska asu, lze také velice snadno zjistit, kdo je náš skutený pítel. Jestlie si na nkoho vzpomeneme a potom, co jsme udlali všechno to nesmírn nekladné a dleité, co jsme si naplánovali a podle našeho mínní bezpodmínen udlat museli, pak bychom tento svj vztah k nmu nemli oznaovat jako pátelství.
 
 
Jestlie nepotebujeme ve chvílích radosti i smutku, obav i nadjí sdílet tyto své pocity s páteli, nepotebujeme je vbec. Nejsou vlastn našimi páteli. A bylo by velice estné jim tuto skutenost sdlit,  aby zbyten neekali. Domnívat se, e na to pijdou sami, a pocítí naší lhostejnost a nezájem, je velice zbablé.
 
 
Kdy jsem byl mladý, bylo mi lehko pod jabloní
u popvujícího domu, šastný, e tráva je zelená
a noc nad roklí plná hvzd,
as nechal mne povykovat a lézt
zlatého v radosti oích svých,
já mezi trakai ctn byl princem jablených mst
a pod oním asem sváel jsem stromy a listy vznešen
s chudobkami a s jemenem
po ekách spadaného svtla.
     
Ten as, o kterém hovoí básník Dylan Thomas uplyne rychle. eka spadaného svtla zmizí a "as" vás nenechá do nekonena povykovat a lézt v radosti oí svých.
     
 
Jak je to s vámi a vašimi páteli?
Dáváte jim obas vdt, e o nich víte a e si ceníte toho, e jsou?
Máte na n as?
Kdy?
Obas?
Vas?
 
Vra Pokorná, NL