Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Berta,
ztra Jaromr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Olympiády ve starém ecku
 
Jak vypadaly první olympiády je zahaleno rouškou tajemství. Je to prost zatracen dávno. Také dvody pro jejich poádání se liší. Nkteré ságy a mythy tvrdí, e to bylo na oslavu toho, e známý hrdina Herkules zabil krále Augiáše (to je ten, co mu Herkules vyistil strašliv zahnojené stáje tak, e tam zavedl eku. Je moné, e se to Augiášovi nelíbilo a s Herkulem se popral. No eknte sami, taková potopa  v baráku.) Jiné ságy hovoí o tom, e Heraklv ddeek, Pelops, se ucházel o královskou dceru. V závod koských speení museli proti princezninu otci, královi, nastoupit všichni uchazei. Pi pedjídní zákený král vdycky svého soupee zabodnul dýkou. Jen Pelops ho elegantn naremploval, shodil z vozu a milého krále jeho vlastní kon usmýkali k smrti. Co byl další pádný dvod k poádání her, zvaných Olympijské. Njak se mi to nezdá.  Mohla bych ješt pokraovat v tch drsných popisech, do nekonena. Skuteností ale je, e dnešní doping je proti tomu, co se dlo dív, pomrn nevinná záleitost. Peanuts.
Ze záznam víme urit, e jedna z prvních olympiád byla v roce 472 ped Kristem, samozejm v Olympii. Jak to tam asi vypadalo, vidíte nahoe na obrázku. To uprosted je Div chrám. Pvodn se poádal jen bh, asi  na 192 m, pozdji startovali bci ve tech disciplinách, zhruba dnešních 200metr, 400 metr a 3800 metr. Nebhalo se v kruhu, ale  sem-tam, kolem dvou tak zvaných met. Bci nebyli nikdy tak oblíbení, jako ostatní sportovci, mimo hvzdy, jako teba Hermogenes, zvaný k, osminásobný olympijský vítz v letech 81 a 89 po Kristu, nebo Leonidas z Rhodosu, který zvítzil dávno ped ním dokonce dvanáctkrát, mezi 164 – 153 ped Kristem.  Marathón se tehdy ješt nebhal. Pozdji pibyl hod diskem a oštpem, piem oštpem se neházelo na dálku, ale na cíl. Vtšinou se strefovali do štítu. Na to také oštp byl, nkoho i nco trefit.Té se skákalo do dálky, ale z místa a ješt s malými inkami v ruce. Muselo to vypadat dost divn.
Olympiáda se konala kadé tyi roky a trvala šest dn. Na nkterých olympiádách se sešlo ohromné mnoství lidí (pardon, mu). Staí ekové závodili nazí (to prý zavedli Sparané, ostatním ekm to bylo spíš trapné), eny se nesmly nejen zúastnit, ale ani dívat. Pod trestem smrti nesmly vstoupit do posvátného olivového háje a nebo pihlíet hrám.
Být závodníkem nebyl ádný med. Ten, kdo zkazil start, byl leny poadatelské sluby, zvanými rabuchoi, veejn vyplacen holí, nebo zbiován. Není známo, jestli si mohl vybrat.
Velmi populární byli boxei. Boxovalo se bez rukavic, ruce mli sportovci ovinuty emeny s ostrými hranami, které zpsobovaly soupem hluboké krvácející rány. Údery se vedly pedevším na hlavu. Vyraené zuby prý boxei radji spolkli, aby nedali soupei pocit pevahy. Zdemolovaný obliej boxer byl v antice oblíbené téma posmšných veršování. Výslovn zakázáno bylo vyškrábat soupei oi. Boj konil bu k.o. a nebo tím, e se jeden ze soupe vzdal. Kdy nkdo svého protivníka podle pravidel, ili fair, zabil, nebyl potrestán. Boxer, který soupei zaryl prsty do bicha, vyrval mu vnitnosti a tak ho pipravil o ivot, byl diskvalifikován. Toto tak zvané „hrabání“ platilo za vysloven unfair. Co tedy vbec není pekvapující. Podplácení soupe bylo bné. Boxer Eupolos z Thesálie  byl diskvalifikován, potom, co se prokázalo, e zaplatil tem soupem, aby prohráli. Mezi nimi byl i vítz z posledních her.
Zápas byl v Athénách i jinde vyuován v tak zvaných gymnasiích, (nezamovat s gymnasii dnešními) zápasníci byli vdy více uznáváni ne boxei. Kousat bylo pi zápasech zakázáno, dovoleno bylo vyvrátit soupei ruku i prsty.  Bojovalo se vstoje, tak dlouho, dokud zápasník svého soupee neposlal tikrát k zemi. Nebyly ádné váhové kategorie, take zápasníci byli ohromné kolosy, trochu podobali dnešním zápasníkm sumo. Ale zápasili mnohem déle, a do úplného vítzství.
Snad nejproslulejším zápasníkem starovku byl Milon z  Krotonu, který vyhrál Olympiádu celkem šestkrát. Byl prý jako ohromná hromada tuku a sval, denn sndl víc ne osm kilo masa.
Dlouhých 150 let dominovalo hrám msto Sparta. Ostatní atleti pijídli jednotliv, jen Sparta mla tým. Zavedli také další nové discipliny, ve kterých byli úspšní, jako ptiboj.
Oblíbený byl Pankration,  sms zápasení, boxu, úder bradou, škrcení, lámání kostí, všechno bylo dovoleno, mimo ji zmínného „hrabání“. Také se nesmly vypichovat oi prstem. Nejznámjším borcem v tomto zápase byl  Arrhachion z Phigalei. Byl ji dvakrát olympijským vítzem, kdy ho ve finále tetích her  dostal soupe do bezvýchodné a smrtelné situace tak zvaným škrtícím hmatem. Umírající Arrhachion ješt stail soupei vyvrknout prst a ten se tedy vzdal, netuše, e jeho soupe je vyízen a umírá. Mrtvý Arrhachion byl prohlášen vítzem.
Ptiboj sestával ze zápasu, hodu oštpem, hodu diskem, skoku do dálky a bhu – jako samotné discipliny tehdy  hod diskem a skok neexistovaly. Bylo by zajímavé vdt, jak daleko staí ekové dohodili a doskoili. Ale to se tehdy vbec nezapisovalo. Dleitý byl jen vítz, ne výkon. Ve všech závodech byl vyhlašován vdy jen jeden vítz. Ten byl pak ozdoben olivovou ratolestí z posvátného háje a  ve svém domovském mst (tehdy byly mstské státy), za které závodil, byl patin odmnn a oslavován. Vtšinou dostal dm, neplatil dan a byly mu postaveny sochy. Pochopiteln se nemusel vbec starat o obivu sebe a své rodiny. Take vbec  ádní amatéi a idealisté  to tehdy  nebyli. Kdy ale šli závodit za jiné msto, které jim více nabídlo, tak jim dm zase vzali a sochy roztloukli. Co se konkrétn stalo špikovému sportovci Astylosovi, který naped závodil za Kroton a o tyi léta pozdji si to rozmyslel a nastoupil za bohatší Syrakusy.
Pi závodech koní a voz neplatil za vítze jockey a nebo ten, kdo ídil koské speení, ale majitel stáje. Tyto závody byly vdy znan chaotické, s mnoha smrtelnými nehodami a také byly výlun pro bohaté. Byla to té jediná monost pro enu, aby se stala olympijskou vítzkou, pokud tedy byla majitelkou stáje. Prý se to podailo  jisté dám Kynisce ze Sparty, a pak metrese jednoho egyptského faraóna, jménem Belastiš.
Kdy  se stal ím velmocí a ovládal i ecko, zastnili se olympiád i nkteí sportovci z íma. Napíklad císa Tiberius (14 – 34 po Kristu). Prý i císa Nero (obrázek vlevo) byl velký sportovní fanoušek a sám se her zúastoval jako závodník.  Jednou byl Nero dokonce vyhlášen vítzem  závodu koských speení, akoliv havaroval a vbec nedojel do cíle. Jemu pro radost byl olympijskou disciplinou vyhlášen dokonce i jím oblíbený  zpv a hra na kitheru.
Pro dobré jméno olympijských her musely být takové machinace  stejn škodlivé, jako dnešní dopingové aféry. Sumy, které tehdy pi podplácení mnily majitele šly prý do milion sesterci.
Tak to šlo všechno pkn dál, a do roku 393 po Kristu, kdy císa Theodosius hry zakázal. Jednak pro ty machinace a podvody a pak také prý proto, e byly pohanské. Tradice her byla ješt nkolik period udrována, a zájem docela vyhasl a vše zaniklo. A dnes? Dnes si skuten myslíme, e tehdy, ve starém ecku byl svt ješt v poádku.
V roce 1612 byl uinn moná úpln první pokus olympijské hry znovu oivit. Anglian Robert Dover uspoádal v blízkosti Birminghamu  „Olimpick  Games upon Cotswold Hills“. Na programu bylo abí skákání (?) lov na zajíce, šachy a chrtí závody.Taky docela dobrý program, e?
 
Tím, kdo skuten vzkísil olympijské hry novovku byl Pierre de Frédy, baron de Coubertin (1863 -1937). On to byl, kdo sestavil dosud pouívanou olympijskou písahu atlet a uril prbh ceremonie pi zahájení  i zakonení. Prvá olympiáda novovku se konala v lét roku 1924. Ale to u je jiný píbh.
Srdce barona Coubertina je  podle jeho pání pohbeno v Olympii, v mramorovém monumentu, který pipomíná toto znovuoivení olympijských her novovku.
Vra Pokorná