Finsko je krásná zem, a¾ na tu jejich øeè, která nemá nic spoleèného s jinými evropskými jazyky, s výjimkou maïarštiny a estonštiny. Proto také jejich cedule podél silnic jsou pro vìtšinu cizincù tì¾ko pochopitelné.
Nikde jsem se nemohl dopídit, co znamená znaèka upozoròující na ovci s køídly. Mysleli jsme, ¾e je to nìco jako Pegas ale….marnì jsme se rozhlí¾eli, okøídlená ovce nikde. Básníci také ne.
®e existují ve vesmíru èerné díry, o tom nás ji¾ dávno pouèili vìdci, ale ¾e existuje také èerná díra ve Finsku, to byla pro nás novinka. Mo¾ná, ¾e to mìlo být prosté varování pøed vstupem na led, ale varování pøed èernou dírou mi pøipadá romantiètìjší, ba takové osudové a strašidelné. Ovšem nejstrašnìjší není kresbièka sama, ale ta hrozná slova pod tím! Hukkumisvaara! Virtaava vesi! Zkuste si to øíct nahlas. Je to asi takové, jako to známé biblické: Mene , mene tekel, ufarsin! Byl jsi zvá¾en a shledán lehkým! (A spadneš za trest do díry. Jen ruka ti bude koukat).
Naštìstí jsou varování ménì strašidelná, nìkterá jsou pøímo roztomilá. Setkáme se s nimi skoro všude, lze si tím i zlepšit náladu. Jedna taková kuriosní znaèka mne zaujala pøed mìsteèkem Elmpede u Hannoveru, kde pravdìpodobnì hostinský ze strachu o èíšníky, kteøí obsluhují hosty u stolkù na druhé stranì ulice, nechal zhotovit znaèku s upozornìním na tyto pøebíhající èíšníky. Je to zároveò taková malá slovní (nìmecká) høíèka. Wirtwechsel znamená pøebíhající èíšník. Podobnou znaèku s namalovanou srnkou mù¾eme najít v místech kde je vysoká zvìø a pod ní je nápis Wildwechsel.
Zajímavou znaèku zhotovil neznámý umìlec v Litvì, který chtìl pravdìpodobnì upozornit na to, ¾e bude házet cihly na ty, kteøí neuposlechnou jeho varování, a vjedou do prostoru, kam je vjezd zakázán. Vzorek cihly byl u toho. Je zajímavé, ¾e se politici EU nemohou dohodnout na jednotném systému dopravních znaèek v Evropì. Proto máme takové všelijaké samorosty. Nìkdy se znaèky navzájem popírají a bylo by zajímavé po¾ádat o vysvìtlení u zodpovìdných lidí. Tuto jezdeckou znaèku, tedy znaèku urèenou jezdcùm a jejich koním jsem objevil v belgickém lese. Tak tedy nevím, mù¾e se tam cválat na koni, nebo nemù¾e? Nikde nebyl hajný, abychom se ho mohli zeptat. Kùò taky ne. O jezdci nemluvì.
Se znaèkami mají problémy také v Rakousku. Nejedná se pøímo o znaèky dopravní, ale o postavy, na rùzných znaèkách zobrazené. Vedoucí odboru, který má na starosti komunální zále¾itosti a umis»ování a zadávání znaèek, jistá Sonja Wehsely, (to se stane z Veselé, kdy¾ se dlouho zdr¾uje v Rakousku) není spokojena s tím, ¾e na všech znaèkách, s výjimkou WC, jsou v¾dy jenom mu¾ské postavy. Proto povìøila reklamní agenturu vypracováním nových návrhù, kde budou i ¾enské postavy, vedle mu¾ských. A» ¾ije emancipace! Zkušební akce se setkala s docela pøíznivou odezvou a té¾ konšelé a¾ z Berlína byli tímto experimentem nadšeni a uva¾ují o tom , zavést tyto symboly doma. A mo¾ná pozdìji i v celém Nìmecku. Nìkolik ukázek zde pøikládám. Bohu¾el nemám k disposici všechny, ale stejnì je to zábavný nápad.
Mo¾ná, ¾e se ujme. Je vidìt, ¾e spousta vìcí, které bereme jako samozøejmost, pøedstavuje u jiných lidí problém. Tím nechci sni¾ovat onu rakouskou snahu o rovnoprávnost. Je to hezké vidìt na pánských záchodcích napøíklad ve Vídni, nad stolem k tomu urèeném mezi ¾enami i obrázek mu¾e mìnícího pleny malému dìcku.
A opìt se dostávám ke snímkùm z Asie, kterými mne zásobuje pøítel Dirk. Zøejmì je tam spousta zajímavostí a on na mne v¾dy pamatuje.Tuhle znaèku s nìjakým výbuchem na støeše auta objevil v Pekingu, ale vùbec nemohl zjistit co to pøesnì znamená.
Velice zajímavou specialitu našel v Indii, v Bangalore. Podle této znaèky by tam nesmìlo vùbec nikdy ¾ádné vozidlo parkovat. Od rána do veèera. Nikdy.
Parkování je velký problém. V¾dycky závidím policistùm v rùzných filmech, jak bez jakýchkoliv problémù najdou v¾dy místo pro svùj vùz . Já jsem to štìstí nikdy nemìl, a» u¾ jsem byl kdekoliv, v¾dy jsem musel hledat a hledat a jenom s obtí¾emi se mi podaøilo nìkde zaparkovat, ale pak to znamenalo zpravidla delší pochod na místo, kam jsem se potøeboval dostat. Velice zajímavé „parkovištì“ mají ve Stuttgartu, kde v jednom obchodním domì v dámském oddìlení vytvoøili koutek pro mu¾e. Pánové si mohou si hezky sednout ke stolu, a èíst si v rùzných èasopisech pro mu¾e, dát si kávu a poèkat a¾ si jejich man¾elky, pøítelkynì, milenky, pøípadnì ošetøovatelky vyberou nìco na sebe. Tento nápad má veliký úspìch a jiné obchodní domy prý jejich pøíklad budou brzy následovat. Myslím, ¾e by nevadilo pøidat malièkatý výèep piva.
Vášnivé debaty vyvolala tabule na parkovišti pro ¾eny v mìsteèku Hagen v Nìmecku, kde vtipálkové øíkali, ¾e podle té cedule musí pro jednu ¾enu s jedním autem být reservována tøi místa. Samozøejmì, ¾e ¾eny reagovaly rozhoøèenì. V tomto pøípadì mìlo být asi správnì Parkplätze, tedy mno¾né èíslo.
Ale abych také ukázal nìco z naší holandské tvoøivosti, je zde nìkolik speciálních znaèek. Holanïané jsou nesmírnì tolerantní, i kdy¾ v poslední dobì vlivem Islamistù a jejich øádìní více kritiètí, ale pokud se týèe zákonù a naøízení , doká¾ou je v¾dy podat odlehèeným zpùsobem.
Policie v Amsterodamu upozoròuje øidièe na vykrádání aut zajímavou a detailní kresbièkou, kterou mù¾ete vidìt na snímku vlevo. Další snímek je znaèka, upozoròující na zákaz kouøení drog, tedy marihuany na ulici. Pokuta za „blowen“je 50 Euro.
Tøetí zákaz není tøeba vysvìtlovat, našel jsem ho ve Valkenburgu. Zde je to za 150 Euro. V minulém povídání bylo nìkolik znaèek týkajících se zvíøat, jednu jsem zapomnìl pøidat. Ta je u nás v mìsteèku, u pøíjezdové cesty do parku, kde je nìkolik jezírek na kterých jsou kachny. Má chránit kachny, kdy¾ se s malými kachnièkami pøesunují z jednoho jezírka do druhého. V minulém èlánku jsem psal o padajícím slonovi. A hle dostal jsem snímek od pøítele ze Skotska, který objevil podobnou znaèku, jen¾e s padajícím autem.
Mobilní telefonování je rozšíøené nebývalou mìrou. Nìkteøí lidé si ji¾ nedovedou pøedstavit ¾ivot bez telefonu u ucha a za pochodu musí vyprávìt zbyteènosti. Také v tramvaji se mohou spolucestující dozvìdìt jaké to vèera bylo a kdo tam všechno byl a co øíkal. Ale jsou také místa kde je telefonní sí» hluchá a èlovìk se nikoho nedovolá. Kupøíkladu je Austrálie jedním z takových míst, které není celkovì pokryto mobilní sítí. Proto je pøíjemné pøekvapení, kdy¾ na Stuart Higway najdete znaèku, která oznamuje, ¾e je tam mo¾no telefonovat mobilem, není tam hluché místo. Prostoru je okolo dost. Nikoho nerušíte.
Horší je znaèka v Kakadu National Parku, kde mohou zoufalci, hledající vodu, u¾ jen ¾ízní zemøít, kdy¾ najdou vedlejší znaèku, která jim zakazuje pít. A vùbec, stejnì je ten rezatý kohoutek nìjaký podezøelý.
Ale nezoufejte, ¾ivot je krásný, i kdy¾ nebezpeèný, proto¾e v ka¾dém pøípadì konèí smrtí. Takovou znaèka se smrtkou a køí¾em, která to vhodnì ilustruje, je mo¾no najít u Dublinu. U¾ si ho vede!
Ale nám pøece nezkazí radost ze ¾ivota. Mimoto se za chvilku stejnì budeme po dálnicích vozit jen na trakaøi. S katalysátorem.