Departamento de Santander
V¾dycky, kdy¾ se nìkdo zeptá kde ¾iji a já øeknu, ¾e v Kolumbii, setkám se s rùznými reakcemi. Nìkdo se ptá jak se mi tam v Kanadì ¾ije, zamìòujíce “naši” Kolumbii s Britskou Kolumbií. Jiní sice ví, ¾e Kolumbie le¾í v Ji¾ní Americe, ale tím jejich znalosti konèí. Nu, a ti poslední, kteøí toho o Kolumbii vìdí trošku víc, vìtšinou ze zpráv z medií, které bohu¾el vìtšinou informují jen o tìch špatných událostech se øíkají: “Jak mù¾eš v tak nebezpeèné zemi ¾ít ? “
A proto¾e zde u¾ ¾iji opravdu hodnì, hodnì dlouho a Kolumbie se stala mou druhou vlastí, kde mne všichni (nejen rodina mého man¾ela, ale i ostatní lidé krásnì pøijali), trochu vám o této nádherné zemi vyprávím. Tím nechci øíct, ¾e zde nejsou problémy. Samozøejmì, ¾e jsou a veliké, ale je pravda, ¾e se proti nim bojuje, a ¾e se Kolumbie sna¾í z nich dostat. A stejnì, kde dneska problémy nejsou? A tak se vám sna¾ím ukázat to nejhezèí co tu máme. Povídám vám o zdejší historii, o pøírodì, o rùzných zajímavostech a samozøejmì i o lidech…
Kolumbie je administrativnì rozdìlena na 32 departamentù (krajù) a Santander je jeden z nich. Situovaný na severovýchodì zemì, jeho hlavní mìsto se jmenuje Bucaramanga. Pøed pøíchodem dobyvatelù, jeho území obývali rùzné kmeny domorodého obyvatelstva, z nich nejvìtší skupina je známa jako los Guane. Své jméno departament dostal po hrdinovi z válek o samostatnost, generálu, který se jmenoval Francisco de Paula Santander. Pøes jeho území se dostal a¾ do Bogoty i nìmecký dobyvatel Nicolaus Federmann se skupinou svých mu¾ù. Proto se do dneška traduje ¾e proto je v Santanderu nejvíce blonïatých a modrookých lidí z celé Kolumbie.
Mimo hlavního mìsta Bucaramangy, které je známo jako “ciudad bonita”(krásné mìsto), je Santander opravdu rájem pro turisty. Nejen ¾e se tam nachází nìkolik krásných malých, koloniálních mìst jako je Barichara, San Gil a další, ale také blízko mìsta San Gil je krásný park, zvaný El Gallineral, který se nachází na jednom ostrovì na øece Fonce kde rostou nádherné, nìkolik set let staré stromy – ceiby z jejich¾ vìtví visí zvláštní typ mechu, který vypadá jako vousy.
Ale snad to nejzajímavìjší co mù¾ete v Santanderu vidìt, je obrovský caòón Chicamocha a pøírodní park Panachi. Mù¾ete si udìlat výlet lanovkou která vás vyveze od koryta øeky a¾ na vrcholek caòonu a vidìt tak alespoò èást velikánu, který má 108 000 hektarù a je 2 000 m hluboký. Jeho údolím protéká øeka stejného jména, která se pozdìji spojuje s dvìma dalšíma: s øekami Fonce a Suárez, aby se pak dále jmenovala Sogamoso, která se vlévá de øeky Magdaleny.
Proto¾e se v Santanderu hodnì pìstují kozy, které jsou naprosto nenároèné na chov, tak kozí maso je také základ tamního jídelníèku. Ale na to si èlovìk musí opravdu zvyknout u¾ od narození, proto vìtšinì lidí (a já patøím mezi nì) to nechutná, tak jako mì nechutná další jejich “specialitka”: pra¾ení mravenci. Jedlí mravenci, které tam lidé sbírají v dubnu, jsou jeden druh listo¾ravých mravencù z rodu Atta a jedli u¾ je tamní domorodci pøed pøíchodem dobyvatelù. Kdysi dávno mì jeden náš známý pøivezl krabièku této “pochoutky” a chtíc, nechtíc jsem to musela ochutnat. Byla jsem schopná sníst jednoho a to mnì staèilo, i kdy¾ po mravencích rozhodnì nechutnají, chutnají spíš jako pra¾ené buráky. Ale staèilo, ¾e jsem vìdìla o co jde a moc dobøe mi nebylo.
Další foto najdete zde
Video si prohlédnete zde
Departamento de Quindío
Nejmenší, ale jeden z nejkrásnìjších kolumbijských departamentù le¾í na støední kordiliéøe a jeho hlavní mìsto – Armenie je vzdáleno od Bogoty 265 km. Je èástí t.zv. “eje cafetero” neboli kávovníkové osy Kolumbie. Díky perfektní teplotì (22 – 24 st.)a nadmoøské výšce kolem 1600 m se tam toti¾ výbornì daøí kávovníkùm a je to jeden ze tøí departamentù, kde se pìstuje nejlepší káva v Kolumbii.
Ale ta nejlepší káva není dána jen klimatickými a zemìpisnými podmínkami, ale také tím, ¾e do dneška se její sbìr na plantá¾ích dìlá ruènì a trvá nìkolik týdnù. Sbírají se toti¾ jen uzrálé èervené bobulky a ostatní se nechávají dozrát. Hlavní mìsto Armenia, bylo zalo¾eno v roce 1889 a díky jejímu rychlému rozvoji je nazýváno “La ciudad milagro” (mìsto zázrak).A ¾e je to opravdu pøesná pøezdívka, to jeho obyvatelé potvrdili v roce 1999. Toti¾, toho roku v lednu, pøesnì 25. v pùl druhé odpoledne, postihlo Arménii silné zemìtøesení o síle 6.2 st.(podle stupnice Richter) , které znièilo velkou èást mìsta. Zemøelo pøi nìm pøes 1 200 lidí, 5 300 bylo tì¾ce zranìno a 200 000 jich pøišlo o støechu nad hlavou. Dnes, díky rekonstrukci která trvala necelých 10 let, je z Arménie moderní a ¾ivé mìsto. V jeho blízkosti se nachází nejen dva krásné tématické parky, jeden vìnovaný právì pìstování kávy, “El parque del café” a druhý, který se jmenuje “Panaca” a je vìnovaný zemìdìlství, ale blízko Arménie, ve mìstì Calarcá se nachází jedineèný “motýlí dùm” kde je lze vidìt všechny mo¾né druhy motýlù. A aby toho nebylo málo, tak asi 10 km od Arménie, po troše stoupání, se dostaneme do hor, odkud je nádherný výhled na údolí Cocora, kde rostou t.zv. voskové palmy(palma de cera).Tento strom je pro Kolumbijce toté¾, co pro Èechy lípa. Je to národní strom Kolumbie. A další strom, který se hodnì v tomto departamentu pìstuje je jeden druh bambusu, zvaný guadua. Pou¾ívá se ve stavebnictví proto¾e jeho kmeny jsou velmi pru¾né a odolné. A je ještì nìèím zajímavý: roste toti¾ strašnì rychle, vyroste za den a¾ 8 cm.
Pøed pøíchodem dobyvatelù ¾ili na území dnešního Quindío indiánské kmeny Quimbayas, známé široko daleko svým umìním a manipulací zlata. Dneska se nachází mnoho jejich pokladù ve Zlatém muzeu v Bogotì.
Ale dnešní obyvatelé Quindía jsou také umìlci.Sice u¾ ne se zlatem, ale s øízením jeepu. Dokonce si proto vymysleli i svoje jméno.Yipao. Ale abych vám vysvìtlila co to je yipao. Je to odvozeno (i kdy¾ to tak nevypadá) od slova jeep. V Kolumbii, jako v celé latinské Americe se toti¾ strašnì špatnì vyslovují anglická slova a tak se zde ujal t. zv. “špangliš” (zkomolenina angliètiny¨). A tak nìco se vyslovuje tak jak se to píše, nìco tak jak to slyší (vìtšinou špatnì),no a nìkdy urèité slovo se vysloví dokonce dobøe. A tak si zdejší obyvatelé zmìnili výslovnost jeep - d¾ip na yip. A yipao je umìní jak nalo¾it starý jeep Willis, aby dokázal uvézt co nejvíce.Od pytlù s kávou, pøes obrovské trsy banánù a dokonce, aby poslou¾il jako stìhovací vùz. Ale nejen to, oni doká¾í dokonce jezdit i jen na zadních kolech. Ka¾dý rok se v Arménii dìlají soutì¾e o nejlépe nalo¾ený a øízený jeep. Ale nemyslete si ¾e tyto staré jeepy jsou pou¾ívány jen pro zábavu, kdepak, stále se pou¾ívají bì¾nì na práci na tamních haciendách.
Další foto najdete zde
Video si prohlédnete zde
Povídání o Kolumbii
®iji v Ji¾ní Americe
Cartagena de Indias
El dorado
Porá¾ka admirála Verona
Vánoce v Kolumbii
Sopka El Totumo
Tragedie sopky Nevado del Ruiz
Další èlánky autorky:
Teotihuacan - mìsto bohù
Sedm nových divù svìta
Za svítání 12. øíjna...
Mexický svátek Dušièek