Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ivo,
ztra Zbyek.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dotýkaní Ostravou
 
Náš seriál o lidech, kterých se toto msto dotklo. Tentokrát  povídání s dámou, kterou skoro všichni nn oslovují „Dolfinka“.

Ale nejdív malý prolog autorky tchto ádk. Jako hodn malá holka jsem byla rodii hned po válce pihlášena do Sokola. Chodila jsem docela nadšen i kdy piznávám, e cviení na náadí nepatilo k mým prioritám. To kadoroní stanové tábory na Šavrdov na Ostravici, nebo slet ve tyicátém osmém roce, to bylo nco jiného. Pak Sokol skonil a já mla za to, e skonila i malá staiká tlocvina na t.s.legií, místo mých her a malin nezralých.

Jaké bylo mé pekvapení, kdy jsem v ošklivém podzimním dnu zjistila, e ta tlocvina funguje, e je plná malinkých i trochu vtších dívenek, které zde vydatn sokolují, cvií na náadí nebo na ínnkách jako o ivot pod vedením eny, kterou všichni, kteí se jen trochu zajímají o sport znají pod jménem Adolfina Taová.
 
Pesnji, chvilku se jmenovala Tkaíková. A má u také seniorská léta, vypadá i v teplákové souprav velmi mlad a hlavn je veselá, milá, povídavá.Tak sedíme v malé kancelái a vzpomínáme.
 
Jak vlastn zaala Vaše kariéra?
Nu, jako u kadého, narozením v malém domku v Ostrav – Petkovicích ped více jak šedesáti lety. Nejdív jsem zaínala v Sokole a kdy skonil, putovala jsem na radu pátel do sportovního oddílu Baník Ostrava, abych se mohla poádn vnovat u tehdy své lásce, sportovní gymnastice. Stranou šel klavír, harmonika i uení jazyk (to jsem dohánla a pozdji). Stihla jsem  gymnázium s maturitou a nástup do zamstnání ve Vítkovických stavbách ve funkci pepotáka.
 
Pepotáka...co to je? (smích)
Pece jsem dlala rozpoty a jejich kontroly velkých staveb (zatím pokud vím, ádná nespadla) a pi tom jsem staila závodit. Jene v roce 1966 jsem si utrhla achilovku, a to  znamenalo konec  kariéry, neúast na mistrovství svta o rok pozdji, kde dvata získala zlato. Vše zlé je pro nco dobré, protoe pišla nabídka dlat profesionální trenérku v této tlocvin, vedle svého milovaného trenéra Miroslava Kojdeckého. Musela jsem do školy pro trenéry, ale výsledek stál za námahu. Vychovali jsme adu sportovky, které  nosily na prsou representaního lvíka.
 
Ovšem to jsme poádn pedbhly naše téma. Dolfinko, chlubte se…
Mla jsem est zúastnit se dvou olympiád. V roce 1960 v Itálii a o tyi roky pozdji v Japonsku. Ob pinesly našemu drustvu stíbrnou medaili a pro mne osobn v ím tvrté místo, tedy finálové umístní v peskoku. Váím si i svého republikového celkového vítzství ve víceboji v roce 1959 v ostravském Tatranu. To jsem tenkrát porazila i hvzdy drustva Evu Bosákovou i Vru áslavskou. Tímto skalpem se nemohla pochlubit ádná z kamarádek z manšaftu.
 
Povzte nco o tch slavných gymnastkách.
Mla jsem ob velmi ráda. Eva byla o sedm let starší, u zkušená závodnice, Vra zase byla o ti roky mladší, skoro vrstevnice. Spolu jsme zaínaly v drustvu, které bylo tvoeno dvaty z celé republiky. Jednou msín jsme se setkávaly a snaily se pedvést své pokroky i ta dosud tajená cviební tajemství. Tato soutivost pinášela nám všem, a také našim trenérm mezinárodní úspchy.
 
Snad v kadém sportu bývají uplatovány prvky, které ten i onen závodník pinese jako první. Ty pak nesou po novátorovi jméno. Existuje njaký „ Taík“?
Oh, to ne, bohuel, Taík neexistuje, ale tak trochu po mn tady v esku v gymnastické hantýrce pojmenovali prvek, který jsem dlala v prostných a na kladin. Je to „šprajcka“, salto vped odrazem jednono s doskokem na jednu nohu prohnut. Ten cvik jsem prý dlala s neobyejnou lehkostí, výškou, asi snad nejlíp ze všech. Ten prvek pak dlaly dobe i mé svenkyn. Pesto ale mojí   nejoblíbenjší disciplínou zstal peskok, vdy  jsem v nm byla tikrát mistryní republiky. To kladina mne stála mnoho slz a potu, ne jsem ji zvládla.
 
Chvíli si povídáme o tém antické tragedii, která postihla Vru áslavskou. Dolfinka mluví o nejslavnjší olympionice jen to nejlepší, kritizuje sdlovací prostedky, které o události neinformovaly pravdiv a lituje toho, e se Vra tenkrát stáhla do ústraní a odmítla s kýmkoliv, vetn svých závodnických kolegy,  komunikovat.
 
Co dlají ostatní dvata ze slavného drustva?
Eva Bosáková u mezi námi není, stejn jako Hana Vorlíková. Slovenka Marika Krajírová te ije v Itálii, Jarka Sedláková u Litvínova. Milé jsou ty okamiky, kdy se potkáváme a vzpomínáme. Máme také Klub olympionik.
 
A Vaše souasnost?
Vnuji se jako trenérka a metodika asi petašedesáti dvatm od ty do patnácti let, které chtjí jít v mých stopách.
 
Je to ted tké?                                 
Je to tké. Rodie, astji prarodie, musí pivádt tikrát týdn dti sem do této vylepšené tlocviny  z celé velké Ostravy a za tréninky nadaných dtí platí. Bohuel tyto peníze staí jen na provoz (osvtlení, teplo atd.), ale ne na by jen symbolický plat trenérek. Nu a ty nejlepší nám pak petahují bohatší jednoty. Malé závodnice pesto dobe reprezentují náš kraj a snad o nich ješt mnoho uslyšíme.
 
Dolfinko, co volný as?
Je to jednoduché. Jsem bezdtná, rozvedená, pítel ije daleko, take své volno trávím v tlocvin, vlastn tady v této kancelái. eká mne úedniina, vymýšlení nových prvk, nové koncepce. Ale abych nebyla tak zcela vzorná, najdu si as i na dovolenou – nap. v Chorvatsku. Bylo tam krásn, nikdy jsem tam nebyla, pestoe jinak jsem vidla kus svta. Jene ten vidný svt spoíval v gymnastických stadionech a hotelových pokojích.
 
Jak dlouho chcete to tempo vydret?
Tak dlouho, co mne tady budou chtít. Pokud budu vdt, e mám co dát svým pokraovatelkám a budou mi stait síly. Piznávám, e u pes kon neskáu, ale tajn chodím po kladin a hvzdu i stojku udlám dosud levou zadní.
 
Cítíte se dobe v Ostrav?
Mám ji ráda, mám tady rodinu, pátele i celkem dobré zázemí. A navíc u nemusím tak asto uklízet, msto pestalo být erné. Jen kdyby páni radní zakroili proti sprejerm, kteí nií to nové, pkné, co se tady udlalo.
 

S Adolfinou Taovou si povídala Pavla Pešatová
 
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 14.01.2019  14:37
 Datum
Jmno
Tma
 14.01.  14:37 ferbl