Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Markta,
ztra Karolna.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Mistr František Peáz

5. 7. 1912 - 1. 5. 1996

Motto: „To, e mám schopnost vidt a zobrazovat krásu kolem sebe, necítím jako svou zásluhu, ale jako mimoádný dar Všemohoucího Boha.
František Peáz


Akademický malí a grafik Mistr František Peáz se narodil se 5. ervence 1912 v Pašovicích v rodin deputátníka a panského koího Josefa Peáze a jeho manelky Františky rozené Zajícové. Své dtství i školní léta proíval v Pašovicích s nemajetnými rodii i dalšími tymi sourozenci. Ji v obecné škole projevoval své malíské i hudební nadání. Po ukonení školní docházky v roce 1926 se vyuil v Uniov malíem a natraem. Po vyuení se uplatnil jako natra, avšak jeho touhou bylo stát se malíem - umlcem.

V roce 1936 se po pijímací zkoušce dostal do reklamního oddlení fy Baa ve Zlín, kam po uzavení vysokých škol v roce 1939 pišel z Brna známý akademický malí a grafik Eduard Milén, pod jeho vedením se reklamní oddlení postupn pemuje ve známou Školu umní s maturitou. Po maturit na této škole ihned v roce 1945 odchází do Prahy na Akademii výtvarných umní, kterou v roce 1949 ukonil závrenou prací s námtem na výpl mozaikových oken. K této zkoušce pedloil grafické listy Kíové cesty Jeíše Krista. Tato práce byla všemi leny hodnotící komise ohodnocena jako nejlepší.

Nabízené místo asistenta však odmítl a vrátil se zpt, a to ji k vlastní rodin do Hivínova Újezdu, kam se pienil satkem s Anekou Pospíšilovou. Ve své tvrí innosti nikdy neskrýval své náboenské pesvdení. Námty erpal ze svého bydlišt i z celého Luhaovického Zálesí, pi nich zachytil tukou adu mizejících starých staveb i barvou krásu kvtin a celé pírody a námty k mozaikové výzdob kostelních oken i celých chrámových interiér, a to jak na Morav, tak i na Slovensku.

Tato jeho poátení innost byla záhy perušena zásahem StB. V ervnu 1952 byl zaten a odvezen do známého vzení v Uherském Hradišti, kde byl nelidsky fyzicky i psychicky po devt dní a nocí týrán zpsobem, na který nechtl pozdji ani vzpomínat. Po propuštní je "peveden k manuální práci pi budování socialismu na Ostravsku". Jeho jméno ani tvorba se nesmly nikde zveejovat. Avšak Mistr Peáz vyuíval kadé volné chvilky k tvrí innosti.

K ástenému uvolnní dochází a po roce 1968. A tak s výsledky jeho malíské a grafické tvorby se meme setkat ve stovkách venkovských obydlí, a to pedevším v našem kraji, ale i v mstských bytech nejen u nás, ale i za hranicemi. Jeho barevná mozaiková okna i na dv sta návrh na interiéry kostel a kaplí na Morav i na Slovensku nám budou dlouho pipomínat jeho jméno i tvorbu. Peázova vánoní i novoroní blahopání, která pravideln posílal svým poetným známým, asto reagovala svými motivy nejen na výroí eských svtc, ale i na aktuální morální stav naší spolenosti.

Jak tiše Mistr František Peáz il, tak tiše i zesnul doma uprosted rodiny 1. kvtna 1996.
 
* * *

Vzhledem ke svému náboenskému pesvdení a obanským postojm ml František Peáz velmi dobré kontakty s kními. Ti se snaili udret chátrající stavby kostel a jejich interiéry. Ochotn se zapojoval do tchto ešení a asem se staly práce na návrzích úprav interiér souástí jeho umlecké innosti. O jeho píli v této oblasti svdí více ne 200 návrh úprav interiér kostel a také obrazy svtc k významným oslavám na Morav i na Slovensku. Na zakázku vznikla také ada obraz utrpení Krista, které slouí v postní dob k úprav hlavního oltáe. K rzným píleitostem vytvoil také obrazy svtc nebo Matky Boí.

Jan Graubner, arcibiskup olomoucký na Mistra Peáze vzpomínal:

„Mistra Peáze jsem osobn poznal jako zlínský kaplan, kdy se jednalo o úpravu kostela ve Zlín. Tehdy jsme se sice neshodli v nkterých pohledech na architekturu, ale byl to zaátek našich trvale hezkých vztah. Nejastji jsem za ním picházel kvli vánoním a velikononím páním. Zaujal m pedevším tím, jak poctiv promeditoval, promodlil a proil to, co chtl malovat. Stále ml na stole otevené Písmo. Vidl jsem, e celou postní dobu rozjímá o Kristov utrpení, a to jak s Biblí v ruce, tak se šttcem i pastelem. Jednou ml celý ateliér plný rozestavných obraz Kristovy trpící hlavy. Kadá byla trochu jiná. Do pamti se mi vryla Kristova hlava s trnovou korunou, na ní bylo nezvyklé listí, které mi pipadalo jako vavínové.

Ta hlava tupeného a posmívaného Vykupitele s trnovou korunou vyzaovala zvláštní dstojnost, s ní Jeíš pijal své utrpení. I ta trnová koruna vsazená na hlavu Boího Syna od rouha a posmva se mnila ve vavínový vnec vítz. Ano, Kristovo vítzství se sice oteven ukázalo a pi vzkíšení, ale on byl vítzem, u kdy trpl. Práv proto ho nezlomilo utrpení ani posmch, e nepestal milovat ani ty, kteí mu pipravili strašnou smrt proto, e nepestal dvovat nebeskému Otci, ani kdy proíval hroznou opuštnost, a svil mu svou duši i pes to, e Bh neodpovídal na jeho „pro“, proto, e jeho srdce nikdy neovládl hích, nemohla ho pemoci ani smrt. To všechno se mi stále vracelo na mysl, kdy jsem vzpomínal na tento obraz. Po nkolika dnech jsem se k Mistrovi vrátil s návrhem, e práv tento obraz by byl vhodný pro velikononí pání. Pišel jsem pozd. Ten obraz u nkomu dal. Ale hned navrhl, e udlá nový.

V tom jsem ale u nevidl to velké poselství, e bolest a utrpení je teba pijímat a nést s dstojností. On m však ujistil, e ješt nikdy se mu nepodailo vyjádit tak hlubokou bolest. Dal jsem mu za pravdu. Práv v takových rozhovorech a spolených meditacích jsem poznával krásu jeho duše a hloubku jeho víry. Tentokrát šlo o linoryt a já jsem jich rozvezl po republice pknou ádku.

Nkolik let se dailo otiskovat jeho grafiky ve sváteních íslech Katolických novin. Mnoho pemýšlel nad tím, jak té monosti vyuít a oslovit tenáe, které chtl v tch tkých asech husákovské normalizace povzbudit. Do pamti se mi uloil obraz vítzného Krista s vysoce zvednutou rukou. V nohách ml zaátek 2. almu: Pro se bouí národy pohan, pro kují marné plány? Není divu, e i tady zaali Peáze omezovat. Nikdo však nespoítá, kolik podobných povzbuzení lidé nakopírovali a rozeslali. Nikdy pi takových vcech nemyslel na svá autorská práva, ale povzbuzoval k aktivit. Byl rád, e pibývá tch, kteí spolupracují na budování Boího království. Vdl, e zlo musí být jednou pemoeno a e se musí vrátit svoboda.

Kdy se blíilo 1100 let od smrti svatého Metodje v roce 1985, vytvoil linoryt svatých bratí, který jsme nechali rozmnoit jako obrázky do kníky i zvtšit na plakátový formát a rozváeli do ady kostel. V pedsíni olomoucké katedrály visí ješt dnes a pipomíná, e první velké zvednutí hlavy utlaených kesan bylo práv pi této oslav na Velehrad.

Na schodišti svého domu ml rozmrné plátno zobrazující kalvárské drama. Tento mimoádný obraz prý kdysi nabídl na výstavu do Gottwaldova (dnešního Zlína – pozn. autorky), kdy byl vyzván, aby se zapojil do budovatelské výstavy. Byl samozejm odmítnut a galerie u pro nj místo nemly. Proto vítám souasnou vzpomínku na mistra Peáze a stále doufám, e se dokám jeho velké výstavy, která by ukázala nejen velkého malíe, ale i mue víry a zbonosti, lovka, který se zaslouil o povzbuzení spolenosti, který má své místo v djinách.“


Mimo výtvarné umní miloval hudbu. Ji v mládí úinkoval v rodných Pašovicích ve sboru. Sám se nauil hrát na harmonium a pi bohoslubách v místní kapli tak mohl doprovázet zpv lidu. Pi práci na obrazech poslouchal vánou hudbu, zúastoval se koncert, zvlášt Pveckého sboru Dvoák, který psobí v Uherském Brod. Sbor Dvoák asto úinkoval pi vernisáích jeho výstav a Mistr František Peáz byl jmenován v roce 1986 estným lenem tohoto sboru.

 

Díky iniciativ lenky Pveckého sboru Dvoák, paní Ing. Iren Koubové, bylo uskutenno nkolik výstav Mistrových dl a také koncert k jeho ivotním výroím. Pvecký sbor Dvoák doprovázel svého estného lena i na jeho poslední cest. Mistr František Peáz zemel ve vku 84 let uprosted rodiny 1. kvtna 1996 a je pohben ve Velkém Oechov.

K uctní památky významného malíe jihovýchodní Moravy byla 8. ervence 2012 v Hivínov Újezd, kde il a pracoval, odhalena pamtní deska ve tvaru malíské palety, její návrh uinil a realizoval s kamenickou firmou pan arch. Miloš Bainka.
 
Pipravila Marie Zieglerová

 * * *
Zobrazit všechny lánky autorky
 
 


Komente
Posledn koment: 06.07.2024  08:43
 Datum
Jmno
Tma
 06.07.  08:43 Vladimr K
 06.07.  06:02 Pemek
 05.07.  17:10 Von
 05.07.  09:55 Vesuviana
 05.07.  09:47 KarlaA
 05.07.  09:42 olga jankov