Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Markta,
ztra Karolna.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Píbhy zemské atmosféry –
aneb Za vše me klima nebo poasí (8)
 
Rozvoj vdy v Evrop
 
V druhé polovin a na pelomu 16. a 17. století bádaly v Praze hned ti velevýznamné osobnosti - Tadeáš Hájek z Hájku (1525 a 1600), Tycho Brahe (1548 a 1601) a Johannes Kepler (1571 a 1630). Všichni ti byli samozejm zejména astronomové, a ten prvním asi málo známý. Všichni se ale zabývali i meteorologií, kdy se napíklad snaili dodat tehdejším astrometeorologickým pedpovdím vdetjší základy. Hájek byl všestrann vzdlaný, byl i osobním lékaem císae Rudolfa II. a také editelem jeho alchymistických dílen. O jeho všestrannosti svdí skutenost, e napsal nejen dleité a dodnes cenné pojednání „O kometách“, ale i uené pojednání „O pivu“! Dále to byl on, kdo pozval do Prahy Tychona Brahe. Tento slavný astronom, jak známo v Praze docela zajímav zemel, ale i tak trochu vychoval ješt významnjšího astronoma - Johannese Keplera.
 

Tadeáš Hájek               Johannes Kepler               Tycho Brahe          Jan Amos Komenský
 
Krom nejvýznamnjších zákon o obhu naší Zem kolem Slunce, které Kepler publikoval v roce 1609, napsal v Praze v roce 1611 vynikající práci „Novoroenka aneb O šesticíposti snhových vloek“. Je to pravdpodobn první odborná práce na svt, která se touto problematikou zabývá. Obloha ani zemská atmosféra nedala Keplerovi spát, a tak jeho praské záznamy o poasí z pelomu 16. a 17. století jsou dodnes významným pramenem ke studiu klimatu stední Evropy!
 
A k tmto velikánm meme klidn zaadit i dalšího renesanního všestranného uence – Jana Amose Komenského. To, e se zajímal o poasí, kterému íkal povtrnost, si meme ovit teba v jeho díle „Moudrost starých ech“, do nho zaadil asi 2000 poekadel a písloví, vetn povtrnostních pranostik.
 
Asi nikoho nepekvapí, e o dje v naší atmosfée si „okrajov škrtl“ i veleznámý Isaak Newton (25. 12. 1642 a 31. 3. 1727). Jeho rozsáhlá základní práce, v ní popisuje zákon všeobecné zemské gravitace a ti základní pohybové zákony, naprosto zmnila dosavadní fyziku. Kdy pak propojil tyto své zákony s Keplovými zákony pohybu planet, teorie heliocentrické planetární soustavy definitivn zvítzila. A to Newtonovo „škrtnutí“ o zemskou atmosféru se uskutenilo pi jeho výzkumech o vzniku duhy a teoretické výsledky publikoval v roce 1666. A zde jist pekvapí, e k podobným výsledkm o tomto nádherném atmosférickém jevu dospl u v roce 1648 jeden z posledních eských  polyhistor Jan Marek Marci z Kronlandu (13. 6. 1595 a 10. 4. 1667), rodák z východoeského Lanškrouna. A to u v roce 1648, tedy pkných „pár“ let ped Newtonem! A jen tak mimochodem, Marci byl mimo jiné, i hlavním královským lékaem a hygienikem! O duze si ale nco povíme píšt.
 
Foto:internet
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 26.06.2024  10:49
 Datum
Jmno
Tma
 26.06.  10:49 Von Pro Jaroslavu
 25.06.  13:19 Jaroslava
 24.06.  08:09 Von
 23.06.  12:51 Pemek
 23.06.  10:37 Vesuviana
 23.06.  10:17 olga jankov