Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Bedich,
ztra Aneka.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Edward Jenner, objevitel okování proti erným neštovicím

17. kvtna 1749  -  26. ledna 1823

Kdysi hovoívala maminka o své tet, která se narodila v polovin 19. století, e byla „poobaná od neštovic“. V dob pratetina narození byla na našem území poslední velká epidemie této smrtelné nemoci. Sama maminka nkolikrát opakovala, e i nkteí z jejích uitel podle jejich vzhledu tuto chorobu pekonali. Není to tedy zas a tak dávná doba, slyší-li lovk o tom, e to nkdo skuten proil...

V té dob, kdy choroba po celém svt ádila, byla povaována za jednu z pohrom lidstva srovnatelnou s morem, nevyhýbající se pánm ani kmánm. I Marie Terezie nechala po pekonání této choroby odstranit ze své blízkosti zrcadla. Pro mnohé, obzvlášt eny, bylo zohyzdní oblieje vtší pohromou ne smrt, protoe tím se i zmenšovaly šance najít si manela a tím i vznikalo omezení spoleenského uplatnní. Nemoc však napadala také sliznice, ím docházelo i k jiným následkm ne jizvy - a sice pedevším k oslepnutí.
Lidé se pokoušeli rzn bránit. Bylo známo, e v Turecku i v severní Africe se lidé pokoušeli o umlou nákazu ernými nebo také pravými neštovicemi tím, e se infikovali oslabenými zárodky této nemoci z usušených neštoviných puchý. V Anglii toto zavedla a tím se i proslavila Lady Mary Wortley Montague, manelka velvyslance v Turecku, která dokonce nechala okovat svého syna v roce 1717; i anglický král Jií I. z jejího popudu nechal okovat své dti. Ale virus erných neštovic je velmi zhoubný, zárove se lidé nakazili i jinými chorobami; úmrtnost okovaných se sice dost zmenšila, ale stále umíralo hodn lidí.

Bylo tedy nutné uvaovat o jiné ochran. Po zkušenostech jiných léka i zemdlc rozpracoval metodu ochrany proti erným neštovicím anglický léka Edward Jenner.

Tímto inem se stal nesmrtelným. Málokdo však ví, e byl také úspšným pírodovdcem - vdecky uznávaným se stal kvli práci o kukace obecné a mohl se stát i slavným vzduchoplavcem, protoe v balónu létal u za rok po slavných Montgolfierech. Byl také významným geologem a paleontologem s pozoruhodnými nálezy zkamenlin. Tyto další jeho neobvyklé iny zcela zapadly ve stínu jeho nejvtšího objevu.

Edward Jenner se narodil 17. kvtna 1749 v Berkeley v gloucesterském hrabství na jihozápad Anglie. Podle uritých pramen byl osmým z devíti dtí svých rodi, i kdy v rzných pramenech je jak poet jeho sourozenc, tak jeho poadí mezi nimi rzné. Tento údaj však udává Jennerovo muzeum v jeho rodném mst, tedy ho povauji za nejpravdpodobnjší. Jeho otcem byl reverend Stephen Jenner (1702 - 1754), mistr svobodných umní, fará v Rockhamptonu a viká v Berkeley. Maminka Sarah, rozená Hoad (1708 - 1754) pocházela rovn z knské rodiny. Rodie byli pomrn dobe situovaní, ale oba zemeli, kdy bylo Edwardovi pt let. Vyrstal pak u své starší sestry Mary (1730 - 1810), která se provdala za otcova nástupce reverenda G. C. Blacka, a u svého bratra Stephena (1732 - 1797), který byl pozdji faráem v Rockhamptonu.

První vyuování získal Edward od dalšího duchovního z vedlejší vesnice Wooden-under Edge a pak byl poslán na stední školu do nedalekého Cirencesteru. Protoe se rozhodl být lékaem, od svých trnácti let se po dobu sedmi let uil u ranhojie Ludlowa, opt nedaleko, v trním msteku Chipping Sodbury. Prameny tomuto ranhojiovi nemohou pijít na jméno - nkteré mu dávají kestní jméno Abraham, jiné John a jiné Daniel. - Rozhodnutí uit se ranhojiem uinil Edward na základ nkolika souasných zkušeností - tj., e studium na univerzit bylo drahé a vysoké školy byly zameny píliš teoreticky.

A v roce 1770 - po vyuení - pešel Edward Jenner studovat anatomii u významného skotského chirurga Johna Huntera (1728 - 1793) do londýnské nemocnice svatého Jií (St George Hospital). V podstat Londýn v té dob ádnou univerzitu pro lékaská studia neml. U nemocnice svatého Jií vznikla univerzita a v 19. století. Jenner se tedy stal Hunterovým chirurgickým asistentem a bydlel v jeho dom na Jermyn Street. Zde se od svého uitele uil pedevším pelivému zkoumání.

Bývají citována slova, která se snail doktor Hunter, odborník na krevní obh, vštípit svému mladému posluchai: „Don't think, try“ (Nepemýšlej, zkus to). - U Huntera se v roce 1772 Jenner seznámil i s dalšími zajímavými osobnostmi - s moeplavcem - kapitánem Jamesem Cookem (1728 - 1820) a s významným pírodovdcem, který se zúastnil Cookovy výpravy na Nový Zéland - Sirem Josephem Banksem (1743 - 1820). Cook mu dokonce nabídl místo lékae na budoucí výprav opt do jiního Tichomoí, co Jenner odmítl, protoe byl rozhodnut, e se vnuje práci praktického lékae. S Hunterem zstal Jenner v pátelském vztahu a do jeho smrti, dopisoval si s ním, a Hunter byl tím, který Jennera pozdji navrhl za lena Royal Society - britské královské akademie vd.

V roce 1773 se Jenner vrátil do svého rodného kraje a zaal provozovat praxi venkovského lékae. - Jak v té dob bylo jedin moné, objídl své pacienty na koni; jeho „obvod“ ml 400 tvereních mil (pes tisíc km tvereních). - Praxe ranhojie v té dob spoívala v pouštní ilou, pikládání pijavic; chirurgické zákroky se dly bez jakékoli anestézie. - Jenner ml povst rychlého a obratného chirurga, take jeho operace netrvaly dlouho.

V roce 1778 se nešastn zamiloval, ale podrobnosti nejsou známé.

V roce 1785 získal Jenner dm Chantry, pohodlné georgiánské sídlo v Berkeley, kde bydlel a do své smrti s výjimkou cest do Londýna a pozdji do svého statku v Cheltenhamu, který si koupil a v roce 1810. - Dokonce ml na pozemku tohoto domu doškový pístešek pro chudé pacienty, kteí nemohli platit, pedevším v dob po konci století, kdy se okování u stalo známým. V Chantry je nyní Jennerovo muzeum. Byl velmi spoleensky inný, pedevším ve svém oboru - spolu se svými kolegy zaloil místní lékaskou spolenost v Rodboroghu, ale také patil po roce 1780 i k podobné spolenosti v Alvestonu, nedaleko Bristolu, kde se lékai podle jeho ivotopisc setkávali kadou stedu.

Chirurgové, lékai a ranhojii si pedávali svá pozorování a nálezy. Jenner k tmto zasedáním pispl napíklad svými pojednáními o angín pectoris, zántech oí a chorobách srdeních chlopní, o vínanu antimonylodraselném, kterému se íkalo dávivý vinný kámen, který je prudce jedovatý a uíval se proti parazitm. Jennerovo zlepšení jeho vlastností spoívalo ve zvýšení jeho úinnosti a sníení jedovatých úink. Ale místní páni doktoi se zabývali i jinými aktivitami. Byli nadšení pokusy s letem balón, které provádli nejdíve s horkým vzduchem a pak s vodíkem Francouzi - brati Joseph (1740 - 1810) a Etiéne (1745 - 1799) Montgolfierové. První balón s vodíkem vzlétl v Paíi v srpnu 1783.

Jedním z nadšenc pro vzduchoplavectví byl blízký pítel Jennerv, rovn chirurg, William Fisher Shrapnell (1765 - 1817) a druhým další léka Caleb Hillier Parry (1755 - 1822). Parry se pokusil v nedalekém Bath Crescentu vypustit v lednu 1884 balón bez lidské posádky. Balón letl 19 mil. Horší zkušenost ml druhý Jennerv pítel Shrapnell. Jeho let, kterého se zúastnil ješt s jedním pítelem, místní tisk, který se zúastnil vzletu balónu, dost „rozmázl“. Jenner tedy svj let balonem zaal trochu utajenji na nádvoí berkeleyského zámku dne 2. záí 1784. Letl deset mil a pistál na poli u Kingscote, kde podle pozdjšího novinového lánku polekal nkolik enc - a vlastn si doletl pro nevstu! Nedaleká usedlost Kingscote Park patila toti panu Anthonymu Kingscotovi, který ml ti dcery. - Slena Catherine Kingscote (1761 - 1815) se stala v roce 1788 Jennerovou manelkou.

Manelé mli ti dti - Edwarda (1789 - 1810), Catherine (1794 - 1833) a Roberta Fitzhadindea (1797 - 1854). O Edwardovi mladším je známo, e byl mentáln zaostalý. Pouze Catherine se provdala a mla dti. Podle souasného rodokmenu Jennerových je zejmé, e jeho potomci ješt ijí a e jeho poslední potomek se podle dostupných pramen narodil v roce 1985.

O Jennerovi se také ví, e rovn hrál v místní kapele na housle a také skládal básn. Podle jedné z nich je patrné, jak velkým byl odprcem otroctví:

„Kdy nebudu mít co jíst,
zdali pro kráde kousku chleba
ernocha zbiuješ, Massa, jako ito,
a dokonce ubiješ k smrti;
kvli emu ten trest,
me být za zloin osvobozen?
Ten, který nebohého negra koupil,
vdl, e mne bílý mu ukradl!“

Zárove se Jenner vedle své lékaské praxe vnoval pírodovdným studiím ve svém okolí, z nich jsou zmiována jeho pozorování ropuch a jek, migrace pták a jejich pezimování a dále práce o vývojových stádiích tasemnic. Mnohé z tchto prací dlal pro svého uitele Huntera, který mu dokonce ukládal cíle pozorování, jak svdí dochovaná korespondence, bohuel pouze ze strany Huntera.

Jennerova práce o pozorování kukaky obecné „Observations on the natural History of the Cuckoo“ (Pozorování pirozeného vývoje kukaky) byla otištna v roce 1788 ve „Philosophical Transactions of the Royal Society“ (Filozofická pojednání Královské spolenosti) - asopise královské akademie a na základ tchto pozorování byl v téme roce Jenner zvolen lenem této akademie vd. Jeho záznamy o zpsobu parazitování kukaek, jejich pizpsobení se tomuto zpsobu ivota byly natolik podrobné, e k jejich ovení došlo a ve dvacátém století pomocí fotografií. Nkteré své studie nestail Jenner bhem svého ivota zveejnit; uinila to po jeho smrti a jeho rodina.

V roce 1792 získal Jenner korespondenn lékaský titul z univerzity St. Andrews ve Fife ve Skotsku.

O problému erných neštovic uvaoval Jenner u dlouho. On sám byl okován ernými neštovicemi u v dtství ve vku osmi let. Tím se dá vysvtlit i jeho odvaha a víra, e se sám nenakazí. Sám byl také nkdy ádán o okování podle souasného zpsobu a svá pozorování zaínal u lidí, kteí u kravské neštovice mli. Obecn bylo toti známo, e pedevším dveky od krav, které se nakazily kravskými neštovicemi s mnohem mírnjším prbhem, neonemocnly ernými neštovicemi.

V té dob se erné neštovice neúinn léily pomocí rtuti, antimonu apod. Jak u bylo uvedeno, okování samotnými ernými neštovicemi se zcela neosvdilo. Ji jiní lidé v té dob si povšimli podobného úinku kravských neštovic; Jenner nkteré pedchdce ve své pozdjší zpráv zmínil, avšak podstatn pro jeho objev bylo jednak mít ideu, kterak me nakaení kravskými neštovicemi zpsobit imunitu proti erným neštovicím, dále pozorovat, studovat a snait se experimentovat, aby idea byla potvrzena, a konen seznámit svt s konenými výsledky.

Jenner napíklad studoval jednotlivé fáze nemoci u krav. Nejdíve odebíral obsah vídk kravských neštovic a aplikoval je u lidí, kteí u erné neštovice prodlali. Zjistil, e se kravskými neštovicemi nenakazili. A po dvaceti letech pelivého zkoumání získal Jenner svolení od rodi malého Jamese Phippse (1788 - 1853), aby mu provedl okování kravskými neštovicemi. Pouil pitom látku získanou z puchýku dojiky, která se nakazila pi dojení krávy. Od latinského slova „vacca“, co znamená „kráva“, vznikl odborný výraz od té doby pouívaný - tj. vakcinace.

Phippse Jenner naokoval v kvtnu 1796 v jednom dni. Skalpelem mu ízl do ke na obou paích a vpravil do ran hnis seškrábnutý z puchý oné dveky. U chlapce to zsobilo horeku a nevolnost, ale nikoli onemocnní neštovicemi. Zaátkem ervence tého roku provedl Jenner infikování Jamese ernými neštovicemi a ten jimi neonemocnl. James zstal imunní i pi dalších kontrolních pokusech za nkolik msíc i za pt let.

Po aplikaci této metody na dalších tinácti pacientech, mezi nimi byl i Jennerv roní syn, se Jenner pokoušel v roce 1797 referovat Královské spolenosti, ale zpoátku neúspšn, by byl prezidentem akademie známý u Sir Josef Banks. ádost o publikování v asopise „Philosophical Transactions of the Royal Society“, ho dokonce výbor akademie odmrštil s odvodnním, e tyto závry se „odchylují od stávajících vdomostí“ a e je to „neuvitelné“. Ba dokonce byl Jenner varován, „aby radji takové divoké ideje nevyhlašoval, aby nepoškodil svou dobrou povst.“ Název rukopisu pro asopis byl „An Inquiry into the natural History of a Disease known in Gloucestershire by the name of the Cow-pox“ (Bádání o pírodozpytu choroby, známé v Gloucestershire pod jménem kravské neštovice).

Jenner se pokusil tedy v roce 1798 o vlastní zprávu, take na vlastní náklady vydal „An Inquiry Into the Causes and Effects of Variolae Vaccinae“ (Bádání o píinách a úincích okování proti neštovicím), v ní popsal své dvacetileté pozorování a výsledky dvaceti tí pípad, jimi se zabýval - z nich tináct se týkalo úspšného okování. Kníka mla sedmdesát pt stran a vnoval ji dne 21. ervna 1798 svému píteli, s ním kdysi poádal vzduchoplavecká dobrodruství - C. H. Parrymu. - Ve vnování také vyjádil velmi nadasovou myšlenku: „Zdá se, e se tím, e se lovk vzdálil z místa, v nm byl pvodn pírodou usazen, dokázalo, e je bohatým zdrojem nemocí.“

Ale ani jeho vlastní zpráva o zkušenostech z okování nebyla dobe pijata. Nkteí lékai byli skeptití, druzí povaovali pravé neštovice za zdroj píjm. Kdy odjel Jenner do Londýna najít dobrovolníky pro okování, nenašel ádného. Ale hned v roce 1799 vyšel Jennerv spis v nmin v Hannoveru a pak latinsky ve Vídni. Avšak u koncem 18. století se nkteí lékai v Londýn pokusili okování aplikovat. Známá jsou jména ranhojie Henryho Clina (1750 - 1827) a Georga Pearsona (1751 - 1828) z nemocnice svatého Jií, ale Pearson se pokusil Jennerovi objev ukrást. Druhým Jennerovým škdcem z té doby byl také léka od svatého Jií, který okovací látku, pijatou od Jennera, moná schváln, moná náhodou, infikoval ernými neštovicemi.

V Praze bylo první okování proti erným neštovicím provedeno u v roce 1800. Vakcína byla poslána v roce 1801 napíklad a do Indie, kde byly bhem nkolika let okovány tisíce lidí. V roce 1802 dostal Jenner na základ petice svých koleg králi velký královský dar v hodnot 10.000 liber, co parlament schválil. Mohl tedy pokraovat v práci. Ale protoe se ji dost bn okovalo, zaal Jenner sušit svou okovací látku, aby mohla být posílána na velké vzdálenosti. Metoda se zaala ujímat a propagovali ji nejen lékai, ale i venkovští lidé - venkovští kní, uitelé i rolníci sami.

V roce 1803 byla zaloena Royal - Jennerian - Society (Královská Jennerova spolenost), která mla pod královskou patronací rozšiovat Jennerv objev; on sám se stal prezidentem této spolenosti. Z té doby pochází také portrét uvedený v tomto lánku, který namaloval tehdejší slavný portrétista James Northcote (1746 - 1831).

I kdy byly Velká Británie a Francie v roce 1804 spolu ve válce, Napoleon udlil Jennerovi medaili a následujícího roku se rozšíilo okování také v napoleonské armád. Kdy byl v této dob zajat Jennerv píbuzný, kapitán Milman, napsal Jenner dopis samotnému Napoleonovi se ádostí o propuštní jeho a jeho pítele. Napoleon tehdy prý ekl: „Ah, c'est Jenner, je ne peut rien refuser a Jenner“ (To je Jenner, Jennerovi nemohu nic odmítnout).

V roce 1805 byla zaloena Lékaská a chirurgická spolenost (Medical and Chirurgical Society) a Jenner se stal jejím lenem.

V roce 1806 se nechal proti erným neštovicím okovat prezident Spojených stát amerických Thomas Jefferson (1743 - 1826), který napsal Jennerovi 14. kvtna 1806 dopis s doporuením okování pro své krajany: „...Pouívám této píleitosti, abych Vám splatil ást vdnosti za Váš dar celé lidské rodin. Lékaství nikdy pedtím nezplodilo njaké jednoduché zlepšení s takovou uiteností...“

V roce 1806 dostal Jenner další obnos 20.000 liber.
V roce 1808 se zapojil do národního okovacího programu - National Vaccine Establishment.
V roce 1810 zakoupil Jenner statek v Cheltenhamu, v lázeském mst rovn v gloucesterském hrabství, kde se od roku 1815 vnoval  také balneologii. - V tomto roce ho ale postihla dvojí rodinná bolest - zemel na tuberkulózu jeho starší syn Edward a také zemela sestra Mary.
V roce 1811 se vrátil do Londýna zkontrolovat výsledky z dívjších okování a pesvdit se o ubývání pípad nemocných.
Následujícího roku byl pijat do místní zednáské lóe.
V roce 1813 obdrel Jenner estný doktorát Oxfordské univerzity.

Ale smutné události pokraovaly - v roce 1815 zemela Jennerovi také na tuberkulózu manelka Catherine, o její zdraví se strachoval po celou dobu jejich manelství. Aby se zbavil depresí po smrti svých drahých, vrátil se Jenner ke své dávné zálib z dtství - sbíral zkamenliny. Rovn zaal zahradniit, nechal si dováet semínka z Itálie a Španlska, pstoval bobuloviny a stal se vyhledávaným expertem. Daila se mu také vinná réva. Zkamenliny sbíral na bezích eky Severn, nedaleko Berkeley, dále v Austu, Purtonu a Westbury. U od roku 1809 se stal lenem Geologické spolenosti a z roku 1816 je jeho poznámka: „Zkamenliny jsou... pomníky zašlých as“. Ve své dob byl povaován za jednoho z nejlepších znalc geologie.

Jeho asistentem v lékaské praxi byl v té dob syn jeho druhého vzduchoplaveckého pítele - Henry Jones Shrapnell (1792 - 1834), který nejen e sdílel lékaské povinnosti svého zamstnavatele, ale také jeho záliby, pedevším v geologii. Dokonce mu podle nkterých pramen Jenner odkázal své geologické sbírky. Vliv uitelv je patrný i na bádání mladého Shrapnella - byl uznávaným otiatrem. Studoval pedevším funkci ušního bubínku a na jeho poest je mkká ást bubínkové membrány nazývána Shrapnellova membrána. - Jméno tohoto lékae ale nesouvisí s názvem „šrapnel“, co je konstrukce granátové skoepiny - vynálezce této hrozné zbran nemá s Jennerovými páteli, a na jméno, nic spoleného.
V roce 1819 uinil Jenner nedaleko Stinchcombe Hill v blízkém okolí Berkeley velmi okázalý objev zbytk zkamenliny moského ještra plesiosaura.

V roce 1820 utrpl mírný záchvat mozkové mrtvice.

V roce 1821 byl Jenner jmenován mimoádným lékaem krále Jiího IV. (1762 - 1830), co byl vícemén pouze estný titul, a byl také zvolen starostou Berkeley a smírím soudcem. Staral se o chudé a snail se o prevenci kriminality.
Ješt na zaátku roku 1823 pedstavil Královské spolenosti své dílo „Observation of Migration of Birds (Sledování sthování pták), ale vydání pojednání u nestihl.

Je známo, e den ped smrtí šel do vedlejší vesnice, aby zaídil dodání uhlí pro jistou chudou rodinu a zárove byl zavolán k místnímu koronerovi, který utrpl záchvat mozkové mrtvice. Jenner prohlásil, e koroner nepeije dvacet tyi hodin. Avšak po návratu dom utrpl i on sám záchvat mozkové mrtvice, byl nalezen v bezvdomí ve své knihovn a ráno a zemel ve dv hodiny odpoledne dne 26. ledna 1823, ješt pár hodin pe tím, ne zemel jeho poslední pacient. První jeho vnouek se jeho dcei narodil a píštího roku.
Byl pochován v kostele v Berkeley v rodinné hrobce nedaleko oltáe, kde u odpoívali jeho rodie, manelka i syn.

Edward Jenner byl zakladatelem imunologie, první pouíval slovo „virus“ a byl píinou toho, e se v roce 1980 naplnila jeho slova: „Doufám, e se jednoho dne metoda penášení kravských neštovic na lidské bytosti rozšíí po celém svt - a a tento den nastane, u více erné neštovice nebudou.“ Jeho jméno mají rzné spolenosti, existují pomníky i muzea s jeho jménem, ale jeho nejvtším pomníkem je vymýcení této strašné choroby.

 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky
 
 

Komente
Posledn koment: 27.01.2024  10:18
 Datum
Jmno
Tma
 27.01.  10:18 Vesuviana
 26.01.  09:40 Von