Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Iva,
ztra Blanka.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dnes je den s hodn malým „d“

Významné dny jsou s velkým D, ale ten dnešní to rozhodn není. Na co sáhnu, to se nepovede. Lezou po mn pavouci, ale štstí nepinášejí. Spadli ze stropu na mé ruce a asnou, kde se tu vzali. Zkoumají krajinu il, která moje ruce zdobí. „Mazejte!“ radím jim, ale nedají si íct. Zabít je nedokáu. Umí vytvoit pavuinu, a to já bych nesvedla. Mají mj obdiv, ale jejich šimrání m ruší pi práci u psacího stolu. Smetla jsem je na list papíru a poloila za okno. Bleskurychle se mi pomstili.

Chci telefonovat, ale oslovený se omluvil, e jde zrovna na WC, e se ozve. A pak se neozval. Asi ml njaký neekaný problém.

Je teba nahlédnout do kastlíku v pízemí. To znamená ze sebe udlat lidskou bytost, abych nevydsila nkoho potkaného na schodišti. V kastlíku prázdno. Doba krásných pohlednic a dopis plných lásky je pry. Te tam najdu jen úet. Ten ovšem vdycky stojí za to. Abych eské pošt nekivdila – pišel pohled ze Sicílie, který do schránky putoval pt msíc. To se musí ocenit.

Vracím se do bytu a beru lék. Zapomnla jsem na co. Po chvíli m zanou píšern štípat oi a k tomu slzí a slzí, rudé jak semafory. Kapu do nich oní kapky. Jsou u asi v dchodu. Nepomáhají. A studená voda oi uklidnila.

Dívám se na televizní zprávy o poasí. Zajímá m, jak je v Paíi, protoe tam ást mé rodiny trénuje lidské ivotní osudy. Na obrazovce jsou hlavní msta celé Evropy s oznaením, kolik je tam stup. Ale Paí je neitelná. Vidím jen prsa hlasatelky, která ped mapou stojí. Jestli na n bude pršet, snit nebo svítit slunce, jsem se nedovdla a nedovím. Ped Paíí asi stojí komentátoi vdycky.

Následn nabízí televize lákavý program. Titulky jedou jak zrychlený rychlík. Staíš peíst vdy jen první plku ádku. Kdy te informace komentátor, pehluší ho hlasitost hudby a nerozumíš, co íká. Nejsou slyšet ani jména herc a o autorovi se nedovíš vbec nic.

Zaíná mi být smutno. Zvoním na sousedku Dagmar, e ji zvu na panáka. Dostavila se o holi. „Co se stalo?“ ptám se pekvapená. „Ále, na chodníku ke mn zniehonic pibhl kluk ze sousedního domu a zaval mi do ucha. V šoku jsem se odvrátila a brácha toho kluka mi zaval do druhého ucha. Šla jsem si postovat jeho matce. Ta do m strila, a si nevymýšlím. A já spadla ze schod.“ „Tak na zdraví a jdi si lehnout, a se vzpamatuješ,“ radím já, která si u neví s niím rady. Jsem z toho rozrušená. Sáhnu do zásuvky, abych se potšila fotografiemi z vlídnjších as, a vytáhnu parte svého ddeka.

Co se to dnes dje?

Musím se najíst, dodat si energii. Otvírám sklenici loupaných lískových oech, e je rozemelu a udlám z nich lahdkovou pomazánku. Pod víkem spinká devt lutých ervík. Po doteku se stoili do krouku a spinkají dál. Odnesla jsem sklenici na balkon a bylo po veei.

Setmlo se. „Sveeívá se“. Doufám, e po veeru nastane dobrá noc a po ní konen pijde dobrý den s poádn velkým „D“.

Sladké sny!

 
Ludmila Lojdová
 
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 12.11.2023  10:29
 Datum
Jmno
Tma
 12.11.  10:29 Vesuviana
 12.11.  08:15 Von