Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vclav,
ztra Michal.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Agatha Christie, anglická spisovatelka detektivek
 
(15. 9. 1890 - 12.1. 1976)


V anglicky psané literatue ji nazývají „Duchess of Death“ (vévodkyn smrti) nebo i „Queen of Crime“ (královna zloinu), u nás ji nazýváme pouze „královnou zloinu“.
Vdy bývám udivena nadhledem, se kterým Agatha Christie psala o nejkrutjších okamicích ivota svých postav, i humorem, který se v jejích dílech vyskytuje. A pes to je zcela jasné, e to nebyl njaký cynismus, ale spíš pochopení rzných záhyb lidské duše.

Agatha Christie, zasvobodna Agatha Mary Clarissa Miller, se narodila 15. záí 1890 v Torquay, na jihozápad Anglie - v Devonu, v romantickém kraji, plném vesoviš. Byla poktna v kostele Všech svatých v Torre 20. íjna 1890. Byla nejmladší ze tí dtí amerického obana z New Yorku - Fredericka Alvaha Millera, který byl burzovním makléem s pomrn malými píjmy, a jeho anglické manelky Clarissy Margaret, rozené Boehmer, dcery kapitána britské armády. Sestra Madge, rozená Margaret Frary Miller (1879 - 1950) byla o jedenáct let starší, bratr Monty, celým jménem Louis Montant Miller (1880–1929), byl starší o deset let. Ale pes otcovo americké obanství se Agatha Christie nikdy k Americe nehlásila, vdy zstala Angliankou. Millerovi bydleli v dom nazvaném „Ashfield“. Rodie ji, jak bylo tehdy ve stední tíd zvykem, uili doma, tatínek jí vykládal hlavn matematiku. Kdy tatínek v jejích jedenácti letech zemel, chodila pak i do normální školy, ale oblíbila si hlavn etbu, milovala píbhy Sira Arthura Conana Doyla (1859 - 1930) a svého krajana Edena Phillpotse (1862 - 1960), který byl znám pedevším svými povídkami z vesoviš v Dartmooru. V té dob zaala Agatha psát své velmi depresivní historie, v nich hrdinové vdy umírali. Njakou dobu ila u tety z matiny strany, která byla druhou manelkou bohatého Ameriana.

Kdy jí bylo šestnáct let, byla poslána do Paíe studovat zpv a hru na klavír a zdokonalit se ve francouzštin. Sice poznala, e talent má, ale natolik se obávala své trémy, e se kariéry zpvaky vzdala. Avšak pi jednom ze svých pozdním interview se zmínila, e miluje vánou hudbu, pedevším Richarda Wagnera (1813 - 1883). A protoe to bylo v dob rozvinuté slávy Beatles, ptal se jí redaktor i na n. Diplomatická odpov byla hodna dámy z viktoriánské rodiny: „Ó, ano, myslím, e jsou opravdu nadaní... Ale nesmíte zapomínat, e já jsem hodn v letech, ale oni jsou mladí, nebo ne? Pece jen z nich ale mám poitek.“

Po studiích odjela s matkou na tímsíní cestu po Egypt, co bylo pro tehdejší anglickou spolenost módní místo pro zimní období. Tím se ale zaala celoivotní láska Agathy Christie pro Egypt a Stední Východ. Zde u zaala Agatha psát. Po návratu z Egypta se podle nkterých pramen - na koncert s hudbou Richarda Wagnera - zamilovala do poruíka Královského polního dlostelectva (Royal Field Artillery), letce Archibalda Christie. Po krátkém a intenzívním dvoení se za nj na Štdrý den 1914 provdala. Krátce po svatb se musel její manel vrátit ke svému pluku do Francie, bhem války se tedy manelé vídali zídka.

V dob první svtové války pracovala mladá paní jako dobrovolnice nejdíve v nemocnici erveného kíe v Torquay, která byla vytvoena na místní radnici. V roce 1915 byla pes msíc nemocná chipkou a pak po návratu a do konce války pracovala v nov vytvoené lékárn. Tehdy získala své vdomosti o jedech, které pak ve svých detektivkách pln vyuila. V lékárn nemla tolik práce jako díve v nemocnici, tak zaala, povzbuzována sestrou, psát detektivní píbh. Bylo to první vystoupení jejího precizního, elegantního, roztomile sebevdomého a ještitného detektiva, Belgiana Hercula Poirota, v detektivce „Záhada na zámku Styles“ (The Mysterious Affair at Styles), která vyšla v nákladu spolenosti Bodley Head. V poslední ásti knihy byly nkteré faktické nepesnosti, kvli kterým musela Agatha Christie poslední ást pedlat a píšt vdy hledala pro své knihy odborného poradce.

Jediná dcera Agathy Christie Rosalind Margaret Clarissa se narodila podle nkterých pramen 8. kvtna 1919, podle jiných pramen 28. íjna 1919. Archibald Christie zaal podníkat v Londýn a Agatha zstala s dcerou doma, v Ashfieldu. Bhem svého manelství s Archiem vydala Agatha šest detektivek, sbírku krátkých povídek a ješt ada povídek jí vyšla v asopisech. Vyšla napíklad v roce 1922 kniha „Tajemný odprce“ (The Secret Adversary), poprvé s detektivní dvojicí Tuppence a Tommy Beresferdovi; Tuppence je u nás pekládáno jako „Pentlika“. V roce 1923 vyšla „Vrada na golfovém hišti“ (The Murder on the Links), v roce 1924 „Mu v hndém obleku“ (The Man in the Brown Suit) a „Poirotova pátrání“ (Poirot Investigates). V roce 1925 vyšlo „Tajemství Chimneys“ (The Secret of Chimneys), kde poprvé vystupuje superintendent Battle, v roce 1926 „Vrada Rogera Acroyda“ (The Murder of Roger Acroyd) a v roce 1927 „Velká tyka“ (The Big Four). „Vrada Rogera Acroyda“ se ponkud vymyká nepsaným pravidlm detektivky, kdy vrahem je vypráv, ale autorka sama vysvtluje, pro bylo mono odvodit, kdo je vrah.

V roce 1926 jí zemela maminka a v prosinci tého roku zjistila Agatha, e její manel má pomr s jakousi Nancy Neele. Manelé se pohádali a Archie odešel za milenkou. Tentý veer odešla z domova i Agatha, zanechávajíc dopis své sekretáce, e jede do Yorkshire. Její auto ale, pes znanou vzdálenost do Yorkshire, nebylo nalezeno daleko. Bylo vyhlášeno velké pátrání a pes úsilí veejnosti i policie, se po jedenáct dní neobjevila. Jedenáctý den byla identifikována jako host v hotelu v Harrogate v Yorkshire, kde se zapsala pod píjmením milenky svého manela jako paní Theresa Neele z Kapského Msta. Nikdo nikdy nezjistil, kde po celých jedenáct dní byla a co dlala. Ona sama to nikdy nikomu nevysvtlila, kde byla. Policisté i lékai se domnívali, e utrpla ztrátu pamti, veejnost a tisk se vyívaly ve fantastických vysvtleních, dokonce, e nastrojila pro policii eventualitu, e ji její manel zabil nebo dohnal k sebevrad, popípad, e se jednalo o reklamní trik, aby se její knihy lépe prodávaly. Podle nkterých ivotopisc to vysvtlila sama spisovatelka v pozdji vydaném román „Nedokonený portrét“ (Unfinished Portrait) , který v roc 1934 napsala pod pseudonymem Mary Westmacott, kde popsala citový zmatek eny, která zjistila manelovu nevru a uvaovala o sebevrad.

V roce 1927 zaádal Archibald Christie o rozvod a manelství bylo v dubnu píštího roku rozvedeno. Agatha Christie u byla natolik úspšná spisovatelka, e ji její psaní skýtalo obivu. Po rozvodu jí vyšla detektivka „Záhada modrého vlaku“ (The Mystery of the Blue Train). Nkolik msíc po rozvodu se Agatha Christie rozhodla zmnit prostedí. Chtla jít nkam do exotické zem. Plánovala vydat se za oceán do Stední Ameriky, ale pár dní ped odjezdem byla kdesi ve spolenosti, kde se setkala s mladým námoním dstojníkem a jeho enou, kteí práv odjídli do Bagdadu a mluvili o nm tak nadšené, e své plány zmnila a vymnila lístky na lo za jízdenky. Odjela Orient-expresem smrem na Stední Východ, co bylo její pozdjší inspirací pro detektivku „Vrada v Orient-expresu“ (Murder on the Orient Expres), která vyšla v roce 1934. Ale její cíl - Bagdád - se ukázal jako velmi nudný, protoe se pohybovala v podobné spolenosti jako doma - mezi uhlazenými Angliany, se zdvoilou konverzací a bnými anglickými tématy. Uvdomila si, e stejn mohla chodit na tenis i na ajové dýchánky doma.

Ale situace se zmnila pi výletu k vykopávkám ve starobylém biblickém mst Uru, uvádném jako rodišt starozákonního Abraháma, kde se seznámila s významným britským archeologem Sirem Leonardem Woolleym (1880 - 1960) a jeho enou Catherine. Dokonce podle nkterých údaj to byla práv Agatha Christie, kdo tento výlet zorganizoval, a protoe Sir Leonard byl ctitelem detektivek paní Agathy, nebylo to obtíné. Zde se Agatha Christie seznámila s jedním z nejstarších míst lidské civilizace a výzkumy, které u Sir Leonard po ti roky vedl, a také se zpsoby archeologické práce.
A tehdy zaalo její pátelství s manely Woolleyovými, které pozvala je k sob, a se vrátí do Anglie. Oni ji naopak povzbudili k pípadné další návštv vykopávek.

Po jejím návratu do Anglie vyšla v roce 1929 detektivka „Záhada sedmi ciferník“ (The Seven Dials Mystery). V roce 1930 vyšla detektivka „Vrada na fae“ (The Murder at the Vicarage), kde se objevila další svérázná detektivní postava - slena Marplová, kterou spisovatelka vytvoila podle svých babiek a jejich kamarádek. Krédo sleny Marplové ukazuje onu vzdálenost mezi pojetím generací: „Mladí lidé se domnívají, e staí lidé jsou blázni, ale staí lidé vdí, e mladí jsou blázni.“ - Nkteré prameny ale uvádjí, e se slena Marplová objevila u v jedné z drobných povídek z roku 1927, jiné uvádjí její objevení a v roce 1932. Slena Marplová je ryze anglická, vypadající vemi nevinn a pro zloince neškodn, a docela náchylná k vlastnímu sebepodceování - zcela jiná osobnost ne ješitný Belgian. Vtšinou má pro vyešení pípadu jasno velmi brzy - z podobnosti s njakou píhodou i postavou v její vesnici St Mary Mead.

Schéma detektivek je obdobné: po skonení píbhu, kdy jsou vtšinou podezelí všichni zúastnní, je shromádí bu Hercule Poirot, popípad slena Marplová v jedné místnosti, a popisuje zpsob pátrání a probírá jednoho podezelého za druhým. Nkdy se podezelý sám prozradí nebo usvdí, jindy se pokouší ze smyky uniknout. U nkterých jejích detektivek vytane otázka, zdali by bná justice byla schopná písn zákonnými metodami takový zloin rozešit, protoe dost asto z výsledku ani trest pro zloince nevyplyne, pouze rozešení zloinu samého. V roce 1930 vyšel také její první román s romantickou zápletkou, napsaný pod pseudonymem Mary Westmacott „Obrv chléb“ (Giant´s Bread) o geniálním hudebním skladateli, který musel volit mezi láskou a svým umleckým posláním.

Dalším detektivem, s ponkud pohádkovými rysy byl pan Harley Quin v detektivce „Záhadný pan Quin“ (The Mysterious Mr Quin), také z roku 1930.

U v beznu roku 1930 odjela Agatha Christie rovnou do Uru, kde probíhal výzkum pod patronací Britského muzea a Univerzity v Pensylvánii. Zde poznala i asistenta Sira Leonarda - Maxe Edgara Luciena Mallowana (1904 - 1978), který se k výzkumu pipojil v roce 1928, ale za její první návštvy v Uru nebyl pítomen. Dokonce byl na studiích v Oxfordu spoluákem Agathina synovce. Agatha ho popsala jako štíhlého, opáleného, klidného mue, který dokáe ovládat lidi. Paní Woolley ho poádala, aby Agathu provedl po všech vykopávkách a ona se ze zaátku cítila nesvá v doprovodu mue o trnáct let mladšího. Spolu si prohlédli Nippur, Nadaf a Karbalu a velice se sblíili. Agatha se mimo to velice nadchla pro archeologii. Kdy se pak musela rychle z njakých rodinných dvod vrátit dom, Max Mallowan se rozhodl ji vyprovázet.

Po sezónním skonení prací v Uru pijel pan Mallowan na návštvu do Devonu. Agatha jej provedla zase po místních vesovištích, ale u druhý den ji Max poádal o ruku. Odmítala ze zaátku z dvodu velkého vkového rozdílu. Dcera Rosalind a Agathin sekretá Carlo Fisher byli také proti, ale nakonec ji pemluvil švagr James Watts, kdy Maxe poznal. - Brali se daleko, aby se vyhnuli jakékoli publicit - 11. záí 1930 v kostele svatého Kolumbána v Edinburku ve Skotsku (St. Columba´s Church). Na svatb byli Rosalind, sekretá a jeho sestra a Agathin foxterier Peter. Na svatební cestu manelé odjeli do Chorvatska a do ecka.

Na zaátku ticátých let nastalo nejplodnjší období Agathy Christie. Vedle píbh s Harley Quinem napsala trnáct detektivek s Herculem Poirotem, i jiné, se svými dalšími postavami. Také jako autor Sherlocka Holmese, Sir Arthur Conan Doyle, zaala být i ona unavena postavikou Hercula Poirota, zaala ho povaovat za „nesnesitelného“ (insufferable), jak napsala ve svém deníku, a mla také pokušení svého detektiva nechat „zabít“; pozdji dokonce ho popsala jako egocentrického vetelce. Ale stejn jako u Sherlocka Holmese ho odstranit nešlo, byl u tená velice oblíbený. Zato slenu Marplovou milovala, snad i proto, e se „objevila“ a pozdji v její spisovatelské kariée.

V roce 1932 byla vydána „Sittafordská záhada“ (The Sittaford Mystery) s napínavou atmosférou spiritistické seance, která vyšla i pod názvem „Vrada v Hazelmooru“ (The Murder at Hazelmoor).
Ve stejném roce odjeli manelé Mallowanovi do Iráku, kde byl Max Malovan poven spolu s dalším slavným britským archeologem a odborníkem na klínové písmo - Reginaldem Campbellem Thompsonem (1876 - 1841) vykopávkami v biblickém Ninive. Expedice byla poádána opt Britským muzeem a Britskou školou archeologie v Iráku. Vykopávky byly v prehistorické vesnici - v mohyle Tell Arpachyiah, v Šagir Bazaru v Iráku a v Tell Braku v Sýrii a ve ti tisíce let staré lokalit v údolí eky Balikh. Manelé Mallowanovi ili ve šastném manelství, paní Agatha jezdila na archeologické výpravy a svého manela podporovala. - Pouze v pozdjších letech - jak uvádjí nkteré zdroje - trpliv tolerovala nkteré manelovy zálety.

Milovala skládání step nádob, fotografovala. Podle svého manela byla a puntikáská a velmi trplivá v ištní pedmt a skládání nádob. Sama se o svých pocitech ve své pozdjší autobiografii vyjádila takto: „lovk cítí hrdost, e patí k lidské rase, vidí-li obdivuhodné vci vymodelované lidskýma rukama. Oni byli tvrci - musí se podílet na trošce svatosti od Tvrce.“ V roce 1934 si Mallowanovi zakoupili starodávný dm z poloviny osmnáctého století ve Wallingfordu v Oxfordshire, nazvaný Winterbrook House. Pedpokládá se, e to je pedloha pro dm její sleny Marplové ve fiktivní vesnici St Mary Mead.

Své psaní detektivek zaala Agatha Christie povaovat za svoji ivotní nutnost. Z jejích nejznámjších detektivek z období po svatb meme jmenovat napíklad „Vrada v Orient Expresu“ (Murder on the Orient Expres) s Herculem Poirotem, o ní u byla zmínka, kterou napsala v hotelu Pera Palace v Istanbulu, konené zastávky expresu, kde je její tehdejší pokoj udrován na její památku.
Z roku 1836 jsou také „Vrady podle abecedy“ (The ABC Murders) a „Vrada v Mezopotámii“ Murder in Mesopotamia), opt s Herculem Poirotem, kde Agatha Christie zúroila své archeologické poznatky. Z roku 1937 byla další detektivka z prostedí Stedního Východu „Smrt na Nilu“ (Death on the Nile), kde popsala temná zákoutí lidské duše.

V té dob pobývali Mallowanovi ásten na expedicích a ásten v Anglii. Po návštv Luxoru v roce 1937 se Agatha Christie setkala s egyptologem Howardem Carterem (1874 - 1939), slavným tím, e v roce 1922 odkryl hrobku faraóna Tutenchamona. Tehdy napsala s pomocí pítele svého manela, britského egyptologa Stephena Rannulpha Kingdona Glanvilla (1900 - 1956) divadlení hru „Achnaton“ (Akhnaton), která však byla vydána a po roce 1973. Svtová premiéra hry byla v New Yorku v roce 1979 a po smrti autorky pod názvem „Achnaton a Nefertiti“ (Akhnaton and Nefertiti). - Autorka sama napsala ve svém vlastním ivotopise, e sice nedoufala, e hra nkdy bude provozována na jevišti, ale e ji psala proto, e ji tšilo psát nco jiného, ne psala bn.

V roce 1938 se Mallowanovi pesthovali do Greenway House na ece Dart, nedaleko Agathina rodišt. Dm je nyní národní památkou, ve které je moné i trávit svou dovolenou se vzpomínkami na slavnou spisovatelku. Znovu oteven pro veejnost po rekonstrukci byl v roce 2009.

Z roku 1939 je opt velmi známá detektivka „Deset malých ernoušk“ (Ten Little Niggers) napsaná na námt písníky a je umístna do okolí autorina rodišt. V roce 1940 se spisovatelka doila padesáti let a se svým humorem to následovn okomentovala: „Velice jsem se radovala z druhých kvt - najednou shledáte - ve vku, eknme, padesáti let - e se ped vámi otevírá celý nový svt.“ Zatím ale vypukla válka. V roce 1940 vyšla detektivka „Tajemný cypiš“ (Sad Cypress) opt s Herculem Poirotem, který má vyešit dávnou vradu. V roce 1941 vyšla detektivka „Zlo pod sluncem“ (Evil under the Sun). Po skonení archeologických vykopávek se pan Mallowan pihlásil jako dobrovolník záloních rezerv ke Královskému letectvu (Royal Air Force) a byl v roce 1942 poslán do severní Afriky. Byl leteckým dstojníkem a slouil na základn Sabratha v Lýbii, co je také starobylé msto. Njakou dobu byl i velitelem letky.

Zatím pracovala Agatha Christie jako dobrovolnice ve výdejn lék v londýnské univerzitní nemocnici (University College Hospital), kde si zdokonalovala své znalosti o jedech. Napíklad její šéf, farmaceut Harold Davis, který se pozdji stal vrchním farmaceutem na britském ministerstvu zdravotnictví, jí navrhl jako jed thálium a ona to pozdji pouila ve své detektivce „Plavý k“ (The Pale Horse), který vyšel v roce 1961. Jako první klí k vrad popsala ztrátu vlas obti, co nkdy pomohlo i soudním lékam.

Tehdy psala knihu o dob, kdy byla s manelem v Sýrii. Tato kniha „Povz mi, jak ijete“ (Come, Tell Me How You Live) vyšla a v roce. 1946. Protoe pracovala v Londýn, který byl stále bombardován, napsala dv knihy v oekávání, e by mohla být zabita. Jedna byla s Herculem Poirotem „Opona“ (Curtain) a druhá se slenou Marplovou „Zapomenutá vrada“ (Sleeping Murder), kterou napsala pro svého manela Maxe. Ob detektivky byly uloeny do sejfu a zstaly tam a do posledního období spisovatelina ivota. Kdy si byla jistá, e u nic nenapíše, dala pokyn k jejich vydání. „Opona“ vyšla ješt za autorina ivota, „Zapomenutá vrada“ a po její smrti a proto jsou v knihách vzájemn urité nesrovnalosti, protoe „Zapomenutou vradu“ u nedokázala zaktualizovat.

Zaátkem války se její dcera Rosalind vdala za majora Huberta Pricharda. V roce 1943 se narodil jediný vnuk Agathy Christie Matthew Prichard. Jeho otec padl v roce 1944 ve Francii a Rosalind se pozdji znovu provdala za Anthonyho Hickse.

Bhem války napsala Agatha Christie dvanáct detektivek, z nich nejznámjší jsou - z roku 1941 „N i M“ (N or M), z roku 1942 „Mrtvá v knihovn“ (The Body in the Library), „Pt malých prasátek“ (Five Little Pigs), opt s pouitím písniky, dále „Není koue bez ohýnku“ (The Moving Finger). V roce 1944 vedle detektivek vyšel také román pod pseudonymem Mary Westmacott „Já nebyl u tebe, kdy picházelo jaro“ (Absent in the Spring). Recenze byly pochvalné - jednalo se o popis úvah a krizí eny stedního vku. - Koncem války se tenái mohli z jakési americké recenze dozvdt, kdo se skrývá pod tímto pseudonymem, co spisovatelku velice rozhnvalo. V roce 1944 vyšly ješt detektivky „Nultá hodina“ (Towards Zero). „Nakonec pijde smrt“ (Death Comes at End).

Její manel se vrátil ke konci války. Ze zaátku pracoval ješt pro ministerstvo letectví a v té dob manelé Mallowanovi pobývali v Londýn. Zajímavé je, co o válce Max Mallowan ekl: „My Angliané máme špatnou tradici nkde s nkým válit. Já a moje ena jsme si pomysleli mnohokrát - aby se všechny osoby, které jsou za válku odpovdné, ohradily velikánskou zdí. A tam jim dovolit, aby se vzájemn pobili!“ Bhem války byl dm Mallowanových Greenway House zabaven pro americké námonictvo, ale po válce jej dostali zpt.

V roce 1947 byl Max Mallowan jmenován profesorem západní asijské archeologie na londýnské univerzit, kde byl profesorem a do roku 1962, kdy se stal profesorem v Oxfordu. Zárove byl v roce 1947 poven vykopávkami v Nimrúdu, ve starovkém asyrském hlavním mst na ece Tygris jin od Mosulu v Iráku. V roce 1966 od tom vyšlo jeho nejznámjší dílo „Nimrúd a jeho zbytky“ (Nimrud and its Remains). Agatha Christie ho na cest doprovázela.

V roce 1948 vyšel román Agathy Christie „Re a tis“ (The Rose and the Yew Tree) o mladém muovi prostého pvodu, který touí po uplatnní ve vyšší spolenosti. V dsledku hrdinství ve válce dosáhne jak spoleenského ocenní tak lásky krásné eny. V období po válce a na zaátku padesátých let jsou z detektivek Agathy Christie asi nejznámjší - „Hadí doup“ (Crooked House), „Oznamuje se vrada“ (A Murder is Announced), „Smrt staré posluhovaky“ (Mrs McGinty´s Death), „Kapsa plná ita“ (A Pocket Full of Rye). Ale také se zaala hrát její nejslavnjší, ale také nejdéle na svt hraná detektivní hra „Past na myši“ (The Mousetrap), která se od 25. listopadu 1952 hraje dodnes v Ambassador Theatre v Londýn, s piblin tiadvaceti tisíci pedstaveními.

V roce 1952 také vyšel její román „Dcera je dcera“ s úvahami o právu na vlastní ivot, které má hlavní hrdinka, která se zamiluje a chce jít za hlasem svého srdce, ale ohlíí se na svou devatenáctiletou dceru. Poslední román “Bím“ (The Burden) z roku 1956 je opt o otázce obti dvou sester, kdy se z lásky plné obtí stane nenávist.

Agatha Christie asto pobývala u svého švagra Jamese Wattse v Abney Hall v Cheshire na severozápad Anglie. Zde také erpala pro své psaní pedevším v popisu vznešenosti panského sídla, jeho sluh, jejich charaktery zabudovala do svých zápletek. Z detektivek, pro které takto erpala, je to napíklad detektivka “Po pohbu“ (After the Funeral) z roku 1953 a šest povídek v kolekci „Tajemství vánoního pudingu“ (The Adventure of the Christmas Pudding) z roku 1960.

V roce 1955 byla Agatha Christie královnou jmenována komandérem ádu britského impéria a stala se také prvním dritelem nejvyššího ocenní americké Asociace detektivních autor (Mystery Writers of America) - „Cena velkého mistra“ (Grand Master Award) a tého rohu získala od stejné spisovatelské asociace ješt Edgarovu cenu (Edgar Award) za nejlepší hru, co byla hra „Svdek obaloby“ (Witness for the Prosecution). Filmové zpracování této hry povaovala sama Agatha Christie za nejlepší filmové zpracování svého díla. Max se stal komandérem v roce 1960. Dalšího roku se stala prezidentkou britského Klubu detektiv (British Detection Club).

V roce 1957 zaalo být pro Agathu Christie znan obtíné dále setrvávat, speciáln v deštivém období, na vykopávkách, zárove se tam nakazila njakou chorobou, tak se její manel rozhodl rovn vykopávek zanechat. V tomto roce vyšla detektivka „Vlak z Paddingtonu“ (4:50 from Paddington).

V roce 1958 se manelé Mallowanovi navrátili do Anglie, ale oba byli velice zamstnáni svým spisováním. Ale Max nemohl zapomenout a pomáhal v roce 1961 zakládat archeologickou školu v Íránu.
Na zaátku šedesátých let vyšly ze známjších tyto detektivky „Plavý k“ (The Pale Horse), „Karibské tajemství“ (A Carribean Mystery), „Tetí dívka“ (Third Girl). V r. 1968 byl Max Mallowan za své sluby pro archeologii povýšen do šlechtického stavu. Udlením ádu Damme Commander ádu britského impéria bylo šlechtictví v roce 1971 udleno i jeho manelce. Prameny uvádjí, e je jen velmi málo manelských pár, kdy byli povýšení do šlechtického stavu kadý sám za sebe.

Známjší detektivky Agathy Christie z této doby jsou - „Vidla jsem vradu“ (Hallowen Party), „Nemesis“, „Sloni mají pam“ (Elephants Can Remember). Agatha Christie také napsala nkolik soubor krátkých detektivních povídek. V roce 1971 se zaalo její zdraví zhoršovat, nejen tím, e si poranila nohu, ale jak uvádjí nkteré prameny, e zaala trpt Alzheimerovou chorobou. Spolu s manelem ili ve snaze po ústraní ve svém dom ve Wallingfordu v Oxfordshire. Naposledy se veejn ukázala pi premiée filmu „Vrada v Orient-expresu“ v roce 1974, které probhlo za úasti královny i královské rodiny. V roce 1975 pedala autorská práva na svoji nejúspšnjší hru „Past na myši“ svému vnukovi Mathewovi Prichardovi a povolila vydání „Poslední opony“ a „Zapomenuté vrady“.

Zemela 12. ledna 1976 ve svém dom. Pochována byla za tyi dny na hbitov kostela St Mary v Cholsey. Rok po Agathin smrti vyšel její ivotopis (An Autobiography). Pedpokládá se, e tyto pamti Agatha Christie zaala psát u v dob vykopávek v Nimrúdu v roce 1950. Její manel ve svých pamtech vyjádil pocity velké prázdnoty po jejím odchodu po ptatyicetiletém manelství. Avšak za rok a pl se znovu oenil s Barbarou Parker, která byla s maneli Mallowanovými u pi vykopávkách v Nimrúdu. Zemel v roce 1978 a i kdy byl opravdu význaný archeolog, jeho sláva nedosahuje slávy jeho eny, která vytvoila moderní typ detektivky.

Knihy Agathy Christie jsou na svt nejprodávanjší, peloené do mnoha jazyk, její dva hlavní detektivové ijí stále znovu své ivoty v mnohých filmových zpracováních a televizních inscenacích.

V Londýn existuje spolenost jejích fanoušk Agatha Christie Society.

 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 16.09.2023  13:55
 Datum
Jmno
Tma
 16.09.  13:55 Vesuviana
 15.09.  22:19 Jaroslava
 15.09.  15:16 KarlaA