Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Leo,
ztra Kvta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsem zastupoval kníete pána
 
Brzy poté, co jsem se doetl v roce 1976 v humoristickém dikobrazu o tom, e u nkolik let existuje v západní Austrálii, pár set kilometr severn od msta Perth, trpaslií kníectví Hutt River, jsem si jako správný milovník kuriozit napsal o pohlednice a poštovní známky té daleké monarchie. A navázal jsem tak styk s jejím panovníkem, kníetem Leonardem I., který mne brzy nato jmenoval honorárním a v roce 1978 dokonce ádným konzulem svého státeku v tehdejším eskoslovensku.

Vren odpovdnosti svého poslání, pustil jsem se s vervou do diplomatické práce. Prvním poinem byla tabulka v eštin a anglitin, která oznaovala konzulát - tedy mj byt v Jihlav. Zatím s tím nebyly ádné problémy. A to ani z poátku s tehdejšími úady komunistického státu, které zejm nevdly, co si o tom všem mají myslet a braly tuto zejmou kuriozitu na vdomí zatím s mlením a vykáváním, co se z toho asi vyklube.
 
Dekrety od mého kníete jsem podle jeho pání poslal prezidentu Husákovi a ministru zahranií Choupkovi. A s pomocí píznivc kníectví v Praze jsem v jakési zapadlé tiskárn nechal natisknout letáky s informacemi o vzdáleném státeku protinoc a jakým zpsobem tam cestovat. A také „Poselství kníete Leonarda" v anglitin a eštin, ve kterém sympatický vládce vyzýval všechny státy svta, aby nechaly své. obany voln cestovat a tím pispívaly k vzájemnému poznávání a šíení znalostí. Protoe jsem v té dob ml jen chabé znalosti anglitiny z jednoroního nepovinného studia kdysi na škole, pomohla mi profesorka anglitiny z jihlavského gymnázia, která mi ochotn panovníkv text, samozejm pod slibem mé naprosté mlenlivosti peloila do eštiny.

Propagaci kníectví Hutt River jsem mezitím rozjel naplno i jinak. Zaal jsem lánkem do asopisu Lidé a Zem, kde mi informace o kníectví v zemi protinoc ochotn otiskli. A tímto povzbuzen jsem podobným zpsobem informoval Mladý svt, Naši rodinu, Svt v obrazech... Zdálo se, e kuriozní monarchie s pár desítkami obyvatel, kterou ale mezitím uznala údajn i královna Albta a nkolik stát svta, (napíklad Vatikán, který tam dokonce jmenoval formáln svého velvyslance) si zaala nacházet píznivce mezi tenái, páteli kuriozit, cestovateli a vbec milovníky svta, kde ješt mohou lidé ít zcela svobodn. Na pomoc v mém diplomatickém úsilí jsem získal dobrého známého, polyglota doktora Milana Mikeše, který ovládal mnoství svtových jazyk a o kterém jsem pedtím napsal lánek do Mladého svta. Tento vášnivý kuák mi za krabiku cigaret Sparta ochotn peloil jakýkoli dopis mému kníeti pánu i jeho odpovdi a pokyny. 
 
 
 
Brzy se na mém jihlavském konzulátu, kterým se stal mj byt, zaali objevovat návštvníci nejrznjšího druhu. Nkteí z nich mne nepokryt ádali, abych jim vystavil víza a vbec abych jim njak pomohl s odchodem z totalitního eskoslovenska do Austrálie, protoe radji, jak prohlašovali, chtjí ít mezi klokany ne v této podivné zemi. Musel jsem je s politováním odmítat, protoe v tom jsem zatím nemohl pomoci ani sám sob. Ale pijídli i vdetí pracovníci, kteí chtli zprostedkovat dovoz menších zvíat pro laboratoe a eské zoologické zahrady. V tom jsem mohl vyhovt, dovoz se uskutenil a já byl následn pochválen kníetem Leonardem za iniciativu v diplomatickém zastupování státeku.

Celkem brzy projevila zájem o mj konzulát v Jihlav také tajná policie, která si mne pozvala k sob vcelku slušným, ale velmi rozhodným telefonátem, jaký se nedal odmítnout. A tak jsem se tam vydal, pestoe moje maminka se netajila obavami, e u se asi dom nevrátím. Ale pro bych se ml bát, já slušný oban eský?

Starší mu v civilním obleku - zejm vyšší policejní dstojník - mi nabídl idli a kávu. Obé jsem trochu s rozpaky pijal. Káva byla dobrá, idle tvrdá, co jsem ani nevnímal. 

 


Poštovní známky kníetství Hutt River

„Tak jsme se dozvdli, e nám v našem rajonu pibylo njaké zastoupení protinoc. A jak to tak vypadá, tak konzul tch klokan sedí tady pede mnou. Z Prahy nám bylo hlášeno, e ten váš kníe poslal dopis s informacemi o vašem jmenování konzulem pímo ministru zahranií soudruhu Choupkovi. Co mi k tomu mete povdt?"

Zaal jsem tedy vyprávt o našem malém kníectví za devíti za devatero moi a horami, zdraznil jeho mírumilovnost, malou rozlohu i to, e vbec nemá armádu. Tvrdé rysy civilního policisty postupn mkly, dokonce se i usmál, kdy se dovdl, jak nepatrný poet obyvatel má monarchie a e je velká asi jako San Marino. 
„Je to všechno a neuvitelné, love! Jak je to vbec moné?"

Usmál jsem se na nj mile: „Inu, na tomhle podivném svt je u moné vše, jak vidíte, pane inspektore."
 
Vyteštil na mne pekvapen oi. „Nejsem inspektor! A te mi povzte, co vy tím osobn sledujete? To nám toti zatím není vbec jasné!"
„Ale to je pece docela jednoduché, pane komisai, tím, e jsem pevzal diplomatické zastupování Kníectví Hutt River, chci co nejvíc prospt své socialistické vlasti!" 

Znovu se na mne s údivem podíval a pak mávl odmítav rukou: „Nejsem ádný komisa. A proboha, jak chcete zastupováním toho trpasliího státu, který nikdo nezná, prospt práv eskoslovensku?!"  Námitka mne nezmátla a já pokraoval ve stylu Švejka rozjásan dál: “Jsou tu pece nebývalé monosti z obou stran. Tak napíklad Jeho Velienstvo kníe Leonard I. by ml zájem uspoádat na území svého státu výstavu eského skla a biuterie. Te tam jezdí spousta turist. Víte, jaká by to byla návštvnost? Naši filatelisté mají zájem o známky kníectví a naše ZOO o australská zvíata. Víte, e na území naší monarchie ije vzácný malý ještr Moloch Horridus, kterému domorodci íkají Horský áblík? A vbec, edok by tam mohl uspoádat zájezdy. Nebo tam taky meme vyváet naše pivo, které by Australanm urit chutnalo, pane prefekte!“  

 
    

Pasport, který si vyrobil V. Kí a na který navdy vycestoval z SSR  a  Medaile, kterou obdrel V. Kí od kníete Leonarda I.
 
Pekvapen sebou škubl: „Jak jste pišel na toho prefekta, love?" S pevahou jsem pokril rameny: „No pece tu francouzské detektivky! Kdy nejste inspektor ani komisa, tak musíte mít pece ješt vyšší funkci." Tohle u mu asi stailo. Znovu na mne vrhl velmi podezívavý pohled. Ml u asi toho opravdu dost a rychle vstal ze idle. „Tak si tedy uívejte diplomatické funkce, kdy se vám to líbí. Já ale mohu vám íci, e na ministerstvu zahranií tím nejsou moc nadšeni."
„Ale pro? Australský svaz naše kníectví fakticky uznal u dost brzy po vyhlášení samostatnosti v roce 1970"      

Policista pokril rameny: „Já vám to jen tlumoím." 
A tak jsem podkoval za dobrou kávu a mohl jsem odejít. Další události se na mou hlavu zaínaly pak slétat kosmickou rychlostí. Ale to jsem samozejm mohl v této zemi a v té absurdní dob ekat.
                                                                                                                             
Vladimír Kí 

* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 12.07.2023  10:14
 Datum
Jmno
Tma
 12.07.  10:14 Vladimr Ki
 11.07.  12:04 Vesuviana
 11.07.  10:26 olga jankov
 11.07.  07:56 Pemek
 11.07.  07:50 Von
 11.07.  05:50 vs
 11.07.  05:44 Ivan