Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Radek,
ztra Leona.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O kontrole (v) nás (1/5)

O poteb kontroly, moci a bezpeí
 
Zvláštní fenomén v ivot jednotlivce i spolenosti pedstavuje naše (nkdy a chorobná) poteba kontroly. Odkud a pro se tato poteba bere? Pináší nám pozitiva, i spíše negativa? Uvdomujeme si vbec, nakolik a jak siln ovlivuje náš ivot? Co se dje s naší psychikou, pokud se ocitnou vci, na kterých nám záleí, mimo naši kontrolu? A meme mít vbec pod kontrolou to, o co všichni tak vehementn usilujeme – svj vlastní ivot? Nebo neznamenáme víc ne list unášený vrtkavým poasím, chvíli letící rychle, pak zase pomalu, nahoru a dol, dopedu a zpátky… A kontrolujeme sami sebe? Ovládáme své emoce? Strachy a úzkosti? Dokáeme si poruit, nebo prohráváme souboje se svými neestmi, slabstky i vnitními démony? A co teprve kontrola ze strany státu? Jak silná by mla být jeho role v našich ivotech? Kdy ješt mluvíme o demokracii a kdy u nebezpen sklouzáváme k autokracii? Kde se nachází hranice mezi individuální svobodou i soukromím a zájmy ve veejném blahu? Pro napí djinami slábne spoleenská kontrola, ale posiluje ta institucionální?
 
Ach, velmi mnoho otázek, e ano? A odpovdi se asto hledají tak tce! Polome si proto nyní otázku jedinou: Máme pod kontrolou tento okamik? Jste pesvdeni, e ano? Nebo tomu „pouze“ víte? Moná sedíte doma, popíjíte odpolední aj, vyídili jste všechny naléhavé povinnosti i denní úkoly, píjemn relaxujete… svt (váš ivot) se zdá v poádku. Vypadá to, e máte vše pod kontrolou. Situace je bezpená a vy ji ovládáte.
 
Ne.
 
Ve skutenosti neovládáme skoro nic. A nkdy el nejmén sami sebe. Jsme prost jen pírko ve vtru…
 
O poteb kontroly, moci a bezpeí
 
Pokud se mi podailo úvodními otázkami vzbudit váš zájem, meme konstatovat, e se mi nad vámi podailo uplatnit uritý zpsob kontroly, resp. moci (tyto pojmy spolu úzce souvisí, jak uvidíme dále). Piml jsem vás následovat tok mých myšlenek. Moná vás te napadá, nakolik nás kontrolují ostatní lidé, ani si to vbec uvdomujeme? A naopak, nakolik kontrolujeme my je? Nkteí z nás by ve svém ivot nejradji kontrolovali úpln vše – a u vdom i nevdomky. V první ad samotný ivot. Dále ivoty druhých (dtí, partner, píbuzných…). Vyuívání svého asu (mimochodem toho nejcennjšího, co máme). Samozejm touíme mít pod palcem i to, co jíme a pijeme (chceme být pece zdraví a ít co nejdéle). Potebujeme monitorovat, co se dje v našem okolí, v sousedství, ve škole, kam chodí dti, ve firm, kde pracujeme… Nkteí se a chorobn snaí dostat pod kontrolu (nebo snad zastavit nebo dokonce zvrátit?) nevyhnutelný proces stárnutí. Peujeme o náš obraz v oích druhých a záleí nám na tom, co si o nás myslí. árliv steíme svá nelichotivá tajemství. Kontrole neunikne ani rodinný rozpoet… Úty… Známky dtí ve škole… A milion dalších vcí… idi kontroluje auto a dopravní situaci. Uitel tídu a výchovn-vzdlávací proces. Stát obany. Šéf podízené, rodi dti, prvodí jízdenky… Kontrola je, zdá se, všudypítomná.
 
 
Je nepochybn skvlé, jak se technologicky jako lidstvo ítíme kupedu, otázkou nicmén je, zda také vdy umíme pokrok adekvátn vyuít a jsme na takové mentální a morální úrovni, e nám pináší více benefit a píleitostí ne rizik a negativ. Kadopádn smekám pomyslný klobouk ped tím, co všechno dnes dokáí kupíkladu chytré hodinky. Jeden malinký pístroj na zápstí vám zmí tep, krevní tlak, míru kyslíku v krvi, spálené kalorie, poet krok, dokonce i míru stresu, spánkové fáze, jejich kvalitu… a desítky a desítky dalších více i mén i vbec uitených hodnot. Tomu se íká mít zdraví pod kontrolou! Souasn tu samozejm kontrolujete i as – bavíme se pece stále o hodinkách, ne? Mete tu mít kalendá, schzky a dleité akce, co nesmíte prošvihnout. Pijdou vám sem notifikace i rovnou celé zprávy, take e-maily, smsky, sociální sít, sakumprásk vše pod kontrolou. Práce, škola, rodina. Skutený i online ivot. S hodinkami i zaplatíte, take disponujete kontrolou i nad svými financemi. Ukáou vám zprávy a poasí, mete kdykoliv zkontrolovat, co se dje kdekoliv ve svt i jestli nezmoknete. Heuréka! Naše poteba kontroly se ješt nikdy netetelila takovým blahem. Opravdu se zdá, e takto meme kontrolovat ohromné mnoství promnných týkajících se našeho ivota a svta a tím pádem mít pod kontrolou i vlastní existenci. Jene v tom spoívá zrádný háek – dovolím si tvrdit, e práv pedstava, e kontrolujeme vlastní ivot, základ všeho ostatního, je pouhou iluzí. Máloemu tak neochvjn a souasn myln víme jako tomu, e tímáme ote svého osudu pevn ve svých rukou. Osobn bych ekl, e o n obas zavadíme, krátce je chytíme, pak nám zase vyklouznou a nic s tím nenadláme. (Mimochodem pesn v tomto duchu se kdysi vyjádil francouzský císa Napoleon Bonaparte, svého asu nejmocnjší mu svta – mohl jen pozorovat, jak ztrácí moc a nic s tím nesvedl.) Upímn doufám, e tuto esej dokoním. Ale vím to? Kdy píšu tyto ádky, hodiny ukazují ti tvrt na deset veer a já ani netuším, zda se zítra ráno vzbudím. Zda m cestou do práce nesrazí auto. Jestli neztratím inspiraci. Jestli… To je jedno. Netuším ani, co bude za minutu, nato za hodinu i zítra nebo za týden. Vy také ne. Máme pouze pítomný okamik. Tenhle moment… Tuhle chvíli… Sotva se však pítomnosti zkusíme dotknout, pláchne do minulosti. Se sebelepší technologii nememe a snad ani bychom nemli chtít dostat naše ití pod absolutní kontrolu. V nevyzpytatelnosti osudu se skrývá krása i ošklivost, radost i bolest, ivot i smrt. Mít vše pod kontrolou by bylo sice pomrn bezpené, ale souasn i nezmrn nudné.
 
 
Nicmén v tchto ádcích se ukrývá odpov na to, pro námi prostupuje tak silná touha nkoho i nco neustále kontrolovat. Kontrola toti znamená moc a bezpeí. A všichni iví tvorové usilují o to trávit svj as v co nejvtším bezpeí, peít a rozšíit svou genetickou informaci. K tomu potebujeme disponovat mocí, protoe moc znamená peití a šíení svého rodu. Pedstavme si pravkou tlupu lovc mamut. Aby její lenové obstáli tváí v tvá drsné pírod i konkurenním tlupám, museli vyvinout enormní snahu. A ím více faktor dokázali dostat pod kontrolu (alespo ásten), tím víc rostly jejich šance na úspch. Potebovali kontrolovat vstup do jeskyn, pozdji vesnice i hradišt, pístupové cesty pes lesy a moály, znát dobe blízké i vzdálenjší okolí. Potebovali kontrolovat lovišt a pohyby stádních zvíat. Museli kontrolovat a udrovat ohe. A v neposlední ad nesmli opomenout kontrolovat i funknost a soudrnost samotné komunity. Ovládat tyto ivotn dleité jevy znamenalo s trochou štstí peít do dalšího dne. Ztratit, by jen na chvíli, kontrolu nad jedinou promnou v tomto drsném svt naopak mohlo skonit katastrofou. Mezi ivotem a smrtí vedla tenouká linka. Ostatn pokud se od prehistorie posuneme o kus dále v chronologii, navštivme jakýkoliv monumentální stedovký hrad a hned to zakusíme na vlastní ki – studené kameny na nás dýchnou svou minulost. Uvdomíme si, e jako páni hradu bychom byli v bezpeí a mohli bychom uplatovat svou moc nad uboáky v podhradí, stejn jako msíce vzdorovat agresivním dobyvatelm.
 
Krom výše napsaného jistá kontrola situace umoovala další dleitou vc pro zachování sebe sama – predikci. Pokud vci kontrolujeme, dokáeme toti mnohem lépe pedpovídat jejich další vývoj. Co neznamená, e vdy a jist odhadneme další dní, ale mete se tšit (i výrazn) vyšší pravdpodobnosti úspchu. A to logicky vyúsuje v niší míru stresu, protoe chceme, aby naše budoucnost byla co nejvíc pedvídatelná, aby se v nich nacházelo co nejmén nejistoty. Náš mozek nefandí zmnám a nepedvídaným situacím. Nejistota pináší úzkost a stres, co jsou nevítané a ohroující stavy organismu.
 
Bezpenost, resp. víra v ní, je pro nás logicky velice dleitý komponent bytí. Prost musíme vit, e máme ivot a svt kolem nás pod kontrolou, abychom vbec ráno vstali z postele. Svt toti pedstavuje extrémn nebezpené místo a my si uvdomujeme, e ho nememe mít celý a vdy pod kontrolou, a proto alespo víme, e to, emu nerozumíme, ešili odborníci, kteí danou problematiku mají pod kontrolou. Napíklad pokud letíme letadlem, vtšina z nás nemá ani potuchy o tom, jak takový neuviteln sloitý a fantastický stroj funguje ani jak ho ídit. Ovšem velice iv si umíme pedstavit, co by se pihodilo, kdyby se ve výšce deseti tisíc metr nad zemí nco fatáln pokazilo. Usednout do takového stroje proto na jednu stranu me pipomínat hazard – tolik vcí, které se mou pokazit a kadá z nich m me zabít! A proto nám nezbývá ne vit, e ti, kteí letadlo navrhli, sestrojili, vyrobili souástky, servisovali ho… piloti, kteí ho te ídí…, meteorologové, kteí sledují a predikují aktuální poasí…, letoví dispeei, kteí ho navádí na pistání… No zkrátka e ty stovky, tisíce a miliony lidí, na kterých v uritý moment závisí naše existence, e jednoduše vdí, co dlají a e to také dlají správn. e mají vci pod kontrolou. (A mají?)
 
Naše poteba kontroly v sob skrývá i mnohá rizik, jak z pohledu individuálního, tak spoleenského (o tom v závrené kapitole). Pokud toti touíme mít svj ivot pod kontrolou, nutn dospjeme do bodu, kdy bu budeme ít v zajetí blud, a nebo prozeme a pochopíme, jak strašliv málo toho meme ovlivnit. A to se pitom bavíme o našem bytí. To me být pro mnoho lidí dsivé, dokonce extrémn dsivé zjištní. elit faktu, e nevládneme sami nad sebou, e nám chybí i ty nejzákladnjší jistoty – teba toho, e kdy ráno opouštím domov, veer se do nj zase vrátím a naleznu v nm všechny, na kterých mi záleí v poádku – takové vdomí naší obrovské bezmoci me vyústit ve frustraci, strach, odmítání ivota, apatii, fatalismus, výbuchm vzteku, bezmoci, vzdoru. A samozejm ke stejní otázce, jak tedy ít, kdy se nachází tolik vcí mimo naši kontrolu?
 
 
Inu, nkdy není teba za vším hledat sloitosti. Prost musíme nkterá fakta pijmout, tak jak jsou, a prost „jen“ ít. Víc iracionáln, víc intenzivn, s vtším drazem na pítomnost, s menším lpním na vcech a fenoménech – protoe všechno pomíjí. Vetn nás samých a našeho bytí. Mjme rádi sami sebe a svt, mjme rádi druhé, mjme rádi ivot. Zpívejme, tancujme, hrajme si a radujme se jako dti, bhejme, tme, hovome s páteli. ijme te a tady, ijme naplno a nelitujme verejška a nedsme se zítka. Nesname se mít vše pod kontrolou, nad vším neustále pemýšlet, vše vn propoítávat a analyzovat. Dejte nkdy mozku dovolenou. Zapojte víc emoce. Probute pradávnou iracionalitu pohbenou pod civilizaním nánosem. Uvolnte se. Nechte vci voln plynout, nechte je picházet a odcházet a pijímejte je. A prost jen ijte v kadé sekund.

Pokraování za týden...

 
Tomáš Záecký
* * *
Ilustrace https://pixabay.com/cs/

Zobrazit všechny lánky autora
 
 

Komente
Posledn koment: 20.03.2023  21:01
 Datum
Jmno
Tma
 20.03.  21:01 Tom Zeck
 17.03.  01:13 Ivan
 16.03.  12:52 Edita
 16.03.  11:03 Vclav O em budou nsledujc pokraovn...
 16.03.  09:48 Jaroslav
 16.03.  08:16 Von
 16.03.  08:13 vs
 16.03.  07:47 Pemek