Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Darina,
ztra Berta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Quo vadis, homo sapiens? (1/5)
 
Pokadé, kdy udeí extrémní poasí, a u pímo na náš malý kousek zahrady i kdekoliv jinde po svt, má ena to lakonicky komentuje: „emu se lidé diví, vdy jsme si sami zniili planetu.“ A vskutku, projevy pírody, které se dnes berou jako extrémní, se za pár (desítek) let stanou smutnou normou. Osobn bych spíše volil formulaci „poniili“ planetu, protoe se na ní stále dá ít a doufejme, e pinejmenším ješt po nkolik generací to bude nadále moné – i kdy na konci 21. století rozhodn ne všude tam, kde to ješt na jeho poátku bylo bné, a pravdpodobn nikde ne s takovým komfortem, jakého si uíváme plnými doušky v souasnosti. Vývoj lidské civilizace je cestou pokroku stejn jako zkázy a ádný strom neroste a do nebe, stejn jako ádná íše neunikla trpkému konci. Všechny civilizace a spoleenství napí epochami i kontinenty se vdy neúprosn draly na samý vrchol své existence, aby následn pišel drtivý pád a zmar. Povaujme proto za nanejvýš iluzorní domnnku, e souasná globalizovaná lidská spolenost sama od sebe unikne totonému osudu. Není otázkou jestli, ale kdy kolaps nastane, pokud se nic nezmní.
 
Jeden obzvlášt znepokojivý rozdíl moderní doby oproti pedchozím epochám spoívá v tom, e díve se zánik civilizace dotýkal vesms daného regionu a okolní kultury zstaly ušeteny, nebo z pádu konkurenta dokonce profitovaly, dnes se ale hraje o petrvání lidstva a planety jako celku. Bu všechno, nebo nic. Fascinující mayská civilizace prosperovala a rostla natolik, a se její populace zcela vymkla monostem domovského regionu. Následovalo totální vyerpání zdroj a pobíjení se v bratrovraedných válkách navzájem o poslední zbytky surovin. Nicmén navzdory kolosálnosti a fatálnosti tragédie šlo o záleitost nepesahující oblast dnešní Stední Ameriky bez širšího ohlasu a dsledk. Byla to tragédie jedné nezízené kultury. Ve svt 21. století spjeme k tomu mayský scéná zopakovat, ovšem s mnohem vtší pompézností. S moderní spotebou, technologiemi a provázaností svta se vše odehraje v celoplanetárním mítku a nikdo nebude moci stát stranou. Nesejde pak u na tom, zda lidstvo vyhyne v dsledku kolapsu ekosystému i zniujících válek o zdroje, zda vyme celý druh homo sapiens naráz, nebo bude skomírat v postapokalyptických skupinkách zoufalc a pomalu mizet v propadlišti asu, a jednou zmizí doista.

 
 
Dovolte mi optovn vyjádit svj nehynoucí úas nad tím, jak neuviteln rychle se lidstvo na tuto pekelnou horskou dráhu dostalo a jak závratnou rychlostí rozjelo svj vozík. Je to i dsivý pízrak toho, e oekávaný soumrak lidské epochy me pijít radikáln díve, ne odhadují i ti nejskeptitjší vdci, a asu na zmnu a zataení za záchrannou brzdu máme mnohem, ale mnohem mén, ne v co doufáme. Moná te dumáte, jak dlouho trvají djiny lovka jako tvora spoleenského, jak by pravil antický filosof Aristoteles, neboli jak dlouho ijí lidé organizovan ve státní spolenosti. Inu, njakých pt tisíc let plus mínus. Z pohledu vesmíru nicotný údaj. A to ješt a do poátku 19. století lovk nepsobil jako dominantní niitel planety – ano, byl dominantním druhem, velice úspšným, ale neovládal pírodu. Ani dnes ji sice nedokáe ovládnout, i kdy v to slep ví, ale co dovede bezkonkurenn nejlépe a mraziv úspšn, je schopnost jejího niení. Velká francouzská revoluce na pelomu 18. a 19. století spolen s prmyslovou revolucí první poloviny 19. století a vdecko-technologickou revolucí 2. poloviny 19. století odstartovala naši prudkou cestu k hokému konci, i kdy v hodinách djepisu jste zejm slýchali opak. Vydejme se proto na moment na spektakulární pehlídku paradox naší existence.
 
O velké francouzské revoluci se pece uíme jako o zásadním mezníku v boji za lidská a obanská práva, jako o poátku moderních djin! Ano, tak to bylo. Souasn ale tato revoluce (sama dosti kontroverzní) otevela cestu vzniku politických ideologií a pojetí demokracie zpsobem, který hranií s aristotelovským pojetím demokracie jako vlády lzy. Elitou se me stát kdokoliv bez ohledu na své kompetence, pedpoklady i osobnostní a mravnostní profil, stejn jako je volební právo vcí, ke které se jednoduše „prostárnete“ bez ohledu na jakékoliv kvality, na rozumové i morální schopnosti, ekonomickou aktivitu, dosavadní zájem a pispní spolenému souití… Je to tak správn? Nebo není? Vc názoru, snad filosofické diskuze, kadopádn faktickým výsledkem soudobého pojetí demokracie je roztíštné spektrum rozliných politických stran a hnutí s davy píznivc, z nich rozhodn poetnou ást nelze oznait jinak ne jako nekompetentní, populistickou i extrémistickou a nedemokratickou, piem ale práv ta demokracie, jí mnohé z tchto sil plánují zardousit a zlikvidovat, jim práv dovoluje peívat a sílit.
 
 
Sami pod sebou si eeme vtev. Snad ml Aristoteles pravdu, kdy u ped více ne dvma tisíci lety zaadil demokracii mezi ti pokleslé formy vlády spolen s oligarchií a tyranií – i kdy ona ta demokracie s oligarchií nkdy siln koketuje, e? Jako prospšnou variantu demokracie vidl Aristoteles politeiu, vládu práva, zákon a plnoprávných oban (bylo by jist zajímavým zamyšlením, koho by v 21. století, mimo rámec klasického otrokáského systému, vnímal Aristoteles jako plnoprávného obana a koho ne, o tom ale teba zase jindy).
 
Prmyslová a vdecko-technologická revoluce patí rovn k opvovaným mezníkm djin. Konec konc vezmte si u jen ta pízviska, která 19. století obdrelo: „století páry“, „století Evropy“. Vzpomete na všechny ty úchvatné vynálezy, které tvoí nedílnou souást naší kadodennosti dodnes, by nevyhnuteln v mnohem sofistikovanjší podob. Ano, byly to krásné  a hrdé asy, belle epoque. A taky asy, které zrodily soudobý zhoubný materialismu, globální ekologické (i ekonomické) problémy, kolonialismus spojený s rasismem, zmny klimatu, bezuzdnou spotebu, závislost na technologiích… A i kdy technologie navenek lovka jako druh posílily, pi hlubším zamyšlení neujdeme prození, e ho ve skutenosti uinily mnohem zranitelnjším, uboejším a skokov ho piblíily k jeho konci. Není to ovšem vina technologií samotných, nýbr toho, kdo s nimi nakládá. Lidstvo na n jednoduše nebylo moráln zralé v 19. ani ve 20. století. Otázkou zstává, zda mohlo, resp. me lidstvo k této morální zralosti vbec kdy dospt?
 

A tak i onak, na míst je parafráze výborného románu Henryka Sinkiewicze: Quo vadis, homo sapiens? Budeme pokraovat po cest, po ní práv kráíme, a která nás nevyhnuteln zavede do pekla? Nevedeme si v niem lépe ne staí Egypané, ímané, i Mayové, a jak jejich civilizace dopadly? Po monumentálním vzeptí se promnily v prach a písek… Nebo se rozhodneme opustit dálnici do záhuby a sejít na stezku prození a záchrany? Vstoupit se na ní stále dá, jen v sob potebujeme nalézt odhodlání, vli a odvahu. Dlouho jsem si lámal hlavu nad tím, co a jak bychom jako lidstvo mli provést, abychom nalezli tuto cestu osvícení. Otázka nároná a rozhodn si nekladu ambice na ni nalézt univerzální a komplexní odpov. Alespo jsem se ale na rozdíl od ady jiných pokusil… Nakonec jsem své mínní ustálil na následujících tyech krocích, které berte pouze jako mj skromný píspvek do diskuze nad naší nadjí a budoucností, nikoliv jako dogmata ani jediné nutné kroky:
 
1. Opusme pedstavu „já“
2. ijme v umenosti
3. Zbavme se rozdlujících, nerespektujících ideologií
4. Dejme výchovu a vzdlání na první místo

Pokraování pozítí...

 
Tomáš Záecký
* * *
Ilustrace: Stoplusjednicka.cz, EnigmaPlus.cz, https://pixabay.com/de/illustrations/search/evolution/
https://www.wikiwand.com/de/Die_Schule_von_Athen

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 02.08.2021  10:30
 Datum
Jmno
Tma
 02.08.  10:30 Tom Zeck Re:
 30.07.  09:54 Vclav Pokorn Po ns potopa!
 29.07.  09:25 Von
 29.07.  08:31 Vclav idek Pr slov o Tomovi...
 29.07.  07:06 Stanislav Vank
 29.07.  05:44 Ivan
 29.07.  04:08 Jaroslav Kovaek