Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Valrie,
ztra Rostislav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála lesa
 
Nevím, nevím, zda se mi podaí se svou nepíliš poetickou náturou vychválit krásné prostedí jako je les tak, abych nikoho neurazil. Nesahám našim „literárním pánm lesa“ –  Klostermannovi, Vrbovi i Tsnohlídkovi ani po kotníky, ale i jako recesistický a realistický nepoeta cítím, e les by neml mezi tmito mými asto pochybnými chválami chybt. A tak se budu snait, se mé chabé síly staí. A pjdu na to samozejm opt rafinovan a tentokrát i stylov – tedy od lesa!

Jist by bylo nošením díví do lesa, kdy bych tu les na zaátku této chvalby jako obyejn definoval, ale pesto moná leckdo neví, e les má svou pesnou lesnickou definici. Za les toti oficiáln povaujeme plochu o rozloze alespo 0,5 ha, na ní stromy dosahují výšky nejmén 5 metr a kde koruny strom v souvislém zápoji pokrývají pinejmenším 10% této plochy a podle jiné definice dokonce alespo 25%. Ne kadá skupina strom tedy tvoí les!

Moná si ani neuvdomujeme, e kdysi v pravku pokrýval naši rodnou planetu Zemi vlastn jen praoceán a prales. A práv v tchto prostedích vznikly a dále se vyvíjely první formy ivé hmoty. Jako typický suchozemec nemám právo zabývat se tím, co se dlo a dje ve svtových oceánech, s lesy a trochu i s pralesy však jakousi malou zkušenost mám. Vím na píklad, e v teplých prehistorických obdobích a v teplých oblastech vznikaly pralesy listnaté a v chladných obdobích a chladnjších oblastech pralesy jehlinaté. Ty první se jak tak neporušené zachovaly u jen v tropickém pásu, mezi ty druhé patí napíklad sibiská tajga. Pozstatek vlhkých listnatých prales, které pokrývaly vtšinu Evropy ve tetihorách, nacházíme ješt v subtropech, na píklad na Kanárských ostrovech a zejména na Madeie.
 
  

Je to tzv. laurisilva, nádherný vavínový les, který útoí na naše ichové buky v nose úasnou vní bobkového listu, pipomínající naši svíkovou! Madeira je nevelký hornatý ostrov a laurisilva se zde vyskytuje tém a do nadmoské výšky 1600 metr na jiních svazích hor. Je to velká rarita, nebo je to pozstatek vlhkých prales, které pokrývaly ve tetihorách vtšinu evropského kontinentu a vymizely a v poslední dob ledové. Na Madeie pokrývá tato tzv. laurisilva tém 150 km tvereních, tedy asi 20% rozlohy ostrova.  V tch krásn voavých lesích se pak vinou tzv. levády, co jsou úzká, vtšinou kamenná koryta tvoící starý závlahový systém ostrova, jeho délka iní pes 2 000 km, a který zajišuje istou pitnou vodu dodnes. Není tedy divu, e v roce 1999 byly zbytky tchto madeirských tetihorních prales zapsány do Seznamu svtového ddictví UNESCO.

Tisíce mil na severozápad od tohoto atlantického ostrova vného jara pak pímo pastvu pro naše oi pipravují zejména v období indiánského léta pepestré listy javor v kanadských lesích. Ml jsem to štstí poznat na vlastní nos i oi obé a mohu tyto exkurse vele doporuit.
   
 

Vrátíme-li se do naší eské kotliny, tak zjistíme, e ani naše listnaté luní a smíšené lesy v níinách i jehlinaté lesy pahorkatin a pod horami mají nco do sebe. O Boubínském pralese ani nemluv!    

Les vdy byl, je a vdy bude velmi sloitým ekosystémem a chválit bychom ho mohli do alelujá! Jist kadý slyšel perfektní pirovnání, e zejména rozlehlé tropické pralesy a také tajgy chladnjšího podnebního pásma severní polokoule jsou „plícemi“ naší planety. Pitom je zcela lhostejné, zda je ta planeta modrá i zelená, dleité je, e je to zatím pro nás lidiky planeta jediná a - chytrému napovz!

I kadý malý les má celou adu nezastupitelných funkcí. Stabilizuje místní klima pirozeným zadrováním sráek, nebo jak známo, v lese prší dvakrát, chrání pdu ped silnými vtry i ped erozí a dokonce vytváí pomrn velmi rychle pdu novou, dále sniuje odtoky z lesních povodí a tím sniuje i riziko povodní. Les je také zdrojem cenné, všestrann vyuitelné a pi tom obnovitelné suroviny – deva. V neposlední ad je pak les cenným krajinotvorným prvkem a ideálním prostedím pro naši rekreaci.

Les – ti písmena, z nich Francouzi pro jistotu tou pouze první dv a oznaují jimi nikoliv tu pírodní nádheru, ale mnoné íslo podstatných jmen. Našincm ale toto krátké slvko pináší nejrznjší asociace a vjemy. Zrakové, zvukové, ichové, chuové nebo i milostné! Ty zrakové se dají piblíit i na tchto stránkách, zvukové by sice šly také, ale bylo by to sloitjší – no a ichové, chuové a milostné vjemy jsou nevylíitelné a nepenosné. Cítit vni jehlií, borových šišek, hub nebo dokonce ervených lesních jahod, cítit jejich chu na jazyku, slyšet švitoení ptactva a svist vtru v korunách strom, a jako vrchol – setkat se s naším pánem lesa jelenem, to jsou - spolu s krátkým spoinutím na hebkém mechu, a u sólov nebo v duetu - jist záitky opravdu neopakovatelné!

A tak jako jsem u kdysi propagoval myšlenku, e kadý z nás by ml mít svou oblíbenou hospdku, tak ješt mnohem prospšnjší by bylo, kdyby ml kadý svj oblíbený les. Kdy ne in natura, tak tedy alespo ve vzpomínkách. A proto – jako obvykle volám – chvála lesu!
 
Text a foto: Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 08.04.2021  12:50
 Datum
Jmno
Tma
 08.04.  12:50 olga jankov
 08.04.  12:05 Von
 08.04.  11:29 Vesuvjana dky
 08.04.  08:27 Jaroslav
 08.04.  08:23 zdenekj
 08.04.  00:12 Ivan