Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jitka,
ztra Mikul.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Covid – zpráva z bojišt
 
Kdy k nám v beznu dorazil ínský balíek s koronavirem, cítila jsem se strašn. Hrozba, která visela za humny a my mohli jen bezmocn ekat, kdy a jak udeí, kopírovala mou noní mru. Pocit blíící se apokalypsy, kterou nelze nijak zvrátit.
 
V beznu jsem se tak cítila. Bylo depresivní mít náhle omezený pohyb venku, chodit všude v roušce, vyhýbat se na ulici kolemjdoucím. Nic podobného naše generace dosud nezaila. Jako by zaala biologická válka. Nad mstem visel strach.
 

Potom pandemie koronaviru zasáhla celý svt a odchýlila kivku vývoje jiným smrem. Negativn ovlivnila ekonomiku, pinesla mnoho osobních tragédií a zdravotní personál provedla peklem. Mnohým zpsobila psychologické problémy. Moc jsem si pála, aby nám tato zkušenost pinesla i mnoho hezkého. Doufala jsem, e nás to vrátí zpátky k sob a skuteným hodnotám. Vdy jsme na tom byli všichni stejn, najednou celý svt na stejné lodi. V echách se odehrál malý solidární zázrak. Nedostatek roušek zpsobil samovolný vznik dobrovolné obanské iniciativy, všichni zaali šít. Posílali roušky potebným.
 
Uvdomíme si asto hodnotu toho, co máme, a kdy o to picházíme – a pesn tohle se stalo. Zamysleli jsme se nad krásou svobody, dleitostí pírody, svou vlastní péí o zdraví. V našem mst se v prbhu bezna zavedl nový zvyk. Kadý den v poledne se rozeznl kostelní zvon, aby nás všechny, vící i nevící, vyzval k modlitb. O msíc dív by se takovému nápadu všichni divili, ale v beznu? Se strašákem covidem za zády? Krásný nápad, který nás spojoval a dojímal.
 
íkala jsem si tehdy, e ve skutenosti lidstvo potebovalo pesn tohle: zpomalit. U léta filozofové upozorují na to, jak se poád vše zrychluje. Od poátku vdecko-technické revoluce jsme udlali neuvitelný pokrok, jenome práv pouze na poli vdecko-technickém, ale co ostatní oblasti? Co naše píroda? Co naše duchovní hodnoty?

Mla jsem velkou radost, kdy se objevily zprávy, e se nad Pádskou níinou i ínou proistilo ovzduší. Bylo jasné, e se to všechno vrátí zpátky, a se svt znovu prmyslov nastartuje, ale existovala aspo titrná šance, e se moná nco nkde kousek posune k lepšímu. Protoe si nyní pece mnohem lépe dokáeme pedstavit, co se vlastn odehrává s planetou, kdy vyrábíme a produkujeme, kdy stavíme jednu silnice vedle druhé. Jak moc vlastn pírodu uzurpujeme a niíme, jak ji neustále utlaujeme do ústraní.

Na as jsme zpomalili. Na první pohled se zdálo, e jsme nový údl pijali s pokorou. e snad poád jsme hluboko v sob všichni soucitní a plní lásky a pochopení. e jsme pohlédli do svého nitra a pochopili, jak obrovský potenciál v sob všichni máme. e se snad nco pohnulo…

Jenome nepohnulo. Svt nezpomalil. Ekonomické dopady toho všeho ješt pocítíme, ale jinak se nezmní nic. Jako lidstvo budeme dál tup pokraovat na pvodní cest. Moje idealistická vize zemela.

Na povrch zaaly vyplouvat další vci. Odehrály se nové události, které provily, e mocní budou dál zneuívat svého postu. e svtem nevládne láska, ale peníze. Zkouškou prošla i lidská povaha – a ne vdy dopadla dobe. Nkteí zaali lynovat nakaené. Udávat sousedy, kteí porušili karanténu. (Zajímalo by mne, který z nich sousedovi nabídl, e mu dojde nakoupit.) Všechny nás ovládl strach. Ukázalo se, e mnozí hrozbu velice podceují a ignorují. Nedodrují ádná opatení, je jim to jedno.

V záí k nám pišla nová vlna. Silnjší ne ta první. Tentokrát to ale vtšina z nás vnímá jinak. Všichni jsme u unavení. Lidé stávkují, odmítají se podídit. Nedivím se jim. I já u toho zaínám mít dost. Jestli máme ít v opakovaném vzení, máme pijít o svou svobodu pohybu a k tomu ješt i o monost vydlat si peníze (nap. mne se zavení slueb velmi dotýká), tak to to radji risknu, nakazím se a budu doufat, e mi to vyjde s lehkým prbhem. Ne ít celý ivot v karantén, radji tohle. Risknu to. ivot zkrátka je smrtelný. A nelze proto ít v neustálém strachu.

Nezdá se, e bychom nad virem vyhrávali. Naopak je na naší stran stále více poraených. Je jich mnohonásobn víc, ne se ukazuje v tabulkách. Znám ve svém okolí na desítky pípad, kdy nemocní se všemi píznaky covidu zstali deset doporuovaných dní doma, ale na testech vbec nebyli. Je sloité se na n dostat. Navíc lepší léky stejn nedostanete. Pokud nemáte komplikace, chce to prost vyleet, testy tu nemají ádný smysl.

Dá se pedpokládat, e i v jiných krajích je situace podobná. Take co se týká promoenosti, je situace mnohonásobn horší, ne se ukazuje na oficiálních grafech. Ale meme se na to dívat také obrácen, je mnohonásobn lepší, protoe se zejm pese všechny snahy pirozen promoujeme. A potvrzuje se navíc, e si opravdu velmi vysoké procento nakaených projde onemocnním bez poteby lékaského ošetení. Zárove se jedná o mnohem vyšší procento, ne vypadá v tabulkách. Smrtnost je tím pádem mnohem niší ne ta oficiální – a to je další dobrá zpráva.

Z vlastní zkušenosti vím, e je tu ješt další faktor, pro ísla v tabulkách  neodpovídají realit. Od zaátku epidemie odborníci tvrdí, e se v tabulkách díváme do minulosti. Je to proto, e trvá nkolik dní, ne se u nakaeného projeví první píznaky. Jenome my se nedíváme do minulého století, my se díváme do pravku. Minimáln v našem kraji urit. Pro? Protoe objednání na test trvá deset a trnáct dní. Ironicky tu pak dochází k tomu, e kdy onemocníte, jdete na test a ve chvíli, kdy u vlastn nejste infekní. Je to dost nepíjemné, protoe naízená karanténa se poítá a od chvíle testu, take vás potom eká dalších 10 dní doma – u úpln zbyten. Statistika vás ovšem vidí a v tuhle chvíli, podle ní jste nemocní a te. Papírová epidemie je úpln jinde ne ta skutená! Honíme se tu za lochnesskou píšerou.

 

Tímto úhlem pohledu dostávám na epidemii trochu jiný názor. Nebudu tvrdit, e „je to jen chipeka“, i kdy ta španlská zabila mnoho lidí. Ale nelze to takto shrnout. Kadé tlo reaguje na vir jinak a nikdo z nás si neme být niím jistý, chce to pokoru. (Ale ne strach!)

Zaínám chápat ty, kteí demonstrují proti vládním opatením. Nkterá jsou navíc skuten nesmyslná (zavené obchody místo toho, aby se do nich pouštl vdy jen uritý poet lidí závislý na ploše, zákaz vycházení v noci) a o úinnosti jiných se dá hodn polemizovat. Nejvtší význam a smysl mají urit roušky, pelivá dezinfekce rukou a sociální zdrenlivost. (Vím, e kdybychom v tomhle byli všichni dostaten ukáznní, bohat to staí!)

Pipouštím a uvdomuji si, e je snadné kritizovat. Vláda to vbec nemá lehké a nechtla bych být na jejich míst. Uí se za pochodu, zkoušejí nové zpsoby, jak to pojmout, kadá strana jim dává jiné informace. A oni pitom netuší, s ím vlastn bojují. Stílí do prázdna a doufají, e nkterá z kulek si najde svj cíl.

Všichni ale tušíme, e takhle nelze dlouhodob ít.

Vím, e tu máme poád problém peplnných nemocnic (na druhou stranu záchranái si stují, e mnozí pacienti volají pomoc zbyten, potebují spíš prášek na uklidnní ne nemocniní péi). Snad by se tedy dala najít ešení, která by inovovala ta stávající?

Mli bychom zamit svou ochranu na dchodce a ohroené skupiny obyvatel (lidé s nadváhou, kteí trpí cukrovkou i vysokým tlakem). Pedevším ti by mli zstat v karantén, a proto práv sem bychom mli smrovat naši pozornost, finance a as. (Vyhradit dchodcm opt uritou otevírací dobu v obchodech. Zajistit hlídání dtí pro rodie, kteí nemohou pracovat z domova, aby vnouata neskonila u prarodi. Poskytnout dchodcm sociální pracovníky, kteí by jim nakupovali. Komu ovšem pome rouškovné?)

Ostatní obyvatelstvo bychom mli nechat pirozen promoit, jak se spekulovalo v zaátcích a i mn se to pvodn zdálo jako šílený nápad. Ale nyní ji souhlasím. Stejn se tak dje.

A e tak mluvím jen proto, e jsem to u prodlala a nemám strach? Omyl. Jsem na tom stejn jako všichni dosud nenakaení. Nevím nic, nemám jistotu. Covid se potvrdil u manela i dcery, já se o n oba starala, ale oba moje testy dopadly negativn. Bu jsem asymptomatická, nebo jsem zatím jenom mla štstí. Stát se me leccos a jisté je jenom to, e další vlna zase pijde.

Dívám se te na koronavirus ale úpln jinak ne na jae. Rozhodla jsem se ho pestat bát. Pijala jsem ho jako nezbytnou souást ivota a tohoto svta. U tu s námi prost bude. Nechci se proti nmu nechat okovat, pokud taková látka bude, chci se nauit s ním ít. Vybudovat si proti nmu vlastní imunitu, nauit tlo na nj reagovat. Odmítám trpt noními mrami. A prosím vládu a média, aby je ve mn u neprobouzely.
 
Renata Šindeláová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky
 
 

Komente
Posledn koment: 03.11.2020  18:45
 Datum
Jmno
Tma
 03.11.  18:45 Renata , j!
 02.11.  09:31 Edita
 02.11.  09:17 Jana a Zdenk Podkovn
 01.11.  17:38 Renata Dkuji
 01.11.  15:19 Marie Zieglerov Podkovn
 01.11.  13:46 Vclav
 01.11.  13:17 Jarmila Bravo!!!
 01.11.  10:10 Von