Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Kateina,
ztra Artur.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Úrove vzdlanosti na prmrné základní škole? Zoufalá!
 
Na zaátku íjna jsem strávila nkolik dní na základní škole, kde jsem dlala s dtmi projekt "Tvoíme noviny". Zkušenost k nezaplacení, v sedmých a osmých tídách je to docela mazec. Vbec nic se jim nechce, jsou líní, nepozorní, drzí a po pravd, jsem a vydšená tím, jak tce neovládají eský jazyk. Kolik dlají pravopisných chyb. Jak vbec se neumí vyjadovat. Pravda, trochu je to zkresleno tím, e se v našem mst nachází víceleté gymnázium a vtšina dobrých ák odešla na konci prvního stupn tam. Pesto! Posbírala jsem v posledních pár letech pedagogických zkušeností víc a trochu m pístup dnešních dtí ke škole a úrove jejich vzdlanosti znepokojuje.

Trochu jsem si popemýšlela nad tím, pro tomu tak asi je.

Prvním problémem jsou moderní technologie. Lidstvo na n jednou chcípne. Lidé hloupnou, pestávají pouívat selský rozum. Dnešní dti sice umí od plínek ovládat tablet, ale ve tetí tíd mají poád problém rozlišit pravou a levou ruku, v osmé tíd je valná ást schopna napsat naprosté šílenosti, vty, které nedávají smysl, hrubky jako "niní" nebo "chitrý".

Druhý problém spoívá v tom, e se s nimi obecn moc mazlíme. My, rodie, my, uitelé. Místo aby se áci pizpsobovali škole, pizpsobuje se škola jim. Modernizuje se. Jenome jak? V podstat se stále ubírá na nárocích. Aby byly ty naše poítaové dti pouitelné v ivot, zavedlo se do školství získávání klíových kompetencí. Nejedná se o nic jiného, ne e se ustupuje od znalostí a pistupuje se k praxi. Take te tu chválíme áky za to, co by mlo být pro prmrn inteligentní dít zcela samozejmé. e je schopné si vyhledat odpov na otázku v textu. e je schopné vystihnout si z novin fotku a pelepit ji rovn na tvrtku. Dáváme jedniky za to, e se dít aktivn zúastní hodiny, e namaluje aspo njaký obrázek, kdy se to po nm chce. Neustále ubíráme z nárok na n.

Oni pitom v sob nemají ádnou disciplínu, co se zejm kvli covidu a výuce z domova ješt mnohonásobn zhorší. Mají prost málo povinností. Pitom si poád stují, e musí nco dlat. Jsou neskromní a nároní. Absolutn jim chybí pokora.
 
"Kdy to je moc práce," ekla mi holina v osmé tíd poté, co jsem jí poradila, jak by mla pepracovat svj velice odfláknutý text. Nebyla jediná, kdo se píil njaké innosti. Kdy mezi nimi poád neobíhám, jsou schopní nedlat nic. Sedí nad papíry a tvrdí, e nepochopili zadání. Vymlouvají se a ví, e jim to projde. Jsou líní. Tváí se otráven, e se po nich nco chce. Jenom pár jedinc skuten dlá, co dlat má.

Nakonec všichni nco vytvoí, ovšem velká ást to njak odbyde, aby se vlk naral a koza zstala celá. Za celou školní hodinu napíší lánek do novin v rozsahu tí a pti, asto nelogicky poskládaných, vt. A s šílenými hrubkami. Jen jeden z nich napíše pkný, ucelený text, tak ho za to pochválím - vydšen ke mn vzhlédne a udlá odmítavé gesto. Rychle pochopím, e za to zejm o pestávce sklidí od ostatních posmch. Normální tady je být rebel.

Tetí problém? Uitel je tady nic. Nemá respekt. Rodie se s ním neradí, bojují s ním. Instinktivn ped ním chrání své dít jako ped njakým predátorem. Rodi ovšem vtšinou vidí svého potomka v rovjším svtle, omlouvají ho a samozejm si doma s potomkem vzájemn potvrzují, e ten uitel je pece "debil", e po nich tohle chce, e ta uitelka je pece "kráva", kdy si dovolila dti za nco sprdnout. Rodie však vidí jen jeden úhel pohledu a pi nm ješt zapomínají na to, e dnešní dti jsou  velmi rozmazlené. Jsou nauené, e se kolem nich skáe, e dostanou všechno zadarmo. Jsou jakoby otrávené ivotem, nic je nebaví, dokonce ani hravý pístup k výuce, o jakém si naše generace mohla nechat jen zdát. Není snadné je ním zaujmout, pro nco nadchnout. Velká ást z nich by ale ve skutenosti potebovala jenom písnjší reim. A ve škole Igora Hnízda. Bohuel model, který není reálné v dnešním školství praktikovat.

Byli jsme stejní, ale zapomnli na to? Nebo jsme opravdu byli jiní? 

Upímn, jak jezdím po besedách (pro niší stupe, kde jsou dti tvárnjší), vidím, e to jde i trochu jinak. Mnohem lepší atmosféra ne ve mstech panuje na vesnických školách. Tam jsou dti víc takové, jak si to pamatuji. Jist, e se i tam najde njaký zlobil nebo neposeda, ale obecn jsou tu dti mnohem pizpsobivjší, zdvoilejší, mají vtší zájem. Je to mnohem pirozenjší. Jsou tu dti zvídavé i neposedné, ale nejsou tolik nasáté tím mstským cynismem, vnitním opovrením, které je poteba neustále vystavovat na odiv. Pipadá mi, e ím vtší msto, tím jsou dti nepozornjší, znudnjší a krititjší.

Kdoví, s ím to souvisí. Já osobn si pedstavuji, e dti na vsi tráví více asu jinak ne u poítae. e uitelé na vesnicích mají mén dtí ve tíd a mohou se jim více vnovat. e se tu uitelé s rodii osobn znají a drí tedy více pi sob (proto dítti jeho pehnaná stínost na uitele neprojde). K tomu m napadá, e moná by tedy mohlo být ešením zmenšení tíd? V alternativních školách typu Montessori to docela dobe funguje. Dleitý je individuální pístup. I s ním mám díky douování své zkušenosti. Poznala jsem chlapce, který se ve skupin dtí projevoval úpln jinak (opovrliv, a namyšlen) ne pi samostatné hodin (vstícn, s respektem).

Kadopádn není pro ádné dti, mstské ani vesnické, dobré, v jaké spoleenské nálad v echách vyrstají. Dti prost kopírují své dosplé vzory. A kdy poád všichni na všechno nadáváme - na vládu, prezidenta, šéfa, peníze - a nejsme nikdy s niím spokojení, co bychom pak po tch dtech chtli? V tomhle mi trochu otevel oi jeden japonský student, který strávil rok v echách a vyjádil se dost jednoznan o našem pístupu k autoritám. Byl šokován ze dvou vcí, za prvé e si tu všichni dláme srandu z našeho prezidenta, za druhé e dti ve tíd jsou schopné zcela ignorovat, co jim íká uitel, i dokonce mu i oponovat. Podle nj nemáme ped niím respekt, chybí nám pokora. Tkví v tom jádro celého problému? Dost moná to tady všechno zaíná.

 

Pesto nememe doufat, e by se tohle mohlo zmnit teba jen píštím prezidentem. I kdy vím, e ten souasný nám všem dává ten nejhorší píklad, jak se k sob chovat. Stejn jako náš premiér. Ani jeden z nich v sob nemá morálku ani zásady, které by píslušely pedstaviteli státu. Prezident i premiér nám mnohokrát ukázali, jak námi a našimi postoji opovrhují, a je tedy nasnad, e to samé také dostávají zpátky. Nerozumím tomu, pro prezidenta volili ti, kdo ho volili. Dokonce opakovan. Ale íkám si, e kdy jsme si ho jako národ vybrali, tak si ho asi zaslouíme. A proto si zaslouíme i takové dti.

Seteno a podtreno, domnívám se, e jsme to celou tu dobu my, rodie, kdo dlá naše dti cynitjšími, drzejšími a nepizpsobivjšími.

Ké by byla njaká šance, aby se to njak obrátilo k lepšímu. Nevím pesn jak. Mohlo by to ale zaít tím, e si píšt zvolíme prezidenta, kterého si budeme zase váit. Mohlo by se to zlepšit tím, e budeme více naslouchat uitelm našich dtí a nebudeme je ped dtmi zesmšovat a shazovat. A mohlo by to pokraovat tím, e budeme respektovat právo druhého na jiný názor, co velmi výrazn chybí v internetových diskusích. Úpln nejdleitjší samozejm je být v tomto našim dtem kladným píkladem.

A na závr trocha humoru s naším dalším "krásným" vzorem pro dti (a já bych po nich chtla, aby se vyjadovaly srozumiteln...)

 
Renata Šindeláová
* * *
Ilustrace Roman Kelbich

Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 09.11.2020  18:39
 Datum
Jmno
Tma
 09.11.  18:39 Renata Marto,
 07.11.  12:09 marta
 07.11.  12:07 marta
 26.10.  15:26 Renata . Moji mil,
 26.10.  11:46 Blanka K.
 26.10.  08:10 Von
 25.10.  19:18 Eva Stovsk Jak jsou dnen dti?
 25.10.  07:49 Ivan
 25.10.  07:35 Bobo -:)))
 25.10.  07:04 Tom Zeck