Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Sabina,
ztra Teodor.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

BIBLICKÉ PÍBHY  (9)
 
Starý zákon, Doba královská
 
Úloha Saula, váleníka kadým coulem, nebyla jednoduchá. Filištíni, kteí v daném okamiku pedstavovali hlavní nebezpeí v zemi, byli (jak se zdá) fyzicky robustnjší ne Izraelci a byli té technicky o jednu epochu dál ne Saulovo vladaství. Zatímco Izrael zstával ješt v dob bronzové, Filištíni ili ji v asech elezné doby. Své technické tajemství steili ovšem práv tak jako díve Chetité, a Saulovo vojsko tedy nastupovalo do boj s bronzem proti daleko pevnjšímu elezu svých soupe. Izrael, jak dokládá Písmo, neml ani vlastní kováe, a tak se za všemi opravami zemdlského náiní – radlic, seker i bodc na dobytek – museli Hebrejci vydávat do zem svých úhlavních nepátel. Politická moc Filištín byla tedy svým zpsobem zaloena na eleze. e technika ješt neznamená nebo nemusí znamenat všechno, ukázala vzáptí ada bitev, v nich Izrael moc daleko silnjšího soupee rozdrtil. Jak si ješt všimneme, nejkrásnjší symbolikou se stal pozdjší duel pastýe Davida s obrem Goliášem. 

Filištínští, jak jsme si ji ekli, dreli i výtené strategické pozice, z nich neustále hrozilo rozdlení Izraele na ti ásti. Pevnost Megiddo, linie moci vedoucí za Jeruzalémem a oprné body Gáza, Aškalón, Ašdód, Ekrón a Gat pedstavovaly v té dob skuten ivotní ohroení Izraele. 

Vrame se však k Saulovi, který si po prvním vítzství ponechal ve zbrani nevelký poet ozbrojenc. Dvma tisícm velel sám, tisíc mu svil – coby hraniní strá – synovi Jónatanovi. Svj palác pak zbudoval blízko své domoviny, v Gibeji, pt kilometr severn od Jeruzaléma, tedy v bezprostedním kontaktu s filištínským nebezpeím. Odhalené zbytky stavby naznaují skromnou palácovou budovu o velikosti 51 krát 34 metr. 

Akoliv se Saulovi podailo dovršit sjednocení kmen zapoaté Samuelem, historie nám ukazuje, e tento velký váleník nebyl mravn práv nejpevnjší osobností. Jedno morální selhání neslo za sebou vtší a vtší prohešky, které nakonec zavedly Saula i jeho potomky na cestu k neblahému finále. Písmo a Samuel napíklad vytkli Saulovi, e si osvojil knskou dstojnost, kdy v Gilgálu pinesl Bohu zápalnou ob. K této události došlo krátce po tom, co Saulv syn Jónatan potel na hranicích strá Filištínc. Protoe izraelský vlada vytušil píští sled událostí, zaal sousteovat jednotky v Gilgálu. Nepítel skuten vytáhl do boje – tentokrát prý s ticeti tisíci vozy a šesti tisíci jezdci. Kdy se Saulova armáda v nastalém strachu zaala vytrácet z pole a kdy se Saul v asové tísni nemohl dokat veleknze Samuela, obtoval Bohu sám. „Co jsi uinil?“ ptal se Samuel a sdlil nešastnému Saulovi, e jeho království neobstojí a e si Bh našel jiného mue podle svého srdce. Situace vypadala zoufale; za Saulem zstalo v kritickém okamiku pouhých šest stovek mu, kteí se zdánliv ani nemohli postavit nepíteli v oteveném poli. A pece se Jónatanovi s jediným muem podailo hned v úvodu stetnutí pobít dvacet mu filištínské stráe. První Jónatanv úspch v bitv a zmatek na stran protivníka pak vyburcovaly k boji i zbytek izraelské armády, ba i ty, kteí ady Saulových bojovník pedasn opustili.Cizáci se z bojišt stáhli. 
 
Druhým pestupkem, jeho se Saul dopustil, byl nešastný konec války s Amáleany. Bh prostednictvím Samuelovým vydal píkaz Saulovi, aby se vypravil proti Amálekovi, který kdysi bránil Izraeli v cest do zaslíbené zem. Vojevdce hebrejské armády ml pobít všechny mue a eny a také hospodáské zvíectvo nepítele. Izraelský vlada v boji zvítzil, avšak pokynu, který mu ped taením sdlil Samuel, nedbal. Nejlepší kusy dobytka a ovcí i krále Agaga ušetil masakru a odvedl je jako válenou koist. Stetnutí s veleknzem v Gilgálu nebylo Saulovi práv nejpíjemnjší. Zajatého krále Agaga zabil veleknz vlastní rukou a Saulovi pak Samuel sdlil, e „dnes od tebe Hospodin odtrhl izraelské království a dal je tvému blinímu, lepšímu, ne jsi ty“. (1S 15,28) Saul se sice vymlouval, e chtl nejlepší kusy dobytka obtovat Bohu, Samuel však striktn odmítl všechny výmluvy slovy, e Bh si neádá obti, ale poslušnost. Od této chvíle a do konce ivota král veleknze Samuela nespatil.
 
Na scénu izraelských djin však zaíná vystupovat postava velkého vladae Davida. Knz Samuel dostává toti boí píkaz, aby se vydal s olejem k pomazání nového krále ve mst Betlém. Králem má být jeden z osmi syn, které zplodil Jišaj Betlémský. Ped Samuelem defiluje postupn sedm syn a knz tuší, e ani jeden z nich není oním vyvoleným. Dovídá se však, e osmý syn David pase ovce; povolává jej a práv tohoto ryšavého chlapce pomae na krále Izraele. Davidovi a Saulovi je ji vzáptí souzeno setkat se tváí v tvá. Kdosi toti trudomyslnému králi poradil, aby si pozval mistra ve he na harfu, Davida. Od této chvíle na Saula, který ji pedtím il ve stínu ušlechtilého Samuela, padá stín dvojnásobný.
 
A akoliv meme i Samuela i Davida pokládat za skutené pátele Saulovy, pece se nakonec záš zklamaného, neklidného krále obrátí práv proti mírnosti Davidov. 

Neblahé zkušenosti s mocenskými vladai, zapsali autoi Talmudu do svých text. V jednom z nich, který ocitoval J. Hirsch, se napíklad vypráví: „Ocas hada pravil k hlav jeho: Jak dlouho budeš prvá? Penech mi vdcovství! I nastoupil ocas vládu. Plazil se pes potoky a vpadl do nich, pes poáry a ocitl se v nich, pes trní a bodláí a rozbodal se. Tlo hadovo bylo dsn poranno. Pro asi? Jeto byl jeho ocas a nikoli hlava vdcem. Tak jest to i s lidmi. Následují-li malí veliké, pak vypluje Bh pání jejich, následují-li však velcí malé, nestává se nieho ne neštstí.“ Na jiném míst teme o pomíjivosti moci královské: „Dítko, jemu je pouze jeden den, nepotebuje chrániti lasiek a myší, neb tyto prchají ped ivým lovkem, kdeto musíme i sebemocnjšího vladae, zeme-li, chrániti nejmenších hlodavc.“ Co platí pro všechny asy... 
 
David šel do války volky nevolky...
 
Následník trnu rozptyluje tedy mocipána Izraele svou hrou. Saul je po tomto prvním setkání donucen vytáhnout proti Filištínským; na váleném poli se však oba dva, Saul i David, setkávají vzáptí podruhé. David je poslán se stravou za staršími bratry, píslušníky Saulova vojska. V leení se dovídá, e pes ti metry vysoký Goliáš, obrnný od hlavy a k pat, vyzývá ji po tyicet dní Izrael, aby vyvolil bojovníka, který by byl ochoten se mu postavit. Jestlie nkterý Hebrej obra porazí, Filištínští se poddají vítzi... 

Král Saul marn nabízí bohatství i dceru, najde-li nkterý z bojovník odvahu stetnout se s Goliášem. Nyní se tedy hlásí David. Saul sice pochybuje o síle tohoto „mládeneka“ – kdy se však následovník Saulovy vlády dušuje, e zabil medvda a lva, kteí napadli jeho stádo, Saul nakonec povolí. Nejprve navlékají Davidovi tké brnní – kdy však pastý zjišuje, e by byl v duelu píliš nepohyblivý, svléká svou zbroj a spokojí se s nkolika kamínky a pastýskou holí. 

Vojska stála na kopcích a v údolí mezi nimi mlo dojít ke stetu zdánliv nerovných sil. „Copak jsem pes, e na m jdeš s holí?“ (1S 17,43) vysmívá se Goliáš. „Ty jdeš proti mn s meem, kopím a oštpem,“ odpovídá David, „já však jdu proti tob ve jménu Hospodina zástup, Boha izraelských ad, kterého jsi potupil.“ (1S 17,45) Pak vyal z mošny kámen, mrštil prakem a ranou do ela Goliáše zabil. Obrovským meem sal zabitému hlavu. Za Filištínskými, kteí zaali v tomto okamiku zmaten prchat, vyrazila celá Saulova armáda. 
 
  

Tady se však zaíná rozvíjet i konflikt mezi králem a vítzným Davidem. Davy lidu vítají toti více Davida ne vladae, vykikují, e mladý pastý zabil desetkrát víc nepátel ne sám král. Kdy se Saul nakonec dovdl o pomazání, jeho se Davidovi dostalo z rukou veleknze Samuela, promnila se jeho prvotní árlivost v nesmiitelnou nenávist. Ji druhého dne po bitv mrštil kopím po Davidovi, který hrál na harfu. Vzáptí dal Davidovi velení „nad tisíci“ s tichou myšlenkou, aby chlapec radji sešel nepátelskou zbraní ne rukou Saulovou. Kdy se pak do Davida zamilovala Saulova dcera Míkal, ádal Saul vno, jím chtl vlastn Davida vydat do rukou Filištín. Neádal toti nic jiného ne „sto pelištejských pedkoek“. (1S 18,25) David pinesl dvojnásobek a Saul vyzval své lidi, aby Davida zavradili. Kdy se nikdo neml k inu, mrštil nakonec po Davidovi znovu svým kopím. David uhnul, ale jeho dm oblehli vzáptí najatí vrahové. ena Míkal pomohla naštstí Davidovi k útku oknem. Saulovi, který pro Davida vyslal posly, Míkal vzkázala, e manel onemocnl. Kdy si vlada nakonec nechal pinést Davida i s lkem, stál s vraedným úmyslem bezmocn nad prázdnou postelí. Naštstí se ji dávno vytvoil pátelský vztah mezi královým synem Jónatanem a Davidem – a Jónatan varoval svého pítele ped dalšími vraednými úmysly vlastního otce.  Od této chvíle vrší Saul jeden zloin za druhým. Prchající David se zastaví u nic netušícího knze Achímeleka,který mu dá najíst a vydá mu dokonce Goliášv me ukrytý ve svatyni. Saul nechá vzáptí Achímeleka a taiaosmdesát dalších kní popravit. David se zatím dostal a k Filištínským – ti však poznali legendárního bojovníka, který srazil hlavu Goliášovi, a David vyvázl z nebezpeí jisté odplaty jen pedstíráním šílenství. Filištíni vyprovodili svého protivníka a na hranice; David vzáptí shromádil na tyi sta lidí, mezi nimi byli i brati, zejm stíhaní Saulovým hnvem. Kdy však pronásledovaná skupina hledá azyl a v sousedním Moábu, ádá prorok Gád Davida, aby se vrátil do judské zem – zejm proto, e budoucí vlada musí vystoupit ped izraelské spoleenství, jemu má napíšt vládnout. Nesporný je i pokyn Hospodinv, aby David vytáhl na pomoc mstu Keíla, které obléhají Filištínští. David skuten obléhané vyprostil – avšak o míst jeho pobytu se dovídá Saul, který se okamit vydává na pochod. V hradbách msta chtl Davida pekvapit, kdy však dorazil k brán, ji svého následníka ve mst nenalezl. David se svou druinou, se šesti sty lidmi, opustil Keílu vas. Král se ani nyní nevzdává a stíhá prchající v oteveném terénu; v okamiku, kdy se ji-ji králi zdá, e štvance dostane do svých rukou, zastihne jej zpráva, e do zem vpadli Filištínští. Stíhání bylo tedy okamit ukoneno. O nco pozdji dostal Saul zprávu, e Davida nalezne v Én-gedí (Engadi), v oáze na západním behu Mrtvého moe. Ve skalnatých svazích této koniny je mnoho jeskyní a David v jedné z nich nalezl úkryt.
 
Mui, kteí stáli vedle Davida, chtli vyuít toho, e jim Bh sám vydal Saula do rukou. David však odmítl zabít „pomazaného Hospodinova“. Vystoupil naopak z jeskyn, poklonil se králi a dal mu srozumiteln najevo, e nemá v úmyslu vztáhnout ruku na svého vladae.  
 
„Jsi spravedlivjší ne já,“ (1S 2,18) piznal Saul a rozplakal se. David tedy na Saulovu ádost dokonce odpísáhl, e nevyplení Saulv dm. 
 
V krátkém období relativního klidu dospl David do „Páranské stepi“; poádal zde bohatého hospodáe Nábala o potravu pro své lidi. Nábal Davidovy posly odmítl se slovy, e nedá chléb a vodu lide
18m, které nezná a o nich ani neví, odkud picházejí. Jeho ena Abígajil však vychází Davidovi vstíc a pináší krom chleba a masa i sušené ovoce a víno. Sotvae se Nábal dovídá o pohoštní Davidovy druiny, raní jej, jako dotenou lakotu, mrtvice a Abígajil se vdá za píštího krále Izraele. 
 
To u je však Saul znovu na stop Davidov – David v té chvíli dává vladai druhý mravní políek. Vniká v noci do leení a vezme spícímu královi pohár a kopí. Za ranního rozbesku pak vystoupí na vrcholek nad táborem a ukazuje zdáli oštp a íši, aby Saulovi pipomnl, e ji podruhé ml jeho ivot v rukou. Saul Davidovi znovu nakrátko slibuje, e jej pestane pronásledovat. 

Druina následníka izraelského trnu Davida se vzáptí po tomto incidentu nechává najmout do slueb Filištínských. To se však ji blíí finále dramatu. Schyluje se k nové bitv s Filištíny a Saul stíhaný vnou úzkostí vyhledává vštkyni, která dokáe navazovat spojení s dušemi mrtvých. Saul volá jejím prostednictvím zesnulého Samuela. Nkdejší veleknz však vladai jen s pesnjším urením potvrzuje svá dávná slova: „Zítra budeš ty i tvoji synové u mne.“ (1S 28,19) Nazítí bylo Saulovo vojsko skuten rozbito. Saul sám nalehl na vlastní me a Filištínští tlo krále a jeho potomk pibili na ze v Bétšanu. Obané msta Jábeše, které kdysi Saul na poátku své ivotní dráhy vyprostil z obklíení, sali tla mrtvých a postarali se o jejich dstojný poheb.
 
Te je ovšem na ase, abychom prošli mapami, na nich si zopakujeme adu topografických údaj z doby pedhistorické. Hned na první map je cesta Izraelc z Uru, tedy z území dnešního Iráku, tedy z míst, v nich studoval orientalistiku autor textu. Pes Charan, o nm jsme hovoili, se idé dostali a do Egypta. Význanou postavou finální cesty byl Josef, za ním pišli i jeho brati. 
 

Na druhé map meme vysledovat cestu z Egypta do zaslíbené zem. Trasa, kterou by dnešní turista, ba i tehdejší poutník zvládl za necelý msíc, zabrala Izraelcm tyicet let. Jednu generaci - jde asi o historickou zkušenost, e musí vymít pamtníci starých as, navíc celá idovská populace, která na mnoha místech lamentovala, a odmítala zmnit "kvas" svého myšlení. 
 
   

Nu a na tetí map pozorujeme hranice "zaslíbené zem", jak si je nartly jednotlivé kmeny. Také si meme zopakovat, jak velké bylo území historicky nejvýznamnjších vlada doby královské, tedy íše Davidova a Šalomounova, o ní se doteme v píštím pokraování. 
 
Mapy petištny z autorovy knihy.
 
Slavomír Pejoch-Ravik
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 07.07.2019  11:04
 Datum
Jmno
Tma
 07.07.  11:04 Von