Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vtzslav,
ztra Magdalna.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála ticha a zvuku
  
Ticho – tranquility, silence, silentio, silenzio, silencio, tišina… Tento opravdu moná nejbájenjší stav prostedí, které nás obklopuje a ve kterém musíme ít, má snad ve všech jazycích ješt celou adu synonym, o em se kadý me pesvdit v libovolném slovníku. Je to jist zcela oprávnné, nebo ticho není jen jedno, ale naopak – tich je nespoet! A tak se me na první pohled zdát, e chválit ticho je úkol snadný, nebo e je to dokonce nošením díví do lesa i sov do Athén. Pravý opak je však pravdou, nemusí to být toti vbec snadné. Vezmme to ale z gruntu!
 
Nejprve bychom si mli pipomenout, e tak jako na naší milé zemkoulice vlastn neexistuje absolutní klid, tak i tko hledáme absolutní ticho. Zvuk je toti mechanické vlnní, které se šíí prakticky jakýmkoliv prostedím a vyvolává sluchové vjemy u ivých tvor. Ticho je pak absolutní absence zvuku a to je moné pouze ve vakuu. 
 
A te pozor! Abychom mohli mluvit o zvuku, musí být to vlnní vytvoeno njakým zdrojem, ale pak ješt musí existovat speciální receptor-pijíma, který to akustické vlnní pijímá. A tak zcela paradoxn, i kdy pi samém vzniku vesmíru – pi „velkém tesku“ - musel být zcela jist rámus doslova neslýchaný, nelze vlastn ješt tak njak pesn mluvit o zvuku, nebo ho nikdo a nic nemohl a nemohlo zaregistrovat! Rzné podobné kravály a rámusy pak trvaly na naší Zemi nkolik miliard let a o „plnohodnotném“ zvuku podle definice lze hovoit, a kdy si první ivoiši vyvinuli sluchové orgány. Prost tehdy pišli pozemští ivákové na to, e by bylo velmi prospšné vyvinout si sluch, aby byli s pedstihem informováni jak o pohybu moné potravy, tak o pohybu predátor, kteí by je mohli serat. A pedstavte si, e to bylo asi ped 260 ti miliony let!
 
Jako obyejn Matka Píroda pitom nekladla své fantazii meze, a tak rzní tvorové si vyvinuli své sluchové orgány na nejnemonjších místech svého tla. Nkteré druhy hmyzu poslouchají tykadly, jiné druhy mají místo našeho ušního bubínku membrány na „holeních“ pedních noek a další na nejrznjších ástech tla, vetn – s prominutím – na zadku!
 
Také my lidé nemáme uši jen proto, aby nám nespadl klobouk na nos, ale jsou to naše veledleité zvukové receptory. Pro nkoho jsou uši navíc pímo ozdobou hlavy – hned po u zmiovaném nose, jiný se za n teba i stydí. Nkomu uši sluší, nkomu mén, nkteré naše drahé poloviky mají zejména ušní lalky pímo vybízející k laskání a ulání, i kdy my sami máme teba ušiska jako karfiól. Ale zpt k vci! Protoe a jeliko si my lovíkové zejm musíme komplikovat doslova všechno, pisuzujeme jednotlivým zvukm rzná jména – od rámusu a po rajskou hudbu. Co je chvályhodnjší je snad jasné...   
  
Tak – a te s hrzou zjišuji, e stále pipomínám pouze zvuk, tedy naprostý opak ticha, a pitom hned na zaátku jsem uvedl, e i ticha jsou rzná a je jich nespoet. Pro lovka je na píklad ticho v prostedí, kde se vyskytuje akustické vlnní s mén ne šestnácti kmity a s více ne asi dvaceti tisíci kmity za sekundu, nebo chcete-li za vteinu. Podobn jsou na tom i ptáci, zatímco rzná zvíata mají zejména horní hranici slyšitelnosti a tedy zaátek ticha posunut. Na píklad psi asi na 50 000 a netopýi dokonce a na 100 000 kmit za sekundu!
 

Ale to není všechno, na ticho se musíme podívat ješt i z jiné strany. Všichni dobe víme, e máme celou adu tich, tu více, tu mén chvályhodných, a musím poloit enickou otázku – jak zní název tohoto fejetonku? Take - hodno chvály je zcela jist velebné ticho v kostele, s chválou bychom ale jist váhali napíklad u ticha jako v hrob. Podobné je to pak u nkdy zlovstného ticha ped bouí, nebo hrozivého ticha po bitv, kteráto ticha jsou na naši chválu asi také ponkud problematická. Docela zajímavé je ale napíklad takové ticho po pšin. A to jsem se dostal docela efektn na jakýsi „oslí mstek“ k samému závru této ponkud chatrné chvály.
 
Zejména my díve narození jist dáváme pednost tichu ped hlukem, protoe víme, e ticho léí – a zadarmo prosím! Nememe pochopit, e souasná omladina bez sluchátek na uších nedá ani ránu a neudlá snad ani krok, zatím co my prcháme ped smrtícími decibely, kam jen to je moné a asto se nám to ani nepovede.
 
Jakoto tichošlápek samozejm nejsem hoden poeticky ani beletristicky popsat a chválit velebné „tém ticho“ v pírod, narušené jen bublajícím potkem v lukách, tlukotem slavíka pod bílými obláky v parném letním dni i tichým šelestem vtru a švitoením lesního ptactva v korunách strom, nemluv u o tichu vánoní zasnené noci. Kadopádn já osobn jako teplomil chválím nejvíce letní ticho nkde v lese na mechu a teba i u mraveništ, abych ml vlee co pozorovat!
 
Text a foto: Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora
 


Komente
Posledn koment: 04.07.2019  21:01
 Datum
Jmno
Tma
 04.07.  21:01 Von
 04.07.  09:47 Ludk Hork podkovn
 03.07.  21:01 Mara
 03.07.  10:41 ferbl
 03.07.  10:23 Vesuvjana dky
 03.07.  08:58 Vclav „Ticho je nejkrsnj zvuk.“
 03.07.  07:13 Karla I.
 03.07.  03:01 olga jankov