Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zlata,
ztra Andrea.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

utínkova Sahara v Polabí
 
Nedaleko Nymburka, uprosted polabské roviny, mete teba pi cykloturistických toulkách zabloudit na Saharu. Pokud se te rozohujete, e je to irý nesmysl a e houpat vás mohu jen odsa poca, jak se hezky esky íká, ale dokola u teda ne, pak vzte, e je to pravda pravdoucí. U obce Písty, jak hlásá cedule opsaná z reklam z první republiky, „letoviska Písty“, najdete toti místo, jemu se íká eská pouš.
 
Zdejší písený pesyp je u od roku 1951 pírodní rezervací. Dvodem ochrany je „zachování význané pískomilné kvteny a geologický a geomorfologický fenomén píseného pesypu“, jen má rozlohu 3,7 hektaru.
 
Písená duna vznikla v dobách starších tvrtohor. eka Labe zde vytvoila štrkopískovou terasu, z ní byly psobením vtru vyvanuty nejjemnjší ástice písku, je na této terase vytvoily pohyblivé duny navátého písku. Takových dun bylo ve stedním Polabí mnoho, ale lidé si krajinu pizpsobovali svým potebám, kvalitní jemný písek potebovali pro svoji stavební innost a zbytek pískových vršk zalesnili. A práv ona duna u Píst je jediným, posledním svdkem pvodní podoby tohoto území ped mnoha stovkami tisíc let.
 
Pístecký pesyp tvoí mírné návrší táhnoucí se od východu k západu, pozvolna se klonící k jihu. Západní strana je umle osázena trnovníky akáty (Robinia pseudacacia) a borovicemi banksovkami (Pinus banksiana).

 
 
Na jedné stran nkteí kritici namítají, e lidé pesyp sešlapávají a sniují jeho výšku, na druhé stran je to pro jeho zachování blahodárné, nebo to zamezuje zarstání svahu náletovými devinami. Náletové akáty z okraj pesypu ochránci pírody systematicky odstraují.
 
Za povšimnutí stojí chránné rostliny a ivoichové (pro laiky je zde umístna nauná cedule). Nejhojnjším chránným rostlinným druhem je palikovec šedavý (Corynephorus canescens), dále zde roste smlek sivý (Koeleria glacua), smil písený (Helichrysum arenarium), kostava písená (Festuca psammophila), metlice kivolaká (Deschampsia flexuosa).
 
V okolí pevládají bezové háje (Betula pendula) smíchané s borovcí lesní (Pinus sylvestris)a trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), v nich nacházíme nádherné porosty vesu obecného (Calluna vulgaris). Na okrajích lesa, ale teba i pímo uprosted vesnice i u hišt, meme vidt skupinky pavince obecného (Jasione montana).

 
 
Zajímavá je rovn hmyzí fauna: sarane modrokídlé (Oedipoda caerulescens), ahalka tyskvrnná (Scolia quadripunctata) i mravkolev (Myrmeleon formicarius). Dosplého mravkolva, co je vlastn ivoich z ádu síokídlých, podobný malému šídélku, jen málokdo uvidí, ale jeho larvu objevíte celkem snadno na dn malého kráteru v písku, kde íhá na svoji koist – mravence. Kdy ho opatrn i s pískem vyrýpnete, znalci Sekorova Ferdy Mravence v nm jist poznají utínka.
 
„utínek všude enichal, hrabal, zkoušel pdu, a najednou zastavil. „Tady si udlám dlek.“ Na mkkém míst zaal jezdit pozpátku po zemi kolem dokoleka. Ryl zadekem do zem, hlavou kolem sebe vyhazoval písek, a si vyhrabal pkný dlek a byl v nm a po krk zavrtán. V samém mkkém písku. Nic z nho nebylo vidt, jen hlava s tmi dlouhatánskými zuby vynívala. „A te mi, Ferdo, pive honem njakého mravence, mám hlad!“ poruil si utínek a pimhouil oi.“
 
Jan ehounek 
* * *
Fotografie © Jan ehounek
Zobrazit všechny lánky autora
 


Komente
Posledn koment: 13.09.2018  16:31
 Datum
Jmno
Tma
 13.09.  16:31 Von
 13.09.  14:28 Vendula
 12.09.  12:07 Vesuvjana dky :-)))