Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Leo,
ztra Kvta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Nejastji diskutované problémy ivotního prostedí
 
V dnešní dob je lovk zahlcen informacemi o existenci mnoha problém souvisejících se ivotním prostedím. Nkteí lidé pesto odmítají vit faktu, e lovk má na ivotní prostedí tak drtivý dopad, jak se tvrdí, a staví se proti jakékoliv snaze o nápravu. Dvodem toho však me být spousta dezinformací, které se objevují hlavn v médiích. Proto jsem se rozhodla sepsat lánek na téma tch nejdiskutovanjších problém, které lidstvo v poslední dob eší, a pokusit se uvést jejich problematiku na pravou míru.
 
Zneištní vody a nedostatek pitné vody
Zneištní vody je jedním z negativních dopad lidské innosti na ivotní prostedí. Hlavní kámen úrazu spoívá v tom, e lovk zasahuje do chemických proces nebo sám vytváí nové, ivotnímu prostedí nepirozené procesy pro výrobu konkrétních látek.
Zneištní vody se týká prmyslu, zemdlství, ale i hospodaení domácností. istiky vod bohuel neumí dosáhnout stejné kvality vody, jakou mla voda ped pouitím. Ve vod zstávají napíklad residua léiv a umlých hormon, která se následn opt dostávají do kolobhu spolen s pitnou vodou. Zneištní vody hnojivy nebo pesticidy také není výjimkou. Tyto látky se do ek dostávají jako odtok z polí pi deštích. Pokud se navíc do vody dostane píliš látek, které jsou ivinami pro mikroorganismy, vzniká vodní kvt, kvli kterému dochází k vyerpání kyslíku vázaného ve vod. To následn vede k záhub konkrétního vodního ekosystému.

 

V poslední dob se navíc mluví o nedostatku pitné vody. Tento fenomén se však zakládá na trochu jiných principech, ne by se mohlo zdát. Na Zemi je v podstat stále dostatek vody, kterou me lidstvo vyuívat. Otázka nedostatku vody vyvstává v zemích, které jsou závislé na dešových srákách, k nim mimochodem patí i eská republika. Extrémnjší projevy poasí zpsobují, e asto pichází období sucha nebo naopak spadne obrovské mnoství sráek bhem krátké chvíle, co má za následek, e se voda nevstebá do zem, tedy se „neuloí“, ale odplaví se v ekách pry. Druhý dvod, pro se mluví o nedostatku pitné vody, je fakt, e v oblastech s omezenými zdroji pitné vody dochází k rapidnímu nárstu potu obyvatel, co má za následek, e se mnoství pitné vody v zemi sice nemní, ale v pepotu na jednoho lovka zásoba pirozen klesá.
 
 
 
Odlesování a kácení les
lovk masivn zasahuje do krajiny od doby, kdy zaal vyuívat zemdlství. Postupn pemnil krajinu pirozenou na krajinu hospodáskou. Celou eskou republiku díve pokrýval les. Dnes je ale situace jiná, nebo les pokrývá zhruba tetinu území. Lesy navíc nemají v mnoha pípadech pirozenou strukturu, jeliko byly v mnoha pípadech nahrazeny jehlinatými monokulturami, které jsou mnohem mén odolné. S úbytkem lesa dochází ke zmenšení ivotního prostoru pro mnoho organism. Naštstí v Evrop, severní Americe i v ásti Asie zaalo les opt pibývat. Opaná situace panuje v Africe, jiní Americe a v oblasti jiní Asie, kde dochází k razantnímu odlesování tropických deštných les. Není pravda, e kvli tomuto jevu máme mén kyslíku (mnoství kyslíku, které les vyprodukuje bhem dne pi procesu fotosyntézy, opt spotebuje v noci pi procesu dýchání), ale je nutno zmínit, e význam les, a u tropických nebo jiných, spoívá v jejich schopnosti ukládat vzdušný uhlík, tedy oxid uhliitý, jeho koncentraci lovk opravdu svou inností významn mní. Odlesnním navíc dochází ke zvýšení eroze pdy nebo ke sníení schopnosti krajiny pohlcovat vodu, ím se zvyšuje riziko povodní.

 
 
Globální oteplování

Jev, který se stal diskutovaným tématem, se zakládá na pirozených procesech, které v pírod probíhají. Oznaení tohoto procesu za globální oteplování není však úpln šastné. Jeho správnjší název zní spíše globální zmna klimatu, její existence není otázkou víry, ale poznání. Planeta se obecn zahívá - v nkterých oblastech mén, v nkterých oblastech více. Dochází k tání ledovc, co vede k destabilizaci moských proud a ke sníení odrazivosti zemského povrchu (led odráí záení nejlépe). Namísto toho více dochází k absorpci záení, co celý proces ješt urychluje. Destabilizace proud má pak také dopad na klima. Napíklad v Evrop, její "teplé" klima je závislé na Golfském proudu. Se sníením síly tohoto proudu se toti zane evropský kontinent spíše ochlazovat. Se zmnou klimatu navíc souvisí také extrémní projevy poasí, kterých poslední dobou pibývá (období sucha, prudké boue, výkyvy teplot). Proudní vzduchu se rychle mní, a tudí jsou také pedpovdi poasí ím dál tší.
 
 

Ke globální zmn klimatu dochází pirozen. Obrovská zmna klimatu probhla ji nkolikrát, a to z hlediska stáí Zem v nedávné minulosti. Docházelo ke stídání dob ledových a dob s teplejšími klimatickými podmínkami. lovk však svou inností k procesu významn pispívá, nebo produkuje znanou míru oxidu uhliitého (z dopravy a prmyslu) a také metanu (ze zemdlství). Tyto dva plyny spolen s vodní párou a jinými plyny patí mezi tzv. skleníkové plyny, které zpsobují, e se tepelné záení, které by jinak bylo odraeno zemským povrchem zpt do vesmírného prostoru, zachytí v atmosfée a je vyzáeno zpt k povrchu. Skleníkový efekt existoval vdy a pomáhal udrovat podmínky na Zemi tak, aby se na ní mohl rozvíjet ivot. Zásahem lovka do tohoto procesu však dochází k urychlení všech zmínných proces, a tudí i moné dívjší dramatické zmn klimatu, na kterou civilizace zatím není pipravena.
 
Zdroj foto: pixabay.com
 
Adriana Šindeláová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 26.11.2017  19:35
 Datum
Jmno
Tma
 26.11.  19:35 Adriana indelov
 26.11.  05:48 Bobo :-)))
 25.11.  21:46 Vclav Podkovn
 25.11.  17:15 Von