Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Krytof,
ztra Zita.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

DEJ A BUDE TI DÁNO
 
Dolistovala jsem diáem a do míst, kde není vtšinou ani árka. Cviící víkend. Uvolova. Uíva. Cviíme, masírujem tla, dláme krásné ksichty kosmetikou. tyi msíce starý zápis. Vím o nm. Celou tu dobu makám na pípravách se svou kamarádkou Lenkou. O to víc, kdy nám jeden víkend ucpaly úastnice po tech dnech, a tak jsme pidaly druhý.

V pátek vezu dv oblíbená enská tla. Máme takový dvouhodinový autodýchánek. Kdyby jezdila auta na slova, máme rychlost svtla. Hubu jsme nezavely a do Nových Hamr.

Provrka píprav zaíná. Dostávám dary. 10 kg papíru na školní sbr, parádní bambusový fusekle a domácí slivovici, kterou pijímám se slibem, e ji otevu a na bojovce. Znají m.

Veer u je hotel naplnn estrogenem a štbetáním mých oblíbených 20 kus úastnic a dvma kosmetikami. Pokus o hormonální rovnováhu jsme uinily skrze naše dva maséry.

Na prvním cviení koukám na tu pehlídku mého kusu ivota. Kadý to tlo dobe znám i s tím vnitkem. Ty dv vci nelze oddlit, neumím to a ani nechci. Dotýkám se jejich tl svýma rukama a vím, jak mi která reaguje na dotyk. Znám jejich vni, prací prášek, avivá, její vn se s potem zvýrazuje. Vím, na kterou se podívat, kdy se snaím být vtipná. Vím, co bude následovat pi posilování. Budu mít v zádech nenávist. Kdy se s nkterou setkám pohledem, vtšinou jí tu z oí: To jako nemyslíš ván. Se podlala? ekni ješt jednou osm a já t uškrtím. A nebude umt, dám si voraz. Nkdy to i pes voucí hudbu slyším. Znám je. Je to taková hra. Pro m velmi zábavná.

 
 
Veer saunika, víneko, vlny na parket. Hotel je perfektní. Ráno m ovšem zmrazí jeho provozní. Bohuel pokoj, kam se mám pesthovat, abych ten svj uvolnila pro fotografku, se neuvolnil. Nikdy to nebude perfektní. Já po ní skoím a bude. Mním svj vztek za spinální cviení, ale bránice se brání. Jako klío mu spát v píkop, ale kam dám ty krámy na bojovku, abych byla tajná? Cpu to ke kosmetice do sprchy, obí kufr nechávám na chodb a koním se závazkem nechat slivovici na bojovku. Vlastn jsem v boji u te, tak co.

 
 
Program pkn bí. Cviení, výlet, focení, zkrášlování, masáe. Má nervozita ale stoupá, veer prost musí být bojovka dokonalá. Její píprava mi vdycky zabere nejvíc asu. Vydáváme se s Lenkou ped setmním na výstup sjezdovky, abychom ji pipravily. Ob jsme napjaté, není prostor pro smích, funíme do kopce. Táhnem obí proutný koš s duší vášnivé turistky Maky Praštné a dušemi tch, co tu Mainu chtli do nebes vypustit, ale zhynuli cestou petkou, tkými úkoly zatíenou. Cinkáme jak voralové po tahu, nesem sklenice na svíky, co mají oznaovat cestu. Umisujeme úkoly do lesa a u za tmy se na vrcholu sjezdovky konen zbavujeme toho pitomýho koše. Plníme ho kosmetikou, co bude odmna a létajícími lampiony, co je teba jako duše do nebes s páním vypustit. Tký etz, zámek, uf!

Ješt oznait poklad. Klekám do trávy, abych poskládala ze svíek M jako Maka. Naptí by se dalo krájet. Ticho a tmu narušuje jen zvonní telefonu. Nebojácné druiny pod vlivem u u táboráku nudí. Zrychluju. Horký parafín na prstech necítím, jen rychle nebo je budem muset sbírat po sjezdovce. Lenka šla na šišky, pod které potebujeme ukrýt klí k zámku. Nco spadlo a prasklo nkolik vtví. A pak zase ticho. Tohle nebyla šiška, to bylo nejmí divoký prase.  Ani bych se otoila, automaticky provuju, zde je Lenka v poádku. Jako ze sklepa ke mn dorazilo: ,,Jsem!“

Jedu si svoji parádu v zapalování, pošoupávám svíky o milimetry, aby M bylo dokonalé. Nevím, kolik ubhlo asu, kdy slyším zase ze sklepa: ,,Ale nemu vylézt.“ Nechává m to klidnou, mozek mám u svíek. Pomalu se zvedám, kontoluju z výšky M, a abych s ním neztratila oní kontakt, couvám pomalu za hlasem. ,,Kde jsi?“ ,,Tady!“ Tady? V tý tm je všude to její tady. Beze slov jako z hrobu na m vystelí naštvan ruka z borví. Lenka. Ta enská horami prošlá snad našla svj hrob potupn v jám obyejných Krušných hor. Stojím nad tou rukou, co na m umí z borví a nemu si pomoct. Maka! Vášnivá turistka, co v Krušných horách zhynula. Praštná je taky. Já tu povst vymyslela a Lenka ji uvedla do praxe. Podle mé smyšlené povsti, byl skon Main neznámý.

 

Tohle by m nenapadlo. Vidím ten titulek: Zhynula v jám a borví se nad ní zavelo. Nechám ji tady shnít, byla by to parádní pointa bojovky. Krom duše by našli i tlo. Marn hledám zpsob, jak jí vysvtlit, e by mohla být tlo Maky. To mi nevezme. Marn hledám dvod, pro bych jí to mla udlat. Moc se mi te nehodí, e je perfektní kamarádka. Navíc rozklad tla by zabral as a my nememe ekat. Dobe, tak ne, neochotn Lence podávám ruku. Spokojím se s tím, e to dám k dobru u táboráku.
 
Druiny nebojácné se pokladu dobraly pesto, e hotelu vyplenily vinotéku. Ucpávám jim pusu slivovicí, kdy frfaj, e bojovka na sjezdovce byla podpásovka. Sorry jako, Maka byla turistka. Zatlaili jsme slzu pi vypouštní duší do nebes. Koukám na n, jak se mi ty dokonalé matky, manelky, managerky, úetní a bysnysmanky promnily ochutnávkou tekutých hrozn. Nyní je to pehlídka rozparádných en. Tomu íkám Uvolova. Chechtají se tak, e srnku v tomhle lese nikdo dlouho neuvidí. Nkdo potebuje velé obtí opakovan. Tko vysvtluji, e u toho nemohu zapalovat létající lampion. Jiná dáma má pro zmnu záchvat pomoci, chce mi odnést batoh, abych se uvolnila. Opakovan odmítám. Je neoblomná.  eeme se smíchem jak zamlada pi vyprávní o Leniným poleeníku v borví pod hvzdami. Nesmím s nikým mluvit o samot. Dostanu vdycky takovou nálo krásných slov, e z toho vycházím s vlhkým okem a krásným pocitem, e vlastn proto to dlám. Je mi u šumák, kde sloím hlavu. Nakonec pijímám postel u Lenky. Ve tyi ráno má ješt sílu hodnotit naše snaení. Netuším, kdy zjistila, e jsem tuho.

Tká byla sobota do ranních hodin nedlních. V osm ráno pesto vtšina stanula v tlocvin, nkdo si vzal s sebou kamarádku kocovinku. Prolétnu oblieje. Makáme na nich celý víkend. Jedna prohýená noc a je to v kopru. Ale úsmv drí. I na dopoledním aerobicu. Musím vtrat, víc euforie se sem nevejde. Aerobic je sice pravk, ale dává monost neuvitelnýho pocitu svobody. Podporují m v tom svým krásným bláznovstvím. Výskaj. Nkterá se pere se svým písným výrazem, ale u se jí to moc nedaí. Jedna mi zaíná rudnout a vypadá, e si potebuje kroky vypoítat a výsledek zkontrolovat pod arou. Jiné se podailo zamotat konetiny do jeka v kleci. Tlemí se. Vím, e te nemyslí na nic jiného. Svainy, školní úkoly, práce, veee teou z tch zpocených hlav proudem. Vidím, e jsou tu te jen pro sebe.

 

Nevdí, e probíhá analýza jejich mysli, i kdy lítám z místa na místo. Potebuju vdt, e je to baví. Potebuju vidt, e je dokáu vystelit ze svta všednosti do toho euforickýho nebe. Vycucat si pro sebe tu jejich energii. Mám pocit, e hoím zevnit pi posledních taktech posledního dne. Snaím se uhasit myšlenkou, e je to jen obyejný víkend. Trochu bab, o nic nejde. Ale jakých! Ten pocit ve mn není normální. Kapající pot mi píše na parkety repliku: Láska, vole. Láska má mnoho podob a tohle jedna z nich.
 
Tereza erbáková
* * *
Fotografie archív Tereza erbáková
http://www.squashpark.cz/cs/web/treneri/terezie-cerbakova  
Fotokolá Zuzana Uhlíková
http://zuzanauhlikova.wixsite.com/photography
s dodatkovou montáí Marie Ziglerové
a olejomalba borví: Petra Valouchová
https://www.fler.cz/zbozi/symbioza-plakat-a3-8550802
s dodatkovou montáí Marie Zieglerové

Zobrazit všechny lánky autorky
 
 
 

Komente
Posledn koment: 03.06.2017  10:31
 Datum
Jmno
Tma
 03.06.  10:31 Terezie erbkov
 03.06.  00:50 Ludk
 02.06.  18:06 ferbl
 02.06.  17:54 Renata .
 02.06.  16:27 Von
 02.06.  11:49 Evussa
 02.06.  06:44 Kamila