Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Milan,
ztra Leo.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Parák
  
Kadý se me stát majitelem psa,
ne kadý se me stát dobrým psovodem.

 
Je hodn, hodn po plnoci a já se svým parákem nadskakujeme ve sluebním aut po mizerných pohraniních silnicích. Vracíme se dom. Pracovní den nám zaal u vera, vlastn skoro ped dvaceti tymi hodinami, kdy nás oba z klidného spánku vytrhl telefon. Šéf mi poloil otázku, která mla navodit spoleenskou konverzaci s lovkem, jeho jste práv probudili: Spíš? Odpovdl jsem, e nespím, kdy konverzace, tak konverzace. Po zdvoilostním úvodu pišla strohá sta, toti e máme „vozidlo ke státní hranici“. Šéfv hlas znl unaven. Vdl jsem, e je zbytené se ptát na další, jen jsem si upesnil místo nasazení. Na otázku, „Do kdy?“ pišla oekávaná odpov: „Do odvolání.“ Jestli vám to zní skoro jako úvod ke špionánímu románu, tak ono to nco podobného skuten je.

Pomalu a potichu jsem vstal, abych nevzbudil rodinu. Potichu, ale rychle jsem se oblékl a vyrazil k autu. Parák u na mne ekal, lehce pešlapoval a jen vrozená slušnost mu nedovolila podívat se na hodinky. Jen na mne pohlédl, jako by si íkal, e pibývajícími léty mám stále horší mezias. Mlky jsme usedli do auta. V duchu jsem ehral na jeho intuici, kterou vdy vytuší, e se nco dje, dív ne se tak stane. Taky mi obas vadí jeho optimismus, a ta permanentní chu do práce je taky k naštvání. Jedeme. On snad ví, a já tuším, e nás eká dlouhý den.

Nemýlili jsme se. V podveer pišlo to, pro jsme si oba museli zkrátit noc. Šéfovo „vozidlo ke státní hranici“ oznail mj do té doby celkem nevšímavý parák jako „naše“. Má to v sob stejn jako onu chu do práce a ty svoje indiánské instinkty. Zkrátka došel k autu a jasn mi ekl: Tohle to je naše! Vbec se o nic nestarej, nevšímej si, jak se chová, nebo nechová posádka, odkud a kam jedou, nebo co mají v tch svých pírukách. Já ti prost íkám, e tihle ti to vezou, a za to dám ruku do ohn!

íkám to nerad, ale zase ml pravdu. Posádka vozu koukala jako vrána, kdy jí kolegové z palivové nádre, na kterou mj parák ukázal, vytahovali osm kilo heroinu. Ml zase pravdu. Pro nás tím práce konila a pašeráky pevzali do pée kolegové z protidrogového oddlení celní správy.

Sbalili jsme se a vyrazili k domovu. Auto nadskakuje i pi pomalé jízd. Je tma a jen tu a tam ji prosvcují okna chaloupek roztroušených ve stráních. Šumava. Nkdo také touto dobou vstává. Jsou skoro tyi ráno, a to u je pomalu nejvyšší as být ve stájích. Jezdím radji tmito místy, kde tmu prosvcují okna chaloupek ne po lepších silnicích, kde ji proráejí neóny erotických salón. Okresky jsou v tuhle dobu skoro bez provozu, a já mám trochu asu pemýšlet.

Narodil jsem se tu skoro ped tyiceti lety. Co se od té doby zmnilo a jak mne ivot tady ovlivnil a tvaroval? Kladu si tuhle otázku asto, ím astji, tím víc cítím, e ít jinde, byl by ze mne i jiný lovk. Pedevším jsem tady získal velmi blízký vztah k pírod. Jeho souástí je vzdálen i moje práce. Bystrý tená jist pochopil, e mým parákem není drsák typu filmového detektiva, ale speciáln vycviený sluební pes. A to ne ledajaký. Sluební pes na vyhledávání omamných a psychotropních látek a jed. Zní to honosn, ale ono to také honosné je. Jde o psa s elitním výcvikem a elitními výsledky, ale ty se nedocílí jen tak a ze dne na den. Rozhodujícím aspektem je nejen povaha psa, ale i povaha psovoda a jejich vzájemný vztah. Tato oznaení uívám nerad, mnohem radji hovoím o sob a svém psu jako o partnerech ve slub, ale tak zní oficiální titul.

Vztah psa a jeho psovoda jsem ml odmalika na oích. Náš dm stál toti necelý kilometr od drát elezné opony. Jako kluk jsem neml naprosto pontí o její nenormálnosti. Vidl jsem všední ivot, jeho souástí byla tehdejší pohraniní strá a její psovodi se svými patin vycvienými pomocníky. Piznám se, e mi vztah lovka a psa postavený na bázi vzájemné závislosti v tkých podmínkách, uaroval. Bohuel, nebo moná dnes bohudík, mi kádrový profil neumonil splnit si svj klukovský sen a stát se jedním z mu v zeleném, kteí procházeli kolem našeho domu se psem u nohy.

Doba se zmnila, a co bylo díve nemoné, je dnes realitou. Stal jsem se píslušníkem celní správy a po ase jsem se propracoval i ke kýené funkci psovoda psa ureného k vyhledávání narkotik. Pi nástupu nám íkali: „Budete chránit vnitní trh, budete sahat lidem na peníze, a za to vás moná nebudou mít rádi. Jestli se dostanete k protidrogovému, budete lidi chránit ped nimi samými, a na to mohou být nkteí, v návalu pocitu absolutní svobody, obzvlášt hákliví, tak bacha!“

Piznám se, e jsem mnohem radji, e mj pes nepracuje po povelu „zadr“, ale „hledej“! Postavil jsem zpsob vedení psa na bázi vzájemného respektu a vzájemné dvry. Tohle povolání toti s sebou nese nutnost vzájemné dvry. Ml jsem moná trochu štstí a jako svého prvního psa jsem obdrel psa takzvan hotového. Tedy psa, který u absolvoval výcvik a vdl, co to je, být v inné slub.
 

Ped jeho odchodem do „zálohy“ jsem ml na vybranou. Buto mi bude pidlen nový pes, který teprve bude muset projít samostatným výcvikem, nebo dokáu sám sob, e mám v práci se psy na víc, a e jsem schopen vychovat od štnte dobrého psa sám. Vzal jsem to jako výzvu, a šel jsem do toho. Cítil jsem, e je pro mne výhodnjší pracovat se psem od štnte, jen tak toti dkladn poznám jeho vlastnosti a udlám si svou pedstavu.

Je-li náhoda Bh, tak jsem si náhodou v dob výcviku zlomil ruku. Nic píjemného, ale na všem špatném je nco dobré, jak se íká. Díky své pracovní neschopnosti jsem se v dob lékaem povolených vycházek mohl po dobu dlouhých tech msíc maximáln vnovat svému „novákovi“, abych jej co nejlépe pipravil pro slubu. Vydatným pomocníkem byl pro mne mj dosud pidlený pes, který v roli starého mazáka ledacos novákovi po svém psím zpsobu vysvtlil. Pomáhal vydatn, a já jsem pozdji, u zase ve slub, pochopil pro. Pi spolených nasazeních toti tenhle starý mazák pouštl svého mladšího kolegu takíkajíc ped sebe a umooval mu dát prchod dravosti mládí. Sám stál jaksi v pozadí a vše následn „profesorsky“ kontroloval. Teprve v okamiku, kdy si byl jistý, e na nového kolegu je spolehnutí, pestal dohlíet a vícemén si ekl o psí dchod. Tehdy jsem pochopil, e jsem to nebyl jenom já, kdo výcvik vedl. Pochopil jsem, e mj „dchodce“ byl rád, e ml komu pedat štafetu. Dodnes mi ve svých patnácti letech pi spolených procházkách dává najevo, e nebýt toho, e si vychoval dstojného nástupce, nikdy by do dchodu neodešel. Má pravdu, jeho následovník se povedl. Máme za sebou hodn. Dlouhé, nekonené sluby ve psím poasí. Zásahy proti lidem, pro které se stalo kšeftování s neštstím druhých obivou. Soudem naízené prohlídky bytových prostor v místech, které byty pipomínají opravdu jen názvem.

Všude tam jsem se svým parákem nacházel na rzných místech ukryté drogy. Parák odvedl svou práci vdy perfektn, bez ohledu na pekáky. Zvládl i všechny útoky proti citlivému psímu enichu. Pemohl zápach nafty z motor kamion, pach výfukových plyn, nevábn vonící, horkem rozpálený asfalt. Pemohl i rzné vn, které lovk vymyslel, aby psí nos zmátl. Rzné smsi koení a jiné oste vonící látky. Naštstí parák má svj „uchometr“, a tak jako princ pozná svou Zlatovlásku, pozná i on tu „svou vni“ mezi všemi a nepotebuje k tomu ani kouzelnou mušku. Zkrátka na to má. Ptáte se pro? Odpov najdeme v odborné literatue, která se zabývá smysly zvíat. Tak jako my dokáeme rozpoznat odstíny barev, dokáe pes rozpoznat odstíny pach a pesn zaadit kadou zachycenou molekulu, správn ji vyhodnotit a následn i reagovat. Je naprosto nesmyslnou fámou, a sám jsem se s ní nkolikrát setkal, e jsou sluebním psm na vyhledávání narkotik podávány omamné látky, a ti si pak prý „hledají“ svou dávku, aby se znovu nadopovali a dostali z „absáku“. To je holý a bohapustý nesmysl. Pes, je-li dobe veden, pracuje pro svou a pánovu radost. Podstata výcviku tkví v hledání aportu, který tvoí vtšinou jeho oblíbená hraka.
 
Touto hrou jsme se postupn propracovávali rznými soutemi a na mistrovství Evropy sluebních ps celních správ na vyhledávání drog v Liberci v roce 2001. Úast byla hojná. Deset stát Evropy vyslalo své nejlepší borce. Drustva Francie a dalších stát s dlouholetou tradicí v boji pro drogám slibovala tkou konkurenci. A také jí byla. Vzorky omamných látek se vyhledávaly v rzném prostedí a na nejrznjších místech. To všechno za bohaté úasti laické veejnosti. Pro mého paráka to byla úpln nová zkušenost. Zprvu se na všechno díval trochu pezírav, asi jako –  „Snad nebereš tenhle cirkus ván?“ Pak ovšem pochopil opravdovost situace, vcítil se do role reprezentanta a hrav stril do kapsy svých pomyslných kalhot všechny své chlupaté soupee. Pi slavnostním vyhlašování vítz hrd vykráel na nejvyšší stupe urený pro absolutního vítze – mistra Evropy. Poprvé jsem vidl, jak dokáe pes pochopit a vánost a sílu okamiku. To kdy pi zvucích státní hymny v podání Hudby Hradní stráe, vysekl parádní psí Pozor!  Zlatá medaile ze závod však nijak nepošramotila jeho sebevdomí. Dál vstáváme do sluby. S medailí – jako bez ní.

Prudce brzdím, srna a za ní další dv. Budu muset zaít víc myslet na ízení, vdy jsem to málem neubrzdil. Pemýšlet a rekapitulovat za volantem je pkné, ale me to smovat k jakémusi pocitu lehkosti, a odtud je u jen krek ke spánku, a ten me být za volantem osudný. Zastavuji, cítím, e si potebuji chvilenku vydechnout. Je jasná podzimní noc. Protahuji se a dopávám plicím istý vlhký vzduch. Jeho ostrost mne probrala. Sedám znovu za volant a v duchu poítám kolik to ješt máme dom. Dlouhý pracovní den, osm kilo heroinu. Kolik je to vlastn penz? Pes osm milion korun. Všechno jsme si zvykli pepoítávat na peníze, na tzv. „vejvar“. Znamená to ovšem i pes tyi sta tisíc dávek. Dávek pro narkomany. Pro nkoho poslední. Pro nkoho první, ale ve své konenosti opt a neodvratiteln poslední. Vím, e kurýi rychle nahradí ztrátu osmi kilogram drogy na trhu, ale teba se k té nové nedostane nkdo, pro koho by se bývala mohla stát osudnou. Moná e ten jeden jediný lovk, a teba ješt dít, u nikdy nezane. Pokud existuje tahle sebemenší nadje, pak práce mého paráka nebyla a není zbytená.
 
Pijídím ped dm, je to víc ne dvacet tyi hodin, co jsme spolu odtud odjídli. Únava je znát na nás na obou. Odcházíme spát, kadý na svou stranu plotu kotce. Tuhle stranu máme kadý svou. Zato barikádu máme jednu a stojíme na ní bok po boku. Mít na barikád vedle sebe paráka, na kterého je stoprocentní spolehnutí, to je v dnešní dob po ertech hodn, to mi vte!
 
Milan Dibák
 
Milan Dibák se narodil v Jindichov Hradci. Vyrstal spolen se starším bratrem v malém mst eských Velenicích na samých hranicích eské republiky s Rakouskem. Ji na základní škole ho okouzlila píroda, nejvíce si oblíbil psy a ptáky. U nich doma se objevily první andulky a také pejsek –  kíenec velšteriéra. Vyuil se elektromechanikem a deset let pracoval v elezniních opravnách a strojírnách. I nadále se potom vnoval výcviku ps a chovu papoušk a neustále erpal nové znalosti a zkušenosti.
 
V roce 1991 nastoupil k Celní správ R. Po dvou letech se mu naskytla píleitost pracovat jako psovod se sluebním psem na vyhledávání omamných a psychotropních látek. Tímto se mu splnilo pání pracovat se psy a zamstnání se mu stalo koníkem. Tuto innost vykonává dodnes a se svým „parákem“ mají na kont mnoho úspšných záchyt drog, ale i nkolik úspch na vrcholných kynologických soutích, kdy se stal v roce 2001 mistrem Evropy.

 
* * *
Z knihy Václava idka a Blanky Kubešové „Kolja...to neznáte mého psa!“
 
Všechny lánky z knihy "Kolja... to neznáte mého psa"
Míšenka, krasavice z Pekingu (Blanka Kubešová)
ivot na psí kníku (Václav idek)
Vildóóó k noze! (Václav idek)
Naše Jessy aneb vliv psa na polidštní lovka (Jaroslav Vlach)
Mj pes má rád drobeky…(Vlastimil Brodský)
Pro nkteí dvounoci ijí na psí kníku? ! (Václav idek)
Jak si psi ochoili lidi (Jaroslav Kovaíek)
Psí rozhovory (Josef Fousek)
Louení se psem (Jaroslav Kovaíek)
Mj ivot s fenkou Anny (Petr Hromádko)
Mla Kolinka obdivuhodnou duši? (Emilie Krulíková)
Bojare, Bojare…! (Radovan Lukavský)
Medvídek, Montík a kolekái (Blanka Kubešová)
Nesahejte na nj, patrn má blechy! (Pavlína Filipovská)
Hajný ve slubách ertíka Bertíka (Zdenk Hajný)
Láska na první pohled (Ctirad Pánek)
Óda na Kaenku (Jana Reichová)
Moje baby Jesty (Stella Májová)
Moji pejskové  (Miloš Nesvadba)
Andulka, Fanynka, Boenka (Soa ervená)
Vzpomínka na Neru (Miloslav Švandrlík)
S tím Švandrlíkem musí bejt švanda (Miloslav Švandrlík)
O psí cestománii (Václav idek)
Nuda?... aneb Chlapeek a jeho štteek (Václav idek)
Objevilo se štn (Marta Kubišová)
Mají netopýi psí duši? (Kvta Fialová)
Rufík a Všichni moji dobí rodáci (Vojtch Jasný)
Jen rolnika cinkla a on tam stál...(Marina Huvárová)
Náš Profesor (Alice Frostová)
Parák (Milan Dibák)


Komente
Posledn koment: 29.10.2016  11:35
 Datum
Jmno
Tma
 29.10.  11:35 Vclav
 29.10.  08:50 ferbl
 28.10.  11:25 Von