Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ilona,
ztra Bla.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Skýva chleba a podpatky
V práci bylo veselo a oslavy skonily v pozdních hodinách. Jeliko mi ujel poslední autobus, musela jsem se plíit temnými ulicemi pšky, asi 15 minut. Všude ticho, zlovstné ticho pro toho, kdo má obrovskou pedstavivost.
Dozníval ve mn ješt filmový horor z minulého pátku, kdy se na obrazovce prohánl vrah osamlých en. Vradil v noci, a práv osamlé eny. U toho filmu jsem nemohla pochopit, pro tam ty enské lezou? Samotné, tma, nikdo nikde.
Te jsem já šla sama pustinou, i kdy mezi domy. V bláhové pedstav, e kdy pjdu uprosted dvouproudové silnice budu více chránna, jsem našlápla na novou asfaltku.  Mla jsem nový kostýmek, nové lodiky, jehlové podpatky – a ty mn pipomnly film úpln hmatateln! Klep klep klep, klapaly podpatky a mi naskakovala husí ke.
Kdyby na mne te nkdo vyskoil, nestaila bych ani bleknout!
 Najednou jsem za sebou uslyšela kroky – skoro v mém rytmu mne pronásledovaly temnou nocí. U jsem na sob nemla husí ki, ale smrtelný pot. Mimodk jsem zrychlila, a kroky za mnou takté.
U jsem skoro bela, nemohla jsem dýchat, vzpomínala jsem na rodinu, co ješt bych mla vyídit ne umu rukou zákeného vraha. Poslední metry jsem utíkala, jako o ivot, a ten neznámý vrahoun, urit v oích chlípný chtí ( to by nebylo tak hrozné), ale také touhu zabíjet, a to ješt pomalu, abych trpla … ten neznámý vrahoun mi byl v patách. Zmaten jsem hledala v bhu klíe, a doufala, e se mi podaí uniknout. Dm byl tmavý, jako naschvál nikde nikdo nesvítil. Jak by ne, byla  jedna v noci, seriály u asi skonily, manelé se dohádali, milenci usnuli.
Ruce se mi klepaly, ale klíe jsem našla.
Byla jsem ale tak roztesená, e mi upadly na zem. U jsem breela nahlas! U jsem cítila dech pronásledovatele, ale hrdlo se mi tak stáhlo, ze jsem nevydala ani hlásku. Zastavila jsem se, abych našla na zemi klíe.
Kroky se zastavily také…
S obrovskou obavou a dsem v oích jsem se otoila, byla pipravena na rozšklebený obliej njakého zvrhlíka.
Nikde nikdo.
Pede mnou, za mnou, na levoboku ani pravoboku nikdo!
Jsem šílená?
Znovu jsem se rozhlédla kolem, ale byla jsem tam opravdu sama!
Klíe jsem našla – a pomalu se dala vped. Jakmile jsem však udlala dva kroky, ten násilník se najednou objevil zase, a šel za mnou! Slyšela jsem ho!
Otoila jsem se rázn, te ho uvidím! Bude to moná to poslední, co uvidím!
Za mnou však nikdo.
Udlala jsem dva kroky dopedu, a za mnou se ozvaly také dva kroky … panenko marjá podsrpenská! Ona to byla ozvna!
Mé kroky se rozléhaly sídlištm, a ozvna udlala své…
Babiko! Babiko  moje! Jak já jsem se ti tenkrát smála, kdy jsi mn vyprávla, jak jsi šla do roboty – kadý den od pti do šesti do veera. Jak jsi utíkala v hrze nocí dom, kdy jsi slyšela za sebou kroky… Na celý den jsi mla bandasku erného kafe, a chleba. Po šicht byla káva vypitá, ale kousek chleba ti zbyl, a jeliko jsi byla šetrná (to jsem po tob nezddila, jen ten panický strach jsi mi pedala v genech), schovala jsi tu skývu do bandasky. Pi chzi se chleba v bandasce hýbal – a znlo to jako kroky. Také jsi bela, také jsi mla hrzu!
Také jsi se nakonec smála sama sob. Jen jeden rozdílek tady byl.
Já jsem šla z oslav, jemn ovínná, dobe najedená a ty? Z tké fyzické práce, unavená a vyerpaná. Já jsem klapala podpatky stevík za 2000 K, tob se v bandasce krila suchá skýva chleba.
Dagmar Jarošová


Komente
Posledn koment: 27.12.2005  10:26
 Datum
Jmno
Tma
 27.12.  10:26 Dana star asy
 27.12.  07:19 prababika skva chleba
 27.12.  00:32 prababika skva chleba