Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zlata,
ztra Andrea.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vzpomínka na Neru, nejhubenjšího vláka ve stední Evrop
 
Píbhy z knihy Václava idka a Blanky Kubešové
 „Kolja…to neznáte mého psa!“
 

 
Mj tatínek sice na dobrodruha nevypadal, ale lze doloit, e jím opravdu byl. Ped rokem 1936 jsme bydleli v malé michelské garsonce, do které jsme se vešli jen s velkými potíemi. Pesto tatínek usoudil, e místa máme dost, a kdoví odkud pinesl do rodiny štn vláka.
Byla to fena a jmenovala se Nera. Pro, to nám tatínek nikdy nevysvtlil, ale vzhledem k jeho zálib v historii a okouzlení starým ímem mám jisté podezení.


Nera byla zvíe velice neposedné a kadým pohybem brnkala mamince na nervy. V jednom kuse štkala, skákala na stl a okusovala kdeco. Proto s ní musel tatínek chodit na dlouhé procházky, piem nevýslovn trpl. Nera mu okamit utekla a on ji hledal po celé Michli a okolí. Našel ji tém vdy u Botie, kde honila potkany. Stával se z ní lovec a predátor. Kolik potkan ulovila, není však nikde dokladováno.  
 
Pak se však stala nehoda, ba pímo tragedie! Kdy u Neru nebavilo okusovat postel a nohy u stolu, pustila se do nádobí! V nesteeném okamiku serala hliníkovou líci – a to ji neudlalo dobe. Popisovat její útrapy snad není teba. Pesto Nera peila, ale nezvyklá lahdka zanechala stopy na jejím vzhledu. Ze ztepilého a vznosného zvíete se stal hubeour k pohledání. ádný chrt nebyl štíhlejší a tém nikdo nevil, e jde skuten o vláka.
 
Nera peila nejen rekonvalescenci, ale i sthování do Chodova u Prahy. Dnes je to souást Jiního Msta, ale tenkrát to byla vesnice jako hrom. Kolem našeho domku samé pole a blízko byl i les. Tatínek se radoval, protoe vil ve zdravý venkovský vzduch, který zajistí to, co velkomsto poskytnout neme. Ml neduivého syna a hubeného psa, co byl problém. Hlavn ten pes, kvli kterému asto sklízel posmch.
 
Nutno piznat, e Nee venkovský vzduch vyhovoval. Lokala jej s chutí a potšením. Jenome si zárove vzpomnla na temnou loveckou minulost. Predátorské pudy ji brzy zcela opanovaly. 
 
Nera byla milá a spoleenská, pokud se jí nkdo vnoval. Kdy osamla, vydávala se na lov a páchala škodu. Mla k tomu adu píleitostí. Všude se popelily slepice, kvákaly kachny a štbetaly husy. Tém kadý v Chodov choval domácí zvíectvo, které Nera s potšením decimovala. Viník byl bohuel nasnad. I jiní psi v okolí mli své híšky, ale Nera byla pro svou hubenost nepehlédnutelná. Kadý ji okamit poznal a šel vymáhat škodu. To se tatínkovi píliš nezamlouvalo. Zpevnil ploty a ješt uvazoval Neru k boud. Nevyšlo to. Pes se hrav vyvlékl z obojku a podhrabat se pod plotem nebyl ádný problém. 
 
Škody na domácím zvíectvu narstaly.
 
„To zvíe nás zruinuje,“ hoekoval tatínek, „kdybych je dokázal zastelit, tak bych to okamit udlal! Ale já mám píliš dobré srdce.“
 
Kdy se však dozvdl, e jistá rodina konzumuje psy, rozhodl se ji zkontaktovat.
 
„Utratit psa bych nedokázal,“ tvrdil, ale tohle je nco úpln jiného. Kdy Nera poslouí chudým lidem jako chutný obd, tak to je v poádku. To si ped svým svdomím zodpovím!“
 
Le i tentokráte se tatínek pepoítal. Pán, který jedl psy, sice pro Neru pišel, ale odešel bez ní. Prohlásil, e takový hubený pes nestojí za to, aby se s ním zabíjel a pekl ho.
 
Nera tedy vyvázla ivotem a škodila dál. Nemla to jednoduché, protoe majitelé slepic byli ve stehu. Patrn proto rozšiovala své teritorium. Dala se na polní a lesní pych. Lovila v polích a odváila se i na kraj lesa. Zmocovala se zajík, koroptví i jiné lovné zve. Uštvala kdeco a neštítila se ani had i  obojivelník. Netušila, e na svou váše brzy doplatí. Z jedné výpravy se toti Nera nevrátila. Zastelil ji myslivec, který za to ješt dostal pochvalu. Pravdpodobn si vbec neuvdomil, e zlikvidoval nejhubenjšího psa ve stední Evrop.
 
Od té doby jsme ji ádný pozoruhodný unikát nevlastnili. Ale co není, me být! Naše Betynka to chce dotáhnout na nejtlustjšího kokršpanla na svt.
 
Pokraování zítra…
 
Miroslav Švandrlík

 
***
Všechny lánky
Míšenka, krasavice z Pekingu (Blanka Kubešová)
Vildóóó k noze! (Václav idek)
Naše Jessy aneb vliv psa na polidštní lovka (Jaroslav Vlach)
Mj pes má rád drobeky…(Vlastimil Brodský)
Pro nkteí dvounoci ijí na psí kníku? ! (Václav idek)
Jak si psi ochoili lidi (Jaroslav Kovaíek)
Psí rozhovory (Josef Fousek)
Louení se psem (Jaroslav Kovaíek)
Mj ivot s fenkou Anny (Petr Hromádko)
Mla Kolinka obdivuhodnou duši? (Emilie Krulíková)
Bojare, Bojare…! (Radovan Lukavský)
Medvídek, Montík a kolekái (Blanka Kubešová)
Nesahejte na nj, patrn má blechy! (Pavlína Filipovská)
Láska na první pohled (Ctirad Pánek)
Óda na Kaenku (Jana Reichová)
Moje baby Jesty (Stella Májová)
Moji pejskové  (Miloš Nesvadba)
Andulka, Fanynka, Boenka (Soa ervená)

 



 

Komente
Posledn koment: 29.05.2016  09:29
 Datum
Jmno
Tma
 29.05.  09:29 ferbl
 28.05.  17:20 Blanka K.
 28.05.  06:35 LenkaP