Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohádky  „z babiiny krabiky“
 
Na svoje poslední vnoue – Vendulku – jsem ekala devt let. To u byla pedchozí ti vnouata docela odrostlá. Na rozdíl od nich jsem se jí mohla cele vnovat, jsouc u   regulérní seniorkou.

Proívaly jsme spolu dobrodruné vycházky po zahrad, kde rostlo  tolik zajímavých kvtinek a ke, kde se na zídce vyhívaly ještrky, cvrci závodili ve cvrlikání, na zelných listech se pásly baculaté housenky bláska, hopsaly tam sýkorky... však to znáte, jak pestrým ivotem ije zahrada. ...“Babi, vem si veliký boty, pudeme na kopec“... no jist, v pantoflích bych se tam sotva vyšplhala. Doprovod nám dlal velký hafan – kavkazan „Loldík“, Vendina chva, dobrá víla a ochránce. To bylo paneku jiné dobrodruství ne dole na zahrad. Obrovské mraveništ lesních mravenc a skoro nahoe s lesem za plotem bylo cílem výprav. „...A plo lezou? A plo nosí semínka? A kde mají dti?...“
 
To bylo otázek, a z nich babice šla hlava kolem. A protoe takové výpravy byly na denním poádku, zaala o nich babika spisovat pohádky. Teba se budou líbit i vašim vnouatm.
 
Mara

 
*  *  *
 
… o toulavém irafákovi

Na jedné africké savan ila velká irafí rodina. Dosplí se pomalu toulali krajinou, tam udibli pár výhonk akácie, jinde zase nco jiného. A kolem pobíhala irafí drobotina, která se i na vysoké slony dívala svrchu. Kdy bylo moc horko, šlo se celé stádo napít a irafí kluk Kryšpínek se pokadé velice divil, jak to, e voda má oi. Chtl se na n jít podívat, ale v tom mu zabránila jeho maminka poádným štulcem...“Kluku hloupá, to chceš, aby t ten krokodýl chytil a seral? Tady bu pkn vedle m, a kdyby se ve vod nco hnulo, upaluj honem pry!
 
as rychle bel a Kryšpínek rychle rostl. Kdy byl vysoký jako tatínek, rozhodl se, e pjde do svta na zkušenou. Chtl poznat všechna zvíata, která na savan ijí, chtl se také podívat do buše a aspo na okraj vzdáleného deštného pralesa, který se zelenal na obzoru.
A tak jednoho rána obul poádné boty, do baohu si dal kartáek na zuby, na hlavu ten správný trampský klobouk a šel a rodim vbec nic neekl Kolem eky kráel opatrn, vyhívalo se tam krokodýl hned nkolik a v otevených tlamách se jim blýskaly hrozitánské zuby. To by moc bolelo, kdyby ho kousli. Te u vdl, e je lepší se jim vyhnout.

Potkával všelijaké antilopy, které po nm jen hodily okem a odhopkaly o kus dál, pozdravil se se zebrami a pozlobil je otázkou, pro ješt bhají v tch krásných pruhovaných pyamkách, kdy je skoro poledne. Za poledního vedra si odpoinul ve stínu staré akácie a pi tom si pochutnal na kehounkých vtvikách vysoko v korun. Trošku se lekl, protoe tam na jedné silné vtvi odpoíval puntíkovaný leopard a ekal na veerní chládek, ne zase dostane hlad.
 
Chvilku se na sebe dívali, a protoe byl Kryšpínek zdvoilý, pozdravil ho a popál pkné odpoledne. Leopard jen nco zamruel, pi zívnutí ukázal bílé tesáky, a kdy se mlsn olízl erveným jazykem, ekl si Kryšpínek, e je nejvyšší as, aby se zase vydal na cestu.

Njakou dobu se snail dret krok se stádem rohatých buvol, kteí se divili, pro se toulá po savan sám, kdy na kadém kroku íhá nebezpeí jako teba támhle v té vysoké tráv! Kryšpínek kulil oi, ale a koukal, jak koukal, vidl jen sluníkem seehlé stonky zachvívající se ve vtíku. Kdyby byl zkušenjší, rozeznal by v tráv íhající lvice, které sice chtly ulovit njakého malého neposlušného buvolího kluka, ale te si práv íkaly, e ten mladý irafák by taky nebyl k zahození. Zachránila ho kamarádka opice, která zaala kiet na poplach, a buvolí stádo se tryskem rozbhlo proti lvicím. Teprve te dostal Kryšpínek strach. Pomalu se blíil veer, jeho velká rodina byla bhvíkde a vytouený prales se ztrácel v mlném oparu. Také buvolí stádo u nebylo nablízku. A co te, Kryšpínku?!
 
Neboj se,Vendulko, objevil se nkdo, na koho si ani lvi netroufnou. Zem najednou zaala dunt, ozývalo se troubení, a kde se vzalo tu se vzalo, obklopilo Kryšpínka sloní stádo. Byli to pátelé, kteí se obas pásávali vedle jejich rodiny v akáciovém lesíku a Kryšpínka dobe znali. Šli práv k napajedlu, a tak ho vzali s sebou. Dobe vdli, e se tam setkají s jeho rodii. Všichni mli radost ze shledání, jen tatínkovy oi íkaly… pokej, pokej, ty dostaneš!

No, pro našeho toulavého irafího kluka tohle dobrodruství skonilo dobe, ale další výlet si udlal a za hodn dlouhou dobu se svými irafími kamarády. Bylo jich dost, aby se nemuseli nikoho bát. Ostatn lvm a krokodýlm se radj vyhnuli a s ostatními zvíátky byli kamarádi.

A kdy se pak vrátili z toulek zpt, vyprávli o svém dobrodruství kadému, kdo chtl poslouchat.
 
Marie Zieglerová
 
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 23.11.2015  22:41
 Datum
Jmno
Tma
 23.11.  22:41 Mara
 23.11.  10:33 Von
 23.11.  09:37 Vesuvjana dky
 23.11.  09:13 kusan
 23.11.  08:49 MilunaH
 23.11.  06:16 Kvta
 23.11.  06:14 Bobo :-)))