Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!


Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.


Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz  Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.


Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.


Taková jsem byla já! (10)


V uritém úseku ivota lovk intenzivn ije pouze pítomností - studuje, pracuje, zaloí rodinu, pijdou dti, ranec starostí je den ze dne vtší a tší. Není as na vzpomínání, všechnu energii spotebuje pítomnost. Ale v plynoucím ase se najednou pistihnete, e se zanou jako záblesky vybavovat obrazy z dávno minulých let. Stále však ješt nenastal ten pravý as na vzpomínání, to a dti opustí rodinné hnízdo, aby si konen zaaly ít svj opravdový dosplý ivot. Pak teprve máte as pevn zachytit záblesk vzpomínky a zanete rozplétat klubíko do souvislejších obraz. Nabízím laskavým tenám SeniorTipu nkolik nahlédnutí do mého dobrodruného dtství.

 

Hurrrá do školy!

Do školy jsem zaala chodit a v sedmi letech, narozená po prvním záí jsem si musela rok pokat. Byla jsem zvdavá, tšila jsem se. Z dcek jsem strach nemla, mla jsem „prpravu“ z té naší party kluk. Shromádili nás v pkné velké tíd v „nové“ škole pod kostelem. Jen sem tam nkdo pofukával.


Pak jedna maminka pivedla nastrojenou holiku, která se jí keovit drela za ruku, za nic na svt se jí nechtla pustit a sednout si do lavice. Dlala tam pkný randál, ta malá Máa, jedináek, kterému nic nechyblo, protoe tatínek byl ezník. Pozdji z ní byla docela fajn kamarádka, která se ráda o svoje voavé svainky a námi podlila. Jen její další osud nebyl závidníhodný. Vdala se jako první ze tídy. Nepamatuji se, e by se teba ním vyuila, ani dál nestudovala. Nemusela, nemla to zapotebí, od rodi dostala, na co si vzpomnla. Zemela jen pár msíc po porodu na rakovinu prsu.


Vrátím se ale k tomu slunenému dni prvního záí 1946. Moc nás tehdy pekvapilo, kdy nás rozdlili do holií a kluií tídy. Pak si nás paní uitelka Kaplerová odvedla do „staré“ školy jen pes pár metr koiích hlav naproti. Budova byla skuten stará a nevím, jestli v msteku ješt stojí. Proila jsem tam tyi roky pod rákoskou písné uitelky, která mne dokázala nauit základy jazyka tak, e jsem od tetí tídy neudlala pravopisnou chybu. Dodnes umím vybraná slova tak, jak jsme je musely umt odíkávat teba i o plnoci a nazpátek. Za všechno, co jsme neumly nebo zapomnly, nás odmovala rákoskou. Podle míry provinní to byl bu švihanec pes dlan, nebo hbet ruky a nejvtším trestem byl výprask pkn na zadeek.


To se provinilka musela ohnout pes lavici, zdvihnout si sukýnku a pak pišla ta lahdka v podob nkolika mázanc. I doma jsem asto dostávala výprask, protoe, jak rodie íkali, jsem byla „truc kluka“ a ádná domluva na m nepsobila líp ne tatínkv ševcovský poth nebo maminin proutek z bezového koštte. Všechno se to zmnilo, kdy jsem pišla do puberty. Z divokého a tko zvladatelného dítte se ze mne stala zasnná a tichá skoroslena.

Ne však došlo k tomuto zázranému perodu, uila jsem si dobrodruství školních let a nad hlavu. A vlastn jsem v nm ve trochu jiné podob pokraovala naped osm let jako studentka a pak ticet let jako uitelka.

V první tíd jsme se uily psát na bidlicové tabulce olovným pisátkem a vyrytá písmenka se dala smazat malou houbikou pivázanou ke devnému rámu tabulky. Bylo to trochu jako ve stedovku, ale rok po válce nebylo skoro nic, nato sešity pro prváky. Ty jsme dostaly, a kdy jsme se nauily psát.


Chodila jsem do školy ráda, bylo to tam zajímavé i o pestávce, kdy nás paní uitelka vyvedla na školní dvr. Tam jsme mívaly tlocvik. I kdy nebyl tak legraní, jak o nm vypráví ve svých vzpomínkách Vladimír Menšík, trochu se mu podobal. Aby ne! Naše paní uitelka u nebyla nejmladší a dohlíela hlavn na to, abychom si njak neublíily. Uila nás taky základy osobní hygieny. To jsme si jednoho krásného dne musely pinést kartáek na zuby a pastu a ona nám pedvádla, jak se správn istí zuby. Byla to psina, pastu jsme mly a za ušima, jak jsme horliv šudlily kartákem po zubech a pitom se hihaly jedna druhé.


Nástup do školy pro mne znamenal velkou zmnu i v tom, e se mi rozšíil okruh kamarádek. Bylo tam plno prima holek, kadá ním jiná. Máa Vojtská a Máa Rumreichová byly ze selských rodin, Jarka Veselá mla tatínka sedláe a krásn to u nich vonlo novou kí a její maminka zase mla mlékárnu, kam jsem chodila pro mléko. Miluška Lišková byla dcerou oslavanského mlynáe a bydlela ve mlýn, který kdysi patil mému praddekovi.


O tom bych se chtla zmínit trochu víc. Ten mlýn nám kdysi skuten patil. Dostal ho njaký mj prapedek spolu s polnostmi za svoji slubu ve vojsku nevím jakého krále asi v 15. století. Pvodem byl polský zeman a ješt moje babika Antonie se za svobodna jmenovala Koutzská. V dtství jsem slýchávala, e o mlýn jsme pišli proto, e ho mj praddeek propil. Skutenost byla asi jiná, faktem ale bylo, e u nebyl náš. S tímto vdomím jsem do jeho tajemných prostor vstupovala, kdy jsem si chodila hrát s Miluškou. Bylo to strašn zajímavé a voavé. Náhonem proudila voda na lopatky velkého devného kola, které pohánlo mlýnská soukolí. Všude to drnkalo, vrelo, skípalo. Nahoe se do násypky vysypávalo obilí z pytl a dole zase do pytl padala blounká voavá mouka. I kdy jsem se snaila zapírat, jak to jen šlo, maminka vdycky bezpen poznala, odkud se vracím. Ono to nebylo moc tké a bezovým proutkem vytaeným narychlo z koštte pak ze mne tu mouku pod klnou vyprášila.


Mlýn a jeho veliká zahrada z jedné strany sousedily se zámeckým parkem, na druhé a tetí stran pak s farskou zahradou, kam jsme pes taras rády nakukovaly, a tvrtá strana vedla do polí kolem eky.


V dob, kdy jsem tak intenzivn kamarádila s Miluškou, byl se mnou velký kí. Vtšinou jsem s ní pímo ze školy chodila do mlýna, kde jsme si obas spolen napsaly i úkoly a kde – a to je hlavní – jsme si hrály ve všech prostorách mlýna i pilehlého okolí.


Nkdy se mi podailo dojít ze školy a k našemu domu a to jsem pak jen otevela dvee do sín, rozmachem jsem hodila aktovku, co nejdál to šlo, honem rychle dvee zavela a pádila pry. A kdy se rodim podailo mne „odchytit“, odcházela jsem oknem ve svtnici.


Ve tvrtém školním roce se klukovská a holií tída spojily a zaal nás uit pan uitel Ková. Musel mít svatou trplivost, byli jsme jako vosí hnízdo. S klukama jsme na sebe navzájem pokukovali, zaínala se nám „zapalovat lejtka“. Mn se poádn zapálila v páté tíd. Doma jsem našla hodn obetený výtisk Máchova Máje. I kdy jsem všemu nerozumla, okouzlily mne první verše, jak hrdliin zve ku lásce hlas, a nemla jsem nic pilnjšího na práci, ne je krasopisn opsat a potají je poslat nejhezímu blonákovi s modrýma oima – v pedposlední lavici u okna. Jaromír ale neml pochopení pro moji snahu upoutat jeho pozornost a moje první milostné psaníko odevzdal uiteli tídnímu. Ten mne ztrestal tím, e jsem musela celou hodinu djepisu prokleet na stupínku a nic mi nepomohlo, e jsem velice dávala pozor a hlásila se, a mi mohla ruka upadnout.

Nebyla jsem vzata na milost, a proto jsem jednou pro vdy na milého Jaromíra zanevela. Nezanevela jsem ale na vysoké blonáky s modrýma oima a jednoho jsem si po mnoha letech a mnoha událostech vzala za mue.


Marie Zieglerová

* * *
Ilustrace © Iva Pospíšilová

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 28.05.2015  15:57
 Datum
Jmno
Tma
 28.05.  15:57 Ferbl
 27.05.  17:13 Von
 27.05.  16:46 Mara
 27.05.  10:56 Von
 27.05.  10:52 zdenekJ
 27.05.  09:46 KarlaA