Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Luk,
ztra Michaela.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Psí rozhovory


Humor je pilulka, která zaehná smutek,
který obas vstupuje nepozván.
Mám dobrou rodinu. Je to velký dar.
Rodina je pro mne jako laskavá psí bouda, která je bez etzu.

Celý ivot jsem touil a touím po laskavosti.


Josef Fousek

 

"To je ivot pro psa," íkáme v nevlídných situacích, nkdy jej velebíme: "Jaký to dar, ten ivot!" Ten dar je závislý na tolika okolnostech, e je od poátku v neustálém nebezpeí.


Strach, láska, bohatství, chudoba, nemoci, závist, náhody, ddinost, - faktory, které nás pronásledují nebo obšastují. Jsou jako mlenlivé stíny s námi. Stopy, které nevidíme. Ty stíny mizí se západem slunce. Objeví se opt v zái luceren, kdy odháníme skutenost a vcházíme do pohádek pro dosplé. Myšlenky jsou ukonejšené tichem. Ve vzduchu se potulují hluky neivých pedmt. Bilancujeme, sítáme, meditujeme.


Co se stalo, co bylo, co se povedlo, co nás souí. Chceme si pipomenout, a chceme zapomenout. Stíny se vrací bez varování. Hledáme spíznnou duši. Jako speení polárních ps táhneme své sán s nadjí i zoufalstvím za blikající Severkou. Vera jsem mluvil se psem.


"Dlouho jsi u mne nebyl," íkal a vylezl na zídku, abych jej lépe slyšel. Dvrn ke mn pistril enich:
"Dívám se na lidi, jak chodí kolem mé zahrady. Nikdo si mne nevšímá! Pozdravím slušn kadého v ulici. Nedávno na mne zakiel jeden tlustý pán:
"Dr hubu, hafane! Nevdl, e jsem jej pozdravil. Nkdy se u plotu zastaví i dti. Mám dti rád. Bojím se ale vánoních svátk a hlavn Silvestra."


"Propak?" zeptal jsem se udiven.


"Lidé házejí divné vci, které bouchají a mne to dsí. Ty rány mn nií uši. My psi, toti slyšíme víc ne vy lidé. Já si vdycky zalezu do boudy a tesu se. Nemu jíst ani pít. Pro, vy lidé, dláte rámus, kdy se radujete?"


Sedl jsem si na zídku, protoe mne zaala bolet páte.

"Já vlastn nevím," piznával jsem, "je to asi lidská touha upozornit na sebe. My lidé, odpradávna stílíme z dl a z pušek, kdy nco slavíme. Teba njakou velkou vc!"


"Jakou velkou vc?" zakuel mj psí kamarád.


"Nó, teba volbu nového prezidenta, krále, nebo jejich úmrtí!"


"Pokej chvíli, love, jdu se trochu napít, vyschlo mi v puse." Hafánek se vrátil ve chvilce a pokraoval:


"Cestou ke kastrolu mne napadlo, pro máte prezidenta a krále?"


"To je jako kdy vy psi máte vdce smeky."


"Já nemám ádného vdce," zakroutil hlavou.


"Máš pána, který ti dává jíst a pít, pouští t se etzu, vodí t na vodítku na procházky a kdy je velká zima, pouští t do domu, aby jsi se ohál!" vysvtloval jsem.


"A také mne hladí nebo bije," posteskl si. "Také vás král nebo prezident bijí?"


"To ne," íkal jsem zamyšlen, "ale mají vojáky, policii, a ty nás hlídají. Kdy národ zlobí, tak nás potrestají."


"Mete je také, jako my psi, kousnout, nebo mete jen štkat?"
"Také štkáme, kdy se nám nco nelíbí, ale koušeme jen v nejhorším. Kdy je nám ublíeno a vidíme nespravedlnost, štkáme na msíc!"


"Štkáte?" divil se.

 


"To jen tak íkáme. Okopírovali jsme to z vašeho psího slovníku!"


"Tak vy dáváte rány, jen kdy se radujete?"


"Nkdy se i zabíjíme!" ekl jsem smutn.


"My psi se nezabíjíme! Já mám tady v okolí hodn známých ps. Štkáme, vríme, nkdy se trochu rafneme, ale nezabíjíme se. Máme rádi jídlo a kdy nás lidi hladí. Kdy jsem byl mladší, tšilo mne, kdy si se mnou dti hrály. Házely mi klacek, nebo mí. I do vody. Já umím toti od malika plavat. Jeden mj kamarád ze Smetanovy ulice umí vodit slepé lovky."


"Slepé lidi," opravil jsem ho.


"Tomu nerozumím," zavrtl ocasem.


"Kdy je nás hodn, tak jsme lidé. Kdy jsem sám, jsem lovk," vysvtlil jsem.


"Já jsem pes, a kdy je nás víc, tak jsme psi." Zamyslel se, poškrábal se zadní packou za uchem, a pokraoval:
"Já jsem prý od malika istokrevný, ale je mi to jedno. Nevím, co to znamená. Já mám rád všechny psy, a jsou velcí, malí, erní, bílí, strakatí nebo šilhaví. Nás je hodn druh! Také máte, vy lidi, druhy?"


"Vlastn ano," snail jsem se najít vysvtlení, "lišíme se barvou pleti, tvarem oí, jazykem, náeím, ale v podstat jsme všichni stejní. Máme dv ruce, dv nohy, jeden nos, dv uši, a jedno srdce."


"To jste nám dost podobní," pikývl huatou hlavou, "jene my máme umák a vy nos. A také nenosíme šaty. Kdybyste nenosili šaty, moná byste si víc rozumli. Také se zdravíte, kdy se potkáte? Štkáte na sebe?"


"My neštkáme, my mluvíme. Zdravíme jen toho, koho známe."

"Je vás hodn?"

"Je nás miliardy!"

"Rvete se také o kost?"

"My se rveme také nkdy. Ale nikoli kvli kosti. Kvli majetku, kvli náboenství, kvli politice."

"Co je to náboenství a co je to ta politika? My psi o tom nevíme ani ."

"Náboenství je zpsob myšlení, e njaká nadpirozená bytost ídí kroky lidí. Lidé si pedstavují Boha kadý po svém, a proto se hádají, zabíjí a pou, který Bh je lepší."

"A na tu politiku jsi zapomnl, lide!"


"love," opravil jsem znovu.


"Politika je také druh náboenství. Kadý lovk má jiný názor na svt, a tak se ti, kteí mají názory stejné nebo podobné, sdruují do politických stran. Volí si šéfy, pedsedy, a kdy jim strana nesplní sliby, volí zase jinou. Která strana slíbí víc, tak tu lidé volí."


"To je na m sloitý. Jsem rád, e jsem jen pes. Já znám jen támhletu stranu domu, kde mám roh, na který chodím rat. Vy, lovci, pardón, lidé, ijete moc sloit. Jsem rád, e jsem jen pes!"


"Bu rád, e jsi pes," pikývl jsem, "náš lidský svt je nebezpený!"


"Tebe mám rád, ty m nezabiješ kvli psímu sádlu na prdušky. Jediné mi vadí, e kdy se ozvu, tak m zmlátí vodítkem, nebo i holí. A to není spravedlivé. Netoulám se, jsem hodnej k dtem, hlídám dm a jím všechno, co mi dají do kastrolu. V em jsme vlastn my psi jiní, ne vy lidé?"


"My lidé jsme chytejší," zastal jsem se HOMO SAPIENS. Umíme stavt domy, umíme íst, psát, létat, poítat. To vy, psi, neumíte."

 


"Nám to ale nevadí. My se umíme natáhnout na sluníku, mhouit oi, radovat se, kdy pichází náš pán, nosit klacíky, umíme skákat pes plot, zachraovat lidi v horách, vodíme slepce, bháme rychleji ne vy lidé, máme lepší ich, vyucháme drogy na hranici, chytíme zlodje.." Zamyslel se a protáhl. Potom tiše dodal:
"Jenom se bojím, aby m nkdy nedali do útulku. Aby m nkdo nevyhodil za plot. Já mám rád domov a jsem rád, kdy m pán drbe za ušima."


"Tak ahoj, musím u jít," chtl jsem se rozlouit.


"Necho ješt, je sluníko a je hezky!"


"Kdybychom se my lidé váleli na sluníku, jako vy psi, nebylo by civilizace!"


"Co je to ta civilizace? Ješt jsem o ní neslyšel a to jsem u na svt devt let."


"To je to všechno kolem nás. Mrakodrapy, továrny, školy, soudy, parky, pole, auta, letadla, krásné zboí, lod, televize.."


"Já se radji válím na sluníku! Také jsi íkal, e se zabíjíte. Ten kdo se válí na sluníku nikoho nezabije."


"A co kdy t nkdo z toho sluníka vyene?"


"My psi zavríme, ale místa na sluníku je dost."


"U nás lidí je to jinak. Kdo má více sluníka, druzí mu ho chtjí vzít. A ti, co mají lepší místo, chtjí ješt více místa od tch, kteí mají málo místa, a ti zase chtjí místa tch, kteí mají více místa. Kvli tomu se zabíjí. Hloupí lidé jsou nebezpení."


"Pro?"


"Protoe je ti, kteí jsou chytí a zlí zneuívají k válkám."


Hafánek se protáhl, zazíval: "Jsem hloupý pes, neumím íst ani psát!"


"Tak ahoj, mudrci! Zase nkdy na shledanou. Rád si s tebou povídám."


"Jó, klidn, budu rád, kdy t uvidím. Mám t rád, protoe jsi hloupý."


"Já? Pro?" vrátil jsem se a udiven se ptal.


"Protoe se mnou bavíš, kdy jdeš okolo. Vedeš se mnou hovory, ze kterých nic nemáš!" Olízl mi ruku, a odbhl do strany, k rohu, kde ml znakovací místo.


Vrátil jsem se dom do paneláku. Na pivo jsem nešel. Otevel jsem si okno, lehl si na koberec a hál jsem se v pozdn odpoledním slunci. Všechny strany, králové, banky, úady, majetek, televize, mi v té chvíli mohly být ukradeny. Byl jsem šastný.
"Zítra musím tomu pejsanovi podkovat a pinést nejvtšího vuta."


* * *


Hovory se psy zavádím asto. Budu asi k smíchu, ale, kdy vidím pejsánky uvázané u krám a suprmarket, jak ekají zoufalí, jestli se jejich panika vrátí, ukliduji je. Nkdy mám dojem, e mi rozumí. Také íkám: "Ahoj, Strakulíne, kde jsi bhal, e pacháš? Roziluje mne, kdy spatím huáe, který uštvaný s jazykem u zem, bí za kolem na vodítku, v ticetistupovém vedru. V té chvíli nejsem poeta a estét, ale naštvanej lovk a mé nadávky by pedily slovník pístavního dlníka. Dojímá mne oddanost tvor, které Pán Bh stvoil a dal jim více vrnosti a lásky, neli nám, pánm tvorstva. Neznám krásnjší chvíli poklidu, ne veer, kdy u mých nohou leí psí kamarád a hledí na mne, jestli mu neodejdu. Kdy mne pivezli po operaci srdce z nemocnice, stál u mne a prohlíel si m. Byl opatrný a ohleduplný. Neskákal na mj hrudník, vdl, e tam mám jizvu. Zdálo se mi, e mi íká: "Neboj se, jsem tu s tebou. Stýskalo se mi. U nikam neodcházej." Vyprávl mi oima o své radosti.


Josef Fousek

* * *


JOSEF FOUSEK, dlník, zemdlec, písniká, fotograf, texta, básník, spisovatel. Narozen 12. 3. 1939 v Kladn. 1979-98 spolupráce s divadlem Semafor a Divadlem J. Grossmanna. Petr Spálený zhudebnil a nazpíval mimo jiné Fouskovu báse A m andlé.
Bibliografie: Putování s oslem (napsal s M. Šimkem), Lidi, já byl v Americe, Bez cenzury, Epigramy, A m andlé (s H. Bártíkovou), Fouskoviny, Fouskoviny 2001, Eman a Kornelie-boí lidé, Andlé, nevolejte, Co jsem andlm neekl, Fouskovy protistátní písn (ilustrace J. Kristofori), Pojte se smát (ilustraní foto T. Fousek).
Diskografie: Tohleto, lidi je demokracie, Nemám as lhát (iv v Semaforu), Nejkrásnjší Vánoce s Fouskem (básn a koledy).


* * *

Z knihy Václava idka a Blanky Kubešové “Kolja … to neznáte mého psa!” vydané v roce 2004 nakladatelstvím Fraus v Plzni.
Ilustrace © Anastázia Mahovská



Komente
Posledn koment: 05.01.2014  08:33
 Datum
Jmno
Tma
 05.01.  08:33 ferbl
 03.01.  11:14 Blanka K.
 03.01.  09:41 Vesuvanka
 03.01.  08:23 Vendula
 03.01.  07:37 kvta :-)))
 03.01.  07:09 LenkaP
 03.01.  06:33 La K. Dky