Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jon,
ztra Vclav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Marie Zieglerová:BABIBAJKY (5)


Seniorský vk dostihl i mne a vnoval mi AS – as na odpoinek po hektickém pracovním období, as na vnouata, na relaxaci nad záhony v zahrad, na knihy bhem let kupované a odkládané bez tení na dobu, a na n zbude as...
Dal mi také monost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou ip a drátk, tím zázrakem dvacátého století. Zaátky s ní mi ulehil dárek – CD s nkolika tisíci klipart. Pi jejich prohlíení se mi zaaly vybavovat rzné záitky z proitých let, které jsem se snaila v nkolika vtách zachytit. To, co jsem bhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávní, nkde skoro pohádky, povzdechnutí, píslibu. A protoe stojí na samé hranici reality a bajky a protoe jejich autorkou je babika, dostaly název BABIBAJKY.
Ne kadá se povedla, písní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pesto doufám, e se najde i dost tená, kteí se zasmjí, souhlasn pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v nartnutém dji. Peji všem dobrou náladu.

Mara



BABIBAJKY
* (5) *

Panenko skákavá, to jim ale trvalo, ne m slepili dohromady. Pece kadej správnej kluk to umí sám od sebe, jen co dokáe rozeznat papír a nky! Jo, to bejvávalo! Dneska pomalu ani neví, e njakej hedvábnej papír existuje a špejle u nezná ani z jitrnic, nato aby z nich dokázal dát dohromady moji kostru. A ta pece musí být pevná a vyváená, jinak se budu motat metr nad zemí a nejspíš si natluu nos.
No, dali si se mnou práci, to se musí nechat. Ani jsem neekal, e si vzpomenou na stapeky. Copak oni vdí, jak krásn šustí, kdy se do nich ope ten správný vítr? A tch mašliek na ocas taky mohli dát víc, takhle to vypadá, jako by jim došel materiál. Tak kdepak jsou?! Venku je krásn vtrno, ádný nárazový vítr, takové stejnomrné foukání. Ach jo, zapomnli udlat váhu a pivázat provázek. Ale já vím, co udlám, jen co se dostanu do vzduchu. Utrhnu se a poletím tak daleko, aby m u nikdy nenašli a basta.


* * *

Jo, ke staré bábince patí starý fotel. To si mladí vbec neumí pedstavit, jak chutná sednout si s hrnkem kafe po obd do fotelu a opít si pkn hlavu, lokty poloit na opradla, aby ml hrnek stabilitu, a zavít oi, aby se lépe pemýšlelo. Tady bábince chybí ješt njaká podnoka, ta je velmi dleitá. Nohy „v letech“ potebují taky odpoívat, nachodily se a a, v kloubech jim vre a namazat se nedají...
No, pro to nepiznat?! Zatím jsem sice jen babika, ale fotel u mám a asto v nm sedávám, abych si vypila kafíko a trochu popemýšlela nad tím, co bylo, co je a co moná bude. A ze m bude bábinka, u z nj asi ani nevstanu. Pro taky? Sedí se v nm tak pohodln.


***

Byla jednou jedna malá holika a mla tolik hraek, e ani nevdla, se kterou si má hrát. Na písku plácala báboviky, kopala tam díry a do nich schovávala malá autíka vypjená od velkého brášky. V postýlce s ní spával hebounký hafáek, trpaslík Vochomrka, nkdy i stonoka Jlinka v bakrkách a panenka Madlenka. Ta mla svoji malou holiku moc ráda, tulila se k ní a do ouška jí šuškala veselé pohádky, zpívala jí ukolébavky a dávala pozor, aby se jí do sn nezapletlo nic nepkného. Byla její nejlepší kamarádkou. Holika jí zase na oplátku vykládala o štnátkách, co se batolila po koberci, a jak musí dávat pozor, aby na n nešlápla, taky jí povdla o tom velikém chlupatém „Loldíkovi“, kterému chodí esat koíšek a on jí za to podkuje olíznutím na tváiku nebo nosík, to kam se práv trefí.

as všem utíkal jako voda, holika šla poprvé do školy a na panenku u pro samé uení nemla as. Jestli si ale myslíte e na ni zapomnla, tak se velice mýlíte! Na první panenky se toti nezapomíná, a proto se stalo, e po letech vytáhla Madlenku z krabice a poloila ji do postýlky vedle svojí maliké holiky. Taky si spolu povídají.


* * *


Tko asi dnes ješt nkde najdeme takovouhle krásnou litinovou lampu. Bývaly doby, kdy svým pívtivým teplým svtlem zahánly stíny z ulic i park a ze své výšky pozorovaly šmejdní myší v tráv, íhající koky, sovy na lovu, kdy nakukovaly do hnízd kosm a osvtlovaly cestu spchajícím pozdním chodcm. Ó, ty by mohly vyprávt! Jak rády se za slunených dn tšily pohledem do koárk na miminka s dudlíky velkými jako talíek, jak hlídaly dtskou drobotinu hašteící se na písku plném báboviek, kyblík a autíek, jak se durdily nad rošáky prohánjícími se na rychlém kole po cestikách a litovaly je, kdy pak s brekem a odeným kolenem kulhali dom. Kolik jen vidly zamilovaných pár vedoucích se za ruce a nevnímajících nic ne sebe. A kolikrát se jim chtlo zavolat, aby si ty krásné chvilky chránili jako poklad, protoe as je neúprosný.
Krásné lampy. Romantické. Ani je as neušetil. Taky vám chybjí?


  * * *

 

Jak je to jasné a výmluvné! Jako by z prázdné plochy kielo velikým erveným písmem NERUŠIT! Nerušit ani náhodou! Dokud takhle sedím, nejsem nikomu k dispozici. Dokud si nepelouskám, co je nového ve svt, kdo s kým pro a kdy, dokud se nedozvím, e tam se stalo to a tady zase tohle, dokud se do sytosti nepokochám novináskými bláboly plnými pravopisných chyb, nejsem k dispozici! Jedin ...snad… kdyby mj drahoušek velmi touil po šálku voavého kafíka nebo vychlazeném jogurtíku se sezamovým semínkem i tiskovin, kterou práv drím ped nosem, byla bych ochotna vyhovt. (Co jiného by mi taky zbývalo?!)


* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 04.10.2013  17:58
 Datum
Jmno
Tma
 04.10.  17:58 imraL
 04.10.  09:24 Von
 04.10.  08:02 Inka
 03.10.  19:18 Mara Blance B.
 03.10.  14:44 Blanka B.
 03.10.  08:42 Vclav Kdo seje vtr, sklz boui...
 03.10.  05:26 Bobo :-)))