Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Valdemar,
ztra Vilm.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Modrý zázrak


oda, která pinesla nedozírné záplavy a zpsobila tolik škody, opadla tak rychle, jako se pivalila. Lidé si mohli konen oddychnout a ít opt normálním ivotem.


I já jsem se pomalu dostal do dobe vyjedných kolejí. Ty mne pivedly do mojí oblíbené hospody U Rudého klokana, která se po povodních opt pemístila na své pvodní místo nad potokem.


V hospod byl klid. To bylo tím, e byl všední den brzo odpoledne, kdy jenom penzisti a nezamstnaní lenoši se mohli oddávat pití. Slušní lidé byli ješt buto v práci, nebo se stále ochomýtali kolem vodou zdevastovaných domk. Na hospodu nebyl as.


Ten jsem si však udlal nejenom já, ale i Pepa, který sedl u okna a zádumiv cvrnkáním prst zabíjel na skle masaky, které na smrt pilákalo teplé okno.


Pepa mne pivítal znudným pokývnutím hlavy a pokraoval ve své morbidní práci. Masaek byla ji pkná hromádka. A ze všech lezla lutá vajíka.


„Bestie!“ ekl Pepa. „Jak opadly vody, tak se jich, mrch, vyrojilo na tisíce.“ Pak Pepa ukázal rukou ped sebe smrem k potoku pod hospodou a filosoficky prohlásil, e je to stejn divné, jak se z takového nevinného potku me pes noc stát rozbsnný ivel, který zmní ivoty tolika lidem.


„A navíc zpsobil, e i naše knajpa musela bejt pemístna na kopec. Hlavn ale, e se toilo. Ten náš hospodskej je stejn chytrá hlavinka, e myslel na zadní koleka a hlavn tedy na nás,“ ekl Pepa, pes tvá mu peletl spokojený úsmv, zhluboka se napil a rukou si uhladil šedivý plnovous. Tušil jsem, e dnes je jeden z mála dn, kdy mj kamarád má chu do ei. Obyejn je toti málomluvný, a kdy nco prohodí, tak je to vtšinou stínost, e se nesmí kouit, na enu Evu, e mu odkvétá a stále více ho šikanuje, na zvyšování cen a vbec na všechno. ím více toho vypije, tím více je negativní a pak odejde dom s depkou. Tentokráte se zdálo, e konec povodn na nj zapsobil blahodárn. Nemluvil toti nesmysly.


„Hele, dej si pivko a já ti nco eknu.“ Celkem rád jsem uposlechnul a odvtil jsem, e poslouchám.
„Ale nikomu ani muk, ddku,“ ekl Pepa. „Protoe co ti povím, to je jenom mezi náma chlapama, rozumíš, jenom mezi náma. íkám ti to, protoe jsi kámoš a protoe ti teba to, co ti eknu, me taky pomoct.“


„Tak povídej, to jsem zvdavej, co z tebe vyleze. To bude zase njaká velká moudrost.“


Pepa zaal o tom, e ji delší dobu pozoruje dopad pibývajících let. Jeho proces stárnutí zaal tím, e si jednoho rána všimnul, e má kartá plný vlas. A ne všechny byly erné. "Kamaráde, já to zjistil. Všechno zaíná padáním vlas. Pak to jede jako po másle. Pibejvaj všude vrásky, bolí kolena, kyel a celý tlo, lovk se probouzí vospalej a pedstav si, e kdy jsem nedávno votevíral zubama lahváe, tak mi vypadl zub. Koukej, jak te hrozn vypadám. I na holky se stydím usmát, abych je nevystrašil."


„Ty blázne, to nemá nic co spolenýho se stárnutím. To je ist tvoje vina a já ti to íkam furt, aby ses zbavil toho strašnýho návyku otevírat pivo zubama. To piti jenom svý blbosti!“


„No, máš jenom ásten pravdu, protoe jak jsme starý, tak nám ty dásn povolujou a zuby v nich nesedj. A pak je ztrácíme jako dolárky v hospod a nebude trvat dlouho a budeme si muset dát udlat zuby z umlý hmoty. To pak bude nco! Kdy ti pi líbakách nakrásn vypadnou!“

 

 


„No to by byl fakt hroznej trapas,“ souhlasil jsem a v duchu jsem si pedstavil další adu situací, pi kterých by mohl umlý chrup vypadnout.


„Take dost s hrzou pozoruju, jak se to všechno na mne sype,“ pokraoval Pepa. „Poslední dobou blb spím, protoe kdy nco veer sním, tak mi to leí v aludku jako kus šutru.“


Já nic neíkal, jenom jsem pikyvoval, abych dal Pepovi na vdomí, e vím, o em je e, protoe mám podobné stavy.


„A víš, pro taky blb spím a pak jsem pes den tak dorvanej a chodím jako mátoha?“ Ne jsem ml monost odpovdt, tak mi Pepa vysvtlil, e musí nejmén ptkrát v noci na rat. Pak se div, e je pes den znavenej.


Shodli jsme se, e všechny tyto nepíjemné potíe jsou následky stárnutí a e bude h. Na to konto jsme si poruili další pivo, nae jsem se zeptal Pepi, pro na mne vyadoval diskrétnost, kdy vlastn o nic nešlo. „e máš zbytnnou prostatu, za to se nemusíš stydt. To má kadej poádnej chlap. To je známka munosti,“ ekl jsem Pepovi, abych ho uchlácholil.


„Jo, ale ty prohlídky,“ odpovdl s údsem v oích Pepa. „Byl jsi na tom? To je nco tak dsnýho, e ped tím nkolik nocí nezahmouim ani voko.“ Nemohl jsem samozejm nesouhlasit. Zašli jsme do strašných detail, nae Pepa s úpln vánou tváí, která vyzaovala strach, do mne dloubnul loktem a zašeptal „A co kdy to není prst?“


Tak to m tedy ve snu nenapadlo, ale zaal jsem pemýšlet, e i doktoi jsou zvrhlíci a e tím pádem zde uritá monost je. lovk poád nkde te, jak doktoi zmermomocují nic netušící pacientky, tak pro ne pacienty.

„Tak si sebou píšt vem malý zrcátko a nenápadn se dívej. Kdy ho nachytáš, tak zavolej policii, protoe je to zloin.“ Pepa ekl, e jsem cvok, e ádný zrcátko s sebou nikam tahat nebude a e u na prohlídky bude chodit jenom k doktorkám. Pak e ho prý ta obávaná prohlídka bude snad i tšit...


„Tak u proboha ekni tu tajnost.“


„A slibuješ, e nikomu nic?“


„Hrob je proti mn ukecanej.“


„Tak hele, love,“ potichu ekl Pepa a obezetn se ohlídnul kolem sebe, jestli nkdo neposlouchá. Napadlo mne, e o nic nejde, protoe v hospod mluvíme esky jenom my dva.


„Tak co ti te eknu, je tak trochu poniující.“


„Tak to ze sebe vysypej. Vsadim se, e mi chceš íct, e u neudríš mo a musíš nosit plenky.“


„Nedlj si blbý srandiky. To teba taky pijde, ale to, co ti teka chci íct, je mnohem horší. Mnohem vánjší, protoe tady jde fakt o muství. Co ti mám povídat,“ ekl Pepa a snail se o humor.


„Víš, všechno je dneska šmejd. Co koupíš, je podadná jakost, prost bakus. Tak si pedstav, e i ty prezervativy nedlaj tak kvalitní jako dív. Tehdá se mi jaktivo nestalo, aby se mi njak pi tom vohnul, a teka je to kadou chvíli.“


Vyprsknul jsem smíchy. „Ty bláho, to je taky známka stárnutí, e u to nepracuje jako za mlada. Tomu snad kadá enská musí zákonit rozumt.“


„No, já Ev vdycky nakukal, e je to tím, e jsem z hospody vyerpanej nebo e mám zrovna depku. A slíbil jsem ji, e se píšt polepšim. Evka se jenom smutn usmála a ekla nco v tom smyslu, e jsem jí v ivot u toho nasliboval. Take jsem ji nemohl zklamat, chápeš?“


„Na to jsou pumpiky,“ ekl jsem Pepovi a ten to zámrn peslechnul.


„Tak abych Evince udlal radost, tak jsem tajn zašel k tomu mýmu doktorovi a poprosil ho, aby mn pedepsal ten modrej zázrak.“


„Viagru?“


„No jasný, Viagru, protoe tu jen tak bez pedpisu nedostaneš, protoe ta sice dlá zázraky, ale me t po ní taky trefit šlak.“

 

 


Pepa mi pak vyprávl neuvitelnou historku, e ten jeho urolog se ho zeptal, koho tím chce ozáit a tím ho vytoil, protoe co je doktorovi do toho, aby dával nejapné otázky. Nakonec mu po zmení tlaku modrý zázrak pece jenom pedepsal a Pepa se rozechvn vydal do lékárny si prášky vyzvednout. Protoe ho ale pokadé oslovila mladiká holka, tak se stydl a vzalo mu to nkolik dn, ne narazil na plešatého lékárníka, který na Pepu spiklenecky mrknul, pedpis mu vydal a pidal k nmu nkolik praktických rad.


„A co ti poradil?“


„No jako e to s tím nemám pehánt, abych nejdív zaal s plkou a vidl, co to se mnou udlá. Pak mi popál hodn úspch na pracovním poli a nakonec m poádal, jestli by mn nevadilo, abych mu pišel íct, jak to fungovalo. Tak jsem zesmutnl, protoe u ani zestárlým lékárníkm lovk neme vit. Svt je plnej kaour,“ konstatoval Pepa.


„A já jsem jeden z nich,“ ekl jsem a netrpliv pobídnul Pepu, aby vykládal pikantní podrobnosti. „Fungovalo to?“


„Jo, a náramn!“ ekl Pepa. „Podle lékárníkových rad jsem tam lupnul jenom pliku a jenom jsem se chvl, jestli Evka bude mít náladu. Znáš enský. Pokud nevyšuruješ celej barák, nevostíháš zahradu a nekoupíš pugét, tak je bolí hlava.“


„A to ses fakt tak poníil, e jsi všechny ty vci udlal, aby došlo?“


„Jo. A navíc jsem nepil pivo, aby to ze mne netáhlo. To Evce vadí nejvíc. A tak jsem se pitulil a nebudeš vit, protoe neuvitelné se stalo skutkem a kouzlo se podailo jako za mlada.“


„Díky modrému zázraku!“


„Díky modrýmu zázraku,“ odpovdl Pepa zasnn. „Evka se pak na m hrozn udiven podívala, polkla na prázdno a celá vyvalená se zeptala co se mnou je. Já jí na to odpovdl co se tolika diví, vdy je to pece u m normálka. A nn jsem jí vysvtlil, e kdy jsem nkdy zklamal tak to bylo pece zavinno únavou.“

 

Já doposlouchal, podal jsem Pepovi ruku s tím, e ji musím jít.


„A kampak tak brzo? Vdy jsme mli jenom pár piv,“ podivil se Pepa.


„Ale to víš, Máa eká.“


„Tak pamatuj, nikomu ani muk!“


„Jasný!“


Mávnul jsem hospodskýmu na pozdrav a odebral se rychlými kroky smrem k domovu celý nedokavý si udlat ješt na to odpoledne schzku se svým urologem. Hrozn jsem si toti pál být chlapák jako za mlada...


Text:Ivan Kolaík

Koláe © Marie Zieglerová

* * *
Zobrazit všechny lánky autora

 


 



Komente
Posledn koment: 08.04.2024  23:39
 Datum
Jmno
Tma
 08.04.  23:39 Ivan
 08.04.  09:44 Pemek
 07.04.  16:10 Von