Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ceclie,
ztra Klement.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Konec roboty
 
Blíil se konec srpna v roce 1848 a íšský snm ve Vídni nepestával jednat. Dleitost jeho rokování potvrzovala pítomnost tí len panovnického rodu, kteí poprvé a naposled sledovali jednání zákonodárného sboru. Rakouský parlament se chystal k hlasování o zákonu o zrušení poddanství, o konci roboty.
 
Pipravovaný zákon rušil poddanské povinnosti, které a dosud sice upravovaly robotní patenty vydávané panovníkem, ale jednotlivé vrchnosti je zpravidla stanovily podle svých poteb a zájm. Pro poddané mly nachystanou práci na kadý msíc v roce.
 
Od slunka do slunka
lenové selských rodin - mui a do ptapadesáti a eny od sedmnácti do padesátil let - museli orat, vláet, sekat trávu a obilí, plít len a mák, sváet úrodu do stodol, pstovat zeleninu, ale i bílit plátno a vypomáhat pi myslivosti i pi rybolovu. Dti poddaných ji od tinácti let pásly panský dobytek, štípaly díví pro kuchyni a sbíraly lesní plody pro zámeckou domácnost. Roboty pedstavovaly petké bemeno. Sedláci pracovali na panském mnohdy po celý týden. Vyerpávající práce "od slunka do slunka" brala as i síly na obdlávání vlastních polností. Robotníci si vylévali srdce v písni Selský Otenáš: "Kdyby nebe vyschlo a pestaly dešt, nevyschlo by proto naše pole ješt, trýznných orá dost je pot skropuje, slze robotník denn je svlauje." Jeden z mála osvícených a sociáln cítících šlechtic poznamenal, e kdy "eský sedlák všechnu namáhavou práci, kterou mu vrchnost ukládá, všechny kontribuce a útisky vojenské snese, ml by být správn zapoítán do potu svatých muedník". Pod tlakem roboty a panské zvle se mnila povaha bodrého eského sedláka. Tisíckrát oklamán nevil nikomu, chodil se zasmušilou a nauen pokornou tváí. Nenávidl kadého, kdo nosil lepší šaty - pány i krále proklínal. "ert svoje a sedlák svoje", íkalo v té dob eské písloví a nmetí páni pezdívali našim sedlákm "arcišelma". Jejich ivot se pozvolna promoval v jistý druh petváky, která mla obranný charakter. Jak poznamenal František Ladislav elakovský - "sedlák, boí stvoení, je šelma od narození". Zhoršování hmotných pomr, omezování osobní svobody a zvýšená tvrdost vrchnosti vedly v minulosti k selským povstáním. Minula se úinkem, avšak zasáhla city i myšlení osvíceneckých píslušník šlechty, kteí (stejn jako císa Josef II.) poznávali neúinnost násilí a potebu nahradit je vtší mírou spravedlnosti, rovnosti a osvty.
 
Na pelomu 18. a 19. století se naše zemdlství zvolna zbavovalo neblahého ddictví z dob nevolnictví, zrušeného v roce 1791. Vytváely se pedpoklady pro odstranní poddanství a nenávidné roboty. Ji v josefinské dob se objevovaly názory vyzdvihující prvoadé postavení a význam zemdlství ve spolenosti. Josef II. pokládal pdu za základ obanského blahobytu státu a selský stav povaoval za nejdleitjší sloku obyvatelstva. Byl pesvden, e sedlákovi je teba dát pdu a osobní svobodu, aby rád a více pracoval, nebo jenom bohatý lid tvoí bohatý stát. Z tchto zásad vycházely snahy osvícenského panovníka a jeho stoupenc, které ádaly osvobodit sedláky od spoleenského poníení, promnit neplodnou pdu v úrodnou a spravedliv rozdlit bemeno daní. Zvýrazovaly právo sedlák na hospodáskou a sociální svobodu i na obanskou rovnoprávnost. Po zrušení nevolnictví však nadále petrvávala tíivá robota, vysoké naturální dávky a další povinnosti vi vrchnosti. Následky neutšeného finanního stavu zem, vyerpané dlouhými válkami na poátku století, doléhaly pedevším na zemdlce. Píslušníci selského stavu však nemli zastoupení na zemských snmech, ale ani jinde nenacházeli zastání a pochopení.
 
Kritika poddanského systému smovala do útoku proti robot. Jako ervená nit prostupoval poadavek na její zrušení všemi tehdy mocnými informaními prostedky. Objevoval se v literatue, ve slovech kazatel, na divadle i v odborné publicistice a byl spojován s otázkou hospodáského pokroku. Ješt za vlády Josefa II. vítal konzervativní písmák, rychtá Jan Vavák z Milic na Kolínsku, císav berní a urbariální patent. Podle jeho názoru odstraoval nejvtší selské zlo, "ono obloupení grunt, ukradení zdraví a ivobytí". eská osvícensky orientovaná inteligence vidla v odstranní poddanství a roboty cestu k plnému vlastnictví selské pdy, k blahobytu a k obanské rovnosti. Chápala a vehementn obhajovala význam zemdlství v národ. V tomto smyslu psobily lánky, které se objevovaly v zábavných asopisech i v úedních Praských novinách ped beznem 1848. Vinily robotu, e je píinou existence zastaralého trojpolního systému na selských gruntech, a zdrazovaly potebu, aby se hospodá stal skuteným pánem gruntu. Z hlediska národohospodáského ml mimoádný význam lánek Karla Havlíka Borovského v Praských novinách. Zvýrazoval význam selského stavu a vyzýval rolníky ke zvelebování svého hospodáství. Leckde se objevily ve 20. a 30. letech nábhy ke zlepšení poddanských pomr, ale vídeské vlád chybla dobrá vle radikáln ešit tyto problémy a pes varování, jako byla místní selská povstání (nap. v letech 1845-1846 na slapském a opoenském panství), nechávala vše pi starém.
 
Vznik Národního výboru, jakéhosi parlamentu v echách zasaených revolucí roku 1848, pijal selský lid s radostí. Konen zde byl národní orgán, na který se mohli obyvatelé venkova obracet s dvrou, bez obav z nenávidných vrchnostenských úedník, se všemi svými bolestmi a páními. Národnímu výboru docházely poetné petice venkovského lidu. Psali je lidoví písmáci ijednotliví poddaní a dávají nahlédnout do psychologie eského i nmeckého sedláka, chalupníka i obyejného podruha z ech. Stovali si na robotu a poddanské dávky a ádali jejich okamité zrušení. Poadavky sedlák se záhy staly souástí demokratického politického programu, který se zrodil na jae 1848. Jeden z lánk, pednesený a schválený na památné schzi ve Svatováclavských lázních 11. bezna 1848 (jejich autorem byl mladý právník dr. František Augustin Brauner), rozhodn ádal "všeobecné vykoupení z roboty a jiných urbariálních povinností a vyzdviení poddanosti". K nmu se pipojovaly další poadavky, jako rovnost pozemkového majetku co do práv i bemen, zrušení patrimoniálních (vrchnostenských) soud, vytvoení mstských a venkovských obcí a doplnní stavovského snmu svobodn volenými zástupci mst a venkovských okres. Spoleenské a politické pomry spolu s hospodáskou situací se prbhem první poloviny roku 1848 natolik vyostily, e okolí císae Ferdinanda V. i vídeské kabinety se zaaly ván zabývat poddanskými pomry.
 
Ke slovu se hlásí íšský snm
Celé léto jednal o postavení venkovského lidu íšský snm, který od konce ervence 1848 zasedal ve Vídni. Ztuha se rodil zákon o zrušení poddanství. Aktivn vystupoval zejména nmecký poslanec ze Slezska (z Úvalna u Krnova) Hans Kudlich, kterému je, trochu neprávem, pipisován rozhodující podíl na formulování a pijetí zákona o zrušení roboty. Jeho návrh však neobsahoval o nic více, ne vyslovil ve svých poadavcích František Augustin Brauner, kterému náleí hlavní iniciativa pi píprav zákona pijatého 7. záí 1848, kdy jej také podepsal císa Ferdinand. Jím bylo zrušeno ve všech zemích západní ásti monarchie, které vyslaly své delegáty do Vídn, poddanství spolu se všemi právy vrchnosti nad poddanými. Odstraoval rozdíl mezi panskou a poddanskou pdou (tj. dominikálem a rustikálem) a všechnu pdu zbavoval bemen. Rušil všechna dosavadní poddanská bemena - naturální a penní dávky, ale i sluby, které plynuly z poddanství. "Za nkterá z tchto zrušených bemen má uinna býti náhrada, za nkterá nic", pravil zákon pijatý 7. záí 1848. V zásad se jednotlivá bemena podle nových zákon dlila do tí skupin: I. závazky plynoucí z poddanosti, které byly vykoupeny bez náhrady; II. povinnosti a dávky ze selské pdy, za n bývalé vrchnosti nepíslušela plná náhrada, ale slušné odškodnní; III. povinnosti a dávky, za které vrchnostem náleela plná náhrada.
 
Dlouho ješt petrvávalo ekonomické spojení s vrchnostmi. Jejich úedníci provádli tzv. vyvazování z poddanských bemen. V praxi zaplatili bývalí poddaní asi polovinu celé odhadnuté ceny bývalých bemen. Urená finanní ástka jim byla zapsána do gruntovních (pozdji pozemkových) knih a bývalým poddaným, nyní ji svobodným a samostatným hospodám, vázl na usedlostech hypotení dluh, který museli pravideln kadoron splácet po dalších dvacet let. Jednotlivé splátky u neodvádli bývalým vrchnostem, ale pímo do státní pokladny. Zbylou ást bemen mly zaplatit jednotlivé zem. Zídily pro tuto sloitou operaci zemské vyvazovací fondy, vlastn zemské úvrní ústavy, které pevzaly placení náhrad za zrušená bemena bývalých poddaných. Tak zanikla staletá práva nkdejších vrchností nad majetkem poddaných. I po roce 1848 zstala v platnosti nkterá ustanovení omezující sedlákova práva ke statku. Zvláštní pedpisy upravovaly ddickou posloupnost na selských statcích a nadále existovala naízení, která smovala proti svobodnému dlení statk a proti jejich pílišnému zadluování. Teprve zemské zákony z let 1868 (pro Moravu) a 1869 (v echách) stanovily, e kadý vlastník statku je oprávnn se svým statkem svobodn nakládat i bez úedního povolení. Zárove však musel na selských statcích vlastník osobn hospodait a nikdo nesml mít víc ne jedno hospodáství. Teprve zákon z roku 1889 stanovil pro rolnické usedlosti pravidla pro rozdlování ddictví, která ji neomezovala vlastníkovo právo svobodn rozhodovat o svém statku a jeho ástech.
 
Zákonem o zrušení roboty se eský zemdlec stal skuteným vlastníkem pdy a svého hospodáství. Souasn zmizela jeho osobní závislost na vrchnosti, ale i pravomoc vrchnosti (nap. soudní) nad ním. Nkdejší poddaný se stal svobodným obanem, podízeným moci státu stejn jako jeho bývalý pán. Zrušení poddanství a roboty vedlo na venkov k jevm, které rozhodn nepotvrzovaly idealizující pedstavy o patriarcháln demokratických pomrech na eské vesnici. Nkteí sedláci pochopili zaínající svobodu jen jako zrušení dosavadních zákaz a chovali se ke svým ekonomicky slabším spoluobanm - domkám a chalupníkm - zpsobem, který piml Karla Havlíka Borovského k výroku, e sedlák se stal tím nejsurovjším, e "rolníci, kterým se nyní skrze konstituci nejvtší ulevení stalo, ani drobet outrpnosti nemají s domkái a podruhy". Hlavním lánkem zemdlského hospodaení zstal i po roce 1848/49 šlechtický velkostatek, od nho se rozvíjel pokrok v eském zemdlství. Šlechta si ješt dlouho udrovala významné ekonomické i spoleenské postavení v jednotlivých zemích rakouského (rakousko-uherského) mocnáství. Bhem vyvazování z poddanství, které probíhalo asi do roku 1886, získali velkostatkái v echách obrovský kapitál 56,9 miliónu zlatých. Bývalí feudální vlastníci tak získali finanní prostedky, které jim umonily urychlené dokonení pechodu ke kapitalistické form výroby a k zakládání podnik potravináského prmyslu spolu s kapitálovým pronikáním do hutnictví, elezáství a výstavby eleznic.
 
Situaci zadluených rolník ulehila zemdlská konjunktura 50. a 60. let 19. století, kdy prudce stouply ceny zemdlských výrobk. Souasn se zaal mnit charakter zemdlství. Uplatoval se modernjší stídavý systém, v nm úhor pestal hrát úlohu hlavního obnovitele úrodnosti pdy, a v zemdlském hospodáství se zaalo uplatovat hnojení, kultivace pdy a pstování nových kulturních rostlin (nap. cukrovky). V agrárním hospodáství zaaly hrát rozhodující úlohu okopaniny a obiloviny, zejména pšenice, která tehdy nejvíce vynášela. Zrušení roboty a poddanství tak pineslo nebývalý ekonomický rozmach. eské zemdlství  patilo k ekonomickému výkvtu RakouskoUherska. Spolu s ním vzrostla i autorita selského stavu, jeho píslušníci vystupovali v širším povdomí jako sobstaní pokrokoví hospodái.
 
Peetli jsme za vás - Zdroj Právo, Antonín Kubaák
 
Zprostedkoval: Lubomír Pásek


Komente
Posledn koment: 22.11.2009  22:28
 Datum
Jmno
Tma
 22.11.  22:28 krysa chybika
 23.08.  14:27 prababika konec roboty
 23.08.  11:36 Vlastimil robota
 23.08.  08:15 Pavel robota