Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vladimr,
ztra Jana.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dnes je Popelení steda


Blíí se Velikonoce, oblíbené to svátky, které si pipomínáme také jako svátky jara. Pojme si však pipomenout tradice.


Co je masopust?
Doba hojnosti, veselí a zábav v mezidobí Vánoc a postního období pedvelikononího - to je masopust. Období slavností v prvních týdnech nového roku se datuje ješt ped rozšíením kesanství. Patilo k nejstarším dochovaným obadm v ecku a v ím. Symbol tchto slavností - Bakchus - byl pojmenován po jednom z antických boh. První oslavy souvisely se starogermánskými a ímskými slavnostmi jara a kultu plodnosti.


První záznamy o masopustních slavnostech pocházejí ze 13. století. Masopust je charakterizován zábavami, hrami, prvody maškar s masopustními maskami. Masopustní masky si mohli v minulosti oblékat pouze mui. Mezi tradiní kostýmy, které nemly chybt v ádném masopustním prvodu patily masky zvíat - nap. kobylka, medvd, ale i smrtka, nechybl ani kominík i mu pevleený za enu. Dnes však se ji tyto tradice vytrácejí a význam slábne.


Doba masopustu trvá od Tí král a svátku Ktu Pán a po Popelení stedu. Datum Popelení stedy není pevn stanoveno a kadý rok se vypoítává:
od Velikonoc se odete tyicet dn - tyicet dn pstu a pípravy na píchod nejvtších kesanských svátk. Letos pipadlo zahájení pstu na 6. bezen.

 

Tato tradice vychází z biblického vyprávní o vyjití boího lidu z Egypta, kdy Bh zkoušel svj lid pi putování pouští, a ho nechal dosáhnout zaslíbené zem. Postní doba také symbolizuje tyicet dn, které Jeíš strávil na poušti v pstu a modlitb.


Význam slova masopust je prostý. Maso má význam stejný, jak jsme na nj zvyklí v eštin, a pust souvisí se slovesem pustit. Znamená to tedy pustit maso, odloit maso, a je to prakticky doslovný peklad italského slova carneleva (italsky carne= maso, levare= odstranit).


Tím pstem se ale v širším pojetí nemyslí pouze pst ve smyslu omezení uritého jídla, ale také opuštní jiných pozemských poitk, ale i duchovní oista.
Existují také jiná slovní oznaení masopustu. Nap. v regionu moravsko-slovenského pomezí je to slovo fašang. Slovo pochází z nminy. První ást slova znamená pst a druhá ást výep. Ale obecn je slovo masopust etnjší.


Popelení steda


Název pochází od udílení popelce, tedy posvceného popela ze starých ratolestí, „koiek“ posvcených v uplynulém roce na Kvtnou nedli.


Krom popelení stedy mají své názvy i jednotlivé nedle - první je erná nebo také Pytlová, druhá se jmenuje Praná, tetí je Kýchavná, tvrtá Druebná, pátá Smrtná a poslední ped Velikonocemi nese jméno Kvtná. Po ní následuje Svatý týden zakonený velikononím „Tídenním“. Toto období zaíná veerní mší po západu slunce na Zelený tvrtek, pokrauje Velkým pátkem, Bílou sobotou a koní v Nedli zmrtvýchvstání. I kdy jsou zde vyjmenovány tyi dny, podle idovského kalendáe zaínal nový den po západu slunce a tomuto poítání odpovídají dny ti.

O významu tchto dn si povíme nkdy pozdji.


Popelení steda je významný církevní svátek.
Od popelení stedy do Velikonoc trval tyicetidenní pst. Lidé odloili pestré šaty a oblékli se do tmavého. Omezili jídlo, pití piva i koalky, dokonce omezili i kouení. Svátek byl brán jako poátek veejného pokání a v kesanské tradici se híšníci pi tomto aktu oblékali do kajícího roucha a posypávali se popelem. Tato symbolika byla známa ji ve starovku a meme se o ní doíst i ve Starém zákon. Mum se pitom sypal popel na hlavu a enám se dlal popelem na ele kíek.
Ve starozákonní dob byl popel symbolem pomíjivosti, kajícnosti, pokání a pokory.
První zmínka o hromadném ehnání vících svceným popelem je doloena a v jedenáctém století. Popelení sted se lidov také íkalo Škaredá, erná i Bláznivá, anebo také vzácn Adamv den.


Lidové pranostiky k tomuto dni:
Jaké je poasí o Popelení sted, takové se drí celý rok.
Bude-li v úterý masopustní neb v stedu (tedy Popelení) vítr aneb vichr, tehdy celý pst vtrný bude.


Popelení steda je i dnes pro vící dnem postu a knz jim udluje popelec - oznaí jej na ele kíkem z popele. Pi tomto obadu pak pronáší slova: "Pamatuj, love, e prach jsi a v prach se navrátíš".
Postní období pro vící koní na Velký pátek, kdy si kesané pipomínají ukiování Jeíše Krista.


Úhel pohledu jednoho vícího lovka, jeho si moc váím:

„Popelení stedou vstupujeme do tyicetidenního postního období. Pijetí popelce, tj. znamení kíe na elo popelem, je výrazem kajícnosti, pevzatým z biblické tradice. Symbolicky se tak naznauje stav híšného lovka, který vyznává ped Bohem svj hích, vyjaduje vli vnitn se obrátit a je veden nadjí, e mu Bh odpustí. Znamením popelce zaíná píprava na velikononí svátky. Jeíšova výzva k pokání, stejn jako u starozákonních prorok, nemíí pedevším na vnjší skutky, nýbr naopak na obrácení srdce, na vnitní obnovu. Bez nho by skutky pokání zstávaly neplodné a livé.

Vnitní obrácení pak motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Toto obrácení je ale pedevším výsledkem psobení Boha samého v ivot lovka. Kdy zaneme vnímat Boha a jeho pozitivní vztah ke svtu i k nám, zaneme se také snait mu odpovídat adekvátním zpsobem.


Vnitní pokání me mít velmi rozmanité podoby: vedle klasických forem (omezení jídla, zeknutí se masa) se v souasné dob rozšiuje "ekologický pst" omezení zbytených jízd autem. Všechny formy by ovšem mly vycházet z biblické a kesanské tradice a zamovat se na zkvalitnní vztahu k Bohu, k druhým lidem i k sob samému.


Pi rzných humanitárních akcích je oveno, e vzájemná solidarita u nás není jen prázdným pojmem. To všechno je vlastn projev postní mentality v praxi. lovk dokáe ze svého dát druhému. Zstává pravdou, e skuten vlastním jen ty vci, kterých se dokáu vzdát. Ty ostatní toti vlastní mne. Postní doba me být pozváním na dobrodrunou cestu do vlastního nitra. Moná se nám bhem takové pouti podaí docela bezdn rozzáit njakou vyhaslou lucernu, kterou v podob smutného lidského srdce náhodou potkáme.“


Dnes je tedy Popelení steda, pro kesany zaátek pstu. A co my ostatní?
No, nic. A nic ani obchodníci, protoe z toho není ádný byznys.
Vánoc i Velikonoc se u byznys dávno zmocnil a nestaí chrlit rzné okoládové figurky - zajíky, vajíka a okatou „pohodu“. Popelení steda je se svým postním mottem „prach jsi a v prach se obrátíš“ zatím pro obchodníky nezajímavá. Pokání a odíkání do byznysu jaksi nepasuje.


Ale nebojím se, on si s tím urit nkdo velmi brzy poradí. A tak se nebudeme divit, kdy nkdo pijde teba s nápadem prodeje popele z islandských sopek, pípadn se zaruenými doplky stravy, které zcela jist nahradí nedostatek masa v tle a zajistí zdravé klíma v pstem trýznném organismu…


Ludmila Holubová
Zdroj:lidové tradice a internet

* * *
Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 08.03.2019  08:51
 Datum
Jmno
Tma
 08.03.  08:51 Ivan
 06.03.  16:49 Ludmila
 06.03.  14:17 Vendula
 06.03.  12:06 Marta
 06.03.  11:00 Vesuvjana dky
 06.03.  08:37 Von
 06.03.  07:50 Karla I.
 06.03.  07:42 Kvta
 06.03.  07:22 Mara
 06.03.  05:20 miluna
 06.03.  00:14 olga jankov