Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Beta,
ztra Erik.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz
BM tenis

Pan Tatínek
(Nad práv vyšlou knihou Jiího Macha Zle i dobe)


Nebývá u nás bné, aby vyšla kníka o ivotní dráze echa, který velkou ást svého ivota – od roku 1948 – proil v Austrálii. Vrátil se po sametové revoluci do své pvodní otiny, kde byl jeho rodin navrácen komunistickým reimem ukradený majetek. 75stránková publikace, jejím obtavým editorem byl Václav Šplíchal, je dílem nespisovatele, po svých pedcích vynikajícího podnikatele v Rychnov nad Knnou. To není klasická memoárová kníka, kterou vydala Nová tiskárna Pelhimov. Letošní aktivní tiasedmdesátník Jií Mach ji psal postupn a tce léta. Její název Zle i dobe vystihuje s a bezelstnou upímností a oteveností ivotní dráhu hocha z váené rychnovské rodiny, tce postiené dvma totalitními reimy – fašistickým a komunistickým. Maminka idovka nepeila v prosinci 1943 Osvtim (její jméno je na pomníku obtem holocaustu ped rychnovskou synagogou), tatínek se dostal taky do koncentraního tábora za spolupráci s Ameriany (z nj se dostal nemocný TBC a v roce 1945). V kapitolce Shledání s tátou o tom autor píše: Jednou strýc s sebou pivedl pána, kterého jsem neznal. Byl hrozn hubený, vyerpaný, strejda k mému velkému pekvapení ekl, e je to mj tatínek. Já jsem se naivn zeptal: To je pan Tatínek? Nepamatuju se, e jsem to slovo kdy slyšel, bylo to pro m cizí slovo.

 


Sledovat osudy Jiího Macha (i jeho tatínka, který se musel po válce ti msíce mimo domov léit) je velice pouné. Nakonec tatínek usoudil, e bude dobré, aby ob dti – Jií a jeho sestra – pijaly tetino pozvání do Austrálie (emigrovala tam v roce 1939).Odletly tam v íjnu 1948 v jeho doprovodu s oficiálním svolením našich úad, ale protoe postupn zaínal tuhý komunistický reim, s dtmi v Austrálii zstal. V pípad návratu, pokud by se komunistickému reimu nepodrobil, by mu toti hrozilo vzení a to by u nepeil. Tam bohuel ve svých 48 letech tragicky zemel.


Kniha je lidským dokumentem ivota jednoho inorodého lovka, ale i doby polistopadové. Sledujeme toti návrat Jiího Macha do demokratického eskoslovenska zaátkem 90. let. Mjme na pamti, e desítky rok nepromluvil esky, a pesto z restituované mezitím zkrachovalé a zpustošené textilní továrny Pleas vytvoil v centru okresního msta novodobé prosperující obchodní centrum LIMA se dvma desítkami vtších i menších obchod (na snímku). Tento ivotní úspch však byl vykoupen ztroskotáním jeho manelství s mimoádn milou Australankou Lesley, s ní Limu zaloil. Bohuel se tu v echách setkával asto s typicky eskou závistí, ale naštstí i se vstícností - radji na dokreslení citujme: Zaalo bhání po úadech. Byl jsem velmi vdný, kdy se m ujal starý pan Rokl (otec Rudolfa Rokla, slavného muzikanta a Jiího Rokla, pozdjšího starosty msta, pozn. kr), kamarád mého otce, který se mi nabídl pomoc s restitucí. esky jsme uml jen pár slov, eskoslovensko jsme také neznal. Hledání úad po Praze, Plzni a Hradci Králové mn také dlalo velké potíe. Vbec jsem si nedovedl pedstavit, jak bych vyplnil všechny ty potebné ádosti a formuláe.


Do této knihy vloil Jií Mach srdce, lásku a upímnost a píkladnou skromnost. Jen prací a zase jen poctivou prací realizoval svoje sny a pedsevzetí. eknu to naplno: Klobouk dol ped Jiím Machem.


Kniha, která stojí nejen za tení

 

Práv vydaná 175stránková publikace Jiího Endlera Píbhy brnnských hbitov, kterou vyšla díky nakladatelství Šimon Ryšavý Brno 2010, je pouná nejen pro místní (ostatn její vydání podpoilo statutární msto Brno), ale i pro ostatní tenáe. Samozejm v ní jsou fotografie náhrobk a krátké výstiné texty o osobnostech spojených s Brnem (za ty desítky jmenujme namátkou alespo Gregora Johanna Mendela, Oldicha Mikuláška, Aloise Mrštíka (vztekem napluje našince píbh tohoto „hrobu“, dnes u bohuel jen v uvozovkách – nádherná secesní urna z tmavozeleného hadce podle návrhu jeho pítele Franty Úprky zmizela a dodnes po ní – a tedy po spisovatelov popelu – není ani stopy. Smutná tvá autora Roku na vsi a spoluautora Maryši na pomníku Zdeka ehoka je mementem) i Hugo Haase (pedstavitele doktora Galéna z apkovy Bílé nemoci nebo Naeradce z Polákových Mu v offsidu).


Jsou tu pohbeny osobnosti, které mají vztah i k jiným regionm - vyberme východoeský: nap. socha Josef Kubíek, rodák ze Slatiny nad Zdobnicí na Rychnovsku, jeho a bratrovy artefakty zdobí Masarykovu chatu na Šerlichu v Orlických horách, nemluv to tom, e ji projektoval v Brn také pochovaný architekt Bohuslav Fuchs, Jan Skácel (první a od té doby jediný nositel Novináské ceny rychnovského rodáka Karla Poláka), jazykovdec Josef Dobrovský - kdopak ví, e jeho rodie Doubravští (!) byli ze Solnice, spisovatelka Helena Šmahelová (rodaka z estok u Chrudimi), legendární bezruký Frantík, správn František Filip z Jamného nad Orlicí na Orlickoústecku (o nm je e i v legendárních televizních Básnících) i Vlastimil Moravec. Kdopak si pipomene tohoto rodáka z vesniky Spy u Nového Msta nad Metují, vítze Závodu míru Berlín – Praha – Varšava v roce 1972, o dv vteiny ped sovtským závodníkem Nljubinem. Zemel 1985 pod koly na silnici nesmysln se otáejícího kamionu.


Je tu pochován (ústední hbitov, 29/ 57-58) i Bohumil Blecha, pedseda MNV v Dyji u Znojma, který se z první svtové války vrátil zrann, za další války se zapojil do protinacistického odboje, peil msíce samovazby ve Vratislavi i koncentraní tábor Flossenbürg, a v Norimberku unikl smrti pesn v den, kdy ml být popraven – msto bylo práv osvobozeno americkou armádou. To pece byl biologický otec Bohumila Hrabala, který má svoje koeny – pes Blechovy – v Rychnov nad Knnou a do svého prapraprapraddeka. V souvislosti s Bohumilem Hrabalem uvádí Jií Endler i málem zapomenuté (na náhrobku léta uvedeno ani není) jméno Bohuslava Kiliána. On by si toho nikdo nevšiml, ale tento opravdový pábitel byl starším bratrem matky Bohumila Hrabala Marie Kilianové. A pece to byl on, kdo se ujal v roce 1923 špikové brnnské revue Salon a 1932 zaloil asopis Msíc (a rok poté nmecky psaný ekvivalent Der Monat), expedovaný do 20 zemí svta a do nj psali mj. Brecht, Feuchtwanger, brati Mannové a jiní tehdy „protinmetí“ autoi).
Sluší se íct: Dík, je to zásluná práce.


Josef Krám



Komente
 
 Datum
Jmno
Tma