Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Oto,
zítra Jaroslav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Tavení skla døevem


V areálu Muzea zimních sportù, turistiky a øemesel v Deštném v Orlických horách skonèil 19. roèník Tavení skla døevem, jeho výtì¾ek byl vìnován na pomoc povodním posti¾eným severním Èechách a k tomu se pøipojila i obec.


Letošní roèník se vydaøil i pøes nepøízeò poèasí, spojenou s menší návštìvností (2500, jiné roky to bývá 3000 a víc), problém se „spadlou“ tzv. tamprovnou (v ní se chladí sklo) a navíc i pøesto, ¾e nìkteøí skláøi byli bohu¾el mezi tìmi, je¾ zasáhla blesková povodeò v severních Èechách. 6500 Kè jako výtì¾ek letošní dra¾by víc ne¾ dvacítky vyrobených replik historických i nových artefaktù bylo proto vìnováno právì této posti¾ené oblasti. „Naše obec k tomu obec pøilo¾í dalších 10 tisíc,“ øekla starostka Alena Køí¾ová.
Jaroslav Karban (na oblièeji se støedovìkým alchymistickým znakem skla - nekoneèno ve spojení s obráceným køí¾em, co¾ - pøelo¾eno do „skláøské“ øeèi – znamená vìèné trápení se sklem) z místního aktivního infocentra k tomu dodal, ¾e letos pøi tvorbì sklenìných artefaktù navíc zapùsobila fantazie skláøù - poprvé utavili sklenìného ptáèka ve sklenìné kleci, letadlo, vyrobili i zvonicí pohár (s volnými krou¾ky na hotovém výrobku tak, ¾e kdy¾ se s pohárem pohne, krou¾ky zvoní) a samozøejmì utavili i tradièní nádherný draèí pohár; právì ten byl vydra¾en za 5000 Kè. Souèástí letošního tavení skla døevem byl i køest knihy Vladimíra Homolky, která vychází s velkou obrazovou barevnou pøílohu u pøíle¾itosti 100. výroèí od uzavøení sklárny Karolína v Deštném-Zákoutí, poslední sklárny na èeské stranì Orlických hor.


Tavení skla døevem, kdy v Deštném k jedné tavbì se spotøebují tøi kubíky bukového nebo bøezového døeva, pøipomíná fakt, ¾e víc ne¾ 400 let se na území Orlických hor rozvíjelo skláøství (v Deštném roku 1910 skonèil, øeèeno se skláøem Zdeòkem Andresem, „sklenìný ¾ivot“). To dosahovalo srovnatelné umìlecké i technické úrovnì ostatních skláøských hutí na území Èech, ostatnì nìkteré originály jsou v majetku i britské královny. Ka¾dý roèník mìl své specifikum – napø. první byl prùkopnický s plnou hodnotou experimentu, ètvrtý byl vìnován in memoriam mistru umìleckého øemesla Františku Šauerovi (1947-1995, v Deštném postavil pec dvakrát a absolvoval tøi roèníky tavby), pátý na poèest kolektivu hu»mistra Zdeòka Andrese, šestý byl rozšíøen o humanitární obsah – jeho èistý výtì¾ek byl vìnován na pomoc posti¾eným povodnìmi na Moravì stejnì tak èistý výtì¾ek sedmého roèníku byl vìnován samotné obci Deštnému, posti¾ené tehdy povodní.

„Posledním, kdo tavil sklo døevem ještì za 2. svìtové války, byl Emanuel Beránek ze Škrdlovic u ®ïáru nad Sázavou. My jsme si øíkali, ¾e bychom to chtìli zkusit. Jen¾e ne¾ jsme na tu myšlenku pøišli, on v roce 1974 zemøel. V literatuøe jsme se o tom nikde nic nedoèetli. A tak jsme zaèínali u mé chalupy ve Volfarticích u Nového Boru v roce 1986. Postavili jsme pec, nechali ji schnout a v roce 1987 tavili poprvé. I kdy¾ ka¾dá tavba je krásná, ta první byla nejkrásnìjší. Taky jsme nevìdìli, jestli utavíme. Dosáhli jsme toti¾ jen 1180 stupòù, ale dalo se z toho dìlat. Ve tøi hodiny ráno bylo utaveno, svítil mìsíc, z pracovního otvoru šlo krásné svìtlo a viselo tam pìt petrolejek. A kdy¾ jste odstoupil deset metrù od toho, tak ¾ádný Picasso vám nemohl dát to, co dalo tohleto,“ zavzpomínal pøed èasem v Deštném Zdenìk Andres.

Josef Krám



Komentáøe
Poslední komentáø: 17.08.2010  09:07
 Datum
Jméno
Téma
 17.08.  09:07 Mirek tulák