Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Renta,
ztra Agta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pednáška na Listovských rozpravách

aneb co dovede SITEX


V technickém muzeu msta Brna se ped desetiletími rok co rok konaly tzv. Listovské rozpravy, malé vdecké konference pro širší energetickou veejnost, vnované památce brnnského energetika svtového formátu Prof. Vladimíra Lista. Pipomenu drobnou úsmvnou píhodu, která jedno z mých vystoupení na této akci provázela. Mohla se konat nkdy kolem roku 1975, soudím to z toho, e se v té dob dalo v Brn kamkoliv pohodln dojet autem a dokonce i zaparkovat. Nedá mi však, bych v souvislosti s tímto zajímavým poinem závrem nepipomenul i nkolik postav brnnské a vlastn i svtové energetiky a svoji vzpomínku na n doplnil o malé pouení pro ivot. Snad nebude vadit, kdy mé povídání doplním o dobové obrázky, pedstavující autora tchto ádk za enickým pultem.


Na Listovských rozpravách jsem po nkolikrát dostal slovo, vnoval jsem se zpravidla nejen nkterému aktuálnímu problému sl. energetiky, ale i historii tohoto zajímavého odvtví. Mlo tomu tak být i onoho památného dne, slova jsem se ml ujat tsn po polední pestávce.


 
Mé kantorské geny se nezapou


U Mnínské brány ješt nestála budova pozdjších Klenot, bylo tam malé pohodlné parkovišt. Pijel jsem s k nmu s malým pedstihem, zaparkoval, vystoupil z auta a … Najednou m uchopily njaké neznámé síly, které m nadzvedly, chvíli jsem jakoby levitoval v prostoru a vzáptí m tyté síly šetrn poloily na asfalt. Leel jsem na boku v ohromné loui oleje, kterou tam zanechalo vozidlo pede mnou. Mj skvlý svtle šedý oblek, do kterého m (symbolicky eeno) nafackovala manelka, e abych u enického pultu nevypadal jako šupák vypadal otesn; jedna nohavice kalhot totáln nasycena mazlavou substancí, sako to odneslo na levé stran.


Dodaten se divím, e m ani na okamik nenapadlo odjet takto znectn dom, omluvit se…Nerad se vzdávám, kadá situace má své ešení a nevzdal jsem to ani tentokrát a okamit promyslel záchrannou akci. Hrd, se vztyenou hlavou, sledovaný zvídavými zraky udivených kolemjdoucích (má úprava je siln zaujala) jsem odkráel do blízké drogerie na Orlí, kde jsem, naštstí dokonale pouen o údrb píslušenství domácnosti, zakoupil isti, zvaný SITEX. Odjel jsem na naše pracovišt na Hybešové, zakotvil v šatn našich mechanik, píteli Slávkovi jsem strun vysvtlil co se stalo a poádal, aby zavolal do Technického muzea, pro se opozdím a aby mi sehnal kartá na šaty.


SITEX byl (je?) vynikající prostedek, na textilii vytvoí hustou pnu, která látky jako olej dokonale vsákne; jak dkladné bylo mé potísnní, o tom svdí, e na poniený odv jsem musel vystíkat celý obsah spreje. Po nkolika minutách jsem zaschlou pnu vykartáoval. K dokonalosti to mlo daleko, ale oblek i já jsme byli opt pouitelní.


Do Technického muzea, kde poadatelé operativn zmnili poadí pednášek, jsem se dostavil uprosted malé pestávky, kdy hosté promenovali po chodb, popíjeli osvující nápoje…Pedsedající ohlásil konec pestávky a také jsem se vydal ke konferenní místnosti. Avšak: opozdilý kolemjdoucí ddek, který se teprve dopracoval ke své káv, kdy m míjel zakopl a celého turka vyklopil na mj oblek, který jsem tak pracn ped chvílí vyistil.


Chvíli jsem ztuhnul, zhluboka se nadechnul, trochu jsem ze sebe setel vrstvu kávové sedliny, u enického pultu jsem vysvtlil dsledky drobných nehod, které m v ten den pronásledovaly a spustil. Moje pednáška bylo odmnna mimoádn srdeným potleskem, doufám nejen kvli vzhledu mého obleku a odvaze i v této úprav vystoupit.

 

Asi jsem se malinko rozohnil


Cestou dom jsem ídil mimoádn pozorn, pršvihové situace se obvykle dostavují ve trojicích. Existuje-li ješt SITEX, jeho tvrcm srden blahopeji.

 

 


Omluvte, e tento lánek bude trochu nesourodý, ale rád bych ješt zstal chvíli u jména, které jsem nadhodil a spolu s ním ješt pipomnl další významné osobnosti nejen eskoslovenské, ale i svtové energetiky. Brno, zdá se, bylo jejich líhní.

Pipomenu prof. Viktora Kaplana (1876 - 1934), vynálezce významného typu tzv. Kaplanovy vodní turbíny, profesora nkdejší brnnské nmecké techniky. Stala se nejvýznamnjším, nejúinnjším typem turbíny pro malé i velké vodní elektrárny, uívaným v celém svt, u nás pracuje na Orlíku i na vodní elektrárn Gabíkovo. Od roku 1918 samotné KD Blansko vyrobilo pes 400 turbín tohoto typu s výkonem pesahujícím 5000 MW.


Zmínku si zaslouí Ing. Erich Rouka (1888 - 1986), brnnský vynálezce, majitel nkolika set patent, zakladatel nkdejší Metry Blansko (1911), první továrny svého druhu v celém Rakousku – Uhersku i slévárny a továrny parních kotl ve Slatin (1929). Své objevy konzultoval s T.A. Edisonem. Jeden z mnoha svých vynález, elektromechanický regulátor parních kotl, se svolením Karla apka nazval piléhavým názvem Robot. Ješt jsme se osobn poznali, o jeho vitalit svdí, e ve svých 70 ješt emigroval do SRN, kde nkteré své vynálezy ješt stihl uplatnit.


Jestlie a na tetím míst pipomínám prof. Vladimíra Lista (1877 - 1971), mezi významnými osobnostmi energetické vdy 20. století mu náleí urit místo první. Byl významný teoretik v tom nejlepším slova smyslu a napsal vbec první svtovou uebnici ekonomiky energetiky. Jeho vda, publikovaná ve stovkách lánk a desítkách knih byla svrchovan praktická. To dokázal jako generální editel nkdejší Západomoravské energetiky (ZME) zaátkem minulého století mj. tím, e energetika Brna a okolí snesla to nejpísnjší srovnání se svtem (koncepce tehdejší brnnské teplárny, dodávající teplo na vytápní, páru pro textilní prmysl, elektinu pro rozvíjející se msto byla pro odborníka fascinující).


Osobn jsme se ješt vícekrát setkali, mnohému m nauil, ale nejlépe si pamatuji, e jeho ivot dokonale naplnil antickou zásadu kterou ctil, vyjádenou pozoruhodným výrokem Non omnis moriar – Nezemu celý (Horatius, Ódy)! Zanechal neopomenutelný a stále ivý odkaz.


Imrich Lencz

Další lánky autora:

Zpívá celá rodina

Piknik na behu Bajkalu

Bajkal, buchty a moji pitomci

Dva basisté v base

Bajkalské etudy

Stípky z vojenského ivota

Internet, web a senioi 

eka mého ivota

Sbohem pane profesore

Drobnstky z dtství

Pedvánoní výlet

Krávy a poíta

 

 



Komente
Posledn koment: 15.01.2010  21:24
 Datum
Jmno
Tma
 15.01.  21:24 venca
 15.01.  19:27 Vesuvanka dky :-)))
 15.01.  16:37 Mila
 15.01.  12:25 Beatrix