Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vendeln,
ztra Brigita.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz
BM tenis

Sociální (exkluze) izolace
Riziko sociální exkluze v domovech pro seniory


Koncept sociálního vylouení je pomrn mladý. Poprvé jej pouil v roce 1974 René Lenoir v souvislosti s uritými kategoriemi lidí (delikventi, závislé osoby), které nebyly dostaten zajištny systémem sociálního pojištní. Sociální vylouení popsal jako mikrosociální jev, který má pímý negativní vliv na vazby mezi jednotlivci a skupinami. Ve svých dsledcích jej však lze chápat z makrosociálního hlediska. Sociální exkluze ohrouje normy a spoleenský ád a tím zvyšuje riziko dezintegrace a rozpadu spolenosti. Vylouení se me projevovat v oblasti ekonomické, sociální, politické i kulturní.


Existují rozdílné názory a neshody na jednotnou definici sociální exkluze. Rada Evropské unie definuje sociální vylouení jako proces, který vytlauje urité jednotlivce na okraj spolenosti a brání jim v participaci z dvodu jejich chudoby, nedostatku základních kompetencí a píleitosti k celoivotnímu vzdlávání nebo v dsledku diskriminace. Takto se oddalují od zamstnání, píjmu a vzdlávacích píleitostí stejn jako od spoleenských i veejných sítí a aktivit. Mají malý pístup k moci a k rozhodovacím orgánm, a proto se asto cítí bezmocní a neschopní ovlivovat rozhodnutí, která se dotýkají jejich kadodenního ivota.


Zákon o sociálních slubách rozumí sociálním vylouením „vylenní osoby mimo bný ivot spolenosti a nemonost se do nj zapojit v dsledku nepíznivé sociální situace“.
Sociální izolace je vtšinou vnímána na základ potu osobních kontakt a je definována jako separace od prostedí a po mez pouze nkolika uspokojujících a hodnotných vztah. Poukazuje na malý poet celkových kontakt se širokým polem lidí, které zahrnuje píbuzné, pátelé, sousedy a spolupracovníky. Sociální izolace me vyplývat z osobní volby.


Píiny sociální izolace u senior

Není ádným tajemstvím, e v souasné spolenosti pevládá kult mládí, krásy, bohatství a síly. Jedinci, kteí tyto pednosti nenaplují a neodpovídají uznávaným normám, nejsou pro spolenost pitaliví, a jejich poteby jsou asto opomíjeny. Jednou ze skupin, které patí na pomyslný okraj spolenosti, jsou senioi, kteí mohou být ohroeni i postieni sociální izolací. Na vzniku a míe sociální exkluze se podílí mnoho faktor. Jde zejména o zdravotní, psychické a sociální faktory, které se vzájemn prolínají a ovlivují.


Zdravotní faktory
Zdraví je prakticky pro kadého lovka nejvýznamnjším initelem kvality jeho ivota, piem schopnost vzdorovat chorobám a zdravotním postiením se s pibývajícím vkem postupn sniuje. Celkový zdravotní stav se odráí i na jednání nemocného. Prvodními znaky bývá apatie, pasivita, neochota pijímat léebné postupy, podrádnost a sníená pizpsobivost. V dsledku pítomností tlesných omezení, sníené mobilit, narstajícího deficitu sebepée, astých chronických onemocnní a vbec celkového ubývání fyzických sil je pro seniora stále obtínjší neztratit kontakt z okolním svtem.


Psychické a sociální faktory
Významný vliv na sociální izolaci staršího obana má jeho psychický stav a psychické poruchy (nkterý z typ demence, zmny osobnosti). Bývá sníena psychická odolnost a adaptabilita vi zmnám. Senioi se he vyrovnávají s krizovými a problémovými situacemi, které stáí v hojné míe doprovází – úmrtí partnera, blízkých pátel, zhoršující se zdravotní stav, s tím související nemonost vykonávat oblíbené innosti. Pokud existují pekáky ve vztahu seniora s rodinnými píslušníky, prohlubuje se fenomén osamlosti. Mnohým seniorm zemel ivotní partner a postupn i pátelé. Jiní mají rzné nemoci a trápení. Rodinní píslušníci bývají vzdáleni, nemají as a asto ani zájem a nejsou schopni leckdy ani ochotni se o své staré píbuzné postarat. Z hlediska kvality ivota hodnotí osamocený zpsob ivota absolutní vtšina senior siln negativn. Projevuje se u nich negativismus, depresivní stavy, pocity úzkosti, pasivita, odevzdanost a touha zemít. Senior vnímá znan negativn ztrátu své pozice ve spolenosti, nulovou vizi budoucnosti a uvdomuje si blízkost konce vlastní existence.


Nemalý vliv na sociální exkluzi mají faktory sociálního charakteru související vtšinou s celkovou situací v rodin. Základním a nezbytným lánkem sociální opory je rodina, která by mla pomáhat seniorm udret si samostatnost, nezávislost, mla by být prostorem mezigeneraní solidarity, vytváet bezpený prostor pro ivot a tím vytváet ochranou hráz ped sociální izolací. Tato idea je v souasné dob, po mnoha zkušenostech i prokázaných pípadech, nedosaitelnou skuteností.


Díve byla pomoc starým lidem chápána jako morální povinnost, kdy mladší a zdravjší lenové rodiny mli zodpovdnost postarat se o starší leny rodiny. Souasná situace v rodinách se mní a mní se i vztah ke starší generaci. Souití více len domácnosti pod jednou stechou bývá ji peitkem a dosplé dti mnohdy ztrácí kontakt se svými rodii. „Souasné charakteristické vývojové trendy, na kterých je zaloena souasná spolenost – individuální zájmy a dosahování úspchu, ztráta smyslu pro rodinou solidaritu, oslabení sociálních kontakt rodinného rázu, prosazování kultu mládí – vyazují stáí obecn jako etapu ivotního cyklu moderní spolenosti“ (Koncepce innosti MPSV na období 2004-2006).
Mezi dleité psychosociální faktory sociální izolace také patí
odchod do dchodu, zklamání ze ztráty spoleenských rolí, nízké sebehodnocení, nepipravenost na stáí a ztráta motivace k fyzickým i psychickým innostem.


Mezi mén ohroené skupiny patí starší jedinci, kteí kolem sebe mají rozvtvenou, fungující sociální sí, milující rodinu a pátele projevující zájem. Do této skupiny meme také zaadit seniory s bohatým vnitním svtem.


Naproti tomu do skupiny s vyšším rizikem sociální exkluze meme zaadit lidi s kumulací uritých znevýhodnní a trvalou chudobou – staí píslušníci etnických skupin i bezdomovci. Dále senioi, jejich sociální sí se zmenšuje. Tito ijí v jednolenné domácnosti bez formální pée, jsou osamlí, sociáln izolovaní. V neposlední ad jsou to senioi ijící ve znevýhodnném prostedí (centra mst i venkovské samoty) a staí lidé trpící fyzickou i psychickou nemocí, postiením. Mnoho starších jedinc vyluuje ze ivota spolenosti psobení a zavádní nových technologií. Na sociální izolaci se z asti me podílet
nedostatená finanní zajištnost.

 

Sociální vylouení u senior v ústavní péi

Vysokým rizikem sociálního vylouení jsou ohroeni senioi v ústavní péi a staí lidé závislí na pomoci druhé osoby – jedinci s tlesným i duševním postiením, chronicky nemocní a imobilní jedinci. Tito lidé mohou být ohroeni sociálním vylouením v oblasti materiálních prostedk, sociálních vztah a kontakt, obanských aktivit a prostorového vylouení v rámci pirozeného prostedí.


Pestoe se dnešní doba vyznauje velkou snahou personálu domov pro seniory vytváet hodnotné programy pro obyvatele, zajišovat kvalitní sluby i nepetritou odbornou péi, motivovat lidi k innostem, reálnou skuteností zstává, e
ádná instituce neme 100% saturovat poteby klienta a není schopna i pes veškerou snahu a péi v urité míe zabránit sociální izolaci.


Pro starého lovka pedstavuje pechod z pirozeného a známého prostedí vlastního bydlišt do domova pro seniory znanou psychickou zát. Nelze však chápat umístní seniora do domova pro seniory jako jednoznané selhání rodiny. Je nezbytné rozlišovat a objektivn posoudit situace, které umístní pedcházejí.


Pobyt v domov pro seniory je charakterizován ztrátou známého prostedí, zázemí, zmnou identity, ztrátou autonomie a sobstanosti. Zárove je vnímán jako signál blíícího se konce ivota. Pi píchodu do domova pro seniory je pro mnohé jeho obyvatele typické, e nenásleduje ádná další ivotní cesta. Nkdy v souvislosti s pobytem v domov pro seniory dochází k tzv. sociálnímu stárnutí, kterým se oznauje situace, kdy u seniora v dsledku ivota v instituci dochází
k úbytku samostatnosti a zvýšení závislosti, senior omezuje obvyklé sociální vztahy a kadodenní bné innosti a dochází k sociální izolaci.


Po píchodu do domova pro seniory je klient ,,pinucen“ respektovat nové zvyky, navazovat kontakty a vztahy i kdy jsou pro mnohdy nepíjemné. Tyto „nucené“ kontakty mohou být jednou z píin sociální izolace uvnit nového domova, kdy se klient zámrn vyhýbá ostatním klientm.


Souasná koncepce sociální pée klade draz na aktivní úast senior pi plánování slueb, na posilování jejich autonomie. Toto pojetí v praxi naráí na paternalistický pístup a stetává se s negativními stereotypy vi starým lidem. Sociální vylouení v domovech pro seniory me ovlivnit pístup peujícího personálu a komplexnost poskytovaných slueb. K izolaci me smovat jednak nerespektování oprávnných poteb klient, ale i pehnan komplexní, nadbytená pée vedoucí k pedasné ztrát schopností a motivace k ití.

 

Senior a autonomie
Autonomie je pojem, který me být definován jako schopnost vést ivot podle vlastních pravidel, tzn. být pánem svého chování, jednání, zpsobu ivota, být svobodný v rozhodování. Aby senior mohl být autonomní, musí být splnny urité pedpoklady. Pedevším tento jedinec musí mít schopnost sebeurení a k tomu mít náleité fyzické, rozumové a sociální podmínky. Dále musí mít dostatenou vli a motivaci k tomu, aby tyto schopnosti vyuíval. Poslední podmínkou je vhodné prostedí pro monost uplatnní autonomie seniora. Ve vyšším vku dochází asto k narušení schopnosti samostatn se rozhodnout nebo vykonat uritou innost a senior se stává v uritém stupni závislý na svém okolí. V této situaci znan závisí na pístupu osob, je se podílí na péi o seniora, zda bude autonomie podporována i nikoliv


Zásah do autonomie lovka je asto spojován s pobytem v domov pro seniory. Dochází k situacím, kdy není seniorm ponechán prostor pro vlastní rozhodnutí. Tyto situace vychází ze stereotypních pedstav pracovník sociálních slueb o neschopnosti, nesobstanosti a nezodpovdnosti senior jako skupiny, zásadním zpsobem seniora omezují v rozhodování, manipulují jím a pebírají za nj odpovdnost. Dochází k bagatelizaci a neuskutenní jejich pání. Pitom míra autonomie je významným ukazatelem kvality ivota. Z dvodu zhoršení pohybové koordinace, svalové síly, ale také senzorických a kognitivních funkcí, se me senior stát nerovnocenným partnerem pro ošetující personál. Profesionální peovatelé mohou snáze „zanedbat“ informovanost o rzných postupech nebo nemusí povaovat za dleité je klientovi sdlit. Dále u senior me být
porušena lidská dstojnost, nerespektován stud, soukromí, autonomie.


Závr
Základem práce s geriatrickými klienty je vytvoení vzájemného vztahu dvry. Z pístupu ošetujících by mla vyzaovat tolerance, úcta a hluboké lidské porozumní. Všichni pracovníci, kteí jsou v kontaktu se seniory, by na n nemli pohlíet jako na jedince, kteí potebují pouze pomoc a ji nám nemají co dát. I pes náronost pée je nepípustné penášet do ni negativa z osobního i profesního ivota. Ovlivnit a zamezit vzniku takových situaci meme pedevším vhodnou prevenci syndromu vyhoení, dostateným odpoinkem a vhodnými volnoasovými aktivitami. Kvalita poskytovaných slueb závisí na zmn myšlení a pístupu všech, kteí se podílejí na péi o staré lidi. Musíme pemýšlet o lovku jako o biologicko-psychologicko-sociáln-emocionálním a spirituálním celku a jako k takovému k nmu pistupovat.


Ideálem v péi o seniory zstává pesvdení, aby kadý lovk mohl zstat do konce svého ivota ve vlastním, pirozeném prostedí, obklopen rodinnými píslušníky a širším sociálním zázemím. Je ale pravdpodobné, e v blízké budoucnosti zstanou domovy pro seniory stejním prvkem zdravotn-sociální pée. Proto je nutné z domov pro seniory vytváet dstojná místa pro ivot a zabývat se všemi tématy, které pispjí ke zkvalitnní ivota starších lidí v domov pro seniory. Vdy lidský ivot má svoji nenahraditelnou cenu a stáí je jev, který ovlivuje i bude ovlivovat a zajímat nás všechny.
Stáí me pinášet také ovoce - v podob moudrosti, shovívavosti, humoru a nacházení smyslu ivota a smrti.

Mgr. Dagmar Dvoáková

Pouité zdroje:

 

Upozorujeme na otázku k diskuzi:
 
Má nkdo z vás zkušenost se sociální izolací svých blízkých, a to nejen v domovech pro seniory?

Své vyjádení a názory uvete v diskusi s názvem:  Nejte v tom sami 

 

Další lánky autorky:

Nejste v tom sami

Bez spánku ít nelze



Komente
Posledn koment: 26.01.2011  17:58
 Datum
Jmno
Tma
 26.01.  17:58 Kvta Nesmm vidt svho ddeka
 03.10.  04:05 fyiywmvl xxLkIlbTpfr