Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lubomr,
ztra Petr a Pavel.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Evropsk unie a jej instituce

 

Evropsk unie

Evropsk unie byla zaloena v souladu se Smlouvou o Evropsk unii (Maastrichtsk smlouva). Je zaloena na Evropskch  spoleenstvch, spoluprci v oblasti Spolen zahranin a bezpenostn politiky a v oblasti vnitra a justice. EU m pt instituc: Evropsk parlament, Radu ministr, Evropskou komisi, Soudn dvr a Kontroln dvr.

 

Evropsk Parlament

Je  volen v pmch volbch, vyjaduje politickou vli Evropsk unie a je nejvtm mnohonrodnm parlamentem na svt. Evropsk parlament dohl na dodrovn obanskch prv, pijm legislativu a monitoruje vyuit exekutivn moci.

 

Rada Evropsk unie

Obvykle znm jako Rada ministr, je tvoena odbornmi ministry vld kadho lenskho sttu, kte se schzej, aby rozhodovali a eili nrodn nesrovnalosti v rznch resortnch oblastech. Evropsk rada, sloen z  hlav stt nebo pedsed vld, se schz nejmn dvakrt do roka, aby stanovila cle a urila priority. Pedsednictv Rady je pebrno kadm lenskm sttem na obdob esti msc.

 

Evropsk komise

Evropsk komise je vkonnm orgnem Evropskho spoleenstv. Je sloen z komisa, iniciuje nvrhy zkon a psob jako strce smluv. Komise d a provd spolen politiky a mezinrodn obchodn vztahy.

 

Soudn dvr

Skldajc se z 15 soudc a 9 generlnch advokt, poskytuje potebnou prvn ochranu, a zajiuje, e prvo je dodrovno v souladu s vkladem a aplikac danou Smlouvami a s vekerou legislativou na nich zaloenou.

 

Kontroln dvr

Kontroln dvr reprezentuje daov poplatnky a je zodpovdn za kontrolu toho, e finance EU jsou vynakldny podle rozpotovch pravidel a nazen.

 

Klov mylenka Evropsk unie ve vztahu ke kandidtskm zemm:

 

Evropsk unie je tvoena lenskmi stty, kter se rozhodly postupn propojit sv know-how, zdroje a osudy. Spolen, bhem 40letho obdob roziovn, vybudovaly znu mru, stability, pokroku a solidarity.

 

Nikdy nebyla mylenka evropskho sjednocen spojena s jedinm politickm konceptem nebo s jedinm modelem integrace. Jeliko proces sjednocen nebyl  slep fixovn k uzavenmu modelu Evropy, byl schopen erpat podnty ze zcela rznorodch politickch udlost v zvislosti na situaci.

Toto vchodisko umonilo nov pokrok. Hlavn rys spor o sjednocovn Evropy se tak jev jako ist pragmatick zleitost.

Dal rozen je jednou z nejdleitjch pleitost pro Evropskou unii v 21. stolet. Pokraujc integrace kontinentu mrovmi prostedky je jedinen, historick kol, kter roz oblast stability a prosperity na nov leny. Proces, kter rozen umon, EU formln zahjila v beznu 1998.

Tento proces zahrnoval nsledujcch  tinct stt: Bulharsko, eskou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotysko, Maarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovenskou republiku, Slovinsko a Turecko.

 

Na summitu v Lucemburku v prosinci 1997 Evropsk rada rozhodla, e proces rozen by ml obshnout :

 

- Evropskou konferenci, mnohostrann rmec spojujc deset stedoevropskch

 zem, Kypr a Turecko, kter byla zahjena 12. bezna 1998;

 

- proces pistoupen, kter zahrnuje deset stedoevropskch stt a Kypr, kter

  byl zahjen 30. bezna 1998;

 

- vyjednvn o vstupu, kter se Evropsk unie rozhodla na doporuen

  Evropsk komise otevt 31. bezna 1998 se esti zemmi: eskou 

  republikou, Estonskem, Kyprem, Maarskem, Polskem a Slovinskem.

 

EU se ji nyn me ohldnout zptky do historie spnho roziovn. Pask  smlouvy (1951), ustavujc Evropsk spoleenstv uhl a oceli (ESUO) a msk smlouvy (1957), ustavujc Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS) a EUROATOM, byly podepsny esti zakldajcmi leny: Belgi, Franci, Nmeckem, Itli, Lucemburskem a Nizozemm.

 

EU pot prola tymi nsledujcmi rozenmi:

1973 Dnsko, Irsko a Spojen krlovstv Velk Britnie

1981 ecko

1986 Portugalsko a panlsko

1995 Rakousko, Finsko a vdsko.

 

Budoucnost, rok 2000 a dle 

Ponaje rokem 2000 byl program Phare jednm ze t pedvstupnch nstroj, spolen s programem ISPA a SAPARD, kter byly zavedeny v roce 2000. ISPA je nstrojem pro strukturln pedvstupn politiku, kter poskytne  finance pro projekty tkajc se ivotnho prosted a dopravy. SAPARD je specializovanm pstupovm programem, kter bude podporovat trval rozvoj  zemdlstv a venkova. Phare byl pedchdcem strukturlnch fond, ISPA  koheznch fond a SAPARD zemdlskch fond.

Proto se Phare, ponaje rokem 2000, zamil zejmna na hospodskou a sociln soudrnost s drazem na budovn instituc, zvlt prostednictvm  vmny zkuenost, tzv. twinningu a podprnch investic. Twinning byl postupn rozen z nrodn rovn na regionln orgny, jako jsou mstn rady, rozvojov agentury a mstn sprvy i obce.

 

Program Evropsk unie Phare

 Phare pedstavuje  hlavn kanl pro finann a technickou spoluprci Evropsk unie se zemmi stedn a vchodn Evropy (CEECs). Byl zaloen v roce 1989 na podporu hospodsk a politick pestavby.

Evropsk komise v Agend 2000 navrhla, aby se program Phare zamil na ppravu kandidtskch zem na lenstv v EU zejmna tm, e sousted svou pomoc na dv zkladn priority pi pijmn acquis communautaire: budovn instituc a investin podporu. Budovn instituc znamen zavdn a posilovn   demokratickch instituc, veejn sprvy a organizac, kter maj odpovdnost za zavdn a vynucovn legislativy Spoleenstv. Integran proces nen jen  otzkou pibliovn legislativy kandidtskch zem k prvu Spoleenstv; je to tak zajitn efektivnho a innho uplatovn znn zkona. To zahrnuje  rozvoj odpovdajcch struktur, lidskch zdroj a manaerskch schopnost.

 

Libor Holub



Komente
Posledn koment: 30.01.2005  08:29
 Datum
Jmno
Tma
 30.01.  08:29 Karel Srnek euroustava
 28.01.  18:01 Marie ano, bume v obraze
 28.01.  17:01 Corina EU
 28.01.  16:02 Helena i staky teba pevychovat
 28.01.  06:52 Pavel hm