Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lubomr,
ztra Petr a Pavel.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se zaínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se páteli, potkávat se, a tak snad bude namíst (kdo chce - není podmínkou) piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...
 
Dva pohledy na jedno setkání
 
O pátelství z druhé strany
Moje kadodenní kroky smují nkolikrát denn k poítai a hlavn k Seniortipu. Ráda tu lánky, které tam denn vycházejí o všem moném. Bývají tam také lánky o pátelství, které tam vkládá wiki (Libuše Wernerová). A práv k tomuto tématu bych se chtla vyjádit i já.
 
Wiki znám ze setkání senior v Praze, které se uskutenilo 10. 6. 2008. Jela jsem do Prahy hlavn kvli tomuto setkání, abych na vlastní oi poznala své virtuální pátele. Tam jsme se vidli pouhé dv hodiny, ale pesto to pro m byly nezapomenutelné záitky. Jaké však bylo moje pekvapení, kdy jsem koncem ervence dostala e-mail od wiki, e by ráda navštívila na nkolik dní tento kraj – kraj svého mládí.
 
Vbec jsem neváhala a nabídla jí jak ubytování u m doma, tak i prvodce v mé osob po zdejším krásném kraji. Pizvala jsem ješt mojí kamarádku Liu, která bydlí asi 10km od nás a také je obasnou návštvnicí Seniortipu, take jsme byly dv a tudí v pesile.
 
A tak nadešel datum ohlášené návštvy  7. 8. 2008  - den „D“, a to byl fofr. S pomocí mé rodiny jsme si pivezli wiki od rychlíku z Mnichova Hradišt do naší malé vesniky pod skalami – Olšiny. Spolen jsme poobdvaly a ješt odpoledne všechny ti wiki, Lia a já vyrazily do skal.
U nás je velice krásn  (wiki ji dala njaké fotky do galerie). Protáhla jsem ob po okrajích skal a nestaily jsme se divit té kráse vkol (jako ten mraveneek).  Já, a tu bydlím od narození, tak jsem vnímala tu nádhernou pírodu oima mých kamarádek a uvdomila si opt, jak krásnou zemi máme.
 
Vylezly jsme na Drábské svtniky, co je výkon pro daleko mladší ne jsme my, ale ádná se nechtla vzdát a tak jsme to zvládly všechny ti na jedniku.
Dále jsme byly na Hradech, to je bývalé hradišt, kde se také provádly výzkumy starého osidlování. Ped válkou tam býval bohatý statek, úrodná pole. Ješt dnes jsou tam staré ovocné stromy. Statek je ji rozpadlý, sklepy zasypané, ale stále tam putuje hodn turist. Na statku hospodaili „Píovi“ a dodnes se v okolí íká u Pí na hradech. Wiki to jméno njak nemohla strávit, u nich na Ostravsku je to prý nadávka, ale tady to kadý ví a nám to špatné nepijde. Kadý máme njaké jméno.
 
Na lukách kolem statku roste spousta bylinek, já íkám, e tam je léivá kadá rostlinka. Na krajích skal roste také vzácný kavyl, ale na štstí na tak píkrém míst, e je nebezpené ho trhat.Okraje skal jsou  lemovány trnkami a kdy kvetou, tak jsou vidt z daleka svou blostí.Roste tam také hodn šípku, hlohu, brslenu a dalších ke.
 
Také jsme se podívaly do míst, kde stála Perníková chaloupka. Díve slouila jako sušárna ovoce a pak byla pebudována na krásnou malovanou Perníkovou chaloupku. Asi ped pti lety ji nkdo zejm z nepozornosti vypálil. Ke všemu co jsme prošly jsem podala výklad tak, jak to pamatuji a znám a také co vím od pamtník.
Tak nám to odpoledne rychle uteklo a také nohy ji byly unavené. Sešly jsme tedy se skal dol a v našem altánu u dobrého pivínka jsme poveeely, klábosily a hodnotily prvý den pobytu u nás. Hodnocení dopadlo kladn.
 
Druhý den bylo trošku horší poasí a tak jsme zrušily plán výstupu na horu Muský, hrad Valeov a Komárovský rybník. Zvolily jsme návštvu zámku v Mnichov Hradišti. Tady byl odborný výklad o historii zámku, který je velice krásný.V restauraci U hroznu jsme poobdvaly, v cukrárn si daly výbornou zmrzlinu a jely autobusem dom. Lia nás  ji opustila a tak jsme na Olšinu dorazily dv.
 
Doma opt posezení v altánku,dobrá veee v kruhu mojí rodiny a nezbytné pivínko. No vdy jsme sedli všichni pímo u pípy.
V sobotu dopoledne bylo poasí lepší a tak jsme vyrazily na další túru po okrajích skal, smrem na Píhrazy. Ze skal byl opt krásný výhled. Vidly jsme Bezdz, Káov, Ralsko, Ještd, bylo vidt i vrcholky Krkonoš. Došly jsme v dobré pohod na chatu s píznaným jménem „Na krásné vyhlídce“. Pojedly jsme, popily, poklábosily a spolen jsme se dohodly, e dále nebudeme pokraovat a po odpoinku jsme se vrátily dom. Pohoda i poasí bylo krásné a tak jsme se pomalu pipravovaly ke konenému veernímu hodnocení.
 
Hodnocení dopadlo pro ob strany  výborn. Shodly jsme se v tom, e naše setkání bylo výjimené, krásné a obohacující pro ob strany o spoustu nových záitk. Slíbily jsme si, e píšt se setkáme v Ostrav a wiki pizve ješt další virtuální pátele pro hezké posezení a spolenou výmnu zkušeností – no prost na pkné poklábosení s páteli. Takových setkání není nikdy dost, u se tším.  
Zdeka Jelínková (Jelena)
 
Jak vzniká pátelství
Je zde další výlet, další pátelské setkání.Vydávám se z Ostravy-Svinova smrem na  Mnichovo Hradišt. I kdy jsme se s Jelenou vidly v ervnu na srazu v Praze, je ve mn malá dušika. Úpln zbyten. Na nádraí mne vítá usmvavá rodinka Jelínk vetn Zdenky  (Jelena) a Libuše (Lia). Pijeli pro mne na nádraí autem. Jsem trochu v rozpacích. A co teprve v Olšin, kde m pekvapují samootevírací vrata a dva velcí hafani. Psí ei nerozumím, docela se bojím. Brzy se však skamarádíme a ke konci pobytu jim dokái podat peivo. Ó jak se pak lísají.
 
Jelena mn penechává svoje království, roztomilý pokojík s lonicí. A u je zde procházka zahradou a vytouená kávika. Dcera Jeleny griluje maso, ostatní krájí zeleninu a hostina je pipravena. To vše se odehrává ve velkém altánku. Vychlazené nealkopiveko vše spláchne do aludku. Ten si budu muset asi nafouknout.
 
Chystáme batky, pití a hurá do skal. Vchod do Drábských svtniek je hned za domem. Fotoaparátem zvuji vše kolem. Ped vrcholem váhám, ale pak se peci odvauji. To u jsme posilnny pitím a svainkou. Sil by mlo být dost, ale je horko. Výhledy lákají, fotíme se navzájem, Obas se mn podlomí kolena. Tak je naše zem krásná.                               
 
Procházíme zbytkem brány Píova statku a Jelena nám piln o nm vypravuje. Také o perníkové chaloupce a studni. Prost je skvlým vypravem. Pi svém vku je velice vitální a já jí mnohdy tempem nestaím. Lia je na tom podobn jako já..
Mladí Jelínkovi zatím doma zatím malují a uklízejí.
 
Zaslouená veee chutná, ervené vínko a pivko té. Psíci se lísají kolem nohou, obas vybhnou a zkontrolují celou zahradu. Já k nim vzhlíím stále s respektem.
Jelena se ješt pouští do práce. Ráda bych pomohla, ale kde jen ty síly jsou? A tolik dojm za celý den…
 
Hned ráno dostávám erný puntík, spánek jsem  prodlouila o 30 min. Spalo se nádhern. Po snídani  se jako baronky vezeme autem do Mnichova Hradišt. Dvata mla program dkladn  promyšlený. Jsme na dalším výlet. Zaínáme ho mlsáním v cukrárn. Na zámku stíháme prohlídku ped polední pauzou. Vybavení je krásné i výklad prvodkyn. Fotit se nesmí, tak alespo razítko. Posedíme na lavice, sníme ostravské banány a pemýšlíme kam na obd. Dobe jsme si vybraly.
 
Odpoledne se vracíme autobusem. Lia se od nás odpojuje a jede jiným autobusem do svého domova. My s Jelenou si povídáme a povídáme.
Nakouknem i na PC a dáme vzkaz našim známým.
 
Veerní procházka, posezení s rodinou je program dalších dvou veer. Jelena mne seznamuje  se svým oblíbeným místem, lavikou s krásnými výhledy. Dovádí se psy a já z úctyhodné vzdálenosti fotím. Opékání vut voní do okolí a já jsem šastná, obklopená milými lidmi.
 
V sobotu pokraujeme trochu jiným smrem - do skal. Vychutnávám si výhledy, bojuji s prolézáním, lezu i po kolenou. Vdy je zde ochotná ruka Jeleny, která mstské enské pome. Posedíme venku v hospdce „Na krásné vyhlídce“. Vybraly jsme si opravdu pkný výhled. Odmítám pokraovat dál. Dojm je hodn a ráno budu  brzy vstávat…
Pobyt jsme zakonily v pokojíku u Jeleny s celou rodinou. Já dkuji za vstícné pijetí a monost pobytu.  Zapoaté pátelství se utuilo a pokrauje. Jelenu i Liu jsem pozvala k sob a vím, e se jim v Ostrav bude líbit. Chtly by se sejít i se seniory z Ostravy a okolí, tak uvidíme...
Libuše Wernerová (wiki)
 
Místopis
Hrad Valeov
leí na severozápadním okraji bradlových skal, tvoících západní hranici eského Ráje a jeho zbytky se tyí nad obcí Bose. Vznikl nejspíše na míst staršího pravkého sídlišt o em svdí nejen poloha v pedhradí, celková dispozice hradu, ale i jeho eský název - Valeov, který je v dob vzniku hradu spíše výjimkou ne pravidlem (v té dob panovala móda jmen nmeckých).
 
Pesná doba zaloení hradu není známá. První písemná zpráva o jeho majitelích je z let 1316 - 1318, z doby šarvátek zdejší drobné šlechty s Vokem z Roštejna - jednou z vtví rodu Valdštejn. Hrad byl v té dob pravdpodobn jen devný a z ásti vytesaný do skály.
 
První kamennou stavbou byl palácový komplex na tyech hradních skalách (pol. 14. stol.). O pvodním devném opevnní svdí stopy silného poáru na skalách v parkánu v místech pvodní hradby. Jeho stopy jsou památkou na dobytí a vypálení hradu roku 1439, kdy se jej zradou zmocnil Jindich z Vantenberka. Hrad byl v rozvalinách pravdpodobn a do poloviny 15. století, kdy jej Vank z Valeova, královský úedník Jiího z Podbrad, znovu vybudoval a ádn opevnil.
Poslední rozsáhlejší úpravy je moné datovat do období po roce 1555, kdy po smrti Jiího Vanury z ehnic, bylo panství i hrad rozdleno mezi jeho syny Hynka a Zikmunda.
Rozdlením vznikly z kdysi celistvého hradního komplexu dv torza s podstatn menší moností vyuití. Zmnami, kterých hrad doznal rozdlením, ztratilo palácové jádro svj pevnostní charakter a hrad slouil jako pechodné sídlo panstva a sídlo správy obou ástí panství.
Proto se další majitelé snaili získat do drení celý hrad. Podailo se to a v roce 1592 Markét a Albrechtu Zdeku Kaplíovi ze Sulevic. Spojení hradu však trvalo jen do roku 1610, kdy po smrti Jindicha Kapouna ze Svojkova dochází opt k rozdlení hradu mezi jeho syna Kryštofa a vnuka po druhém synovi Janovi. Takto je rozdlen a do roku 1620, kdy Jindich Jan prodává svou pli hradu a panství strýci Kryštofovi. Hrad i panství bylo roku 1623 Kapounm ze Svojkova zkonfiskováno a získává ho Albrecht Eusebius z Valdštejna. Ten jej však ji roku 1625 prodává hejtmanu kníectví Frýdlantského a mezi Valdštejnovými dstojníky pendluje hrad a do roku 1646, kdy jej kupuje Daniel Freisleben z Buschhofenu.
 
Hrad je po ticetileté válce ve velmi špatném stavu, obyvatelný je prakticky pouze nový palác, který slouí ješt njaký as jako obydlí správce panství a obroního, ale po centralizaci správy panství odcházejí i tito úedníci a hrad je ponechán osudu. Prakticky dv století slouí jako obydlí chudiny a zdroj levného stavebního materiálu. Poslední obyvatelé skalních byt na Valeov se museli vysthovat na základ naízení c. k. okresního hetmanství v Mnichov Hradišti z 5. íjna 1892.
Zjistit dnes skutenou podobu prostor vytesaných do skal i tch vyzdných je nemoné. Hrad se toti as od asu stal obydlím chudiny, která si místnosti všelijak upravovala. Nejvíc zbylo z nového paláce, ke kterému vede úzké schodišt tesané ve skále. Zajímavé je i vzení Beneška, rovn vytesané do skal, s otvorem do podzemní hladomorny.
Skrovné architektonické pozstatky nejsou hlavní hodnotou zíceniny. Tu tvoí malebná romantická scenérie hradu "vyrstajícího" ze skal a tvoícího jednu z dominant eského ráje. Valeov je povaován za jeden z našich nejkrásnjších skalních hrad.
 
Pív statek
U skalního ostrohu náhorní plošiny Hrada byla u ve stedovku zaloena selská usedlost, dnes známá jako Pív statek. Roku 1716 sem vstoupil pienním rod Pí a jejich dynastie petrvala 250 let. Píovi mli velkou vánost v kraji, vdy výborn hospodaili na pozemcích o rozloze více ne patnáct hektar?. Známi byla i chovem koní, kteí, jak se zde íkalo, mohli nosit zlaté podkovy. Posledním velkým hospodáem na statku byl Václav Pí, narozený 1876. Zanechal šest dtí a zemel 27. záí 1941 ve vku šestašedesát let. Vypraven mu byl slavný poheb, kde jeho rakev, vezenou funebráckým vozem s párem erných koní vyprovodilo od statku a ke hbitovu v Bosni snad všechno obyvatelstvo širého okolí. Válku statek pestál dobe, klidu ale Píovi nedoili. Vladimíra odvedli v elízkách, vdova uprchla a v zimním ase spoe odná se dostala a do Branee, kde ila jedna z dcer, aby jí zemela v náruí. Z Píova statku se pak bhem let staly ruiny a pozemky byly znárodnny. Kadý si odnesl co chtl, a zbytky dnes zarstají trávou a ostruiním.
Vypravuje se vše legenda, e za msíných nocí se zde zjevuje poslední sedlák Václav, jak se stoje furiantsky na bryce taené svými proslulými hndáky, ítí s práskáním bie tryskem po skalní plošin. Tak s prý v dobách své nejvtší slávy vracíval ze svých návštv vesnické hospody dom. íká se, e hlídá zlato, které je tam ukryto z doby, kdy se na statku dobe ilo.
 
Drábské svtniky
se nacházejí asi 4 km severovýchodn od Mnichova Hradišt. Je to  Staroslovanské hradišt s dochovanými 30ti skalními místnostmi. Ve 14. století zde stával stedovký devný hrad. Je zde mono vystoupit nahoru po schodech a ebících. Odmnou vám bude nádherná vyhlídka do krajiny.
Ze stedovkých sídel na Hradech jsou Drábské svtniky nejznámjší. Jsou to tyi velké a ti menší skalní bloky oddlené od sebe úzkými štrbinami a prrvami a od ostatního území Hrad hlubokou úlabinou. Na tchto skalách ješt dnes zstaly zbytky osmnácti svtniek bu zcela, nebo ásten vytesaných do pískovcové skály, stopy po sedmi devných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky.
Z ostatních prostor Drábských svtniek zasluhuje pozornost pedevším svatyn, objevená teprve po první svtové válce. Je to místnost tém 7 m dlouhá a skoro 4 m široká a vysoká. Uvnit se podnes zachovala kamenná lavice pi stnách a oltá, ke kterému vedou ti stupn. Po stranách oltáe jsou výstupky, z nich jeden mohl slouit jako kazatelna. Pi objevení kaple bylo zjištno, e v oltái byla vytesána jamka pro ostatky, zakrytá hrub opracovanou bidlicovou tabulkou, nyní uloenou ve sbírkách mnichovohradišského muzea. 
Vznik hradu na Drábských svtnikách se nejastji klade do první tvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zniila klášter Hradišt. Pedpokládá se, e kdy v letech 1425-1430 husité pevn ovládli velkou ást kraje, postavili ho, aby steil kraj a aby mohla být dána výstraha ped vpádem nepátelského vojska. Pipomíná se blízkost Valeova, jeho tehdejší majitelé brati Bernard a Bartoš z Valeova patili k pátelm Jana iky z Trocnova a byli rozhodnými stoupenci husitství. Naproti tomu kaple katolického typu na hrad by spíš ukazovala na to, e Drábské svtniky byly oprným bodem strany pod jednou a pedsunutou stráí nepátel kalicha v Pojizeí.
Pro pírodní krásy okolí jsou dnes Drábské svtniky jedním z nejnavštvovanjších míst kraje.


Komente
Posledn koment: 03.09.2008  15:06
 Datum
Jmno
Tma
 03.09.  15:06 jisuch53
 03.09.  13:56 Dana Podkovn
 03.09.  13:49 Honza
 02.09.  23:59 Vra
 02.09.  23:49 Mila
 02.09.  21:19 Rena
 02.09.  20:31 jana
 02.09.  19:53 Dchodka
 02.09.  19:00 wiki Jelen
 02.09.  19:00 Kotaka
 02.09.  18:57 JanaG
 02.09.  18:04 Jelena
 02.09.  17:29 Lia
 02.09.  15:54 Gabi-florka
 02.09.  13:24 denda04
 02.09.  11:40 Vesuvanka dky :-)))
 02.09.  11:17 Marie ptelstv
 02.09.  09:55 Evik
 02.09.  09:39 marhorn :-D
 02.09.  08:54 Ivo