Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek enk,
ztra Ilja.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak to skuten bylo...
Sedm kapitol a závr tvoí obsah knihy známého profesora politologie eského pvodu Jacquese Rupnika, který je editelem výzkumu na Fondation des Sciences Politiques v Paíi. Nese název - Djiny Komunistické strany eskoslovenska.
 
Na 280 stranách se v ní tená na základ studia obsáhlé literatury  i svdectví pamtník dozví, jak to skuten bylo. Po dlouhých 40 let nám byly djiny interpretovány tak, abychom se sklánli ped moudrostí rodné strany a jejich pedstavitel. Nastává však as, abychom zaali stízliv pehodnocovat minulost a pestali penechávat djiny KS stoupencm bývalého reimu. Autor chce pispt  k debat o soudobých eských djinách a  vysvtlit, pro v naší zemi, v ní právní i rétorická dekomunizace šla dále ne v ostatních sovtských satelitech, psobí nadále na politické scén nepebudovaná komunistická strana, tšící se pomrn stálé podpoe nezanedbatelné ásti eské veejnosti.
Na zaátku se Rupnik zabývá  etatistickou a samosprávnou tradicí eského socialismu.  V dalších kapitolách se popisuje vztah mezi KS a Moskvou a postup bolševizace strany. Gottwaldovo uchopení moci ve stran  v letech 1928-9 pokládá  za pedzvst stalinizace roku 1948. Zevrubn se zabývá zpsobem, jak pedválený systém organizace dlnictva pedznamenal poválené snahy strany o kontrolu a nadvládu ve spolenosti. Dalším námtem je vztah KS ke státu. Do roku  1935 jej zavrhovala, pak se s ním smíila a nakonec se ze státotvorné strany v dob mnichovské krize, o10 let pozdji stala pilíem státu. To vše není moné bez poukazu na domácí zdroje eského komunismu, na roli nacionalismu v národní revoluci, kterou komunisté vyuili k vlastním cílm.
Tolik pro tenáe, které zaujal titulek. Pro ty, kteí si chtjí opravit názory, léta  vtloukané na všech školách i školeních, se pokusím vybrat a interpretovat  nkteré pasáe . Moná to vzbudí zájem pamtník i pátel historie, a knihu, kterou za pár babek prodávají v Levných knihách, si koupí a petou celou.
 
Socialisté za Rakouska
Koncem 19. století se snaila eská sociální demokracie stát se souástí eského politického spoleenství, ale nepodlehnout nacionalismu. Národnostní otázku povaovala za klíovou pro rozvoj socialismu. Pi vstupu do íšské rady v roce 1897 odsoudila snahu o rozdlení íše na národní státy a protestovala proti odvádní pozornosti od sociálních otázek  státoprávními spory. Pouze socialismus ml pinést osvobození jak sociální, tak národní. Zaátkem 20. stol. se však u rýsovaly dva smry. Jeden pedstavoval Bohumír Šmeral, který pizpsoboval austromarxismus eské soc. dem,  druhý  smr byl nacionalistický, nap. František Modráek, který usiloval o skloubení národních tueb s drustevním socialismem.
Po federalizaci strany se na brnnském sjezdu 1899 dostala na poad dne federalizace monarchie. Stát ml být rozdlen na právní jednotky sdruující obany urité národnosti. Obané tée národnosti  v rzných krajích mli tvoit  „právnickou osobu“, ím by se  zajistila národní autonomie peující o kulturní záleitosti. Zbytek, politika, by spadala pod nadnárodní stát. Austromarxisté chtli, aby socialistické hnutí nebylo brzdno národnostními boji, a aby se pole uvolnilo boji tídnímu. Pedstavitelem tohoto smru byl Bohumír Šmeral, zatímco František Modráek stavl proti Šmeralovu etatistickému a centralistickému socialismu socialismus národní, decentralizovaný a samosprávný.
Masaryk se stal od poátku blízkým, ale nezávislým spolupracovníkem sociální demokracie. Zdrazoval prvoadost etiky a prohlásil, e pokud nebude njaký vnitní argument na podporu rovnosti, vycházející z hlouby naší duše, bude Marx proti kapitalistickému násilí moci postavit pouze násilí komunistické.
 
Po svtové válce
Šmeral, vrný internacionalistickému pojetí, dosáhl za války vrcholu své politické kariéry v sociální demokracii, piem vedl prorakouskou politiku. Po válce se stal vdcem tzv. marxistické levice, z ní vznikla KS. Vznik eskoslovenského státu v roce 1918 byl vrcholem píklonu eského socialismu ke koncepci národního státu  a Masaryk nahradil Marxe v roli duchovního otce sociální demokracie. Ob tradice eského socialismu si ve vztahu ke státu vymnily role. Decentralistický a nacionální smr se ztotonil s novým státem, marxistický a internacionalistický se pod vlivem VSR spojil s Kominternou a zaal bojovat proti novému státu, který povaoval za nový nástroj sociální a nacionální nadvlády.
eši a Slováci patili k mocnosti, která prohrála válku, ale po vzniku nového státu se ztotoovali s táborem vítz. Po znárodnní a pozemkové reform se dlnictvo a socialistické hnutí stalo hybnou silou národní revoluce, a je Masarykovou zásluhou, e dosáhl jednoty nesourodých sloek spolenosti. Vstupem soc. dem. do vlády se z ní stal pilí nového reimu. Pestala však vnímat radikalizaci dlnictva a pispla tak ke vzniku socialistické levice, z ní vznikla KS. Prvními eskými komunisty však byli válení  zajatci, kteí podlehli bolševické propagand a koncem kvtna 1918 se úastnili 1. sjezdu eské sekce KSR (b) v Moskv a stali se odnoí ruské strany. Na komisariátu pro národnosti vznikl eský odbor, kde eští komunisté podléhali pímo Stalinovi. Úkolem eských komunist bylo získávat eské zajatce pro Rudou armádu.
 
Psobení KS
V echách Masaryk siln ovlivoval sociální demokracii, která upouštla od marxismu a umoovala komunistické stran, aby austromarxismus nahradila leninismem a stalinismem.
Sociální demokracie se obtovala na oltái republiky a po poráce levice v boji o Lidový dm se zpomalily sociální reformy. Levici to posílilo a zrodila se jedna z nejsilnjších KS v Evrop.
Šmeralv význam opt vzrostl a on pipisoval úspch komunist  mezi dlníky „nahlodávání“ opotebovaného aparátu sociální demokracie zevnit.
Šmeral se však dostává do rozporu s „avantgardistickou“ politikou Kominterny, která neuznávala specifické podmínky vývoje eského dlnického hnutí. Byl kritizován, e brání slouení všech národnostních organizací, které udrovaly styky s rakouským a nmeckým socialistickým hnutím. Jednotná KS vznikla a v roce 1921 po nátlaku Kominterny, a toto slouení umoovalo Komintern vyuívat národnostních neshod ve stran k prosazování své linie.
Pijetím  známých 21 podmínek pro vstup do Kominterny se však ihned bolševický roub v eském a slovenském dlnickém hnutí  neujal. Odvedení KS od jejích sociálndemokratických a národních tradic se stalo úkolem bolševizace, která ji mla vnutit ideologii a fungování ruské KS. Jedním z nástroj bylo školení vedoucích initel KS v aparátu Kominterny. Pedstavitel se pak vracel do vlasti odíznut od domácí reality a stával se vykonavatelem zámr Kominterny v místním vedení. Vyslání do Moskvy mohlo znamenat povýšení, ale také odsunutí na vedlejší kolej, co se nakonec pihodilo Šmeralovi. Naopak, do kadé KS byl vysílán zástupce Kominterny, který jejím jménem ovlivoval všechna dleitá strategická nebo organizaní rozhodnutí. Cílem bolševizace bylo ztotonit komunisty se sovtským státem a bolševickou stranou  a pomoci vybudovat socialismus v jedné zemi.
V KS však austromarxistická tradice petrvávala nad leninismem, a její pedstavitelé byli terem útok Kominterny. Politické chování Šmeralových pátel se vyznaovalo tím, e se nakonec podídili, zatímco pravicová opozice se neváhala odtrhnout.
 
Rozpory s Kominternou
K první velké krizi vyvolané vmšováním Kominterny došlo v roce 1925, kdy byl ze strany vylouen sekretá praského kraje Bubník. Po nm byli vyloueni i jeho stoupenci, kteí zaloili Nezávislou komunistickou stranu, která se po volebním krachu slouila se soc. dem.
Ani Šmeral nepoíval plné dvry Kominterny, která se datovala ji od jeho opozice k 21 podmínkám. Byl pesvden, e vývoj ve stední a západní Evrop bude jiný, ne v Rusku, a bolševickou strategii dobývání moci povaoval ve stedoevropských podmínkách za nevhodnou. Domníval se, e úspchy SSSR mohou pro komunismus získat obyvatele kapitalistických zemí a dokázal zprvu pro své myšlenky získávat i Lenina a Trockého, kteí oceovali, e zverboval pro KS vtšinu angaovaných dlník. Aparát Kominterny, v nm probíhala rychlá stalinizace, nebyl ochoten tolerovat initele vnímavjšího k domácím socialistickým tradicím ne vi instrukcím Kominterny. Šmeral byl Kominternou povolán do sekretariátu exekutivy KI a pozdji odeslán na nkolik let do Mongolska. Po návratu do SR byl sice zvolen senátorem, ale do záleitostí KS u významnji nezasahoval. Zemel v roce 1941 v Moskv.
 
Završení bolševizace
Bolševizace byla dokonána na 5. sjezdu KS v únoru 1929, kdy vedení pevzal Gottwald. Ped tím postihla stranu ada istek a rozvinul se nebývalý odpor len proti politice aparátu. Ze  100 00 zstalo ve stran jen 25 000 len a KS ztratila 12 poslanc a 14 senátor, kteí zaloili nezávislý parlamentní klub. Ze strany vystoupilo 7 spisovatel: Olbracht, S. K. Neumann, Majerová, Hora, Seifert, Malíová, Vanura. Od té doby mla stranu ve svých rukou stalinistická frakce omílající teze Kominterny a zdrazující vedoucí úlohu ruské strany v ele se Stalinem.
istka  provázející bolševizaci se odrazila i v rudých odborech., které vedl Gottwaldv odprce J. Hais. Gottwaldovci se snaili zvrátit pomr sil stávkami v severoeském textilním prmyslu u ped 5. sjezdem. Akce vedená v duchu nové strategie Kominterny „tída proti tíd“, bez pedbné konzultace s ostatními odbory, však propadla, a utvrdila Haise v poteb zachovat uritou nezávislost na stran a Internacionále. Nakonec se Hais odmítl podizovat holobrádkm z politického byra a roztrka byla definitivní. V dob hospodáské krize se posléze vrátila komunistická odborová organizace i vtšina vylouených komunist k sociální demokracii.
Hospodáská krize  byla v SR hlubší a ustupovala pomaleji ne v ostatních prmyslových zemích. Prmysl dosáhl pedchozí úrovn a ped Mnichovem. Zvýšení nezamstnanosti se dotklo všech kategorií zamstnanc. Protoe odbory byly správci nezamstnaneckých pokladen a vyplácely píspvky v nezamstnanosti, píslušnost k odborm  pestala být vcí politického pesvdení, ale masovým jevem vyplývajícím z ekonomické nutnosti. Komunistické odbory po svém rozštpení nemly právo na státní dotace na výplatu podpor v nezamstnanosti a kompenzovaly to politickým radikalismem. Obracely se k nezamstnaným z národnostních menšin, kteí tvoili pes tetinu dlnictva. Krize tak pomohla zapouštt koeny stalinismu v dlnickém prostedí.
V ervenci 1932 vznikla nová koncepce postoje KS k sociální demokracii, která zahájila odklon od linie Kominterny. Šlo o jednotnou frontu. Na nové smry v KS doplatil Josef Guttman, druhý nejvýznanjší funkcioná, který obhajoval nap. odlišné názory na vývoj v sousedním Nmecku. O rok pozdji byla KS pivedena k poslušnosti a Gottwald svedl odpovdnost za všechny rozpory  mezi KS a Kominternou na Guttmanna. Kominterna poadovala istku redakních rad a stranických list a Guttman i P. Reimann mli odejít do Moskvy do exekutivy KI. Guttmann to odmítl, a to se stalo zaátkem jeho rozchodu s Kominternou  i s KS. Byl vylouen 31. 12. 1933. Obrátil se k prostým len strany a vysvtloval, e byl vylouen proto, e protestoval proti nesprávné politice strany a Kominterny,  e neodvolal své názory, které byly straníkm zatajeny, a byl proto zneuctn oznaením za zbablce, renegáta a kontrarevolucionáe. Aféra dokládá zpsob, jak KS proívala rozpory mezi domácí realitou a imperativy sovtské mezinárodní politiky a strategie.
Václav Kopecký v té dob napsal lánek, v nm tvrdil, e pomr sil v tídním boji se Hitlerovým píchodem nezmnil v neprospch proletáské revoluce, nýbr v neprospch buroasie a píchod proletáské revoluce piblíil.
Postoje  ke státu se mnily tak, jak se mnila sovtská zahraniní politika. Zaátkem  20. let povaovala KS sl. stát za kolonii západních imperialistických mocností, za umlý výtvor versaillské smlouvy. (Šmeral postoj nesdílel.)
Na V. sjezdu v roce 1929 oznail pedstavitel KI SR u nikoliv za kolonii, ale za imperialistický stát, pozdji byla SR charakterizována jako alá národ.
 
Nový pístup k republice
Nové místo v eskoslovenském politickém ivot zaujala KS teprve po politickém obratu Kominterny v roce 1935. Ped hrozbou hitlerovského Nmecka a po mezistátní smlouv s SSSR dala KS najevo slovní odhodlání republiku a její státní zízení bránit. Jan Šverma nadto nabídl sblíení se sociální demokracií, ale Kominterna se proti tomu postavila. Gottwald s Kopeckým, kteí se skrývali v Moskv ped kriminálem, dokonce napsali druhé, „správné“, usnesení X. pléna ÚV KS, jeho se nezúastnili.
Po podepsání eskoslovensko - sovtské smlouvy a navázání diplomatických styk mohli eskoslovenští komunisté zahájit politiku lidové fronty spjatou s obranou integrity eskoslovenského státu, co je jednak sblíilo se stávajícími leny, tak i  vzbudilo sympatie. Jakmile se však Gottwald s Kopeckým pro presidentské amnestii vrátili z Moskvy, pustili se do likvidace Švermovy politiky. Gottwald prohlásil, e schvalování státní politiky zbrojení je z dlnického ohledu nepijatelné.
Na 6. sjezdu KS v roce 1936 se etbou poselství zavedl kult Stalinovy osobnosti a byla rovn vychvalována Gottwaldova revoluní bdlost. „Jeho jméno letí od úst k ústm tém kadého dlníka v eskoslovensku,“ uvádlo se ve zpráv o innosti.
7. sjezd u byl sjezdem triumfující stalinizace.
V Moskv se dává do pohybu strašlivé soukolí politických proces. Odrazilo se to i v KS,  kde obvinili šéfredaktora Rudého práva St. Budína, e ve zjevné i zakryté form provádl antisovtskou a antikomunistickou propagandu. Byl vylouen. Ustavili kádrovou komisi, která zaala sbírat ivotopisné materiály, z nich mnohé byly pouity i po roce 1948.
V SR  existoval fenomén vlivných levicových intelektuál udrujících styky se svými francouzskými protjšky. Moskevské procesy je postavily  do situace, v ní se bu mohli piklonit  bezvýhradn k myšlenkovému systému, nebo k samostatnému smýšlení. Z. Kalandra a F. Tešák, kteí se neztotonili s procesy, byli ze strany vyloueni. Je píznané, e úchylkái 30. let se asto ocitli mezi prvními obmi teroru let padesátých.
V roce 1938 vrcholí domácí i zahraniní krize SR. Hroutí se versailleský systém, dochází ke krizi mnohonárodnostní struktury státu. Tišt politiky KS se pesunulo od podpory odstedivých sil k obran eského národa. Prohloubila se propast mezi pragocentristickými aparátníky a mladými slovenskými komunistickými intelektuály, jakými byl V. Clementis i  L. Novomeský. KS redukovala v letech 1936 - 38 národnostní problém na hospodáské a sociální otázky a akceptovala tezi eskoslovenského národa, aby se nakonec postavila za slovenské poadavky autonomie a zavrhla sl. stát. Ani v roce 1938 nemla pouitelné ešení národnostní otázky.
 
Mnichov
Jakmile  bylo rozhodnuto o Benešov kapitulaci mnichovskému diktátu, KS pes všechny rozhoené protesty nepodnikla zhola nic. Gottwaldv parlamentní projev v íjnu 1938, kdy prohlásil, e vláda nemla právo kapitulovat, a e lid chtl bojovat, se stal obrazem mnichovského paradoxu. Zakladatelé republiky selhali,  a KS, první pomlouva a poslední obhájce, získala politickou legitimitu po osvobození.
V íjnu a listopadu 1938 odešli na píkaz Kominterny Gottwald, Slánský, Koehler a Kopecký do Moskvy, Nosek a Kreibich do Londýna a Šverma s Clementisem do Paíe.
V souvislosti s mnichovskou krizí se SSSR prezentoval jako jediná zem ochotná pomoci. Rzné náznaky však ukazují, e o sovtském zásahu v SR se  uvaovalo pouze v rámci plánu sovtizace ásti stední Evropy.
KS po  obsazení  republiky beznu 1939 organizovala hnutí za národní osvobození od nacist a za obnovu SR. Sovtsko - nmecká smlouva z 23. srpna 1939 (Ribbentrop - Molotov) tuto politiku ukonila a Gottwald definoval válku jako imperialistickou, kterou KS nesmí podporovat a nesmí se vyprovokovat k pedasným akcím. Nmecko-sovtskou smlouvu odsoudil jedin Clementis, co zpsobilo jeho vylouení a nikdy mu nebylo zapomenuto. eskoslovenské vlastenectví v politice KS mizí a boj za obnovu SR zstal v rukou Beneše a elity, která v záí 1938 politicky i moráln selhala.
 
Za války
Pozdji, po vstupu SSSR do války, se komunistický odboj proti Nmcm obnovil, piem KS mla organizaní výhodu vyplývající z faktu, e mla od roku 1930 ilegální aparát. Protoe KS byla nejvýznamnjší  komunistickou stranou ve stední Evrop, Stalin ve vyjednávání s londýnskou vládou vyuíval komunist eských na úkor Slovák. V této souvislosti je teba pipomenout, e u v ervenci 1941 sovtský velvyslanec Majskij navštívil Beneše a uznal jeho vládu, co znan posílilo jeho postavení a vyvolalo uznání i britskou vládou. To pedznamenalo i Benešovo spojenectví se Stalinem z prosince 1943, kdy podepsal známou smlouvu, jí nabídl Stalinovi zalenní do sovtské sféry vlivu a slíbil, e v zahraniní politice nepodnikne nic bez schválení sovtských úad. Bhem jednání se Stalinem a Molotovem se Beneš projevoval jako zahoklý a malicherný nacionalista, jeho zklamání z roku 1938 vehnalo do Stalinovy nárue. Dostalo se mu posily i v plánu na odsun sudetských Nmc, který na Západ neml pílišnou podporu a ohlásil nacionalizaci pdy, závod, dol, hutí  i bank. Komunisté se uvolili zasedat ve státní rad a dojednali podmínky své úasti na budoucí vlád národní fronty. Beneš komunistm penechal hlavní ídicí páky státního aparátu: obranu, vnitro, informace a pistoupil na zrušení politických stran první republiky krom komunist, sociálních demokrat, národních socialist a lidovc.
Byli to také komunisté, kdo vypracoval celý košický vládní program, který ostatní strany zmnily pouze v drobnostech.
Existuje domnnka, e to vše udlal Beneš proto, aby zabránil komunistm vytvoit mu za zády njaký „lublinský výbor“, který by ho zcela vyadil ze hry.
Alespo pár slov o slovenských komunistech, jak je autor vidí.
Slovenské politické strany vzešly z odboje a sdílely cíl: hájit slovenskou autonomii. Slovenští komunisté mli za sebou revoluní boj a mli blí k jugoslávským komunistm ne ke Gottwaldov skupin. Do vedení KS na Slovensku byli odsunuti úastníci povstání a do Prahy pišli ti, co se povstání neúastnili. Po dokonalém obnovení pragocentrismu v roce 1950 byli Husák, Novomeský aj. uvreni do vzení a obvinni z buroasního nacionalismu.
 
Po válce
Praské povstání v kvtnu 1945, kdy na barikádách bojovalo na 30 000 Praan, nepíjemn pekvapilo košickou vládu, která byla touto novou silou zaskoena. eská národní rada se povaovala za pedstavitelku eskoslovenské vlády a  vznikl problém, do jaké míry je moné spolupracovat s vlasovci, kteí jí nabídli pomoc v boji s Nmci. Nakonec NR  kontakt perušila, ale kratiká  spolupráce komunistickým lenm nikdy nebyla zapomenuta.
Dalším híchem povstalc bylo, e pijali kapitulaci generála Toussainta a umonili odchod k Amerianm. Benešova vláda dostala sovtskou protestní nótu proti jednání NR , která oznaila signatáe kapitulace, vetn Smrkovského, za nepátele SSSR. Kvtnoví hrdinové tak ztratili nárok na vládní kesla. Jakmile se košická vláda vrátila do Prahy, NR rozpustila a leny odboje drela stranou moci. Toté se dlo i na Slovensku.
Pijetím Košického vládního programu v podstat všechny  politické strany akceptovaly socialismus a lišily se jen v míe svobody, jakou s ním spojovaly. Sociální demokracie se ideologicky odvrátila od Masaryka a vrátila se k marxismu, kde však mli monopol komunisté. Existovaly úvahy o slouení  všech stran do jediné, co podporoval i Beneš.
Po válce patila KS k nejnacionalistitjším, nejšovinistitjším a nejslavjanofilštjším politickým silám v SR. SSSR byl pojímán jako velký bratr, ochránce malých slovanských národ proti nmecké rozpínavosti. Zatímco Beneš hlásal teorii o mostu mezi východem a západem, komunisté hlásali teorii  Ex oriente lux, (z východu svtlo) mnohem vhodnjší pro píští rozdlení Evropy.
Protoe všechny politické strany musely schvalovat vládní program, únorová krize roce 1948 vycházela ze samé logiky institucí tj. z toho, e státní aparát byl v rukou komunist a Beneše. V poválených letech pekroil poet len KS milion, nezadriteln vzrostla stranická byrokracie, která prolnula i státní aparát. Ve dvou vlnách došlo ke znárodnní: nejdíve šlo o majetek zrádc a kolaborant a poté prezidentským dekretem byla znárodnna klíová odvtví prmyslu. Odsun tí milion sudetských Nmc umonil pidlit zemdlskou pdu v pohranií eským rolníkm a získat pro komunisty volie na venkov. V armád se starali o politickou výchovu komisai, peván komunisté. Tajná organizace komunistických dstojník v armád byla pímo napojena na ÚV KS. Generál Svoboda  nebyl lenem KS pouze formáln, jednal pln v souladu s linií strany. Také odbory KS ovládala a dosaení nadvlády nad dlníky bylo zásadní etapou pro dosaení monopolu na politickou moc.
Slovensko bylo podle Gottwalda slabým lánkem republiky. Vyvolal proto strašidlo separatismu a pokusil se umle vytvoit krizi, aby se mohla KS chopit moci  na Slovensku. Pokus se nezdail, ale bratislavský scéná z listopadu 1947 se opakoval v únoru 1948 v Praze, kdy však se stejného omylu dopustily menšinové nekomunistické strany.
Monopol politické moci KS byl dovršen.
Mgr. Ivo Antušek


Komente
Posledn koment: 29.05.2008  18:28
 Datum
Jmno
Tma
 29.05.  18:28 dobrk onoho pna jsem nikdy nemusel!
 17.10.  03:32 kmet Karel NL m plnou pravdu.
 16.10.  22:55 Karel NL Jak to vechno bylo
 16.10.  15:23 Gabi-florka
 16.10.  13:28 kmet Samozejm byl kapitalismus ve svch potcch
 16.10.  09:35 Marie
 16.10.  09:33 Kamila
 16.10.  09:24 Samuel Beckett pro Kamilu
 16.10.  08:41 Ivan
 16.10.  07:53 Kamila
 16.10.  06:33 kmet Trv to, trv,