Zámek Zvìstov
Le¾í v okrese Benešov jihozápadnì od Vlašimi v obci Zvìstov na místì støedovìké tvrze. Prvním vladykou byl Mareš ze Zvìstova, kdy mìl èást podacího práva ke kostelu ve Šlapánovì v roce 1359. Nìkdy se uvádí a¾ rok 1383.
Majitel tvrze a vesnic kolem, se èasto mìnil. Získal je buï koupí, dìdictvím nebo odúmrtím jako král Ladislav Pohrobek. Ten majetek vìnoval v roce 1457 Jetøichovi z Leskovce. Majitelé se dál po staletí mìnili a v roce 1719 získala tvrz Kateøina Dohalská z Dohalic. Pøi této pøíle¾itosti bylo uvedeno, ¾e tvrz je kamenná, prostorná, u ní obilné sýpky na trojích pùdách a také pivovar.
Pro vìøitele byl sepsán i v roce 1755 majetek, kdy tvrz mìla v pøízemí klenutou pøedsíò, kuchyò s lokajnou (provozní zázemí), kvelb (klenuté pøízemí), spilku (skladovací prostor) a klenuté stáje. V patøe chodba, ètyøi pokoje s komorou, tabulnice (rozdìlení prostoru deskou) s malou kaplí a další komora. Ve druhém patøe tøi pokoje, velký pokoj a sál. Ve vì¾i byly bicí hodiny, ale celý objekt byl zchátralý. Nejvìtší pøestavba byla ke konci 16. století a koneèná v 18. století. O vzhledu zámku se tak mù¾eme dozvìdìt pouze z dobových kreseb, fotografií a popisù. Další majitelé zámku a pøilehlých vesnic u¾ uvádí devìt pokojù v dobrém stavu a ètyøi ve špatném. U budovy byla okrasná zahrada a dva ovocné sady. Od roku 1820 byl zámek v majetku Jana Wolfa, který provádìl stavební úpravy a zámek propojil s pivovarem. Druhé patro zùstalo nezmìnìno. V roce 1842 se stal majitelem zámku a okolních vesnic Tomáš Málek a jeho dìdicùm patøil do roku 1913 a pak rodinì Jarošù.
To u¾ údr¾ba objektu byla zanedbávána a od roku 1948 ji získává stát a tím JZD. To zámek úplnì devastovalo chovem prasat. Další prostory byly vyu¾ívány jako sýpky a skladištì. Z pùvodního špýcharu v sousedství se materiál pou¾il k opravì zámku. V interiéru zámku se dochovala renesanèní omítka a èást výmalby reprezentaèního sálu (nìkteré fresky jsou od Mikoláše Alše). Støedovìká tvrz se dochovala ve zdivu jihozápadní èásti zámku. Støecha byla valbová, èásteènì se zøítila a nahrazena provizorní. Hladké omítky na fasádách zanikly a odkryly plochy sgrafitových omítek. V 70. letech 20 století byla provedena øízená demolice severního konce západního køídla které bylo v havarijním stavu. Byla plánovaná demolice i východního køídla, která se neprovedla a tím byla zachránìna. Podél ji¾ního prùèelí byl vyhlouben odvodòovací pøíkop pro sní¾ení vlhkosti v pøízemí. V roce 2016 zámek odkoupila obec Zvìstov od restituenta a plánuje celkovou obnovu objektu. Obnova je rozdìlena na etapy a bylo zatím proinvestováno pøes 18 milionù korun.
V roce 2018 zaèalo vyklízení suti z prostoru západního køídla, provizorním zakrytím obna¾ených konstrukcí a zajištìním kleneb. V letech 2019 a 2020 probíhaly práce na statickém zajištìní a dostavbì nosného zdiva západního køídla. V roce 2021 pøi odebírání stavební sutì, která tam zùstala po odstøelu, našli dìlníci zachovalé zdivo v pøízemí. A podle plánkù, náèrtù a popisù studentù Stavební fakulty Èeského vysokého uèení technického, kteøí objekty navštívili tìsnì pøed demolicí, bylo mo¾no vystavìt nové klenby. Finance byly èerpány z Havarijního fondu, z programu záchrany architektonického dìdictví a dotace od Støedoèeského kraje z Programu na obnovení památek.
Práce na obnovì pokraèují ve snaze vrátit budovì historickou podobu. V budoucnu se plánuje vyu¾ití zámku k poøádání spoleèenských akcí, výstav i mo¾nost zøízení Muzea Zlatodolu Roudný. Aktivita a snaha obce je jedineènou šancí na záchranu tohoto zámku a mo¾ností zachovat tuto zajímavou stavbu pro budoucnost.
Zámek Zvìstov
